Časopis Myslivost

Seminář Hygiena zvěřiny

Zahájení cyklu přednášek na téma „Úvod do problematiky hygieny zvěřiny, současná situace a perspektiva v podmínkách EU“  Ing. Petr KORHON
Dne 9.11.2004 zahájily Středoevropský institut ekologie zvěře a Institut ekologie zvěře VFU v Brně ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Státní veterinární správou ČR, Fakultou veterinární hygieny a ekologie VFU Brno a Českomoravskou mysliveckou jednotou cyklus odborných přednášek na téma „Úvod do problematiky hygieny zvěřiny - současná situace a perspektiva v podmínkách EU“.
Při zahájení přivítal účastníky za pořádající organizace Dr. Miroslav Vodňanský, který zdůraznil velký význam této problematiky pro mysliveckou praxi. V podobném smyslu promluvil v následujícm projevu také doc. MVDr. V. Večerek, děkan Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno. Za státní správu myslivosti pozdravil účastníky Ing. J. Pondělíček, vedoucí odboru rybářství, myslivosti a včelařství Mze ČR, který ve svém příspěvku vyjádřil nutnost úpravy některých právních předpisů na úseku hygieny zvěřiny v souvislosti se vstupem ČR do EU. Za Státní veterinární správu ČR pronesl úvodní projev ústřední ředitel MVDr. M. Malena.

První část přednášek byla zaměřena na současnou legislativní situaci v problematice zvěřiny a její konkrétní dopad na mysliveckou praxi. Dr. Lebersorger, generální tajemník Ústředí rakouských mysliveckých svazů, objasnil ve svém příspěvku současnou situaci právních norem týkajících se zvěřiny v EU a jak se k této oblasti myslivecké praxe přistupuje v sousedním Rakousku. Důležitou roli hraje především "Směrnice o zvěřině" 92/45/EWG, která řeší zdravotní a nákazové právní otázky, problematiku hygieny při ulovení zvěře a při prodeji zvěřiny. Podle vyjádření přednášejícího je význam této směrnice značný, především pro zajištění efektivní kontroly pouze většího množství zvěřiny, která se dostává dále do velkoobchodu či zpracovatelských podniků. Dr. Lebersorger poukázal na připravovaná nařízení, která budou platná od 1.1.2006 - v těchto nařízeních se mohou promítnout specifika každé členské země EU. Jejich cílem je zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele, hygienické nezávadnosti potravin a zodpovědnosti ze strany podnikatelských subjektů v oblasti produkce a zpracování potravin. Toto nařízení se však nebude týkat přímých dodávek zvěřiny v malých množstvích či dodávek pro vlastní spotřebu. Ty budou v souladu s předpisy EU podléhat samotným vnitrostátním směrnicím.
Poté následoval referát MVDr. M. Maleny, Ústředního ředitele SVS ČR, na téma "Legislativní situace v oblasti zvěřiny v ČR". Přednášející ve svém příspěvku objasnil změny v důsledku harmonizace legislativy ČR s legislativou EU. Problematiku legislativy EU přitom rozdělil do tří základních částí, kterými jsou: systém manipulace s ulovenou zvěří, veterinárně hygienické podmínky pro získávání, prohlídku a značení masa volně žijící lovné zvěře a veterinárně hygienické požadavky na podniky, v nichž se manipuluje s ulovenou zvěří, kde se skladuje, zpracovává a uvádí do oběhu zvěřina. Shrnuty byly zásady časové návaznosti manipulace s ulovenou zvěří, které podléhají přísným časovým lhůtám a kritéria pro původ zvěřiny. Do 12 hodin od ulovení je zvěř dopravena do podniku na zpracování zvěřiny nebo do sběrného místa. Těla velké zvěře (spolu s identicky označenými poživatelnými orgány) jsou z důvodu veterinární prohlídky dopravovány až do podniku na zpracování zvěřiny. Do 18 hodin po dodání je provedena veterinární prohlídka. Po úspěšném výsledku prohlídky dochází k označení zvěřiny razítkem s pentagonální značkou.

