Časopis Myslivost

Vy jste sám myslivec, že jste se pustil právě do tohoto pořadu?
To nejsem, ale táta byl myslivec, bratranec je polesný a také mám mezi myslivci řadu výborných přátel. Když tak spolu sedíme, taky si zazpíváme a člověk přitom zjistí, že snad žádný obor lidské činnosti nemá tolik svých písniček - a pěkných - jako právě myslivci. Takže bylo z čeho vybírat.

Někdy mívám pocit, že televizní dramaturgie zrovna nemiluje dechovku ani myslivce. Bylo těžké pořad prosadit?
Ani ne. Já si myslím, že Česká televize má dechovku docela ráda a myslivci jí určitě nevadí. Ale hlavně po úspěchu našeho loňského pořadu Silvestr na Žofíně jsem dostal zelenou - vidíte, zase jsme u té myslivecké barvy. A nikdo mi nápad udělat Silvestra po myslivecku nerozmlouval.

A šel jste na to, jak se říká, od lesa? Když už jsme u té myslivosti .
Nechtěli jsme takové to běžné uvádění písniček: "Teď vám ten a ta zazpívají to a to ." Vyšli jsme z loni úspěšného modelu dějového konfliktu. Navíc z mysliveckých písniček se dají sestavit při správném seřazení celé příběhy! V tom našem pytlák, ale takový ten ze starých časů, usiluje o dceru hajného - ovšem dostat ji může, jen když se sám stane myslivcem. Jak to dopadne a kdo z trojice aktérů Gabriela Přibilová, Otakar Brousek mladší a Martin Zounar koho hraje, to už se nechte překvapit!

Řekli jsme si, kdo bude pořadem provázet. Kdo v něm bude hrát a zpívat?
S kapelou Pražští muzikanti si zazpívají Daniela Magálová, Ivana Zbořilová, Karel Hegner a Jožka Šmukař (mimochodem taky myslivec). Když už jsme u jmen, scénář se mnou napsal Ilja Kučera, takovou mysliveckou supervizi nad ním měl Arnošt Tabášek, režíruje Tomáš Šimerda a velkou zásluhu na programu má Jan Nekola, jehož agentura NKL to vše na Žofíně organizuje - s pomocí Českomoravské myslivecké jednoty.

To byl vyčerpávající výčet jmen - takže můžeme udělat za naším krátkým povídáním nějakou hezkou tečku.
Náš pořad je také o tom, že myslivci především slouží přírodě, milují zvěř, jsou pro ni ochotni hodně obětovat a ctí pravidla, ale je to současně dobrá parta veselých lidí - a myslivecké zábavy patřily vždycky, po celé generace, k nejlepším. Proto věřím, že ta naše silvestrovská myslivecká zábava osloví nejen myslivce, ale spoustu dalších televizních diváků, kteří se chtějí prostě dobře pobavit a přitom si třeba i zazpívat.

Jak jsme při natáčení viděli, v jedné z písniček se i připíjí, tak mějte připravené plné sklenky a nezapomeňte - levou rukou! Ale hlavně si nezapomeňte pustit o silvestrovské půlnoci první program České televize, protože po pěti minutách Nového roku začíná Myslivecký Silvestr na Žofíně!
Připravil Jaroslav ŠPRONGL


V přestávce mezi natáčením jsem oslovil i představitele hlavních rolí a protože natáčení je finančně náročné, tak jsem oslovil i zástupce hlavního sponzora pořadu.
Martine Zounare, co se Vám představí, když se řekne myslivost?
Tak především se mi vybaví myslivci, kteří se starají o zvěř a les, jestli to tedy dnes v rámci soukromých vlastnictví jde. Asi to dnes nebude tak jednoduché. A pak se mi vybaví strašně příjemné vzpomínky na dětství, protože jsem chodil s taťkou v Bílém Újezdě v okrese Rychnov nad Kněžnou pravidelně na hony a byl tam takový sympatický člověk, který to tam vše vedl. Pamatuji si, jak pro mě bylo mimořádným zážitkem výřad a musím říci, že to bylo vlastně pro mě součást toho, co dělám dneska, a to je divadlo. A to protože ty myslivecké akce jsou vlastně také představení, mají určitý řád, sdružují lidi, a to je přece příjemné.
A měl jste v rodině myslivce?
Ne, neměl, v rodině jsme měli pouze velikého rybáře. Myslivcem bych být nemohl, neboť bych se musel koukat do očí "toho krásného srnce", to bych asi neunesl, ale vím moc dobře, že je střílení a střílení, co si budeme povídat. Tak jako rybník potřebuje svůj výlov, tak i honitba potřebuje probrat a nechat ty nejsilnější jedince a zdravou krev, tak to chápu já.
Takže si myslíte že myslivce příroda potřebuje?
Samozřejmě, tak jako potřebuje právě rybáře nebo třeba dřevorubce.
Zúčastnil jste se v poslední době nějakých mysliveckých akcí?
Protože máme chalupu nedaleko Opočna, kde jsou krásné lesy, kde je nedaleko velká obora, tam jsem se několika akcí zúčastnil. A dokonce jsem byl pozván na Slovensko do Vysokých Tater, to zase v sobě mělo trochu jiný náboj, protože slovenská příroda je oproti té v české kotlině více divočejší a syrovější. Krajina je tam mnohem dramatičtější a když jsem šel do lesa, tak jsem se opravdu skoro bál, že se ztratím.
Jak vnímáte útoky veřejnosti proti myslivcům?
Přiznám se, že to moc nevnímám. Ale dotýká se mi například zprávy o ztrátách zvěře na neoplocených dálnicích, protože nejde jen o to zvíře. V mých asi pěti letech jsme jeli z dovolené ze Zemplínské Šíravy a nedaleko Nového Městě na Moravě nám vlítla do žigulíku srna. Srna samozřejmě zhasla, ale málem jsme zhasli i my, byl to pro mě silný zážitek.

