MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Nejpozději před vánočními svátky bychom měli mít splněn plán lovu holé zvěře spárkaté, zejména srnčí, daňčí a mufloní. Jelení zvěř můžeme lovit ještě příští měsíc Více >

Snad na celém světě se dějí experimenty s vysazováním nových, v podstatě i neznámých a do té doby nepůvodních druhů zvěře. Takové pokusy byly a jsou dělány i s rostlinami a dřevinami, které mohou mít zásadní význam pro život lidí. Po takové introdukci záleží už pouze na přírodních podmínkách a na péči lidí, aby se nové organizmy uchytily anebo aby se zjistilo, že je takové přesazení do nových podmínek nevhodné. Více >

V současné době v každém čísle časopisu Myslivost i Svět myslivosti vychází k problematice lovu černé zvěře i několik článků, což svědčí o velké aktuálnosti potřeb snižování zvyšujících se stavů této zvěře. To, že se otevírá diskuse o nových „netradičních“ způsobech lovu až neetického charakteru pominu, neboť to je na jiné pojednání. Více >

Ptačí chřipka – dvě slova, která v současnosti zaznívají ze všech médií a vzbuzují obavy, jaký až může být budoucí osud tohoto onemocnění, jednak z hlediska ohrožení chovů domácí drůbeže, ale především z pohledu možností přenosu tohoto onemocnění na člověka a z důsledků, které by tato choroba mohla pro lidskou populaci znamenat. Více >

Pokud nestřílíme zrovna z doutnákové či křesadlové zbraně, pak se na počátku každého výstřelu setkáme se zápalkou. Může být skrytá v okraji nábojničky, perkusní či centrální. Každopádně je to ona, která je iniciátorem celého děje výstřelu a bez jejíž správné funkce se na nic moc nezmůžeme. Více >

Ve dnech 3. - 5. října letošního roku hostila Česká republika delegáty konference I. A. F. (Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravých ptáků). Pro Českomoravskou mysliveckou jednotu, která byla garantem pořadatelství, se spolu s květnovou Mezinárodní výstavou Natura Viva v Lysé nad Labem jednalo o nejvýznamnější akce pořádané v letošním roce. Pro Klub sokolníků ČMMJ, který se samozřejmě na pořadatelství významnou měrou podílel, se jednalo o prestižní událost zcela zásadního významu nejen v letošním roce, ale i v celé klubové historii. Více >

Na konferenci Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravých ptáků bezprostředně navázal již 38. ročník mezinárodního sokolnického setkání v tradičním Opočně, které svým rozsahem snad nemá ve světě obdoby. Pořadatelství konference I. A. F. přilákalo v letošním roce do Opočna na 300 sokolníků a příznivců sokolnictví, což je nejvíc v celé osmatřicetileté historii těchto setkání. Dravců se v Opočně objevilo celkem 126, z toho 33 jestřábů lesních, 47 sokolovitých dravců, 30 orlů skalních, 15 kání Harrisových a 1 káně rudochvostá, kteří byli rozděleni do deseti loveckých skupin převážně podle druhů. Zájemci o nevšední podívanou tak mohli obdivovat majestátnost orlů, vytrvalost a bojovnost jestřábů, či střemhlavé útoky sokolů. Divácky neméně atraktivním dravcem je také káně Harrisova, která ve volné přírodě své domoviny (Střední a Severní Amerika) loví v rodinných skupinách tak, že dravci si vzájemně při lovu králíků pomáhají. Více >

Není dávno v minulosti ještě zapomenuta doba, kdy česká krajina oplývala nejen pokrmy staročechů, které nazývali mlékem a strdím, ale mnozí z našich současníků dnes vzdychají nad vzpomínkami na množství drobné zvěře žijící ještě před pár desítkami let v polích a remízech. V díle Jana Vrby, Karla Podhájského, profesora Komárka i Josefa Žalmana a jiných zakladatelů české myslivosti nacházíme zmínky o tom, že „slepička našich polí“, jak nazývali koroptev, nemůže nikdy zmizeti, poněvadž se všude nachází v ohromném množství. Tisícové výřady zajíců a králíků byly samozřejmostí. Dnes rozlehlé lány zejí prázdnotou a řada myslivců si láme hlavu s tím, jak tento stav zvrátit. Více >

