Z KRALEVICE KRÁLEM
Myslivost 12/2005, str. 61 Ing. Kamila Kaasová
Za osmiletou historii pořádání mistrovství ve vábení jelenů byl vždy jeden králem - vítězem a ostatní zůstávali v očekávání, kdy i oni usednou na pomyslný jelenářský trůn. Josef Kapras se také pomalu přibližoval, až v letošním roce usedl hned na dva trůny současně – v červnu na Ohradě na ten český a v listopadu v Gödu i na ten evropský.
To už jistě stojí za to, abychom se o něm dozvěděli o něco víc. Pokusila jsem se ho tedy po cestě z Gödu trochu vyzpovídat. Rozhovor probíhal při jízdě a při zastávkách na benzínových pumpách, tedy se nesl v neformálním duchu.
Josef Kapras je dvacetiletý student Lesnické fakulty Mendelovy zemědělské univerzity v Brně, žije v Praze, příležitostně v Podkrkonoší. Myslivost provozuje aktivně, je členem Mysliveckého sdružení Pecka u Nové Paky. Navíc troubí na lesnici na mysliveckých akcích po celé republice.
Abys získal jistotu ve vábení, musíš mít asi dobře naposlouchané hlasy jelení zvěře z přírody, kde se s jeleny setkáváš?
Jeleny jsem poprvé poslouchal na Doupově s tátou. Táta je myslivec, takže mě od malička k myslivosti vedl. Od patnácti let jsem začal s vábením jelenů, táta sice vábil také, ale vždy jen sám pro sebe, nechtěl mi to ukázat, ani nikomu jinému. Byl jsem tedy v rodině první, kdo se svým vábením šel na veřejnost a přihlásil se do soutěže. Poprvé jsem soutěžil v prvním ročníku SLŠ Trutnov, v šestnácti letech, bylo to na Národní soutěži ve vábení jelenů na Kuksu a skončil jsem desátý.
To není na poprvé špatné, ještě že ses rozhodl pokračovat.
Ano, následovaly další soutěže, druhá pro mě byla v Praze na výstavišti, pak další rok znovu na Kuksu. A v minulém roce přišlo druhé místo v národní soutěži na Ohradě, což mě spolu s Janem Niedobou, který zvítězil a Petrem Novákem, který obsadil třetí pozici, předurčilo k účasti na letošním VII. Mistrovství Evropy v Maďarsku. V letošním roce se mi podařilo být v národní soutěži na Ohradě první, takže z toho vyplývá účast na příštím mistrovství Evropy, které bude v únoru v Rakousku, v Salzburku.
Takže bys tam mohl právě nabytý titul obhájit.
Budu se moc snažit ho obhájit, bylo by to úžasné, ale těžko se to dá naplánovat, záleží hrozně moc na momentálním stavu, hlasu, štěstí. Rozhodně neusínám na vavřínech.
Přátelíš se s panem doktorem Rudolfem, který letos zastával funkci porotce. Přispěl nějak i on k Tvému vítězství?
Pan doktor Rudolf mi určitě pomohl, při tréninku nám dával instrukce, také nás povzbuzoval a uklidňoval v zákulisí. Vylepšil mi roh a na tuto soutěž mi dokonce zapůjčil svůj vlastní. Je dobře, že se jako učitel věnuje mladým jelenářů na SLŠ Žlutice. Rádi se spolu setkáváme a vyprávíme si navzájem myslivecké zážitky.
Když mluvíš o mysliveckých zážitcích a věnuješ se vábení jelenů, ulovil jsi už nějakého?
Ano, získal jsem odlov jelena za soutěž ve vábení, pořádanou správou KRNAP, která probíhala na hradě Eichelburg.
Za vítězství v národní soutěži Ohrada 2005 jsi získal odlov daňka. Už jsi tuto výhru využil?
Ano, měl jsem možnost ulovit daňka v oboře Sedlice. Byl jsem tam na konci října, vlastně týden před mistrovstvím v Maďarsku. Byl to pro mě nezapomenutelný lovecký zážitek a všichni zaměstnanci obory se ke mně chovali velmi pěkně, za což bych jim rád touto cestou poděkoval.
Takovou chválu si určitě rádi přečtou. Z tohoto Mistrovství Evropy si také odvážíš hodnotnou cenu - tedy vlastně neodvážíš. Kdy k Tobě doputuje?
Jako první cenu jsem získal kulovnici Titan 6 od rakouské firmy Rössler, ale ještě si jí nevezu, nejdříve jí ve firmě upraví pro moje potřeby, pro leváka a do ráže 8x57, pak je ještě třeba vyřídit papíry kvůli převozu přes hranice.
Ještě by mě zajímalo, co Tvému úspěchu říkala rodina a známí? A jaké jsou Tvoje pocity?
Moje pocity jsou úžasné, i když mi to ještě vůbec nestačilo dojít. Domů jsem hned volal a byli z toho v šoku, slyšel jsem v telefonu jen dlouhé ticho. Kamarádi měli radost a už plánovali jak to spolu oslavíme.
Přeji za celou redakci pěkné oslavy a budeme držet palce v únoru na ME v Salzburku.
Díky za rozhovor!