MYSLIVOST / Stráž myslivosti

I když lidová moudrost praví „duben, ještě tam budem“ (za kamny), pro myslivce by měl duben znamenat hodně práce. Více >

Výpis řádkových inzerátů v podobě, v jaké byly uveřejněny v Myslivosti 4/2005 Více >

Tak nám, alespoň podle kalendáře, zcela nedávno, začalo jaro, vzduch je cítit vůní probouzející se země a nás to všechny čím dál častěji všechny táhne ven, do přírody. A tím nemám na mysli jen myslivce, kteří jsou v honitbách prakticky po celý rok a mají tak o dění ve „svém revíru“ ten nejlepší přehled. Sílící sluníčko a čím dál větší počet překrásných dnů vyláká ven i lidské tvory, spící dosud byť jen pomyslným zimním spánkem. Více >

Neúnosné škody v lesích, Vysoká ničí životní prostředí, Regulace jelení zvěře nutností - takové a podobné titulky článků ve kterých se čtenáři mohli dočíst o tom jak neúnosné a nebezpečné stavy vysoké zvěře myslivci chovají a jak tato zvěř ničí české lesní hospodářství a naše životní prostředí. Mohutná a vytrvalá kampaň v neuvěřitelně krátké době napomohla tomu, že úsilí generace většiny poctivých myslivců a lesáků, kteří docílili za mnoho let toho, že v českých zemích byl chov této královské zvěře a ozdoby našich hor na velmi vysoké úrovni a ve světě uznávaný, přišlo vniveč. A současný stav Více >

Černá zvěř je naší původní zvěří a na území našeho státu se úspěšně rozmnožovala, dokonce natolik, že v polovině 18. století musely být vydány císařské patenty na její likvidaci ve volnosti, protože škody, které působila na polích, byly už neúnosné. Tyto patenty byly vydány v letech 1766, 1770 a 1786 a postupně skutečně došlo k tomu, že se černá zvěř na našem území vyskytovala pouze v oborách. Při tehdejším počtu a kvalitě střelných zbraní musela být černá zvěř lovena především do odchytových zařízení – podobně jako tehdejší škodná, ale konečné výsledky byly takové, že ještě ve čtyřicátých letech 20. století se zdálo, že černá zvěř u nás nebude mít perspektivu. Více >

Vážený pane Kučero, nepovažuji za ideální dopisovat si prostřednictvím časopisu, ale protože jste v Myslivosti předložil odborné veřejnosti svou zvláštní interpretaci mého příspěvku týkajícího se zaječí zvěře, nezbývá mi, než na Váš článek reagovat - opět veřejně. Předesílám, že jsem odezvu, jak jinak, především z okolí zainteresovaného (nechci říci komerčně zainteresovaného) chovu zajíců, očekával. Mohu se buď domnívat, že jste skutečně nepochopil smysl a podstatu mého příspěvku, anebo naopak, že záměrně orientujete pozornost čtenářů jiným směrem. Více >

K montážím směřují časté dotazy. Jaké jsou tedy aspekty k výběru montáže a jakou montáž si vybrat? Upevňovací zařízení puškohledu ke zbrani - tzv. montáž je velmi důležitá a z dosavadní dlouhodobé praxe mám zkušenost, že je uživateli často velmi podceňována. Montáž puškohledu musí zabezpečit jeho upevnění ke zbrani, fixovat jeho pevnost, tuhost, stabilitu a zejména trvanlivost přesnosti nastřelení zbraně. Montáž během výstřelu přenáší síly vzniklé při zpětném rázu zbraně. Tyto síly jsou tím větší, čím větší je ráž zbraně a čím je hmotnost puškohledu vyšší. Přetížení přenášené montáží se rovná mnohonásobku zemského zrychlení g. Pro ilustraci si představme, že u silné ráže a při těžším puškohledu se jedná o ráz jako by na montáž zapůsobila energie pádu pytle s cementem z výšky více než 1 m! Tuto skutečnost si zejména majitelé silných ráží málokdy uvědomují a instalují na zbraň mohutný a těžký puškohled, přičemž často volí nevhodnou, málo pevnou a málo tuhou montáž s důsledkem časté potřeby korekce nastřelení zbraně. Opakovaně potom probíhá hledání příčin plovoucích zásahů ve zbrani nebo v puškohledu a přitom příčina bývá často v montáži. Více >

