Ke kvalitě preparace
Myslivost 12/2005, str. 51 Milan CIHELKA
Protože jsem na Výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem byl celý čas konání výstavy, viděl jsem i rozporuplnou výstavu trofejí v „Bílé hale“. A protože se úpravou trofejí zabývám, byl jsem vybídnut, abych na tuto problematiku zareagoval. Opravdu je to problematické. V preparátech zde byly vidět nádherné trofeje naší spárkaté zvěře, ovšem ne v právě nejlepší kvalitě. Jestliže se konkrétně zaměřím na preparáty hlav muflonů, z celého množství bylo perfektních tak asi deset. Nechci zde rozepisovat a konkretizovat práce jednotlivých preparátorů, ale obecně – preparát by měl být věrný, technicky dokonalý a stálý v čase. O věrnosti preparátu snad není potřeba se rozepisovat. Je to plně při hotovení preparátu v citu každého preparátora a každý ulovený kus je jedinečný a má svůj výraz. V dnešní době digitálních fotoaparátů je vůbec nejlepší při předávání – přejímání úlovku, pořídit několik vypovídajících snímků.
O stálosti preparátu v čase právě rozhoduje technická dokonalost provedené práce. Ono totiž jestliže například při preparaci byla kůže z hlavy pouze začištěna a nebyla kvalitně seříznuta, docela určitě tak podle teploty a vlhkosti vzduchu v místnosti, kde je taková trofej zavěšena, se po 1 - 3 letech projeví určité smrštění, které změní výraz preparátu. Buď se vykulí oči, roztáhnou pysky, kůže se naježí, hlava se seschne, atd. Při přejímání hotového preparátu zákazníkem se tohle hned nepozná, může se to projevit právě až po určité době.
Domnívám se, že už není potřeba používat dřevěné oči, kůže je třeba nechat od specializovaných firem seříznout, rovněž chemikálie a dokončovací materiály jsou už k dispozici. A protože zájemců o preparování úlovků stále přibývá, začíná se i u nás v Česku v tomto oboru vytvářet něco jako dělba práce. Chci říci, že jsou firmy, které se více specializují např. na spárkatou zvěř, někteří na ryby, další na zvěř pernatou, atd. Ne, že by to bylo tak jako např. v USA nebo sousedním Rakousku, kde např. preparátor, který provádí tetřevy, není schopen udělat muflona, ale určitá selekce u nás už nastává. Obzvláště markantní je to při dovozu úlovků z Afriky.
Samozřejmě, že dobře provedená preparace něco stojí. Je to jednak ve větší, tj. dražší materiálové náročnosti a potom i ve vlastní práci každé firmy. Ale když střelím svoji životní trofej nebo mám poplatkový odstřel, je nelogické, že se snažím ušetřit na preparaci. Je to stejné, jako kdy koupím kvalitní kulovnici, dejme tomu za 60 000 Kč, k tomu optiku Kahles s montáží za dalších 50 000 Kč a pak ušetřím a obstarám si levné náboje. Celá investice je pak zbytečná.
Chápu, že každého zajímá myslivost v nějaké jiné rovině. Nejde předepisovat lovci, aby při kapitálním nebo i lepším úlovku nechal navíc za nějakou cenu trofej zpracovat, navíc i když mu třeba tato nic moc neřekne, nebo ji nemá kam umístit. Myslím, že při současném zvyšujícím se zájmu o poplatkové lovy obecně kvalita zpracovaných trofejí poroste. Ono to ale není jen v úpravě a preparaci. Velice často je preparovaná trofej zavěšena na stěně dlouhé roky i bez základního očištění. I tak se dá velice dobře i kvalitně odvedená práce zničit. Srst se potáhne našedlou barvou, oči zmatní, toulce jsou méně výrazné, o řezbovaných podložkách a vlastních vybělených lebkách ani nemluvě. A kámen úrazu tomu nasadí vysoká vlhkost obydlí. Na takovéto zašlé trofeje pak je nutné použít trofejovou bělící soupravu, nebo vůbec u preparací hlav vyměnit i celou kůži. Právě mě na této výstavě trofejí velice udivily některé takto neudržované, přímo zašlé, a v prachu utopené preparáty.
Nedá se ale říci, že všechny vystavované preparace byly takové - některé byly i velice kvalitní. Obecně roste kvalita trofejí, vybělená lebka snad i díky lepším návodům a dostupným trofejovým bělícím soupravám. Jenom by bylo lepší, aby při menších oblastních a jiných výstavách a přehlídkách se na tyto chyby poukazovalo. Kvalitně zpracovaná či upravená a zároveň udržovaná, alespoň základním způsobem, trofej, ať už preparace či jenom vybělená lebka s parožím, musí vydržet velice dlouho. Je to ale v individuálním přístupu každého myslivce. I na starých šlechtických sídlech jsou dnes zachované i několikastaleté dodnes velice pěkné trofeje. Naši předkové před např. 200 lety neznali dnešní chemické postupy, v tomto případě se jedná o kvalitní údržbu a ošetřování preparátů. A ať si někteří lidé s odlišným životním způsobem a zájmy namítají cokoliv, kvalitně upravené trofeje, citlivé zasazení do interiéru, prostor o několik řádů zkvalitňují.