Časopis Myslivost

Pozice FACE k ochraně a obhospodařování velkých šelem v EU

Yves LECOCQ
Vzhledem k tomu, že na stránkách časopisu Myslivost proběhla dosti široká diskuse kolem rysů, domnívám se, že by bylo užitečné znát názor evropské myslivecké organizace k tomuto ožehavému tématu. Text byl ČMMJ zaslán sekretariátem FACE a Českomoravská myslivecká jednota se s tímto stanoviskem plně ztotožňuje.
Na celém současném území Evropské unie se za posledních deset let podstatně změnil statut právní, biologický a sociálně-kulturní velkých šelem jako je vlk (Canis lupus), medvěd hnědý (Ursus arctos) a rys (Lynx lynx).
Z nechráněné škodné (kdy za každý zabitý kus byla udělována odměna), se postupně stala zvěř striktně chráněná přísnými předpisy mysliveckého zákonodárství.
Po redukci těchto predátorů, často velmi podivné a rozptýlení většiny populací velkých šelem po zemích Evropské unie, stavy jsou v současné době stabilní a někde se jejich výskyt (často v důsledku intenzivního zazvěřování) natolik rozšířil, že v současné době se nacházejí v členských zemích, kde zcela vymizeli nebo se v historických dobách vůbec nevyskytovali.
Současně se značně změnil i obecný postoj těmto velkým predátorům (což značně přispělo ke zmíněnému současnému vývoji). Velká většina obyvatelstva, víc a víc městského, nikdy neviděla ani jediný z těchto druhů v divoké podobě, nicméně však si je představuje jako stvoření relativně neagresivní, nezpůsobující vážnější škody a zasluhující si naprostou a systematickou ochranu. Považují tyto šelmy za symboly nebo modelové druhy zachování přírody a ochrany zvířat. Naproti tomu venkovská společenství žijící více méně v bezprostředním sousedství s velkými šelmami jsou toho názoru, že je třeba je regulovat a eliminovat, aniž by ovšem sami měli osobní zkušenost s takovými škodami a újmami a aniž by někdy spatřili tato zvířata v blízkosti svých domovů nebo majetku.
Pravda se nachází, jak tomu obyčejně bývá mezi těmito dvěma extrémy. V Evropské unii jsou velké šelmy stále ještě zranitelné a místy ohrožené v důsledku ztráty, poškození nebo rozdrobení jejich životního prostředí. I neúmyslné nebo ilegální zabití mohou výrazně ovlivnit (malé) populace. Z hlediska makroekonomického, jsou škody způsobené velkými šelmami slabé a incidenty, kdy je ve hře bezpečnost nebo zdraví člověka, velmi vzácné. Avšak na lokální nebo regionální úrovni tyto škody mohou být velmi značné (ovce, úly, národní plemena, úroda.) a bylo by nespravedlivé, aby náklady na tyto škody nesl jen omezený počet osob. A rovněž lidé, kteří žijí na vzdálenějších místech od civilizace mají právo na to, aby se cítili bezpeční vůči potencionálnímu riziku napadení ze strany zvířete, které je zcela schopné vážně zranit, zabít dítě nebo i dospělou osobu.
Korektní způsob, jak řešit tuto situaci, je přijmout a uvést v platnost opatření pro jejich adekvátní obhospodařování a vzít v úvahu tyto rozdílné zájmy.

Obhospodařování velkých šelem

Veškerá rozhodnutí politická, právní i administrativní vztahující se na ochranu, zachování, regulaci nebo dlouhodobé využívání velkých šelem by měly zahrnovat celou řadu základních principů.
Jako všechny ostatní druhy divoké fauny a flóry v rámci EU i velké šelmy mají svou neodmyslitelnou vnitřní hodnotu a je etickou nebo morální povinností je zachovat jakou součást ekosystémů, ve kterých žijí. Velké šelmy jsou podstatným komponentem biodiverzity v Evropě a to jak formou bio-indikátorů a jejich jedinečné pozice na vrcholu potravního řetězce. Dlouhodobým základním cílem by tedy mělo být udržet nebo obnovit jejich populace nad rámec jejich životního minima, aby se předešlo nezvratitelnému účinku v důsledku neočekávaných změn ekologických (přírodní katastrofy), demografických (náhodné změny ve struktuře věku pohlaví) nebo genetické (redukce genofondu).
Avšak velké šelmy zabírají rozsáhlé přírodní plochy, relativné nerušené a v Evropské unii prakticky neexistují plochy nevyužívané člověkem. Velké šelmy pravidelně odebírají z domácích zvířat i volně žijící zvěře, mající převážně hodnotu sociálně-ekonomickou, jsou mnohdy a často potencionální hrozbou pro zdraví a bezpečnost člověka., což vede k nevyhnutelným konfliktům. Zachování těchto druhů je možné jen prostřednictvím soužití s člověkem a za opatření, která jsou obrazem tohoto soužití ( prostřednictvím informační kampaně, preventivních a ochranných opatření, atd.). Lov může být jedním ze základních prvků této strategie obhospodařování - kus po kusu a na regionální úrovni - a to z mnoha důvodů. Na základě trvalé existence populací musí být vypracován a realizován pkvantitativní a kvalitativní plán chovu, který by stanovil odstřel "problematických" jedinců, zajišťoval finanční prostředky pro opatření na zachování stanovišť, upozorňoval místní činitele na ekonomickou hodnotu těchto druhů atd.
Yves LECOCQ
generální tajemník FACE
přeložila Milada FABELOVÁ
Snímky Antonín Říha

Zpracování dat...