MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Ptačí vejce z hlediska jejich přírodní historie jsou charakterizovány třemi vnějšími znaky. Těmito znaky jsou velikost, tvar a zbarvení. Vnější rozdíly nabízejí rozlišení vajec pro různé druhy ptáků; individuálně žádná dvě vajíčka nejsou shodná (Nelson, 1964). Více >

Jedno únorové mrazivé ráno jsme se zastavili v malé vesničce Radlíku, asi 2 km od Jílového u Prahy. Zde má již téměř rok nové sídlo firma, vyrábějící sítě „na cokoliv“ a nářadí pro chovatele ryb. Jejího majitele Petra Dobeše jsme se zeptali, čím se zabývají výrobci nářadí pro práci v přírodě, když země odpočívá pod ledem a sněhem? Více >

První dubnovou sobotu proběhla v Halenkovicích nedaleko Napajedel na okrese Zlín akce, která byla prezentována jako setkání spisovatelů a burza mysliveckých knih a sběratelských či uměleckých předmětů s námětem myslivosti. Původní myšlenka vznikla z mnoha diskuzí, kdy celá řada myslivců poukazovala na to, že by bylo dobré uspořádat setkání přátel myslivecké literatury a mysliveckého umění. Rodící se myšlenky se chopil Okresní myslivecký spolek ve Zlíně společně s redakcí Myslivosti, postupně se přidaly i OMS celého Zlínského kraje. A proč zrovna v Halenkovicích? Protože je zde členem místního mysliveckého sdružení již přes třicet let předseda OMS Zlín a člen Redakční rady Ing. František Libosvár. A musím konstatovat, že jsme v Halenkovicích nalezli obrovskou oporu a podporu obecního úřadu pod vedením starosty Jaroslava Ulici a předsedkyně kulturní komise obce dr. Marie Kašíkové. Více >

Chovatelskou přehlídkou trofejí zvěře ulovené v loňském roce v okrese Hodonín provázel pan Radovan Mančík – předseda myslivecké komise OMS Hodonín. Více >

V letošním roce proběhl již druhý ročník projektu Sovy do škol, jehož vyvrcholením była výstava dětských výtvarných prací v hlavní budově Národního muzea Praha od 1. do 31.3. 2005. Návštěvníci zde mohli shlédnout sovy ve všech podobách a provedeních, neboť dětská fantazie je bezmezná. Setkali jste se tu se sovími akvarely, pastely, asamblážemi, sovami vytvořenými z rostlinných semen, keramickými a látkovými sovami i plastikami z nejrůznějších materiálů. Výstava obsahovala celkem 232 prací. Ve středu 23. 3. proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů soutěže přímo na schodišti Národního muzea. Více >

Ve druhé polovině března, ve dnech 18 – 21. 3. 2005, se na výstavišti v Norimberku uskutečnil již 32. ročník největší evropské výstavy loveckých, sportovních a některých služebních zbraní, nožů, optických přístrojů, výstroje a oděvů do přírody IWA 2005 & Outdoor Classics. Více >

Na Hromnice musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout – kdo by neznal tuto pranostiku věnovanou jednomu z našich nejznámějších pěvců? Je ale tato pranostika skutečně pravdivá? Co vlastně víme o životě skřivana polního? Více >

V květnu je nejvyšší čas k asanaci a přemístění krmelců. Tuto práci neodkládejme. Každý déšť a někde i tání posledních zbytků sněhu do okolí, rozplavuje zárodky parazitů. Proto tedy staré seno spálíme a celé okolí desinfikujeme. Více >

Člověk je nedílnou součástí živé přírody na Zemi již statisíce let. Živil se zpočátku sběrem plodů, později si rozšířil jídelníček i o potravu živočišnou. Stal se lovcem ryb a zvířat a lovu se postupně přizpůsobily i jeho tělesné disposice. Vztyčil se na zadní končetiny a tím si uvolnil ruce pro lov a také pro výrobu především loveckých nástrojů. Získal tím i na rychlosti a obratnosti a nabyl tím také větší rozhled nad okolním světem. To ho následně vedlo nejen ke vzniku nových loveckých technik a postupů, ale především ke vzniku řeči nezbytné k dorozumívání se při společných lovech a také v rodině. Vyvinul se mu mozek nadaný abstraktním myšlením, který se stal základem následného neustálého lidského pokroku. Více >