Další přednášející, Dr. R. Winkelmayer ze Středoevropského institutu ekologie zvěře, se ve svém příspěvku zaměřeném na téma "Problematika hygieny zvěřiny na základě zkušeností z Rakouska" zabýval obecně především vývojem postojů ke zvěřině v Rakousku za posledních deset let. Náhled veřejnosti na zvěřinu prodělal v Rakousku velkých změn. Ještě před deseti lety byla zvěřina v Rakousku stavěna na nižší úroveň než maso z hospodářských zvířat. Obecně lze říci, že důvěra spotřebitelů v její nezávadnost byla velmi malá. Tehdy bylo cílem mysliveckých svazů dostat zvěřinu jak legislativně, tak prakticky na vyšší úroveň. Dnes je zvěřina v Rakousku chápána jako vysoce kvalitní produkt a její odbyt je zajištěn přinejmenším z 50 % na domácím trhu, a to především lokálním prodejem samotných myslivců přímo spotřebitelům. Dr. Winkelmayer zdůraznil, že rozhodující vliv na kvalitu zvěřiny má způsob lovu, jakož i následné provedení rušení zvěře a ošetření zvěřiny. V tomto ohledu zaznamenal přístup myslivců k této problematice v Rakousku v průběhu posledních deseti let výrazných změn, které napomohly k celkovému podstatně lepšímu pohledu na zvěř a zvěřinu v současnosti.

V následujícím příspěvku s názvem "Současná problematika hygieny zvěřiny v ČR" zdůraznil MVDr. Pavel Forejtek, CSc. ze Středoevropského institutu ekologie zvěře, především význam správně provedeného odlovu a odbornost, odpovědnost a dodržování hygienických pravidel při prvotní manipulaci s ulovenou zvěří. Při nedokonalém ošetření ulovené zvěře stejně jako při zanedbání základních pravidel při rušení zvěře dochází k nenapravitelným ztrátám na kvalitě zvěřiny. V důsledku možného výskytu chorob (především trichinelóza černé zvěře) bylo poukázáno na stále trvající nedostatečné procento vyšetřované ulovené černé zvěře z celkového lovu u nás. V současnosti vzniká další problém při vyšetřování zajíců na tularémii (nemoc přenosná na člověka), neboť v důsledku ukončení státem hrazeného vyšetření upustilo mnoho mysliveckých společností od tohoto vyšetření.

Po přednesení jednotlivých referátů následovala bohatá diskuze, ve které byly objasněny a doplněny některé otázky týkající se této problematiky.
Tento první přednáškový cyklus proběhl na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Jeho pokračování by měly být v příštím roce postupně uspořádány ve spolupráci s jednotlivými Okresními mysliveckými spolky a Krajskými úřady na více místech republiky.
Kontaktní adresa :
Ing. Petr KORHON
Institut ekologie zvěře VFÚ Brno
Palackého 1 - 3, CZ - 612 42 Brno


Problematice hygieny zvěřiny nebyla dosud v mysliveckých kruzích věnována taková pozornost, jaká by jí náležela. Přitom se jedná o téma, o němž lze bez nadsázky říci, že na něm stojí zajištění budoucí existence myslivosti. Jestliže chceme, aby myslivost přežila, musíme zdůrazňovat její funkci účelného využívání přírodních zdrojů k získávání vysoce hodnotné potraviny, která jak svými kvalitativními parametry, tak i etickou hodnotou stojí na podstatně vyšší úrovni než většina produktů běžné zemědělské výroby. Proto je třeba zabránit, aby myslivost byla tlačena do pozice jakési pouhé zájmové činnosti početně omezeného okruhu lidí, neboť pak bude pro její odpůrce velmi snadné argumentačně proti ní vystupovat. Velká část veřejnosti je stále méně ochotná tolerovat takzvané zabíjení pro zábavu nebo za účelem získání trofejí, jak je často výkon myslivosti jejími odpůrci zkresleně prezentovaný. Jakmile se ale myslivost bůde důrazně stavět tam, kam svou skutečnou podstatou patří, to znamena na stejnou rovinu se zemědělstvím jako činnost prvořadě zaměřená na využívání přírodních zdrojů za účelem získání produktů, které druzí lidé s oblibou konzumují, pak má budoucnost zajištěnou. Vždyť přece má na své straně argument, že je nejbiologičtější nebo jinými slovy nejpřirozenější formou produkce potravin, neboť zvěř má přece větší možnost volné volby stanoviště a potravy než i ten nejextenzivnější chov domácích zvířat. V tomto směru je třeba se ale jasně ohraničit od farmových chovů zvěře. Kvalitativní hodnota zvěřiny je však závislá nejen na životních podmínkách zvěře, ale také způsobu provedení jejího lovu a především ošetření po ulovení. V tomto směru je třeba současnou praxi výrazně zlepšit, neboť přístup některých myslivců ke zvěřině, zvláště pokud není určena pro vlastní spotřebu, není vždy takový, jak vyžaduje její skutečná hodnota. Proto je nutné společně pracovat na tom, aby si všichni myslivci uvědomovali, jakou mají zodpovědnost. Nejen vůči konzumentům, ale i pro další vývoj myslivosti a jejího vnímání veřejností.

Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Středoevropský institut ekologie zvěře Wien-Brno-Nitra
Institut ekologie zvěře VFU Brno
Zpracování dat...