Honitba „Libavá“ je vlastní honitbou Vojenských lesů a statků ČR, s.p. a nachází se ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá v centrální části Oderských vrchů nedaleko města Lipník nad Bečvou. Svou výměrou přesahující 33 tis. ha patří k největším honitbám v České republice. Jižní, jihozápadní a jihovýchodní část honitby je tvořena prudkými a nedlouhými svahy, které na jihozápadě spadají do údolí řeky Bystřice a na jihu k úvalu Moravské brány a Hornomoravskému úvalu. Přírodní podmínky jsou charakterizovány náhorní rovinou v nadmořské výšce okolo 600 m.n.m., ročním úhrnem srážek v rozmezí 700-1000 mm, průměrnou roční teplotou 5 °C a geologickým podložím je kulmská břidlice místy prostoupená drobou. Hlavní dřevinou v oblasti Oderských vrchů je smrk s příměsí listnáčů do dvaceti procent. Součástí honitby jsou rozsáhlé ostatní plochy, které jsou využívány především k výcviku vojsk a jsou bez zásadního lesnického hospodaření. Nezanedbatelnou výměru zaujímají zemědělské plochy převážně trvalých travních porostů. Celá honitba je součástí soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000. Více >

Kdykoliv se mi poštěstí vidět jarní tetřívčí tok na některém z našich posledních tokanišť, vždy vzpomínám na spisovatele Jaroslava Marchu, jak výstižně nazýval tetřívky ve svých povídkách. Podle bojovného kroužení soupeřů i jejich černého sametového hábitu jim okouzlen říkal – královští rytíři. Pro domorodé šumavské lesáky byl „březan“ (nebo také malý pták) vždycky černý rytíř. Více >

Lovecká trofej, ať již jsou to rohy, parohy nebo parůžky či jiné části ulovené zvěře má svůj význam a hodnotu. Etickou, vědeckou a koneckonců i vyjádřenou ve všeobec-ném ekvivalentu – v penězích, tedy cenu. Jsem toho názoru, že nelze tedy tvrdit, jak jsem se již několikrát doslechl v diskusích, že nelze zjistit cenu trofeje. Více >

Silné mrazy na počátku roku 2003 zpozdily přílet všech druhů ptáků, dlouho se nikdo nemohl spatřením „poslů jara“ pochlubit. Dne 19. března jsme se odpoledne rozloučili v hořovické obřadní síni s kamarádem myslivcem, pohřeb měl právě v den svého svátku. Večer už jsme stáli u stěny lesa na Křivoklátsku v místech, kde sluky bývaly jisté. Jedna sice táhla, tiše a rychle, prostě jako v samém počátku tahu. V dalších pěti dnech však nikdo nic nespatřil. Více >

V pátek 18. února uspořádal Středoevropský institut ekologie zvěře ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Českomoravskou mysliveckou jednotou, Fakultou veterinární hygieny a ekologie VFU Brno a časopisem Myslivost úvodní odborný seminář z cyklu Termíny pro mysliveckou praxi na téma Současná problematika černé zvěře. V prvé řadě je třeba konstatovat, že je potěšitelné, že se do Brna i přes nepřízeň počasí sešla více než stovka odborníků, představitelů státní správy, mysliveckých hospodářů i řadových myslivců z celé republiky. Více >

Když se v prvním a druhém desetiletí 19. století objevily zbraně se zámky pro perkusní zápal, nebylo vůbec jisté, zda tento nový zážehový systém vytlačí tradiční zbraně s křesadlovým zámkem, který v té době již dosáhl značné technické dokonalosti a spolehlivosti. Nově zaváděné perkusní zápalky byly totiž velmi drahé a většina střelců si nemohla dovolit střílet ze zbraně vybavené drahým systémem. Více >

Knihu ilustroval černobílou kresbou s mysliveckými motivy pan Libor Balák, je opatřena pevnou vazbou a v těchto předjarních dnech ji vydává nakladatelství Sursum Tišnov. Cena publikace je 149 Kč, k dostání na dobírku v Knihkupectví Myslivost. Více >

Už snad pevně se do kalendáře mysliveckých akcí zapsala Národní soutěž ve vábení jelenů. Jelikož máme snahu o co největší popularitu a rozšiřování této krásné a tradiční myslivecké dovednosti, zorganizovala redakce časopisu Myslivost na zámku Ohrada od pátku 25.2. do neděle 27.2. historicky první Kurz ve vábení jelenů. I přes nepřízeň počasí se sjelo 62 účastníků ze všech koutů republiky. Zasáhla bohužel také celorepubliková chřipková epidemie, proto se někteří na poslední chvíli omluvili pro nemoc. Díky tomu byl ale počet účastníků optimální. K tomu snad jen malé vysvětlení. Více >

