MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Výpis řádkových inzerátů v podobě, v jaké byly uveřejněny v Myslivosti 1/2005 Více >

Leden, jeden z nejstudenějších měsíců v roce je měsícem intenzivní péče o zvěř. Především spárkatá zvěř, která je byložravá, má v tomto období svůj zažívací trakt přizpůsoben trávením potravy s vysokým obsahem vlákniny – suché trávy a málo či špatně tráví energeticky bohatá krmiva – krmiva jadrná, zejména obiloviny. Hlavní starostí myslivce by mělo být, aby byl ve všech krmelcích dostatek kvalitního sena. Více >

Dnes se v celém společenském životě vracíme k tradicím, které náš národ provázely v dobách slávy i ponížení. Jednou z tradic, doposud málo doceněnou, je i myslivost - česká myslivost.Někdy, když položím „nemyslivci“ otázku, co je to myslivost, dočkám se velice zajímavých odpovědí. Mnozí lidé vidí v myslivosti pouze lov a zabíjení zvířat, jiní lidé dokonce sport či jen aktivní trávení volného času nebo zbytečné utrácení peněz lidmi, kteří na to mají.Bohužel je velice málo lidí, kteří chápou českou myslivost v celé její podstatě. A přitom se stačí zamyslet jen nad pouhým významem slova myslivost.O myslivosti můžeme hovořit již od l4. století, kdy se začaly vydávat první instrukce a pravidla, kdy člověk začal pečovat o volně žijící živočichy, které nazýváme zvěří. Již v této době jsou začátky hlavní činnosti myslivce - chovu zvěře Více >

Už jako kluk školou povinný, a později jako lesní praktikant, jsem si nenechal ujít žádný z honů, tehdy ještě v lesích hraběte A. K. Mensdorfa Pouillyho. Tak jako mého tatínka i mě vždycky lákalo kde se střílelo, povětšinou na honech na zajíce. A střelby a zvěře tehdy bylo opravdu hodně! Lesní personál i my jsme na honě hraběte titulovali Jeho jasnosti. Vzpomínám na to rád. Můj táta byl na každém honu, jak se tehdy někde říkalo, „štěkat“. Pro něj byly hony takřka svátkem a zároveň vyznamenáním – hajní ho brali jako honce. Doma vždy vypravoval jak to všechno probíhalo, jak se troubilo, střílelo, jak všichni účastníci stáli jako svíčky v řadách, jak i on držel svého kulicha v ruce a sukovici pevněji stiskl, jen aby vyhlížel co nejdůstojněji, když nadlesní předával hraběti hlášení, že je vše k honu připraveno, že se dostavilo tolik a tolik střelců, honců, psů a co se bude střílet, připomínal střelcům opatrnost při střelbě. „O střelbě před zahájením leče a po odtroubení bych se nemusel zmiňovat,“ říkával, přesto však zákaz střelby připomněl. Více >

Vzhledem k tomu, že na stránkách časopisu Myslivost proběhla dosti široká diskuse kolem rysů, domnívám se, že by bylo užitečné znát názor evropské myslivecké organizace k tomuto ožehavému tématu. Text byl ČMMJ zaslán sekretariátem FACE a Českomoravská myslivecká jednota se s tímto stanoviskem plně ztotožňuje. Více >

Dne 9.11.2004 zahájily Středoevropský institut ekologie zvěře a Institut ekologie zvěře VFU v Brně ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Státní veterinární správou ČR, Fakultou veterinární hygieny a ekologie VFU Brno a Českomoravskou mysliveckou jednotou cyklus odborných přednášek na téma „Úvod do problematiky hygieny zvěřiny - současná situace a perspektiva v podmínkách EU“. Více >

Od 1.1. 2005 je účinná nová a poslední vyhláška k zákonu o myslivosti, tj. vyhl. MZe č. 553/2004 Sb. „o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě“. I když v Myslivosti 12/2004 byl k problematice vyhlášky uveřejněn poměrně obsáhlý článek Ing. Jaroslava Růžičky z Ministerstva zemědělství, dovolím si přesto k aplikaci této vyhlášky v praxi napsat několik poznámek. Na vyhlášku jsme všichni čekali a vyhláška konečně upravila stav mysliveckého plánování „do legislativní roviny “ nového zákona o myslivosti. Více >

