KURZ TRUBAČŮ
Myslivost 11/2005, str. 27 Petr VACEK
V překrásné jihočeské krajině plné lesů a rybníků u samých hranic s Rakouskem si udělali v srpnu po čtyři dny, ve dnech 25.8.-28.8.2005 dostaveníčko trubači z celé ČR, aby se zdokonalili ve hře na lesnice a borlice. Trubači přijeli se svými rodinami nebo přáteli a pojali kursy jako rodinnou dovolenou, během které se hlava rodiny-mužský zástupce, ale často i tzv. krk rodiny-ženský zástupce zdokonalovali v mysliveckém troubení.
Počasí v letošním srpnu rekreaci příliš nepřálo, často pršelo a bylo chladno. Svatý Hubert ale vyslyšel přání pořadatelů kursů - Loveckého tria Praha a časopisu Myslivost a jako zázrakem se hned první den kurzů ve čtvrtek vyjasnilo a vzduch začalo prohřívat příjemné sluníčko. Nálada všech byla okamžitě o stupeň lepší a svitla naděje, že se vše podaří. A skutečně tomu tak bylo. Rodiny si užívaly nádherného prostředí, zdravého vzduchu a možnosti pohybu, např. na kolech. Sportovně naladění jedinci nemuseli vynakládat příliš námahy, protože krajina v okolí Chlumu u Třeboně je rovinatá, třeboňská pánev je přiměřeně veliká, takže trasy nebyly dlouhé.
Každý trubač absolvoval během kursů 3 individuální a 2 souborové lekce u různých lektorů, aby měl možnost porovnat různé názory na jeho troubení a na způsob dalšího zdokonalování a vybrat si tak pro svůj další trubačský růst to, co mu nejvíce vyhovuje. Trubač věnoval denně podle svého zájmu troubení jednu nebo více hodin aktivním hraním, případně náslechem výuky u jiných trubačů. Zbylý volný čas věnoval dalším svým zálibám, např. rybaření.
Kursy byly pořádány poprvé a bylo obtížné odhadnout, jak velký bude zájem. Odhady pořadatelů se pohybovaly od 10 do 20 trubačů. Na kurzy se do stanoveného termínu přihlásilo 38 trubačů, další již museli být z kapacitních důvodů odmítnuti. Přihlásili se většinou noví trubači, kteří se nezúčastňovali akcí Klubu mysliveckých trubačů. Většinou se jednalo o trubače začátečníky nebo spíše úplné začátečníky, kteří se teprve na kursech začali učit hrát první tóny a znát noty. Kursů se zúčastnilo 35 osob a mezi nimi byli čtyři trubači ze SR.
Lektorský sbor-pánové Petr Duda, Tomáš Kirschner, Petr Vacek a Antonín Pecha neměl jednoduchou úlohu, protože do programu kursů byla zařazena dvě společná veřejná vystoupení trubačů a bylo uvedeno, že každý trubač se na kursu naučí dvě nové skladby, napsané přímo pro letní kursy-Chlumeckou fanfáru autora Petra Dudy a Slavnostní fanfáru autora Petra Vacka. Lektoři proto neponechali nic náhodě a ještě před zahájením kursů věnovali hodně času přípravě celé akce. Pro každého trubače připravili skripta, ve kterých se řešily nejčastější dotazy trubačů. Účastníci si mohli zakoupit výukové CD, na kterém byly nahrány na lesnici, ale také na borlici všechna cvičeními z uvedených skript, aby si trubač mohl po kursech cvičení doma opakovat. Trubači pak byli podle svých schopností rozděleni do jednotlivých hlasů, aby si skutečně všichni zahráli.
První veřejný koncert trubačů se konal v sobotu v přírodě - na ostrově rybníku Hejtman. Posluchači vyslechli starou loveckou hudbu, Dykovy signály a hlaholy, nové české fanfáry a také troubené a zpívané oficiální slovenské lovecké fanfáry. Druhý veřejný koncert se konal v malebném kostelíku Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně a posluchači vyslechli koncertní provedení Hubertské mše B dur. Část účastníků kursu mši zpívala. V průvodním slovu se posluchači zejména dozvěděli informace o loveckém troubení a loveckých hudebních nástrojích, o Hubertské mši a jejích jednotlivých částech, o uvedení Hubertské mše ve Vatikánu v roce 1999. Kostel byl zaplněn do posledního místa a řada posluchačů ještě stála. Když se trubači loučili poslední skladbou - Vábením sv. Huberta a lidé pomalu odcházeli, byla z jejich srdcí cítit obrovská radost. Svorně trubačům děkovali a uváděli, že vůbec netušili, jak krásná může lovecká hudba být.
Nestor lovecké hudby Josef Selement často při takových příležitostech říkával: "Zase se podařilo udělat kousek dobré kulturně výchovné práce v myslivosti". Poděkování patří starostovi Chlumu u Třeboně, řediteli zdejší základní školy, lektorům, Matějovi Vackovi a časopisu Myslivosti za pomoc a spolupráci. Poděkování patří též účastníkům kursů za obrovskou odvahu, kterou prokázali tím, že překonali ostych a řadu dalších zábran a kursů se zúčastnili. Jistě je to dobrý příklad pro ty trubače, kteří ještě váhají a nejsou si jisti, zda by to zvládli. Jsem přesvědčen, že to zvládnou, že se nemusí ničeho obávat a že brzy zjistí, jak je to myslivecké troubení krásné a také v praxi potřebné. Přeji nám všem do budoucna další podobné akce, aby nám pomáhaly šířit dobré jméno ČMMJ, myslivců a myslivosti vůbec.