Časopis Myslivost

Zkušenosti s výsadbou krajinné zeleně

Myslivost 7/2005, str. 14  Ing. Jan ČERNÝ
V našem mysliveckém sdružení jsme si od plánů územních systémů ekologické stability slibovali zlepšení podmínek pro zvěř, a proto jsme se zajímali jak realizaci těchto plánů být co nejvíce nápomocni. Když tyto plány měl pan starosta na stole, pozval nás, abychom se s nimi seznámili. S výsadbou remízků v polích jsme měli zkušenosti z minulých let, protože jsme zalesňovali kdekterou mez nebo neobdělávaný pozemek – i když toho v naší krajině mnoho k dispozici nikdy nebylo.


V naší převážně polní honitbě máme i tak zvaná Lána, což je komlex polí asi tři sta hektarů bez mezí a vždy s celky monokultury obilí, kukuřice nebo řepky. Tyto porosty znamenají v současné době téměř vymizení dříve četné zaječí populace. Prakticky prostředkem Lán byla kdysi zemědělským družstvem vybudována cesta k polnímu letišti. Krajinná zeleň v plánech USES byla zakreslena zejména tam, kde jsme již malé remízky zakládali. Podle cesty k tomuto letišti však byl zakreslen asi 10 m široký pás určený k zalesnění jako biokoridor. Toto jsme pochopili jako naději pro zlepšení životních podmínek zvěře v této lokalitě a nabídli jsme spolupráci v tom smyslu, že obec zajistí sadbu a o práci včetně budoucí údržby se postará myslivecké sdružení. To bylo v době, kdy jsme netušili problém.
V rámci restitucí se však velká část tohoto pásu (vyjma krajnic cesty) stala soukromým majetkem a pole si pronajal nájemce. A rázem tu byl problém - nový nájemce plán neodsouhlasil. Bylo rozhodnuto právě z výše uvedeného důvodu začít jen s výsadbou jakéhosi stromořadí v krajnici cesty, kde to starosta v tom čase považoval ze reálné.
V dubnu 1998 jsme se sešli a osázeli přes jeden kilometr podél cesty odrostky javoru, jilmu a tím, co se ve školkách našlo (ale v souladu s projektem USES). Starosta obce slib splnil včetně zajištění umělohmotného pletiva na ochranu stromků proti okusu a vytloukání. Věděli jsme, že taková výsadba bude v polích velice atraktivní zejména pro srnčí zvěř. Sázené odrostky byly při výsadbě přes metr vysoké, ujalo se téměř všechno a proti buřeni nebylo téměř zapotřebí zasahovat.
Pravdou je, že i přes provedená opatření srnci asi deset procent výsadby zničili při vytloukání. Tam, kde nebylo pletivo upevněno pečlivě ke kůlu, dokázali pletivo "vystrkat" až do korunky a stromek zničit.
Pohroma přišla však až na podzim, kdy si nájemce sousedícího pozemku najal mechanizaci a v rámci boje proti plevelům kraj cesty posekal "cepákem" a tím zničil téměř veškerou naši práci i s dřevěnými kůly. Marná byla naše další jednání. Vyjednali jsme sice nějaké krmení pro zvěř jako náhradu, ale to bylo vše.
Následovala řada dalších jednání. Nebýt pana starosty, asi by vše skončilo, protože se iniciativa úplně vytratila. Příští jaro se však u cesty objevilo pár stromků a u nich poměrně těžké železné ohrádky (viz fotografie z roku 2004) s pletivem. Vypadalo to tak, že by tato ochrana sadby dokázala zničit i sekací stroj. Takto zabezpečená sadba přežila i podzim, přestože se od ničení plevelů neustoupilo. Mechanizace se ale těmto ohrádkám vyhnula. Pan starosta měl v tomto případě úspěch.
Od té doby se počty "ohrádek" a sazenic v nich rozrůstají. Sázejí myslivci, ale zejména obec. S novou výsadbou se stromořadí pomalu stává skutečností. Pravdou však je, že to bude trvat dlouhou dobu, než postupně stromořadí z této práce vzejde. Věc je značně nákladná a postupuje se skutečně po metrech. Široký zelený pás kolem cesty zřejmě již nebude tak jak je v plánu USES, ale vsadilo se na trpělivost. Není to nejlepší zkušenost. Nevím, do jaké míry ohrožuje krajnice porostlá pýrem, metlicí, srhou a jinými travinami vedlejší pole a proč je zapotřebí na podzim sekat poslední krytinu.
Přitom největší nájemce pozemků v naší honitbě v současné době jde cestou zakládání "ekopásů" ze zemědělských plodin, které jsou také prospěšné, neboť se nechávají přes zimu.
Osobně si myslím,že pokud myslivecká sdružení či honební společenstva nebudou vlastníky pozemků, které chtějí zalesňovat nebo jinak využívat, tak nemají šanci efektivních výsledků dosáhnout. Je zřejmě zapotřebí ušetřit a pozemky nakupovat. Vzhledem k tomu, že se jedná pravděpodobně i o společenský zájem (USES), bylo by dobré peníze získávat i z nadací. Jako vlastníci pozemků se pak můžeme ucházet i o různé jiné dotace na tuto činnost.
V tomto směru by mě zajímal i názor a zkušenosti čtenářů.
Ing. Jan ČERNÝ
MS Opočno-Přepychy

Zpracování dat...