V myslivecké praxi se často setkáváme s různými názory v oblasti krmení či přikrmování zvěře. Touto problematikou se zabývá celá řada nejen myslivců v provozu, ale také vědecké a výzkumné organizace. Jedna skupina zastává názor, že zvěř ve volnosti by se neměla přikrmovat (krmit), když přečkala až do současnosti. S tímto názorem lze souhlasit, pokud by člověk svými zásahy nenarušil krajinu natolik, že zvěř nemá dostatek potravních příležitostí, v časovém údobí, v druzích a také nemá dostatek klidu a krytu pro zažívání. Více >

Sotva se přihlásí první známky jara, kdy zmizí poslední zbytky sněhu a začíná se objevovat nesmělá jarní travička, přihlásí se kolem rybníků rackové. Kdo by je neznal. Vždyť si vysloužili také známou přezdívku – poslové jara. Již v zimě je zastihneme ve městech, kde dovedou žebrat o kousky rohlíků, ale v místech jejich hnízdění se chovají jinak. Většinou obsazují břehy zarůstajících, nebo velké ostrůvky uprostřed hladiny některých vyhlášených rybníků. Více >

„Co děláš v sobotu večer Jendo" zní první věta v telefonu hned po tradičním ahoj. To volá honební starosta sousední honitby Maršovice Milan Turek, velký kynolog, pravodatný myslivec, ale především kamarád a dobrý člověk. Po další otázce, nemám-li nějaké hudební povinnosti mě zve na pomezí našich honiteb na slučí tah. „Pokoukáme a pak posedíme u ohýnku“ zakončuje náš krátký rozhovor. Pozvání s radostí přijímám, protože „Maršáci“ j sou dobří sousedi a kdyby takové vztahy panovaly všude, měla by naše česká myslivost méně bolestí, přijde mi na mysl, když pokládám telefon. Více >

Zdají se z hlediska mysliveckého pramálo zajímavé. Jen archeologové z nich dovedou rozsvěcovat světlo poznání o časech dávno minulých. Avšak nemylme se! Může se stát i toto: na hnojišti jistého statku se najde omšelé lebka, která se snaživým přátelům přírody jeví jako lebka vydry. I donesou ji k odbornému posudku myslivcům, čímž jsou tito vtaženi do šalebné hry. Nemohou děti vyhodit, jak to předtím štítivě učinila paní učitelka (ale správně je poučila, že „mohou něco chytit“). Jsou přece odborníky a tudíž vědí dobře, stejně jako to vědí děti, že pan statkář, z boží milosti, je vlastníkem několika rybníčků, které před časem ukrutně přebil násadou. Zatím totiž nezná to, co znali jeho táta a dědek, že rybnikaření je odbornost, které je potřeba se naučit. Tím pádem mu také nedochází, že vydra koná jen dle své pracovní náplně a tuto nebiologickou koncentraci poněkud ředí… Všichni také vědí, že kovář v sousední vsi vyrábí silná železa - vydrařky a jistý podnikatel vyčiní jakoukoliv kožku, neboť je mu známo, že žádná kontrola neexistuje a do chalupy bez soudního rozhodnutí mu nikdo nesmí. Sedí tedy rozpačitě rada moudrých, neboť jen oni vědí to, co nevědí děti: že pan statkář není sice myslivec (a ani se o to nezajímá), ale zato je členem honebního společenstva, které rozhoduje, z dopuštění božího, kterým „odborníkům“ pronajme honitbu! A tak lebka se „ztratí“, aniž je vybalena z igelitu a dětem se namluví, že to byla lebka uhynulého psíka a musela být „zneškodněna“… Nevypovídá taková kost dost pregnantně o časech přítomných? Ale to není všechno! Děti jsou nezkažené dobou a navzdory pedagogům si vždycky zachovaly zdravý rozum. Jsou také zvídavé a pečlivé, takže si pořídily velmi slušný náčrtek z pohledu frontálního a laterálního, podle kterého se dalo snadno posoudit, že na hnoji skončila opravdu vydra, ale nedá se s tím nic dělat… Nejhorší ovšem je, že jim zůstaly v poctivé dušičce hluboké šrámy, aniž je mohou korigovat poznáním o zákrutech spravedlnosti a kotrmelcích etiky. Na to všechno příjdou až později. Zatím jim zbývá jednoduché poznání: Myslivci jsou pitomci, protože ani nevědí, kolik zubů má pes a kolik vydra, paní učitelka je poseroutka, protože se všeho štítí a chce učit o přírodě a pan statkář je lump a tu vydru mu tedy v rybníčkách nahradí! Máte žaludek jim vykládat, že pomsta patří Bohu? Když ani nevíme, kdo půjde s kým do koalice… Pojďme s raději vykládat o nějakých kostičkách. Více >