Nedaleko Hradce Králové jsem v ranních hodinách dojel ke kuriózní dopravní nehodě. Na boku tam leželo malé osobní auto ještě s rozsvícenými světly, ven se jako z tanku „štrachal“ zakrvácený muž a na silnici leželo jedno divoké prase, které sebou ještě škubalo ve smrtelné křeči. Při důkladnější prohlídce místa nehody jsem zjistil, že ve vzdálenosti asi padesáti metrů leží ještě jeden, již vyhaslý a o něco větší divočák. Více >

Pokračování článku z čísla 12/2004Honitba Viničné Šumice-Kovalovice se nachází 18 km východním směrem od Brna, jako poslední na okrese Brno-venkov. Výměra honitby v těchto letech byla 860 ha a jedná se o vyloženě polní honitbu. Na severní straně tvoří hranici honitby les v délce asi 4 km a na jižní straně státní silnice Brno – Vyškov. Dále přes honitbu vedou tři silnice I. třídy, tak se dá říci, že honitba, co se týče dopravy, je poměrně silně frekventovaná, což má za následek veliké ztráty zvěře na silnicích. Více >

Pouštím se dnes do diskutabilního tématu, vede mě k tomu škodolibá chuť rozehřát někoho zkušenějšího, navíc mě vyprovokoval fakt, že jsem měl možnost vidět neprakticky vypravené lovce, kterých mi bylo najednou líto. Vážili často dalekou cestu a ztížili si lov leckdy jen maličkostmi. Více >

Minulý rok hned na začátku ledna zazvonil telefon, známý lesák z Brd mě zval k návštěvě. Sdělil mi, že ke krmelišti mu chodí jelen – jelenec viržinského, po kterém jsem marně pátral celý podzim na Hřebenech a toužil si na něho zmáčknout; samozřejmě jen fotografickou spoušť. Konečně tedy mám příležitost se dozvědět, kde dost pravidelně střídá krmelce pod Studeným vrchem. Sotva radio předpovědělo trochu prosvětlenou oblohu, pamatuji si, bylo to na Tři krále, jel jsem do brdských lesů s batohem fotografické výbavy a velkou termoskou horkého čaje. V hájovně se dovídám bližší o místě krmelce i že opodál stojí seník do kterého mohu zalehnout na čekanou. Více >

Dva dny po svátku svatého Martina, který podle pověsti přiváží do našich krajin na bílém koni první sníh, se nožíři setkali na posledním setkání v roce 2004 v kongresovém centru města Brna. Více >

Roku 1887 zakoupil následník habsburského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este od Františka knížete Lobkovice konopišťský zámek. Získal tak sice zanedbané, ale krásné panské sídlo, jehož historie sahá až hluboko do středověku. Okolní parková úprava změnila v 18. století pevný hrad v zámek, jemuž z minulosti zbylo jádro zajímavé hradní architektury u nás nezvyklého francouzského typu, s válcovými věžemi po obvodu. Více >

Jestliže jsme díky dochovaným střeleckým seznamům celkem dobře informováni o loveckých úspěších Františka Ferdinanda, horší situace je s údaji o jeho osobních zbraních. Po první světové válce se zámek Konopiště s celým svým zařízením stal majetkem československého státu. V roce 1960 byly moderní palné zbraně, k jejichž držení podle zákona o zbraních bylo nutné povolení a které by na Konopišti mohly zůstat pouze po funkčním znehodnocení, předány do sbírek pražského Vojenského muzea. Více >

Mezi naše nejběžnější šelmy patří především liška, dále oba druhy kun, jezevec, tchoř a v poslední době stále častější psík mývalovitý. V průběhu let u všech těchto druhů došlo ke změnám v jejich populační hustotě, převážně v souvislosti se změnami životního prostředí a v neposlední řadě i se zásahy člověka do jejich způsobu života. Dochází k postupným změnám ve skladbě a rozsahu zemědělské výroby, druhové a věkové úpravě lesních porostů a v souvislosti s tím vším i ke změnám potravní nabídky pro predátory. Více >