Inzeráty jsou otištěny v takové podobě, v jaké byly zveřejněny na stránkách časopisu Myslivost Více >

Jaro je v plném proudu, všude to štěbetá, samičky sedí na hnízdech, na svých pečlivě střežených snůškách vajíček, někde se již rodičovské páry dokonce starají o první letošní hladové zobáčky svých mláďat. Tou dobou jsem potkal v jedné z honiteb myslivce. Jak už to bývá, dali jsme se do řeči. Nad námi právě přeletěl hřivnáč a s typickým tlesknutím křídel se usadil na větvi nedalekého smrku. „Mají tam někde hnízdo,“ kývl hlavou ke stromu myslivec a já mu dal za pravdu. „Vloni jsem jednoho střelil, měl dokonce kroužek, nějakej cizí, ale mně to nic neříká, tak jsem ho sundal a zahodil.“ Šly na mě mrákoty, protože jako spolupracovník Kroužkovací stanice Národního muzea vím, jakou cenu má každý takový nález kroužkovaného ptáka a o to větší, jde-li o zahraničního kroužkovance, tedy o ptáka, kterého kroužkovala některá ze zahraničních kroužkovacích centrál. Alespoň tento kroužek byl podle slov mého dnešního společníka v revíru nenávratně ztracen „každo-úterním“ vývozem popelnic, ale mě okamžitě napadlo, kolik asi takových případů se ročně na našem území stane a rozhodl jsem se tedy všechny čtenáře Myslivosti v krátkosti seznámit alespoň s některými výsledky kroužkování těch druhů ptáků, které jsou podle zákona zároveň i lovnou zvěří. Věřte, že jsou to výsledky někdy zcela ojedinělé! Vpravdě - posuďte sami. Více >

Není snad již ani jedno vydání Myslivosti, aby v něm nebyl článek s problematikou chovu a lovu černé zvěře. Za poslední asi dva roky se podařilo rozpoutat diskuzi k této problematice a tím se pomalu dostávají do povědomí naší myslivecké veřejnosti zásady správného lovu a chovu. Je to tak dobře. Nedělejme si však iluze, že se tyto zásady dostávají okamžitě také do praxe. Myslivecká veřejnost je totiž na změnu svého chování velmi konzervativní, dalo by se to nazvat také ale méně slušněji. Jako příklad uvedu několik mých známých myslivců (tím myslím myslivců, kteří se myslivosti intenzivně věnují a docilují dobrých výsledků, je mezi nimi i hospodář), kde za uvedené období došlo sice k uznání moderního náhledu na lov divočáků, ale prosadit u nich např. omezení lovu kňourů a samostatných kňourků naráží na starou českou barieru: „Když ho neulovím já, tak ho uloví soused!“ Naopak u těchto myslivců se většinou prosadí nějaká jiná zásada, jako třeba absolutní zákaz lovu bachyní a bachyněk, na které lpí. Tak při odlovu na vnadištích ze selat a lončáků padne nejprve kňourek a bachyňky se šetří, i když tomu má být naopak. Ještě jsem neviděl na vnadišti selata, kde by kňourci převažovali. Více >

V únoru 2005 jsem se zúčastnil odborného semináře na téma ,,Současná problematika černé zvěře“, který se konal v Brně. Tohoto semináře jsem se zúčastnil víceméně ze zvědavosti, protože nepocházím z oblasti, kde by černá dělala nám myslivcům a také zemědělcům nějaké problémy. A nejsem ani odborník na problematiku černé zvěře. Mám pouze určité praktické zkušenosti s divočáky v naší specifické oblasti. Nepatřím ani mezi ty lovce černé, kteří mají na svém kontě stovky ulovených kusů. Můj sumář úlovků čítá okolo 40 kusů převážně selat a lončáků a taky jednoho bronzového kňoura z Libavé. Proto neberte můj příspěvek jako nějaký zaručený návod na hospodaření s černou zvěří nebo jako všelék na mnohde silně přemnožené stavy černé v různých oblastech naší republiky. Berte tento článek pouze jako informaci o stavu černé v našem regionu, jako snahu o informaci ostatních myslivců ze všech koutů republiky. Více >

