Časopis Myslivost

S platností od 1.1.2006 mají členské země ES možnost přistoupit k realizaci Nařízení č. 852 /2004, resp. 853/2004, kterými se upravují požadavky na veterinárně-hygienickou kontrolu ulovené volně žijící zvěře. Jako zcela nový prvek se zde objevuje vícestupňová kontrola ulovené zvěře, kdy posouzení chování zvěře před výstřelem posuzuje lovec a tělo a orgány ulovené zvěře proškolená osoba. V případě, že proškolená osoba při prohlídce uloveného kusu zvěře a jeho orgánů zjistí abnormální nálezy (změny v chování, vyhublost, abnormální pohyb, změny v tělních dutinách či na orgánech), je povinností lovce předložit ulovený kus zvěře včetně orgánů příslušnému veterinárnímu lékaři. Veterinární služba také zajišťuje odborný dohled ve velkoobchodních organizacích a provozech, zabývajících se obchodem a zpracováním zvěřiny.
Proškolené osoby, jako nově vznikající kontrolní mechanizmus v procesu zdravotně-hygienické kontroly ulovené zvěře jsou podle Nařízení ES č. 853/2004 definovány následovně:

Znění Nařízení ES č. 853/2004 - příloha III
Příloha III. uvádí specifické hygienické požadavky podle jednotlivých druhů zvířat. V oddílu IV. Maso volně žijící zvěře jsou hlavní hygienické požadavky rozděleny do tří kapitol.
Kapitola I - Školení lovců ve zdravotních a hygienických otázkách definuje:
1. Požadavek na odbornou úroveň lovců v oblasti patologie volně žijící zvěře, v oblasti
zpracování volně žijící zvěře a masa po lovu a z manipulace s ním, aby mohly provést
vyšetření zvěře na místě
2. Postačuje však, aby znalosti uvedené v odstavci 1 měla alespoň jedna osoba loveckého
týmu. Odkaz na " proškolenou osobu" v tomto oddílu je odkazem na tuto osobu.
3. Proškolenou osobou může být také ošetřovatel či správce zvěře, pokud je členem
loveckého kolektivu či se nachází v bezprostřední blízkosti místa lovu. V tomto případě musí lovec ukázat zvěřinu této osobě a oznámit mu jakékoliv neobvyklé chování, které pozoroval před ulovením.
4. Příslušný orgán se musí přesvědčit, že jsou lovci dostatečně proškoleni, aby mohli působit jako proškolené osoby. Školení musí zahrnovat:
- anatomii, fyziologii a chování volně žijící zvěře,
- neobvyklé chování a patologické změny v důsledku nemoci, kontaminace životního prostředí či jiných faktorů, které mohou mít vliv na lidské zdraví,
- hygienické předpisy a řádné techniky manipulace s ulovenou volně žijící zvěří,
- právní a správní předpisy v dané oblasti.
5. Příslušný orgán by měl podporovat lovecké organizace v tom, aby nabízely takové školení.

Co pozitivního lze od těchto změn očekávat v myslivecké praxi?
1. Pokud budeme požadovat, aby i ten kus zvěře, který si lovec ponechává pro svoji vlastní spotřebu, byl posouzený proškolenou osobou, získáme vyjádření lovce a proškolené osoby k chování a posouzení těla a orgánů ulovené zvěře teoreticky u veškeré lovené zvěře. Výkaz, který předloží po lovecké sezóně proškolené osoby, bude základním materiálem pro hodnocení zdravotního stavu zvěře. V současné době se k veterinárnímu vyšetření předkládá asi polovina kusů ulovené černé zvěře (včetně vyšetření na trichinely) a u ostatních druhů spárkaté zvěře je tento poměr ještě horší. Nelze si dělat iluze o objemu tzv. vlastní spotřeby myslivců - naopak, neoficiální prodej zvěřiny do restaurací (samozřejmě bez veterinární prohlídky) je významným zdrojem financí pro mnoho mysliveckých subjektů.

2. Posouzení orgánů v místě lovu a ihned po ulovení je zcela logickým požadavkem, neb skladování orgánů a jejich transport do mnohdy velmi vzdálených sběrných a prohlížecích míst pouze vytvářejí situaci k vzájemnému podvádění, a to nejen ze strany lovce, ale také ze strany posuzujících subjektů, neb ani jedna strana není schopna v praxi dodržet především časový požadavek zákonného předpisu, vytvořeného administrativním nařízením. Autolytické (rozkladné) procesy, které v orgánech probíhají při jejich skladování , znemožňují ve velmi krátkém časovém období posoudit méně nápadné změny jejich barvy, konzistence či struktury. A změny, které jsou zcela zjevné, musí zjistit i .proškolená osoba.

3. Časově velmi rychlé posouzení uloveného kusu zvěře lovcem a následně proškolenou osobou umožňuje realizaci základního požadavku, který požadujeme z hlediska kvality a hygieny budoucí potraviny a to je umístění do chladírny. Změny, které vznikají při skladování a převážení zvěřiny v jiných než chladírenských podmínkách (tedy v teplotách mezi 0_o - 7_oC), rozhodujícím a nevratným způsobem znehodnocují zvěřinu.
Zde je nutné opakovaně zdůraznit, že pro kvalitu a splnění hygienických požadavků na zvěřinu má rychlé umístění ulovené zvěře do chladírny co nejdříve po lovu rozhodující význam.

4. Povinnost posouzení chování zvěře před výstřelem lovcem a následné posouzení těla a orgánů ulovené zvěře proškolenou osobou včetně písemného záznamu na předepsaném formuláři umožňují nejen posouzení zdravotního stavu uloveného kusu zvěře, ale významně také zvyšují možnosti kontroly dodržování plánu lovu a to ve všech jeho hlavních cílech; údaje vyplněného formuláře lze využít k posuzování věkové a pohlavní skladby odlovu a orientačně i úrovně chovatelské selekce (podle posouzení hmotnosti kusu).

5. Systém vzdělávání a následná průběžná kontrola zdravotního stavu ulovené zvěře tzv. proškolenými osobami výrazně zvýší odbornost myslivecké veřejnosti a stupeň poznání současného zdravotního stavu zvěře.