Časopis Myslivost

JSTE OPRAVDU NA LOV PRASETE DIVOKÉHO DOSTATEČNĚ PŘIPRAVENI?

Jan SOMMER
Pouštím se dnes do diskutabilního tématu, vede mě k tomu škodolibá chuť rozehřát někoho zkušenějšího, navíc mě vyprovokoval fakt, že jsem měl možnost vidět neprakticky vypravené lovce, kterých mi bylo najednou líto. Vážili často dalekou cestu a ztížili si lov leckdy jen maličkostmi.


Oděv bychom měli mít co nejpohodlnější - s protiprůraznou podrážkou, jde-li o lov na delší dobu, tedy rozhodně dvoje teplé ponožky. Boty pochopitelně musí být vysoké, nezapomeň na sníh, kalhoty volnější, nohavice přes holínky.
Alkohol ne, to až po honu!
A zbraň? - prase divoké se střílí kulí, nebo z brokovnice sele a lončák jednotnou střelou (to na naháňce). Tomuto pravidlu se nesmíš prohřešit. Na společném lovu se prakticky střílí stejně, jako na zajíce. Není mnoho času na míření, není čas na přebíjení, protože prase prchá v tlupě a člověk si tak rád udělá to "duplátko".
Z obvyklých ráží bych doporučoval pušku s dostatečně výkonným nábojem a střelou s řízenou deformací, kterých je na trhu celá řada. Pro brokovou hlaveň vhodný typ jednotné střely a k nim nějaký ten brokový náboj 3,5 nebo 4 mm na lišku či kunu. Já osobně střílím už více než padesát let z kulobrokové kozlice ČZ 7 x 57 R, náboji o hmotnosti 10,50 g. Opakovačky mají výhodu většího počtu ran, obojetnice, kozlice, trojáky i brokovnice opakování rány bez odlícení.
Vzhledem k tomu, že na nátlačce se v lese střílí většinou do 80 metrů, dobrý střelec prakticky nepotřebuje používat zaměřovací dalekohled. Pro starší myslivce, rychlé zamíření a přehled je vhodný dobrý kolimátor, ještě lépe puškohled s nulovým, nebo velmi malým zvětšením, ale širokým zorným polem. Nezapomeň kulovou hlaveň řádně vytřít do sucha, neboť rána z hlavně, která je dobře nakonzervovaná, je nepřesná. Závěr maž méně, vždy jen spolehlivým olejem, neboť nejeden olej rád tuhne, až mrzne, a pak se stane, že zámky zamrznou a ty si vůbec nevystřelíš. Na mazání vazelinou, zapomeň, ta už natropila mnoho nepříjemností.
Předmět lovu? - názor, že prase divoké má neprůstřelný pancíř na hrudi, patří do říše pohádek. Jak sám jistě víš, prase se rádo kaliští, tu a tam se podrbe o kmen, snad i kus smůly na dece uvízne, o krunýři se však nedá mluvit. Přední plec je sice chráněna až centimetr silnou vrstvou tvrdé, ale pružné kůže, která by snad mohla vydržet jen ránu brokovou (a to není dovoleno), kulová a jednotná střela vždy pronikne.
Prase divoké má výborný čich a sluch, horší zrak. A co je zajímavé, velmi tvrdý spánek, takže nejednou se dostane lovec při měkkém sněhu až k jeho loži. Při naháňkách se ovšem se spánkem této zvěře nedá počítat a prchá při prvním nebezpečí, ráda uniká šikmo do kopce, místy známými ochozy. Je-li mnoho sněhu, tehdy vyhledává k úprku rokliny, úvozy, potůčky ve kterých sněhu moc není a kde ji břehy kryjí. Je-li její rychlý útěk ztížen tvrdým sněhem, tu půjde zpravidla asi svým oblíbeným a prověřeným ochozem. Z leče prchá velmi brzo, ještě dříve, než honci začnou nahánět. Není to ale pravidlo. Někdy to honcům trvá moc dlouho, než se třeba jednotlivý kus "uráčí" a za velkého křiku opustí svoje lože nebo i leč ve které se nachází. Často se stává, že i v zoufalé situaci, svým zmateným pobíháním v leči, napadne nebo poraní někoho z honců. Na to opravdu pozor!