Lovecký nůž je jedinou chladnou zbraní, která se prakticky používá jako pracovní lovecká pomůcka i dnes, snad kromě tesáku jemuž zůstala pouze role symbolického předmětu pro slavnostní myslivecké příležitosti. Dříve byly chladné zbraně nejen skutečnými nástroji k lovu, ale i symbolem loveckých výsad a práv. Nosit chladnou zbraň nebylo povoleno poddaným a bylo udělováno zvláštním právem. Lovecké tesáky nebo sekáče pak ještě donedávna patřily k součásti uniforem vyšších lesních zaměstnanců a šlechtických lovčích. Do soupravy chladných zbraní patřil lovecký nůž, lovecké kopí, kančí mečík, lovecký tesák, široký tesák a sekáč nebo bolo. Lovecké kopí sloužilo k lovu a zejména k zárazu zvěře jelení a daňčí, kančí meč potom k zárazu zvěře černé. Lovecký tesák býval osobní zbraní a každodenní součástí uniformy mysliveckého personálu používaný i k zárazu zvěře i k dalším úkonům jako sečné a bodné zbraně. Široké tesáky, sekáče a bola sloužily k rušení zvěřiny, sekání kostí i pro menší práci se dřevem. Zvláštností byla asi 20 - 30 cm dlouhá bola tvarem připomínající přechod mezi sekáčem a mačetou. V nabídce zahraničních katalogů je stále můžeme najít. Všechny lovecké chladné zbraně byly výrazem osobnosti a postavení jejich majitele. Byly mistrně řemeslně zpracovaným předmětem s výzdobou, často velmi bohatou a vzácnou doplněnou rytinami i s inkrustacemi drahými kov podle postavení a kapsy majitele.. S ohledem na uvedené souvislosti bychom měli k loveckému noži přistupovat s citem, jako k dědici a pokračovateli dávných mysliveckých tradic a symbolů chladných zbraní. Pod tímto pohledem by měl být lovecký nůž také vybírán, nošen i používán. Více >

Přibližně již 100 let si každý motorista pod názvem „Kostitřas“ představí předchůdce dnešních korábů silnic, původního „dědečka automobil“. Ten v době svého vzniku řádně protřepával kosti pasažérů na neupravených silnicích, protože jezdil na kolech od původního vozu žebřiňáku, opatřených železnými obručemi. V prvopočátku výroby aut kola postrádala vynález pana Dunlopa – pneumatiky. Hlučící monstra byla bez pérování a tak první cestovatelé v autech cítili každý kamínek silnice na svém těle, jako princezna hrášek pod peřinami. Tvrdá auta tvrdě třásla kostmi pasažérů. Více >

Malíře, fotografa, spisovatele a chovatele šelem Ludvíka Kunce znají starší a snad i mladší čtenáři Myslivosti z mnoha jeho článků o šelmách žijících v našich a slovenských lesích a horách. Životní náplní se mu stal především výzkum chování rysa. K profesi chovatele a zoologa jej přivedla touha malovat zvířata, protože právě výtvarná činnost v ostravské zoologické zahradě byla jeho oficiální původní profese. Napsal a ilustroval několik knih, namaloval mnoho obrazů a dodnes malbou zdobí lovecké chaty. Ilustroval knihy, časopisy, podílel se na tvorbě naučných stezek a fotografoval. Přesto se k trvalé výtvarné činnosti dostává až nyní, po odchodu na důchod, ve svých jedenasedmdesáti letech. Někomu snad připadá tento věk na začátky čehokoli již nemyslný a přiznávám, uvažoval jsem podobně, když jsem dostal nabídku napsat s panem Kuncem povídání. Ačkoli za svůj život utrpěl řadu úrazů, nad jeho vitalitou a chuti do života smekám… Více >

