Časopis Myslivost

MEMBRÁNOVÉ MATERIÁLY - FUNKČNOST, ÚDRŽBA

V roce 1957 univerzitní student Bob Gore publikoval svou práci o významných izolačních vlastnostech teflonové (PTFE) fólie. O rok později jeho rodiče založili společnost W.L.GORE and Associates, která se zaměřila na výrobu teflonem izolovaných kabelů. Po ukončení studia (1961) pokračoval Bob Gore ve výzkumu v rámci rodinné firmy. V roce 1969 objevil, že prudkým protažením teflonové (PTFE) fólie vzniká velmi pevný mikroporézní materiál a svůj objev také patentoval. První aplikací membrána byly izolační vrstvy superrychlých počítačových spojů a následovalo využití v chemickém průmyslu pro filtraci a v lékařství pro cévní implantáty. V roce 1976 došlo k prvnímu využití membrány v oděvním průmyslu (svařované prodyšné pláštěnky), plný rozvoj využití GORE-TEXových tkanin však nastal až zavedením výroby těsnící pásky, která umožnila zatěsnit otvory po jehle při klasickém šití.

Jak vlastně GORE-TEX funguje?
GORE-TEXová tkanina je sendvič složený z vrchní prodyšné tkaniny na níž je nalepena expandovaná PTFE membrána a ta je ještě překryta tenkou ochrannou vrstvou sloužící i jako podšívka.
Tento sendvičový materiál je kompletně vyráběn firmou GORE a výrobci oděvů jej kupují společně s těsnící páskou. Od doby patentování GORE-TEXu se podařilo vyvinout i konkurenci obdobné sendvičové materiály s podobnými mikroporézními samonosnými membránami (např.SYMPATEX a další) a navíc byly vyvinuty technologie nanášení mikroporézních zátěrů, které umožňují vytvářet membránu přímo na rubu vrchní tkaniny.
Všechny tyto tkaniny pracují na stejném principu, ale liší se životností, velikostí pórů a tím i prodyšností a mírou vodonepropustnosti. Funkce prodyšné vodonepropustné tkaniny je založena na tom, že membrána obsahuje tak malé póry, že nepropustí molekuly vody, ale výrazně menší molekuly páry a plynů membránou pronikat mohou. Vodonepropustnost je dána hodnotou přetlaku, který je nutný k protlačení molekul vody membránou. Pokud si kleknu v kalhotách z membránového materiálu do mokré trávy, jsem schopen v místě dotyku vyvinou tlak odpovídající 5-10 m vodního sloupce. Pokud například lyžuji za deště, kapky narážejí na povrch větrovky i rychlostmi nad 100 km/hod. To odpovídá přetlaku takové výšky vodního sloupce, ze které by volným pádem kapka získala danou rychlost. Proto není divu, že běžné GORE-TEXové tkaniny chrání před přetlakem 80 m vodního sloupce a některé membrány (např. SYMPATEX) i před přetlakem 200 m vodního sloupce. Pro zátěrové membrány jsou tyto hodnoty nižší.
Čím většímu tlaku vodního sloupce membrána odolává, tím musí mít menší póry, ale tím je také méně prodyšná. Pro dané použití je vždy nutné zhodnotit, jaké hodnoty přetlaku mohou reálně nastat a pak zvolit látku, přesně dimenzovanou pro tento přetlak. Tím zajistíme maximální možnou prodyšnost.
Pokud by na vrchní tkanině byla vrstva vody, potřebovali bychom k průchodu vzduchu membránou a následně kapalinou přetlak z vnitřní strany. Toho však nelze dosáhnout ani u oděvů, ani u obuvi. Pokud tedy chceme uchovat prodyšnost membránové tkaniny nebo obuvi, musím zajistit, aby vnější materiál (tkanina, obuvnická useň) s vodou nesmáčel, vodu tedy odpuzoval a nedovolil vytvoření souvislé vodní plochy na povrchu. Proto musí být jak vrchní textilie, tak i useň na botách s membránou, napuštěna vhodnou impregnací.
Pro prodyšnost membrány je také důležité, aby vodní pára nekondenzovala uvnitř před membránou. K tomu může dojít hlavně v zimním období. Zkondenzovaná voda se v žádném případě nedostane přes membránu ven. Membrána musí být na co nejvyšší teplotě, aby se rosný bod nacházel vně membrány. Toho lze docílit jedině tak, že mezi membránu a povrch těla nevkládáme nadměrně tepelně izolující vrstvy (silné vlněné svetry, vlněné ponožky a podobně). Vhodné jsou relativně tenké materiály odvádějící vlhkost od těla pomocí kapilárního efektu. Nejlepší jsou vícekomponentní materiály, ve kterých by nemělo být více jak 50% vlny nebo hedvábí. Převážná část tepelné izolace by měla být zajištěna materiálem vlepeným mezi vrchní látku a membránu.