Dříve bylo snem každého vesnického kluka vlastnit vzduchovku. Většinou došlo k jeho naplnění a téměř v žádném domě na vesnici vzduchovka nechyběla. Odnesl to sice sem tam, tehdy ještě velmi hojný vrabec, ale kluci tak získávali první vztah ke střelbě, ke zbrani a nakonec i k myslivosti, kam je třeba právě získaný vztah ke zbraním přivedl. Konečně i ten zastřelený vrabec je přivedl k nutnosti poznávání zvěře i toho, které druhy jsou vzácné a je třeba je chránit a které se naopak loví. Více >

V předposlední den roku oslaví své osmdesátépáté narozeniny grafik a výtvarník Aleša Vaic. Mezi myslivci je znám především portréty loveckých psů a zvěře, s jeho díly se mohou lidé setkávat na grafických listech tvořených tzv. suchou jehlou. Zapaspartované listy buď v originále nebo třeba jen vystřižené z kalendářů dotvářejí atmosféru leckteré myslivecké klubovny či chaty, jezevčíci a jiní psi jako živí zdobí mnoho diplomů ze zkoušek loveckých psů. Z každého díla jakoby na vás hleděl živý tvor s neuvěřitelnou „jiskrou v oku“. Sám jsem byl několikrát svědkem, kdy zahraniční hosté Českomoravské myslivecké jednoty dostávali jako vzpomínku na české myslivce právě originální grafický list. Navštívil jsem mistra Alešu Vaice při příležitosti blížícího se půlkulatého životního výročí v jeho pražském bytě a požádal ho, aby pro čtenáře Myslivosti trochu zavzpomínal. Více >

Ukázka z nově vycházející knihy povídek Z LOVU SRNCŮ autora Jana Laciny. Kniha navazuje na úspěšnou prvotinu Lovy v Beskydech a Jeseníkách, která si pro velký úspěch vyžádala dotisk a i přesto je v současné době vyprodaná. Ve své druhé knize povídek autor, zkušený lesník a myslivec, v 26 povídkách popisuje své nejzajímavější zážitky z lovu srnců, včetně zážitků z doprovodu loveckých hostů. Všechny povídky jsou doplněny barevnou fotografií získané trofeje, s upozorněním na zvláštnost či výjimečnost trofeje či ulovené zvěře. Autor se ve dvou povídkách otevřeně přiznává i k mysliveckým přehmatům při ulovení chovných srnců, což může být poučující nejen pro začínající myslivce. Více >

V současné době je naším hlavním druhem pernaté zvěře, kterou lze podle zákona o myslivosti č. 449/2001Sb., v pozdějším platném znění a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb. novelizované vyhláškou č. 480/2002 Sb., obhospodařovat lovem bažant obecný. Tento druh se sice v divokém chovu drží na početních stavech, které jsou několikanásobně nižší než v období 60 – 70. let, ale v porovnání s koroptví polní je jeho výskyt ještě relativně vysoký (v závislosti na oblastech výskytu). Druhou velmi významnou skupinou, kterou lze obhospodařovat lovem je vodní pernatá zvěř. Její hojný výskyt je vázán především na vodní plochy či rozsáhlejší mokřady. Určitým zpestřením letní části lovecké sezóny je pro řadu myslivců lov ptáků z čeledi houbovitých holub hřivnáč, hrdlička zahradní, popřípadě z čeledi krkavcovití straka obecná, vrána obecná. Samostatnou kapitolu tvoří dravci a sovy, jež mají v normálně fungujícím ekosystému svou vlastní a nezastupitelnou úlohu. Více >