Samonabíjecí brokovnice si i přes zákonem omezenou kapacitu zásobníku udržují stále mnoho příznivců v řadách lovců. Evropský trh dokonce zaznamenal mírně vzrůstající poptávku a proto se na trhu objevují stále nové modely. Vývoj samonabíjecích brokovnic tedy nestagnuje a nové moderní konstrukce se stávají spolehlivějšími, jednoduššími, lehčími a přesto i cenově dostupnějšími. Už na konci 20. století bylo zřejmé optimální schéma konstrukce samonabíjecí brokovnice. Samozřejmostí se stalo řízení samonabíjecího cyklu odběrem plynů z hlavně, pevná nepohybující se hlaveň a uzamčení závorníku přímo do hlavně nebo do jejího nástavce. Toto základní „globální“ schéma konstrukce samonabíjecí brokovnice se osvědčilo a až na několik výjimek je použito většinou světových výrobců. Zájemce o samonabíjecí brokovnici tak může mít pocit, že se tyto zbraně nejvíce odlišují už jen designem a případně cenou. Více >

Vlivem změn v zemědělské krajině v průběhu druhé poloviny 20. století došlo k výrazným změnám v biotopech, především polní drobné zvěře, jako je koroptev polní, bažant obecný, ale i zajíc polní. Změnou vhodného prostředí v méně vhodné či nevhodné, došlo ke značnému poklesu početnosti i vyhynutí mnohých druhů z četných lokalit, dříve velmi příznivých pro chovy polní drobné zvěře. Jedním z prvotních a hlavních důvodů úbytku polní drobné zvěře je právě příčina ve změněném biotopu zemědělské krajiny v dnešní podobě velkoplošného intenzivního zemědělství, s jeho chemickou ochranou, průmyslovým hnojením a těžkou mechanizací. Polní drobné zvěři zde chybí jak široká potravní nabídka, tak i hnízdní a krytové možnosti. Z těchto důvodů je proto nutné provádět v krajině řadu úprav, které by zabránily dalším úbytkům, či které by pomohly navýšit současné stavy nebo pomohly navrácení některých druhů (koroptev polní) do postupně upravovaných biotopů. Více >

V týdnu od 4. do 8. dubna proběhlo na Výstavišti v Lysé nad Labem hodnocení trofejí pro Národní přehlídku trofejí, která se bude konat v rámci výstavy NATURA VIVA 2005. Speciálně pro tuto přehlídku bude postavena samostatná montovaná hala v areálu Výstaviště. Více >

Špičková technologie vraždění kliknutím myši – pohodlně z domova prostřednictvím vhodného přístupu na internet. „Ranč“ v Texasu to umožňuje. Jistě mnozí ze čtenářů Myslivosti zaznamenali před časem ve zpravodajství televize zprávu o tom, že jeden americký „podnikatel“ vyvinul systém, jak pomocí internetu, webové kamery a zařízení na ovládání lovecké zbraně „lovit“ z tepla svého pokoje na monitoru počítače. Díky přátelským vztahům s redakcí německého časopisu Jagen Weltweit vám nyní přinášíme překlad článku, resp. komentáře Bernda Kamphuise, který v tomto časopisu vyšel. Myslím, že není třeba snad více dodávat. Více >

Nabídka trhu s optickými přístroji je velmi široká a není divu, že nejen začínajícímu, ale i mnohdy zkušenému myslivci činí potíže se správně v nabídce orientovat a to navzdory tomu, že se o optických přístrojích používaných v lovectví poměrně hodně publikuje. Opakující se dotazy směřující do Střelecké poradny na www.myslivost.cz však svědčí, že informací není nikdy dost, zejména, setkáme-li se na trhu s dalekohledy v cenách od několika stokorun po mnoho desítek tisíc. Zopakujme si tedy základní výchozí faktografie. Více >

Problematice vysokých a zdá se stále rostoucích stavů černé zvěře je již několik let věnována zvýšená pozornost. Na dané téma byla pořádána spousta seminářů, odborných konferencí a napsáno nespočet článků. Více >