Údržba a čištění obuvi a oděvů
Údržba oděvů i obuvi z membránových materiálů sestává ze dvou kroků: z čistění a impregnace. Čistění má za cíl nejen odstranit zašpinění, ale i obnovit prodyšnost. Chemické čistění nelze obecně doporučit. Oděvy bychom měli pouze prát a navíc nepoužívat běžné prací prostředky. Jejich součástí jsou bělidla a zjasňovače, které mají po praní na tkanině ulpět, a proto nemají být snadno vymáchatelné. Po několika praních v běžném pracím prostředku dochází k výraznému zanesení membrány. Pro praní existují speciální kapalné prací prostředky, které jsou šetrné k membráně a které jsou snadno a dokonale vymáchatelné. Cena pro jednu náplň do pračky se pohybuje mezi 20-30 Kč, přípravky jsou k dostání ve specializovaných turistických a loveckých prodejnách. Originální přípravek od firmy GORE se jmenuje REVIVEX, ovšem obdobné přípravky dodává i řada dalších výrobců. Odlišnosti jsou hlavně v prací schopnosti, která je výrazně nižší, než jsme zvyklí u běžných pracích prostředků. Proto je nutné silně znečistěná místa před vložením do pračky předčistit mechanicky pracím prostředkem a jemným kartáčkem.
Kvalitní turistická a lovecká obuv jsou vyrobeny z hydrofobizovaných usní. Hydrofobizace je vlastně trvalá impregnace, provedená při procesu činění. Jakákoli organická rozpouštědla mohou tuto impregnaci poškodit a na obuv se nesmí použít. Obuv čistíme výhradně vodou, nejlépe mokrým hadříkem, pokud možno bez jakýchkoli detergentů. Existují i speciální šetrné roztoky k odstranění nečistot, například REVIVEX, COLONIL apod., ale většinou si vystačíme s vodou.

Impregnace oděvů
Impregnace na oděvy smí být podle vyjádření firmy GORE pouze na bázi fluorokarbonů. Silikonové impregnace často ulpívají na membráně, zanášejí ji a díky vysoké adhezi jsou z membrány prakticky neodstranitelné. Firma GORE jejich používání k ošetřování GORE-TEXu výslovně zakazuje. Fluorokarbonové impregnace s membránou nesmáčejí, nemohou proto na ní ulpět. Pro zvýšení jejich adheze k vrchní tkanině je třeba tepelná aktivace. Impregnace se nanáší na vypraný, vymáchaný, ale neodstředěný mokrý oděv buď nástřikem nebo přidáním do poslední lázně. Poté může být oděv lehce odstředěn. Tepelná aktivace se provádí nejlépe v sušičce při nejvyšší teplotě povolené výrobcem oděvu, jako náhradní řešení se doporučuje přežehlení odstředěného oděvu opět při teplotě povolené výrobcem oděvu (obvykle nejnižší žehlící teplota). Originální tkanina vyráběná firmou GORE je impregnována z výroby přípravkem REVIVEX, ovšem existují i jiné impregnace. Jakákoli označení, že se jedná o výrobek doporučený firmou GORE, jsou reklamní trik, firma GORE od roku 2004 žádná taková doporučení nevydává.

Impregnace obuvi
Impregnace obuvi má dva důvody. Je třeba ochránit mechanicky poškozenou povrchovou vrstvu usně a vrátit usni vláčnost (useň totiž opakovaným máčením a sušením tvrdne). Impregnace uvnitř usně, vytvořená hydrofobizací, je trvalá. Běžné krémy na vycházkovou obuv poškozují hydrofobizaci a nadměrně kůži změkčují. Silikonové přípravky zanášejí membránu. Vhodné jsou jen fluorokarbonové a parafínové přípravky. Voskové přípravky ovšem mění vzhled usně, ta tmavne a stává se lesklou. Proto se hodí převážně na voskované usně. Matné usně (nubuk a semiš) je třeba ošetřovat fluorokarbonovými spreji nebo gely. Gely opět způsobují tmavnutí usně, většinou ale zachovávají matný vzhled. Impregnace gelem vydrží 2-4 týdny. Sprejové impregnace zachovávají matnost i barvu, musí se však aplikovat častěji (1x týdně). Fluorokarbonové přípravky musí být naneseny na vlhkou useň, aplikace na suchou obuv nezajistí dostatečnou přilnavost.