Cílem tohoto článku je upozornit na některá nebezpečí, která hrozí při krmení zaplísněnými krmivy obsahujících cizorodé látky, a dále upozornit na možné konkrétní poškození organismu zvěře díky mykotoxinům. V tomto článku chtějí autoři informovat mysliveckou veřejnost, a pokusit se věcnými argumenty změnit na některých místech přetrvávající názory, že zaplísnění krmiva nevadí a možné důsledky přehlížet. Předložené popisy škodlivosti mykotoxinů by měly iniciovat zlepšení péče o předkládaná krmiva. Vzhledem k trvalému dostatku levných komodit a levných zkrmitelných odpadů ze zemědělství a potravinářského průmyslu by bylo chybou ignorovat nebezpečí snižování kvality díky mykotoxinům. Při všeobecném dostatku materiálu pro vybudování krmných zařízení by mělo být samozřejmostí, abychom kvalitní péčí o předkládané krmivo zvěři a jeho dávkováním co nejúčinněji dokázali zabránit rozvoji mikroskopických hub produkujících mykotoxiny, protože ty pak značně snižují efekt naší práce. Více >

Čas burčáku, pálení letních kvasů a sběr trnek je na Moravě vždy spojen s měsícem září a pro střelce s loveckým desetibojem. Všichni Moraváci vědí o prvních burčácích své a všichni střelci vědí o loveckém desetiboji také své. Je to nejkrásnější a nejnáročnější soutěž a bohužel jediná v roce a hned jako republikový přebor. Všichni střelci se pečlivě připravují, specialisté brokaři pilují kulové disciplíny, kulaři zase brokové, ale téměř vždy se najde jedna disciplínka, která zrovna nevyjde a hezky rozjetý závod s vidinou vysokého nástřelu se ztrácí v oblacích kouře vonícího prachem a sírou, libou to vůní pro všechny střelce a myslivce. Více >

Více >

Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin a č. 853/2004, kterým se stanoví specifické hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu. Více >

V reportážích z výstav nožů a setkáních nožířů často zmiňuji naši přední rytkyni Vladu Perlu Klihavcovou, známou tvorbou jemných rytin na nožích i palných zbraních. Dnes tedy přináším portrét umělkyně, která se skromně pohybuje ve světě převážně ovládaném muži. Více >

V posledních letech se i u konzervativněji založených myslivců začal měnit názor a požadavky na oblečení a obuv do přírody. Tytam jsou doby, kdy jediným „vhodným“ materiálem byla hubertusovina, zvláště po roce 1990 vrthly na náš trh nové značky a materiály, postupně i čeští výrobci začaly využívat tzv. systém membrán. Základním mottem je totiž požadavek na praktické oblečení, které musí být pro pobyt v přírodě dostatečně odolné proti povětrnostním vlivům, zároveň však musí být vzdušné a prodyšné. Synonymem pro membránu je v češtině už vžité slovo Gore či Goretex. Vědí ale všichni myslivci, jak správně membránové výrobky používat a jak se o ně správně starat? A jak tedy využít co nejvíce všech výhod nových materiálů? Více >

Někteří ptáci žijí od jara přes léto do podzimu nenápadným životem, sotvakdo je v přírodě zahlédneme. Teprve začátkem jeseně se bez ostychu ukáží v krajině, když jejich rodiny vytvoří hejna a společně si hledají potravu. Více >

O této problematice se neustále vedou diskuze a bylo napsáno mnoho pojednání. V poslední době se tato otázka dostala opět do popředí vzhledem ke „zvýšenému“ stavu černé a „neúměrnému“ počtu jelení zvěře. Více >

