Časopis Myslivost

PRO či PROTI

V časopise Myslivost 10/2005 byl otištěn článek "K návrhu novelizace vyhlášky k zákonu o ochraně přírody" autora Dr. Rudolfa Nováka. Autorovi, i když to přímo neuvádí, jde zřejmě o změnu režimu ochrany některých druhů živočichů, především ptáků. Dovolte nám tedy, jako lidem, provozujícím praktickou ornitologii již více než 25 let, stručně reagovat na některé myšlenky v článku prezentované.

Sluka lesní
Areál rozšíření tohoto druhu je na východě ostrov Sachalin a severní Japonsko, uvádět tedy údaj o celkovém počtu hnízdících párů je sice zajímavé, ale v tomto případě poněkud zavádějící. Literatura uvádí počty hnízdících párů v letech 1985 - 1989 na 1500 - 3000. V tomto rozmezí je vyjádřena nejistota skutečného počtu (rozdíl 100 %). Není to žádné závratné číslo, spíše naopak.

Racek chechtavý
Jedná se o zjevný omyl v tom, že populace je stabilní. Naopak, jen od roku 1990 poklesla početnost v koloniích o více než 50 % a řada z nich úplně zanikla. Například na jedné z největších kolonií na Moravě - v Chropyni na Kroměřížsku hnízdilo před 2. světovou válkou 20 - 30 tisíc párů, nyní maximálně kolem 2000, podobná je situace i na jihomoravských nádržích. Minimálně ornitologové, tedy ti, kteří početnost racků sledují, proto nemohou spadat do kategorie tvrzení: "Jak každý ví, stavy racků jsou nejen u nás, ale i v okolních státech na výši, která zatím neopravňuje jeho zařazení mezi silně ohrožené druhy." Fauna ČR uvádí pokles asi 3000 hnízdících párů ročně v posledních dvaceti letech....Vzhledem k drastickému snižování početnosti, jistě klesají i uváděné škody na rybnících.

Čírka obecná a modrá
Jsou to jedny z nejvzácněji u nás hnízdících druhů kachen, zpráv o doloženém hnízdění je každoročně minimum, z řady oblastí jako hnízdišť úplně vymizely. Situace v Evropě je podobná, není proto důvod se přidávat k zemím, které střílejí, ale spíše k těm, které tyto kachny chrání. Mimo jiné i jejich zařazení jako kriticky ohrožených druhů do Červeného seznamu snad něco napoví ...

Výr velký
Ano, populace výra velkého se zvyšuje. Literatura uvádí, že na území ČR hnízdí asi 650 - 900 párů. Je to málo nebo mnoho, kdo ví. Pohled na výra velkého, myslivci využívaného i zatracovaného je k naší škodě stále v mnoha případech posuzován jako něco, co má křivý zobák a musí z oblohy dolů. A v potravě této sovy je samozřejmě i zajíc polní, pro mnohé z nás ten hlavní důvod, proč je nutné populaci této sovy "regulovat". Součástí potravy výra velkého zajíc vždy byl a bude. Při rozborech potravy výra velkého však poměr ulovených zajíců k ostatním živočichům byl velmi nízký (asi 2,5 %).
Literatura (Fauna ČR) uvádí například rozbory vývržků a kořisti výra velkého v období 1955 -1987 v Jeseníkách. Pro porovnání - v potravě bylo nalezeno 7144 obratlovců, z toho hraboš polní 6198 jedinců, ježek 385, potkan 193, zajíc 182, myšice 94, hryzec vodní 90, mezi ptáky byla nejvíce zastoupena koroptev 137, káně lesní 128, kalous ušatý 108, puštík obecný 104, holub domácí 95, bažant 70, vrána šedá 59. Dále pak 4 mláďata čápa černého, z ostatních obratlovců pstruh, skokan hnědý a mlok. Tedy hlavně hraboš polní (86,7 % !), pak s velkým odstupem ježek a zajíc polní.

Jestřáb lesní
Poměrně vzácný dravec, díky své nízké hnízdní hustotě nemůže způsobit vážnější škody. Poznámka o útocích na domácí zvířata zní spíše úsměvně, kolik takových chovů dnes existuje a kolik drůbeže na nich "přemnožený" jestřáb ulovil. Pokud budeme k domácím zvířatům řadit i přemnoženou populaci zdivočelých městských holubů, pak je činnost jestřába s jejím plašením a občasným ulovením holuba spíše kladem. Otázkou zůstává, kteří dravci jsou vlastně za jestřába považováni, při řídkém výskytu u nás a nenápadném způsobu života, jej málo lidí může dobře znát, proto je za jestřába často považován neškodný včelojed, motáci, krahujec apod.