Hlavním sponzorem pořadu byl Pivovar Černá Hora, proto jsem oslovil ekonomického ředitele Jindřicha Dubanského s dotazem, proč se rozhodli sponzorsky podpořit právě pořad o myslivcích a pro myslivce?
Prvotním impulsem byla naše dlouhodobá skvělá spolupráce se zpěvákem Jožkou Šmukařem, pravidelně u nás vystupuje. Navíc u nás v Černé Hoře máme restauraci Sladovna, kde je překrásně myslivecky zařízený lovecký salonek pro asi 60 lidí. A protože majitel pivovaru je nakloněný myslivosti, souhlasil s umístěním kapitálních trofejí v tomto salonku. No a od toho se odvíjela i naše spoluúčast na natáčení tohoto silvestrovského pořadu.
Druhou hlavní mužskou postavou je Otakar Brousek mladší.
Co se Vám vybaví, když se řekne myslivost?
První se mi asi vybaví vzpomínka z doby, kdy mi bylo asi šest sedm let a šli jsme na kačeny s tatínkem, někdo ho pozval, už si ale nepamatuju kde to bylo. Šli jsme hrozně potichu, já se těšil, jak můj tatínek zastřelí divokou kachnu a vtom ty kachny udělaly frnk, tatínek nestačil ani zvednout pušku a bylo po honu.
Takže otec byl myslivec?
Ne, nikdy, jen ho tehdy pozvali kamarádi. Ale hned se mi ale vybaví i druhá příhoda. K nám jezdili hodně na hony Slováci, báječný slovenský herec Ivan Mistrík byl vášnivý nimrod, šli jsme tehdy taky na kachny. On vystřelil, ale netrefil. Kachna odlétala do dáli a on za odlétající kachnou suše zvolal: Len si leť aj s prestreleným srdcom! Tak to se mi vybaví když se řekne myslivost. Jinak jsem na honech nikdy nebyl.
Proč jste souhlasil, že budete hrát hajného?
Hajný patří k herecké práci, je to klasická role. Hajného jsem už hrál kdysi v Bakalářích, ale tam jsem v roli hajného jen čistil pušku.
Jak vnímáte postavení myslivců ve společnosti?
V každém případě jsou potřeba, protože tak jako je porybný, který se stará o ryby, tak se někdo musí starat o zvěř, nejenom o les. Mívávali jsme chalupu v Petrovicích u Jablonného v Podještědí, tam bydle soused hajný, báječný člověk, výtečný chlap. Tam jsem na vlastní oči viděl, jak se pravidelně staral o zvěř, vím že s tím měl plno starostí a dřiny, proto vím, že tato profese je potřeba a nikdy v životě bych myslivce nezatracoval, že střílí zvěř. Když je zvěře navíc moc! Já bych taky věděl, kterých pár kanců zastřelit, taky se nám ve společnosti přemnožili! A moc si vyskakují!
Oslovuje vás myslivecká mluva a tradice, které jsou zakomponovány i do tohoto pořadu?
Tradice ctím vždy a všude, jak tady myslivecké, tak třeba i ty tradice divadelní. Tradice patří ke kultuře celé společnosti, a i když se možná zdají legrační, je třeba je ctít a jsou zapotřebí.

Natáčení byli přítomni pražští myslivci a hosté, nesměli chybět myslivečtí trubači, v komparsu si zahráli i lovečtí psi. Musím říci, že se všichni aktéři při natáčení výtečně bavili, doufám, že se u obrazovek výtečně pobaví i ti, kteří si zapnou ČT 1 hned v první pětiminutovce roku 2006. Věřte, že to bude stát za to!
Připravil Jiří KASINA