Klimatické podmínky zimního období kladou vysoké nároky nejen na volbu oděvu, ale také obuvi. Většina z nás příjímá čas sněhu a ledu se stejnou samozřejmostí jako jaro, léto a podzim. Ostatně, pokud chceme žít ve zdejší zeměpisné oblasti, nemáme jinou volbu. Zima však klade podstatně vyšší nároky nejen na oděv, ale také na volbu správné obuvi. Více >

Protože jsem na Výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem byl celý čas konání výstavy, viděl jsem i rozporuplnou výstavu trofejí v „Bílé hale“. A protože se úpravou trofejí zabývám, byl jsem vybídnut, abych na tuto problematiku zareagoval. Opravdu je to problematické. V preparátech zde byly vidět nádherné trofeje naší spárkaté zvěře, ovšem ne v právě nejlepší kvalitě. Jestliže se konkrétně zaměřím na preparáty hlav muflonů, z celého množství bylo perfektních tak asi deset. Nechci zde rozepisovat a konkretizovat práce jednotlivých preparátorů, ale obecně – preparát by měl být věrný, technicky dokonalý a stálý v čase. O věrnosti preparátu snad není potřeba se rozepisovat. Je to plně při hotovení preparátu v citu každého preparátora a každý ulovený kus je jedinečný a má svůj výraz. V dnešní době digitálních fotoaparátů je vůbec nejlepší při předávání – přejímání úlovku, pořídit několik vypovídajících snímků. Více >

Páni myslivci, máme pro vás dobrou radu! Vy, kdo se nechystáte onu noc, kdy se láme letopočet, prosedět někde v kazatelně (pravda je, že úplněk bude blízko a na sněhu bude černá dobře vidět), ale pěkně v teple, pusťte si k tomu po půlnoci televizi! Na ČT 1 se totiž po delší době zase objeví v premiéře nefalšovaný myslivecký pořad. Překvapení, co? A za tím překvapením stojí dramaturg a scénárista pořadu, také kapelník Pražských muzikantů, kteří nám myslivecké směsi zahrají, Milan Bašta. Což byl důvod zeptat se ho, proč se vše přihodilo právě takhle. Více >

Na vánoční trh vychází nová kniha Ing. Jiřího Mlčouška. Po knihách Kamzíci v Jeseníkách (1993), Hajný Vítězslav a fořt Bořivoj (1994), Osudy lesníka Lamberta Keclíka (1998), Úsměvy loveckých chat (1999), Kamzíci v Jeseníkách za úsvitu i za soumraku (2000 – za knihu autor obdržel Uměleckou cenu ČMMJ) a Veselý revír myslivce Poldiho (2003) má jeho další knížka název Zapadlovská odysea. Tak jak už mnozí čtenáři znají z předchozích povídkových děl autora, i tato je humorného ladění, plná svérazných přirovnání, specifického slovníku a neuvěřitelných příhod a situací. Vždyť právě proto se tyto knihy setkávají s úspěchem u čtenářů. V příbězích je vyobrazen život myslivců od doby osídlování pohraničí až po současnost, nechybí zde kapitoly z dob slučování honiteb a výběrových řízení na pronájem honiteb. Zábavnou formou a s jistým nadhledem a nadsázkou si tak čtenář projde poválečnou historii a vývoj myslivosti a lesnictví. Více >

Prvním českým mistrem Evropy a zároveň historicky nejmladším mistrem Evropy ve vábení jelenů se stal mladý český jelenář Josef Kapras. Více >

Za osmiletou historii pořádání mistrovství ve vábení jelenů byl vždy jeden králem - vítězem a ostatní zůstávali v očekávání, kdy i oni usednou na pomyslný jelenářský trůn. Josef Kapras se také pomalu přibližoval, až v letošním roce usedl hned na dva trůny současně – v červnu na Ohradě na ten český a v listopadu v Gödu i na ten evropský. To už jistě stojí za to, abychom se o něm dozvěděli o něco víc. Pokusila jsem se ho tedy po cestě z Gödu trochu vyzpovídat. Rozhovor probíhal při jízdě a při zastávkách na benzínových pumpách, tedy se nesl v neformálním duchu. Více >