Havran polní
Jako hnízdící druh u nás patří mezi lokálně a nepočetně hnízdící. Navíc naši "čeští" havrani někdy v září opustí svá hnízdiště a odletí na jihozápad (Francie, Španělsko). Velká hejna havranů, přilétající k nám zimovat ze severovýchodu Evropy nejsou u nás hnízdící ptáci a snad pro myslivce ani nemohou být objektem loveckého zájmu.

A čáp bílý?
Ano, v jeho potravě jsou i obojživelníci. Je to přirozené a normální, není třeba se nad tím nijak pozastavovat. Jsou známé obce v Maďarsku i na východě Slovenska, kde hnízdí na střechách desítky párů čápů, podíváte-li se kousek za jejich humna, tak se to v loužích obojživelníky přesto, nebo právě proto (?) jen hemží. Čáp tu prostě vhodně "zapadl" do ekosystému a nikdo jej nereguluje, protože to není třeba. Stavy obojživelníků jsou velice nízké ne proto, že jsou mimo jiné potravou čápa bílého (případně jiných druhů ptáků a zvěře - například prasete divokého), ale proto, že změny v krajině dosáhly takového rázu, že tito živočichové zde nejsou schopni rozmnožit se a přežít. Vysoušení mokřadů, meliorace, narovnávání toků a mizející zeleň, ztráta vody v krajině obecně, velkoplošné obdělávání půdy a používání umělých hnojiv a postřiků na ochranu rostlin, budování komunikací a automobilismus, tam je podle našeho názoru třeba hledat odpověď na otázku, proč mizí řada druhů obojživelníků (a nejen jich), dříve v krajině běžných.
To, že je čáp bílý u části veřejnosti a zejména u dětí oblíbený je přece něco hezkého, něco co svědčí o citlivém přístupu k přírodě a k živočišným druhům obecně. Možná by bylo lepší toho využít při výuce o vztazích a závislostech mezi živočichy v přírodě a nikoli se nad tím podivovat.

Při rozhodování ve vztahu k přírodě bychom se přikláněli spíše k pokoře a opatrnosti před jednoduchými závěry, před rozhodováním "ze zadního sedadla". Jednoduché závěry v přírodě většinou nefungují a "všechno se vším souvisí".Matka příroda nechť nás tedy opravdu chrání, určitě ale více před podobnými regulátorskými, nepřesnými fakty a neznalostí podepřenými úvahami.

Ing. Jan Pohanka, Ing. Jiří ŠÍREK
PROTI či PRO

Na úvod si dovolím podotknout jednu důležitou věc, na kterou autoři zřejmě pozapomenuli. Hned v úvodu článku (ostatně který je nadepsán K návrhu novelizace vyhlášky k zákonu o ochraně přírody a krajiny) deklaruji, že nejde o změnu současného režimu ochrany některých druhů živočichů, souhlasím se současným stavem, ale polemizuji, na základě faktů, jen s návrhem tuto ochranu zpřísnit.
Jsem toho názoru, že pokud se vede vědecká či objektivní polemika, je nutno uvádět zdroj informací. Já jsem ve svém článku uváděl jak autory prací, tak rok uveřejnění. Většinu informací jsem čerpal ze statistiky EU, která je volně přístupná na web stránkách a z materiálů F.A.C.E. a koneckonců i ze statistiky ČR, která je zpracovávána podle směrnic EU již několik let. Nikdy bych si nedovolil pouhou, nic neříkající citaci "literatura uvádí", jakou používají autoři článku.
V průběhu roku 2004 byla dokončena a vydána publikace CASH (Conservation and sustainble Hunting) týkající se 81 druhů ptáků uvedených v příloze II směrnice o ochraně ptáků, kteří jsou v zemích EU loveni. Publikace obsahuje stav populací v jednotlivých státech a tendenci vývoje populací, biologii jednotlivých druhů, migraci, dobu lovu a loveckou statistiku. Publikace je k dispozici v elektronické podobě a měla by být dostupná na web stránkách (www.face-europe.org)
Myslivecké organizace nově přijatých států a Bulharska a Rumunska byly požádány o doplnění údajů o ptačích populacích v jednotlivých státech. Celá publikace by měla být dokončena v průběhu roku 2005 aby mohla být k dispozici, "jako objektivní údaje" evropské komisi, poslancům EU parlamentu, orgánům EU, mediím. O spolupráci byla požádána i mezinárodní organizace BirdLife Internacional, se kterou uzavřela FACE dohodu o spolupráci.
Jsem toho názoru, že jakýkoliv obecně závazný předpis, vyhlášku nevyjímaje, by měl být zpracován na základě objektivních údajů a co pokládám za velmi důležité, také v celoevropském kontextu. Vzhledem k tomu, že jsme se stali od roku 2003 součástí EU, celý problém ochrany živočichů by měl být i u nás zpracováván z pohledu sjednocené Evropy, nikoliv jen na základě parciálního pohledu velice malé České republiky. Koneckonců bez větších problémů byla u nás realizována NATURA 2000, která se tohoto problému také dotýká.

