Časopis Myslivost

Průběrný srnec

Pavel SCHERER
V lednu před třemi lety nalezl náš myslivecký hospodář při pochůzce honitbou Sudice apatického ročního srnečka, což zapříčinila zřejmě otrava z ozimé řepky. Srnečka přivezl ke mně domů, abych o něj pečoval. Asi za měsíc, za pomoci veterinárních zákroků, antibiotik a usilovné péče se mi podařilo jej zachránit před úhynem. Velice rychle se adaptoval do domácího prostředí a jeho vrozená plachost byla ta tam. Dcera mu dala jméno Joklík a hned se stal miláčkem celé rodiny. Asi v květnu vytloukl jako roček špičky dlouhé 2,5 cm, které shodil koncem prosince. Většina kolegů myslivců tvrdila, že srnec je a bude jenom průběrný a nikdy z něj pořádný, trofejově dobrý kus nebude.
Tím větší překvapení bylo, když jako dvouletý nasadil pravidelného šesteráka o délce parůžků 20 cm. Zajímavé bylo, že toto paroží vytloukl již 23. března a shodil 15. října, což normálně nasvědčuje vývoji podstatně staršího srnce.
Jako tříletý nasadil krásného nerovného osmeráka o délce paroží asi 24 cm. Pravá přední výsada je dlouhá asi 11 cm. Bodová hodnota je kolem 100 bodů CIC. Jelikož měl jako roček vlivem otravy velkou ztrátu ve vývoji paroží, myslím, že kulminovat bude asi pátým rokem. Jak vidíte z fotografie, parožní hmoty každým rokem přibývá k horní části trofeje, což hovoří o jeho vysoké chovné kvalitě.
Toto paroží začal nasazovat 20. prosince a vytloukl 20. března. Asi za dvě hodiny měl toto vyživující líčí parohu sloupnuté jako banán, drželo v cárech jen v oblasti růží. Nemohu potvrdit - jak je psáno v odborné literatuře, že srnec líčí po vytlučení sežere. Cáry visely nedotknuty několik dnů na různých dřevinách až úplně zaschly. Je možné, že ve volnosti srnec tuto činnost provádí snad proto, aby po něm nezůstaly žádné zbytečné pobytové stopy proti případným predátorům. Jak částečně je vidět z fotografie se shozy, je u pečetě znatelný přírůstek objemu pučnic mezi prvním a druhým rokem. Jako roček měl průměr pučnic jen 10 mm a jako dvouletý 20 mm. Pravdou je, že jen na silných pučnicích růže může narůst silný a těžký paroh. Málokdy je to obráceně.
Při mém předkládání krmiva je hlavní složkou kukuřice, oves a granulovaná směs pro spárkatou zvěř ve složení mačkaný ječmen a vojtěška obohacená minerály, vitamíny a stopovými prvky, které poskytují zdroj energie a stavebních látek. Ovlivňují také příznivě růst paroží. Pravda je, že tyto granuláty jsou značně drahé, zato však kvalitní. Z objemového krmiva přímo miluje sušené jeřabiny, větve jabloně i s listy a čerstvé jmelí. Z dužinatých krmiv pak nejvíce jablka, brambory a mrkev.
Srnec je ve výborné kondici a jsem zvědav, s jakou trofejí překvapí jako čtyřletý. Tímto mým poznatkem bych rád přispěl k prohloubení poznatků myslivecké praxe, a to, že silná trofej naroste jen díky péči o zvěř, kvalitní hodnotné stravě v době zimního přikrmování. Přikrmovat by se mělo začít hned po žních, dokud je zvěř zvyklá brát jádro z polí a tím předejít pozdějším zažívacím potížím. Nejdůležitější složkou potravy podle mého názoru jsou jadrná krmiva, která mají kladný vliv na celkovou kondici zvěře, zdravotní stav a růstové procesy.
Srnec dokáže dlouhodobě přijímat a dokonale zhodnotit jadrná krmiva s vysokou výživnou hodnotou jakou kukuřice a oves bezpochyby jsou, a to bez negativních následků jako jsou zažívací potíže, průjmy a úhyny.
V poslední době se hodně diskutovalo a stále diskutuje zda je vhodné srnčí zvěři předkládat v době zimního přikrmování jadrné krmivo či nikoliv.