Nově vycházející publikace Vladislava Kropa ZAPOVĚZENÉ LOVY je na rozdíl od předchozích knih psána románovou formou, popisuje příběh ze života lesníků a myslivců a jejich životní osudy v Beskydách v období po I. světové válce. Čtenáři v knize najdou popis lesnické a myslivecké služby, ale i střety s pytláky, celý románový příběh je okořeněn i milostnou zápletkou lesního praktikanta s horalskou dívkou. Celkem 206 stran, 40 doprovodných perokreseb, pevná šitá vazba s barevnou laminovanou obálkou, cena 130 Kč. Ke koupi i objednání na dobírku v Knihkupectví Myslivost, Seifertova 81, 130 00 Praha 3 nebo na www.myslivost.cz Více >

Představit si, jak funguje myslivost v různých koncích naší země, ať už v horách nebo v nížinách je určitě snazší než představit si myslivost v Praze. Že ale ani tam myslivci nespí a jaké zázemí jim hlavní město poskytuje, vyprávěl jednatel Okresního mysliveckého spolku v Praze 10, pan Ing. Antonín Šíp. Více >

Pozor, vážení čtenáři – otevřeli jste předposlední pokračování naší soutěže, sedmý a osmý z „případů, co neskončily u soudu“, včetně soutěžních otázek. Pomalu přichází čas hledat na ně správné odpovědi, protože po otištění poslední kola soutěže bude už jen krátký čas k vyplnění kupónu a jeho zaslání na adresu naší redakce, pokud se chcete pokusit získat některou ze zajímavých cen, jejichž seznam uvedeme spolu se soutěžním kuponem v příštím čísle. Připomínáme, že soutěž vyvrcholí v průběhu Mezinárodní výstavy myslivosti, rybářství a včelařství NATURA VIVA 2005 (27. května až 4. června na výstavišti v Lysé nad Labem), kde budou vylosováni výherci (konkrétně postupně ve dnech 28. a 29. května a 2. června) a současně budou v „Právním poradně“ v rámci doprovodných programů výstavy právníci Českomoravské myslivecké jednoty i další odborníci vysvětlovat jednotlivé problémy, řešené v našich „případech“. Právnickou čtenářskou soutěž pro všechny myslivce připravily časopis Myslivost, organizačně právní komise ČMMJ a nakladatelství LexisNexis CZ. Více >

Tato past je určena k humánnímu odchytu lišek, jezevců, kun, tchořů, koček. Účinnost a umístění této pasti je založena na vrozené vlastnosti této zvěře ve využívání kanálů, mostků a jiných průchodů pod úrovní terénu. Pozorný stopař v honitbě lehce objeví lokality, kde tato zvěř přechází. Past využívá mostků, vyústění kanálů či jiných stavebnětechnických zařízení, které jsou již v terénu instalovány. Žádným způsobem nenarušuje funkčnost či nepoškozuje objekt po technické stránce. Je navíc absolutně skryta před všemi zvídavými zraky kolemjdoucích návštěvníků. Více >

Kulturní odpoledne v Archeoskanzenu Modrá (o. Uherské Hradiště) uspořádali v neděli 20.2.2005 pracovníci Archeoskanzenu Modrá ve spolupráci s OMS ČMMJ Uherské Hradiště a Střední zemědělskou školou a gymnáziem Staré Město. I přes mrazivé počasí a množství sněhu navštívilo odpoledne na čtyři stovky návštěvníků. Více >

S hlubokým zármutkem si dovolujeme oznámit myslivecké veřejnosti, že nás 26. ledna 2005 navždy opustil pan Jan LIMA. Více >

Ani nemusíme být pamětníky. Stačí si jen vzpomenout na jakýkoliv reprezentační myslivecký ples v Praze či na nějakou jinou mysliveckou akci, kde se hrálo na lovecké rohy a zpívaly myslivecké písničky. Většinou se nám tam vybaví úhledná, upravená, rozšafná a rozložitá postava staršího pána s ostrým nosem, zbytky kučeravých vlasů a brejličkami na očích, který ať stojí, chodí či sedí, má vždy po ruce lovecký roh s korpusem umně obkrouženým dlouhým pruhem zelené kůže, skoro s každým se zná a hlavně hraje – hraje krásně, až srdce usedá lovecké znělky, signály, pochody, koncertní skladby (spousty z nich je sám autorem) zpívá sice už trochu stařeckým, ale pořád silným a čistým, znělým hlasem myslivecké, národní, nebo umělé písně velkých skladatelů (ke spoustě z nich sám složil texty) a v přestávkách mezi hraním a zpěvem zapáleně vypráví o dějinách lovecké hudby, o svých oblíbených českých loveckých hudebních skladatelích, o hře na lovecký roh a někdy i jen tak o svém přebohatém, dramatickém a tvrdém životě. Více >