Sluka lesní
Jak jsem uvedl podle Feranda a Gosmana (2001) je v Evropě 3 750 000 hnízdících párů. Tedy nechápu, kde vzali autoři tvrzení, že "literatura uvádí počty hnízdících párů v letech 1985 - 1989 na úrovni 1500 - 3000. Koneckonců i počty ulovených sluk ve státech EU, nejenom hnízdících párů, je možno ověřit v oficiální statistice EU. Nechápu proč autoři hovoří o Sachalinu či Japonsku.

Racek chechtavý
Snad totéž. Je nutno se podívat na oficiální statistiku EU. U nás se bohužel oficiální statistika výskytu tohoto druhu nevede. Jsou pouze k dispozici objektivně neověřené údaje.

Čírka obecná a čírka modrá
Autoři opět uvádějí statisticky nedoložené údaje typu "zpráv o doloženém hnízdění je každoročně minimum". Mnou uváděné údaje o počtu hnízdících párů ve státech EU byly převzaty z oficiální statistiky Birdlife Internacional (2000), tedy organizace, která se zabývá především ochranou volně žijících ptáků.

Výr velký
Pokládám za irelevantní polemizovat o skladbě potravy této sovy. Lze opět jen odkázat na oficiální statistické údaje.

Jestřáb lesní
Statistické údaje o jeho výskytu uváděné ve statistických výkazech ČR a ve zjištěních Klubu sokolníků ČMMJ jsou, podle mého názoru, zcela jednoznačné. Doporučoval bych autorům tento zdroj informací.

Havran polní
Jeho populace je zmapována pouze v bývalých státech EU (15 členských států). Podle odhadů Birdlife Internacional celková četnost evropské populace činí kolem 1 mil. hnízdících párů, tedy v Evropě naprosto neohrožený druh.

Čáp bílý
Četnost tohoto druhu zatím u nás nikdo oficiálně nezpracoval. Nejsou k dispozici objektivní údaje. Pokládám za voluntaristický názor, nepodepřený žádnými dostupnými vědeckými zjištěními, že je nutno měnit režim jeho ochrany jen na základě subjektivních pocitů či nálady.

Dovolím si ještě několik poznámek na závěr. Bohužel nežijeme v nedotčené přírodě, ale v kulturní krajině, jejíž ekosystémy jsou ovlivňovány činností člověka řádově staletí a někde i tísiciletí. Tato krajina se nazývá Evropa nebo chtete-li Evropské společenství. V této krajině nelze hovořit o ekologické stabilitě, ale o ekologické rovnováze, kterou ovlivňuje svým hospodařením, ať již zemědělským, lesnickým, rybářským či mysliveckým člověk. Jsem toho názoru, že v kulturní evropské krajině je nutno posuzovat ochranu či cílenou regulaci jednotlivých živočišných druhů nejen parciláně, ale především z pohledu stavu celých ekosystémů.
Závěrem snad citace z oficiálních materiálů EU, kterou pokládám za vypovídající bez jakéhokoliv komentáře. Úsudek ať si čtenář udělá sám.
Směrnice č. 79/409 o ochraně volně žijících ptáků byla jedním z prvních právních nástrojů týkajících se životního prostředí. Co je důležité konstatovat - původní směrnice byla vytvořena devíti státy a pro podmínky devíti států. A dnes má EU 25 států s rozdílnými přírodními podmínkami a s rozdílnými populacemi dříve chráněných ptáků. Nastal tedy čas i tuto směrnici, zejména její obsah, přizpůsobit současnému stavu. Velmi často je tato směrnice vykládána, i v nových státech EU, příliš restriktivním způsobem, místo toho aby se její aplikace opírala o věrohodné vědecké a odborné údaje
Co by mělo EU udělat:
zrevidovat současný systém definice dob lovu, který by se měl opírat o věrohodné biologické údaje a o rozumný právní výklad klíčových nařízení Směrnice.
přehodnocovat a realizovat plány ochrany pro druhy nebo skupiny chráněných ptáků
rozvíjet a následně aplikovat mezinárodní systém ochrany stávanišť a ochrany některých druhů ptáků
přizpůsobovat obsah jednotlivých příloh této směrnice (druhy chráněných ptáků) časovému vývoji populací, na základě objektivních odborných poznatků
systematicky zahrnovat princip trvale udržitelného využívání do všech plánů ochrany chráněných zón ( Natura 2000).

Dr. Rudolf NOVÁK
zástupce ČMMJ ve F.A.C.E. Brusel