Časopis Myslivost

Několik poznámek k výskytu nutrie říční chci uvést ze zkušeností v našem MS, které má pronajatu honitbu v polabské nížině poblíž centra českého zelinářství u Všetat. Výše popisované životní podmínky pro nutrii říční jsou v naší honitbě přímo vzorové, takže o její výskyt není nouze.
V naší honitbě s dostatkem vhodných lokalit se podle odhadu a pozorování soustavně zdržují asi dvě až tři desítky dospělých nutrií různých barevných mutací (stříbřité, hnědostříbřité a hnědé) včetně jejich nové populace. Chování nutrií je nenápadné a jejich aktivita se zvyšuje se soumrakem, i když mění svá stanoviště i v době denní.
Na počátku jejich existence v honitbě se přítomnosti člověka neobávají, avšak postupem času mění své chování a jsou ostražitější a na přítomnost lidí reagují únikem.
Nezasvěcení myslivci jsou názoru, že nutrie je tvor mírumilovný, dobrácký a neškodný. Hlavní hodnocení z hlediska myslivosti zůstává, že se jedná o druh zavlečený a nežádoucí. Nelze ani přehlédnout, že Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů nepovažuje nutrii za zvěř.
Pokud se jedná o potravní nároky, nutrie se nespokojí pouze s oddenky a lodyhami vodních rostlin, ale jejich potravní náročnost je daleko vyšší. S oblibou navštěvují zemědělské pozemky přilehlé k vodním plochám, kde požírají okopaniny, zeleninu, překusují stébla obilí a kukuřice a hodují na zrnu. Velmi rády putují za plochami mrkve, kterou doslova zbožňují. Více nebo méně způsobují škody zemědělcům, kteří právem upozorňují MS na ztráty na plodinách. Je otázka, kdo by měl případnou vymáhanou škodu uhradit, když nutrie říční není zvěří.
Vzhledem ke své potravní vybíravosti nutrie škodí i nepřímo myslivosti, zejména tím, že často a pravidelně navštěvují krmná zařízení a zásoby určené pro odchované divoké kachny a bažanty. V zásypech požírají obiloviny a zdržují se zde dlouhou dobu do úplného nasycení. Jejich spotřeba je značná a dávky obilí určené pro zvěř jsou potom výrazně kráceny. Nejvíce zřejmě je to v době přikrmování zvěře v zimě. Nejsou ani výjimky, že dospělé nutrie agresivně odhánějí ze zásypu bažantí zvěř nebo divoké kachny. Už samotná přítomnost dospělé nutrie v zásypu často zahání zvěř, aby se nasytila, neboť se tak velkého tvora bojí.
Bez zajímavosti ani není, jak se chovají nutrie při kontaktu s loveckým psem. I ostrý lovecký pes to totiž nemá jednoduché. Nutrie se ve vodě pohybují rychleji a využívají vodní živel k úniku potopením pod hladinu. Jsou-li však psem dostiženy, je jejich obrana statečná, využívají svých mohutných řezáků, a často dojde k poranění psa hlubokými tržnými ranami, vyžadujícími zákrok veterináře. Zejména dospělé kusy nutrií jsou odolné a tvrdé vůči zranění.
Zanedbatelné nejsou ani škody, které způsobují nutrie říční v přírodě na vodních dílech - vyhrabáváním nor, čímž dochází k propustnosti hrází a náspů.
Domnívám se, že k tomuto stavu nemůže být nadále nečinně přihlíženo. I přes rozlohu a četnost vodních ploch v naší honitbě je úkol řešení problému nutrií říčních podle zákona o myslivosti v pravomoci členů myslivecké stráže. Ta může šetrným a etickým způsobem záležitost řešit a ovlivnit počty nutrií v honitbě. Zde je nutné znovu zdůraznit, jak byla čistota přírody ovlivněna bezohledným a násilným působením člověka, jak se stalo podobně i u dalších zavlečených a nepůvodních druhů.
Těmito několika poznámkami jsem chtěl informovat myslivce a přátele přírody o zkušenostech s existencí nutrií říčních ve volné přírodě. Předpokládám, že i v některých jiných lokalitách nutrie žijí a jejich chování může mít odlišnosti. Všude však by mělo být stejné její hodnocení jako zavlečený a nepůvodní druh. Rovněž by jim neměl být poskytován přílišný prostor pro další neomezenou reprodukci.
I když popsaný problém není hlavním a důležitým tématem pro ochranu myslivosti a přírody, může dojít při pominutí populačních možností nutrií říčních ve vhodných přírodních podmínkách k nárůstu až závažného a obtížně řešitelného stavu, který lze považovat za nežádoucí.
- JK -
Snímky Rostislav Stach