Dovolte mi podělit se se čtenáři časopisu o několik poznatků z mé, zatím krátké, ale bohaté životní lásky zvané „myslivost“. V čísle 11/04 str. 34, pan Lhota napsal krásný článek „Jak mluvíme“. Ačkoliv jsem ještě myslivecký zelenáč (17. 10. 2003 jsem úspěšně složil zkoušky z myslivosti), s jeho názory si dovolím souhlasit. Zároveň bych chtěl napsat pár řádků o tom, v čem já vidím hlavní problém, který začíná již zmiňovanou špatnou mluvou, zvyky, tradicemi a končí mnohem závažnějšími skutky, jako jsou úrazy a v horším případě smrt. Hlavní problém vidím v nás, myslivcích. Ano, čtete dobře, podle mne problém začíná ve všech sdruženích, kde takového člověka (schválně nepíši myslivce) mají. Více >

Při mých pracovních pobytech v USA jsem měl možnost mimo jiné poznat také způsob lovu na bažanty v loveckém klubu. Jelikož je to způsob trochu odlišný a z hlediska komerce více propracovaný než u nás, dovolte mi přiblížit tento způsob lovu českým myslivcům. Více >

Ačkoli samonabíjecí kulovnice nepoužívá mnoho našich lovců, rozhodně nepatří mezi vzácné zbraně a své místo v české myslivosti mají. V poslední době jejich význam narůstá, protože se mohou stát vhodným prostředkem pro tlumení přemnožené černé zvěře. Více >

Tuto otázku si klade celá řada začínajících myslivců, kteří si pořizují první zbraň, ale často i zkušený myslivec, který si chce obnovit loveckou výzbroj a chce využít dnešní bohaté nabídky trhu. Výběru zbraně je třeba věnovat skutečně velkou pozornost a shromáždit co možná největší množství informací. Zbraň jako nezbytný nástroj k lovu nás provází naším koníčkem po desetiletí, je společníkem v dlouhých chvílích osamělých lovů, na její spolehlivosti a kvalitě často závisí úspěšný lov. Zbraň je rovněž podstatnou částí naší lovecké výbavy, která také vyjadřuje i část naší myslivecké osobnosti. K tomu dnes přistupuje i další pohled a to i společenské postavení lovce, protože zbraň je výrazem, jak osobního vkusu, tak i prestiže. Při získávání informací se setkáme s řadou mýtů a subjektivních názorů, kterými se však nenecháme ovlivnit. Často někteří myslivci a i někteří příležitostní autoři článků, při hodnocení růžných ráží, vycházejí pouze z individuálních zkušeností, často zcela pomíjejí někdy rozhodující vliv druhu a kvality střeliva atd. Více >

Okresní myslivecký spolek ve Zlíně funguje již dlouhá léta na slušné úrovni. Vypravili jsme se tedy na návštěvu, abychom se o něm dozvěděli více.. Ve svém sídle nás přijali a hovořili s námi předseda Dr. Ing. František Libosvár, jednatel Ing. Jaroslav Šarman a předseda kulturně propagační komise pan Zdeněk Kögler. Na závěr se k nám přidala ještě paní Králová, nejstarší adeptka letošního kurzu, která se vrátila z USA a hned se zapojila do myslivosti… Více >

Dnešním číslem počínaje dostane se čtenářům do rukou celkem deset „případů, co neskončily u soudu“ – v každém čísle až do května vždy dva. Za nimi jsou vždy připojeny tři otázky s třemi možnostmi odpovědí. Ten, kdo se chce zúčastnit čtenářské soutěže o pěkné ceny (jejich výčet je uveden na jiném místě), která vyvrcholí v průběhu Mezinárodní výstavy myslivosti, rybářství a včelařství NATURA VIVA 2005, bude mít jednoduchý úkol – celou soutěž pečlivě sledovat a po uveřejnění poslední dvojice případů vyplnit na připojený kupon podle svého mínění správné odpovědi a svou adresu a vyplněný kupon pak zaslat na adresu našeho časopisu. V rámci výstavy (proběhne od 27. května do 2. června) pak budou nejen vylosováni ze správných odpovědí výherci (do slosování zařadíme všechny, kdo budou mít alespoň 90 % správných odpovědí - tedy alespoň 27 z 30), ale v „Právním poradně“ budou v rámci doprovodných programů výstavy právníci Českomoravské myslivecké jednoty jednotlivé problémy, řešené v „případech“, vysvětlovat, stejně jako správné odpovědi. Zbývá dodat, že tuto právní čtenářskou soutěž připravily časopis Myslivost, organizačně právní komise ČMMJ a nakladatelství LexisNexis CZ. Více >

