Srpen / 2005
JAK POUŽÍVAT umělé betonové nory
Myslivost 8/2005, str. 23 Jiří HRDINA
Ve většině našich honiteb je stále aktuálnější nutnost tlaku na predátory. Zvláště stavy lišek dosahují v některých honitbách nebývalého množství, i přes intenzívní lovecký tlak v jednom sdružení stačí v okolí třeba jedna jediná honitba, kde se tak intenzivně lišky neloví a okamžitě se tato honitba stává rezervoárem mladých lišek pro široké okolí. V mnoha honitbách využívají myslivci k eliminaci stavů lišek umělé betonové nory. O tom, že je to způsob účinný svědčí snad i to, že se finance na betonové nory dostaly i do titulu mysliveckých dotací.
V prvé řadě je třeba konstatovat, že se nejedná o lapací zařízení, kde je kontrola nutná zhruba v třídenních intervalech. V případě na trhu nabízených betonových nor se většinou jedná o dvouvsukovou noru, která je zhotovena z betonových armovaných prefabrikátů, jejichž stěna má šířku 4 cm. Výška vsuku je 25 cm a šířka 20 cm. Celkový labyrint nory tvoří délku asi 5 m. Sestava váží zhruba 300 kg.
Jestliže má betonová nora splňovat základní předpoklady pro osídlení liškami, musí být uspořádána tak, aby vzduch proudil vstupními vsuky, ale aby v žádném případě necirkuloval vzduch v kotli. Kotel by měl být proto situován mimo proudění vzduchu. Velmi důležité jsou také spádové poměry. Slepé rameno by mělo z průchozí části nory pozvolna stoupat ke kotli, což je podmínkou pro zajištění sucha. Důležitá je také tepelná pohoda lišek, noru je proto nutno z důvodů zajištění tepla zakopat minimálně 40 cm pod zemský povrch. Vhodné je umístit noru na výsluní, ale tak, aby byla dostatečně krytá. Při budování umělé nory se podlaha ponechává přirozená, jelikož se v ní liška necítí lapená. Výrobci umělých nor jsou samozřejmě ale schopni zajistit na přání zákazníků i dodání podlahy nory, po domluvě je možno vytvořit i větší celkový labyrint a v něm i počet příslušných kotlů. Je ale nutno říci, že pro funkčnost nory je bohatě postačující délka labyrintu asi 5 m.
Nespornou výhodou umělých nor je to, že myslivec může norovat bez obavy o norníka, jelikož zná přesný vzhled labyrintu nory. Již půl roku po zakopání nory můžeme očekávat, že bude osazena liškou.
Před norováním se musí nora pečlivě obeznat. Je třeba to činit velmi obezřetně, pokud možno se k ní příliš nepřibližovat. Nejjednodušší je obeznávat nory na obnově v době kaňkování. Na jaře je obeznávání obtížnější. Zpovzdálí musí stačit třeba jen vzlétnutí několika much nebo při vhodném větru pach zbytků potravy.
Je třeba se zamyslet, že nejen stavy černé zvěře, ale i počty liščí populace jsou v naší republice alarmující. Zřizování těchto nor je jistě jedna z variant, jak snižovat stavy liščí populace a šelem jim příbuzným, a tím napomoci lepším podmínkám pro zachování drobné zvěře.
Jiří HRDINA
zástupce firmy FORENA