V roce 2002 jsme v srpnovém čísle tohoto časopisu publikovali článek „Jak se mění naše fauna. Vetřelci a navrátilci“. Neuplynula příliš dlouhá doba a přicházíme s pokračováním, neboť změny v rozšíření i početnosti některých druhů savců (resp. zvěře) jsou i za toto krátké období pro myslivecké hospodaření velmi podstatné. Vyhodnocení změn je obdobně jako před třemi roky založeno na zpracování dotazníků zaslaných do všech honiteb České republiky a na všechny Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí za období 2001 – 2003. Údaje z dotazníků byly ještě doplněny o publikovaná data a stávající nepublikované databáze muzeí, pracovišť Akademie věd ČR, universit a pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Oproti roku 2001, kdy jsme prostřednictvím okresních úřadů získali zpět vyplněné dotazníky téměř z 60 % všech našich honiteb, byla návratnost dotazníků za období 2001 – 2003 o něco vyšší (přes 65 %), a to i přesto, že řízení honiteb v tomto období přešlo za občasných zmatků ze 76 okresních úřadů na 205 obcí s rozšířenou působností. Návratnost dotazníků se podle jednotlivých obcí, v závislosti na možnosti výskytu jednotlivých druhů, pohybovala od 5 do 95 %. Předpokládáme, že v mnohých honitbách, kde nebylo zaznamenáno žádné pozorování dotčeného druhu, nebyl dotazník ani vyplněn. Rozšíření uvedených druhů bylo pro účely tohoto příspěvku vyhodnoceno, stejně jako v roce 2002, na základě výskytu v jednotlivých čtvercích standardní mapovací sítě UTM (P6´x M 10´) o velikosti kvadrátu 134,4 km2 (11,2 x 12 km). Výsledkem jsou pak uvedené mapy aktuálního rozšíření jednotlivých druhů. Více >

Členství v Evropské unii je spojeno, pokud se týká lovu volně žijící zvěře, s povinností přijmout společné právní předpisy, zaručující jednotné ošetření zvěřiny, která se dostává na trh. Doposud byla problematika hygieny zvěřiny v EU řešena Směrnicí 92/45 EWG ze 16. června 1992, která byla v prvé řadě zaměřena na zdravotní a nákazové aspekty při lovu zvěře a obchodování se zvěřinou. Od 1. ledna 2006 se však základními právními předpisy v oblasti hygieny zvěřiny stávají Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin a především č. 853/2004, kterým se stanoví specifické hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu. Vzhledem k závaznosti těchto nařízení pro všechny členské státy unie se jejich aplikace bude od příštího roku 2006 nezbytně dotýkat také českých myslivců. Více >

V měsíci lednu jsem si přečetl článek o aplikaci tuku ACF, vyráběného švédskou firmou Karlshamns, který je možno dodávat ke krmivu pro zvěř spárkatou. Zvláště mne zaujalo tvrzení Mgr. Josefa Kubece z MS Trotina, že tento přípravek přidávají pro zkvalitnění potravy předkládané srnčí zvěři. Více >

Byl to prostě pech! Franta chtěl, jak se říká, zabít dvě mouchy jednou ranou – uspokojit svou po předcích zděděnou pytláckou vášeň a současně tak trochu pomoci myslivosti. Stalo se! Nebyly to ovšem dvě mouchy jednou ranou, ale jeden krkavec dvěma ranami. Kdo chodí, zvlášť někde v podhůří, častěji do lesa, ví, že tenhle pták opředený už z pohádek špatnou pověstí se prostě přemnožil a umí své pověsti dostát – velkými škodami nejen na drobné zvěři. Hejno místních krkavců se tedy ztenčilo o jeden hladový krk. Více >

Výpis inzerátů tak, jak byly uveřejněny v Myslivosti 12/2005 Více >