V lednu před třemi lety nalezl náš myslivecký hospodář při pochůzce honitbou Sudice apatického ročního srnečka, což zapříčinila zřejmě otrava z ozimé řepky. Srnečka přivezl ke mně domů, abych o něj pečoval. Asi za měsíc, za pomoci veterinárních zákroků, antibiotik a usilovné péče se mi podařilo jej zachránit před úhynem. Velice rychle se adaptoval do domácího prostředí a jeho vrozená plachost byla ta tam. Dcera mu dala jméno Joklík a hned se stal miláčkem celé rodiny. Asi v květnu vytloukl jako roček špičky dlouhé 2,5 cm, které shodil koncem prosince. Většina kolegů myslivců tvrdila, že srnec je a bude jenom průběrný a nikdy z něj pořádný, trofejově dobrý kus nebude. Více >

V takovém prosincovém ránu, jako bylo dnes by se mi asi dobrovolně moc vstávat nechtělo. Ale tentokrát to bylo přece jenom jiné vstávání. V den, kdy se koná naháňka na černou zvěř mám plnou hlavu toho, jak své fotografické náčiní co nejlépe připravit k rychlé akci při fotografování běžící zvěře. Více >

Trichinelóza je závažné parazitární onemocnění vázané na požití syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa. O závažnosti trichinelózy a jejím původci byli čtenáři Myslivosti informováni opakovaně již v minulosti. Ačkoliv poslední případ trichinelózy lidí na území České republiky byl zaznamenán v roce 1954, jedná se o stále aktuální problematiku a nedávné nálezy trichinel u černé zvěře v různých oblastech České republiky jednoznačně potvrzují oprávněnost vyšetřování na trichinely. V roce 2002 byl na území České republiky u černé zvěře poprvé prokázán druh Trichinella britovi, pro který je typický tzv. sylvatický cyklus. Pro tento typ cyklu je hlavním hostitelem liška obecná Vulpes vulpes a méně často pak černá zvěř, popřípadě další volně žijící masožravci. Černá zvěř je u nás povinně vyšetřována na přítomnost trichinel ve svalovině, ale lišky nebo jiní volně žijící masožravci nejsou pravidelně sledováni. Lišky jsou v některých zemích považovány za indikátor výskytu trichinel u volně žijících zvířat a v posledních letech byly uskutečněny studie zaměřené právě na výskyt trichinel u lišek. Například na Slovensku již několik let sledují rozšíření trichinel u lišek a využívají k tomuto účelu svalovinu lišek, které jsou vyšetřovány na státních veterinárních ústavech v rámci monitoringu úspěšnosti vakcinace proti vzteklině. Více >

Počas uplynulého roka sme mohli na stránkach odbornej poľovníckej tlače čítať viacero článkov, úvah a zamyslení nad budúcnosťou slovenského poľovníctva. Vo väčšine z nich sa autori zaoberali najmä obavami z neúnosného finančného zaťaženia výkonu práva poľovníctva v revíroch Slovenska, ktoré môže priniesť so sebou nový zákon o poľovníctve v takom znení, v akom bol pracovníkmi Ministerstva pôdohospodárstva SR navrhnutý. Niektorí autori uvádzali ako odstrašujúci príklad nedávnu situáciu v Bulharsku a naopak, ako príklad hodný nasledovania zákon prijatý v Slovinsku. Všade však bola na prvom mieste finančná stránka poľovníctva a očakávanie nedostupnosti tejto ušľachtilej ľudskej činnosti pre obyčajných ľudí, ale iba pre vyvolených a bohatých, ktorí na to budú mať. Je smutné, že až sem dospelo slovenské poľovníctvo, keď situácia vo väčšine poľovných združení sa zmenila na boj o prežitie, o snahu urobiť z poľovníctva biznis s čo najrýchlejším vyťažením maxima toho, čo je možné ešte z revírov získať. V takejto situácii je na prvý pohľad snáď druhoradé a nepodstatné zamýšľať sa aj nad budúcnosťou skutočnou a to nad prípravou našich nasledovníkov, čiže nad výchovou detí a mládeže. Ja by som chcel teraz, na prahu nového roka, v ktorom očakávame konanie medzinárodného stretnutia poľovníkov a milovníkov prírody v júni na výstave v Nitre, zamyslieť práve nad touto oblasťou poľovníckej činnosti. Více >