Co se týká střelců, ti se nestaví přímo na ochoz nebo do úvozů. Zvěř by mu přišla na ostro, a to je nejhorší rána, kterou znám. Střílel jsem tak mnohokrát a vždycky to špatně dopadlo. Střelec se tedy postaví několik desítek kroků od uvedených cest úniků a vyčká, až bude pěkně kňourek z boku nebo spíše až za linií střelců. Míří se pečlivě na komoru. Ránu na hlavu si může dovolit jen exelentní střelec a to do místa, kde má malý mozek. Před tím se musí takový střelec ale naučit na tuto vzdálenost trefit "škatulku" sirek.
Všímej si vždy pečlivě účinku rány a zapamatuj si místo nástřelu! Dostane-li třeba nějaký lončák ránu na kříž, na místě klesne, padá jako bleskem zasažený, po chvilce však nahrben vstane a hajdy pryč a nejednou pak dá mnoho práce na dohledávce. Neváhej, nelituj proto druhého výstřelu! Při takové ráně často klape zbraněmi tak, že je to daleko slyšet.
Jde-li proti tobě černá, nestav se jí do cesty! Nerada uhýbá, pakliže si již nabrala směr. Mohla by ti pěkně pocuchat lýtka, ne-li něco horšího. Z téhož důvodu se také nepřibližuj k postřelenému kusu. Jedno trhnutí hlavou, a sval je utržený tak, že ti ho již žádný doktor nedá dohromady. Tím je opravdu prase velmi nebezpečné. Na strom prý již před prasetem vyskočilo mnoho zkušených lovců, nejeden prý tomu děkuje za svůj život. Já jsem se s takovými případy ještě nikdy nesetkal. To jsou ovšem jen případy výjimečné. Zpravidla se černá zachraňuje úprkem, jak umí a může.
Po ráně neopouštěj nikdy stanoviště! Teprve když je odtroubeno jdi se podívat, zda kus po ráně zůstal a kde střela sedí. Upozorni vedoucího lovu a hlas mu vždy všechno objektivně! Raději dvakrát chybuj, než bys jednou mizerně postřelil! Prase divoké je pro mnoho lovců "zvěří vysokou". Jelena si dnes těžko můžeš koupit (jak to zní cize), nechceš-li být finančně zruinován, zbývá tedy jen ta černá a hřích by byl neodpustitelný, kdybys ji nelovil myslivecky a s rozumem. Je chudák na indexu, je zvěří nehájenou (lončák, sele), loví se všude a všemi povolenými způsoby a je i na tobě, aby její počty byly zredukovány a nebyla vybita vůbec. Myslivost by tím ztratila mnoho. Toho si buď vědom!
A teď konečně budeš stát nad svým úlovkem. Kdo vytáhne z ruksaku fotoaparát a zvěční tě? Prosím, nedávej nohu při tom na ulovený kus. Postoupil jsi souboj, dá se předpokládat, že soupeř byl tebe hoden. Cti jej proto i potom, když zhasl v ohni! Dovedeš si představit, jak šeredně vypadá takový snímek? A věř mi, dobrý myslivec tě za to nikdy nepochválí. Postav se třeba za uloveným kusem, nebo si třeba k němu klekni, jen ne žádnou "pózu Césara". Pušku uchop tak, aby čtenář méně šťastný mohl alespoň poznat, že jsi kňourka ulovil ze své oblíbené zbraně.
A až si dáš usazovat zbraně uloveného sekáče, nezapomeň jejich dutinu vyplnit parafínem. Jinak rády praskají a měl bys potom po radosti.
Těch rad je přece daleko víc - svěřte se tedy s nimi i vy ostatní, kteří s takovým druhem lovu máte daleko větší zkušenosti.
Jan SOMMER
Snímky Jan Veber a František Musil
Zpracování dat...