Odpůrci argumentují uspořádáním a funkcí trávicího ústrojí srnčí zvěře ustáleným trávicím režimem, navyklým jen na objemové krmivo, kde základním druhem potravy jsou různé druhy trav bohaté na vlákninu, takže nepředkládat. Dnes je již známo, že kvalita, jakost a celkový vývoj paroží jsou zabezpečovány převážně z potravy přijímané během období jeho růstu. Taktéž veškeré stavební a růstové látky se přenášejí hlavně z přijímané potravy a to je pro chovatelskou praxi, myslím, rozhodující.
Srnčí zvěř má nevýhodu, např. proti zvěři jelení, v tom, že růst paroží spadá do zimního období, tedy období vegetačního klidu a nedostatku potravy. Zajistit, obzvlášť v této době dostatek kvalitní potravy, je velmi nutné. Nelze ovšem zapomínat na to, že dobrý, kvalitní a silný paroh může vyprodukovat pouze jedinec, který je tělesně a zdravotně naprosto v pořádku a může z přijímané potravy uvolnit maximální možné množství látek pro růst a stavbu paroží.
V našich podmínkách převážně polní honitby je jadrné krmivo srnčí zvěři často běžně dostupné dlouho po sklizni obilovin, jednak na špatně sklizených polích s kukuřicí, na okrajích lánů, různě polehlých kulturách nebo zamokřelých místech, kam se sklízecí technika nedostane. Z příjmu takového krmiva má srnčí zvěř dobře přizpůsobenou mikroflóru zažívacího traktu. Při včasném začátku přikrmování, kdy podle mého názoru by se mělo začít hned z kraje září, předejdeme pozdějším zažívacím potížím - průjmům a úhynům.
Jednou jsem potkal myslivce, který o Štědrém dnu, prvně za zimní období, nesl igelitovpu tašku pšenice ke krmelci, kde v napadaném sněhu již dlouho nebyla ani stopa po zvěři. I tací, bohužel, mezi námi jsou.
Dalším důležitým předpokladem zdravého vývoje jedince je také pravidelné koprologické vyšetření trusu proti vnitřním parazitům. Tuto prevenci praktikuji doma důkladným a opakovaným odčervováním antiparazitiky po dohodě s veterinářem. Většinou používám přípravek Cermix premix, který je vysoce účinný na oblé červy zaživadel a vysoce účinný proti oběma formám střečkovitosti, jak podkožní, tak nosohltanové. Přípravek přimíchávám srnci přímo do potravy a několikrát toto opakuji. Pro volně žijící zvěř se tento přípravek - jak všichni víme, granuluje přímo s krmnou směsí a v zimním období roznáší do krmítek.
Taktéž přikládám veliký důraz na hygienu krmelce a výběhu, ve kterém se srnec pohybuje. Pravidelně likviduji exkrementy, asanuji krmeliště a dbám na pravidelný přísun čisté vody. Jen tak mohu dosáhnout vysoké kvality trofeje.
Ještě jeden příklad vlivu kvalitní výživy na růst paroží v naší honitbě chci uvést - případ odlovu devítiletého srnce, nerovného dvanácteráka, kterého se mi podařilo ulovit za pomoci Diany před několika lety v blízkosti mého krmného zařízení (foto 3). S jistotou mohu říci, že to byl v jeho požehnaném věku maximální vrchol parožních možností před jistým zpátečnictvím, a to díky kvalitní výživě. Jak je vidět srnčí zvěř je velice věrná svému dobrému stávaništi. Ve dvou lesních krmelištích od září do března skrmím asi 1300 kg kvalitního jádra, převážně ovsa a kukuřice, a to bez jakýchkoli negativních zažívacích potíží - průjmů, ba dokonce úhynů.
Celoroční péči o zvěř provádím vždy rád s láskou a úctou ke zvěři a naší krásné přírodě. Pokud chceme mít v našich honitbách trofejově dokonalé srnce, musíme my sami pro to něco udělat. Staré pořekadlo praví - bez práce nejsou koláče. Je škoda, že mohu uvést vliv výživy na tvorbě paroží jen na těchto dvou příkladech.
Přesvědčil jsem se, že i zdánlivě průběrný srnec s nízkými špičkami přijímající kvalitní a hodnotnou potravu může nasadit vynikající trofej. Pravdou je, že v zajetí je všechno jinak.
Zpracování dat...