Časopis Myslivost

V katalogu z této mezinárodní výstavy pocházelo jen z českých zemí 347 daňčích lopat s medailovými trofejemi (pro zajímavost v katalogu z roku 2000 to bylo pouze 210 daňčích trofejí), takže jsme zaznamenali nárůst neuvěřitelných 65 %. Z toho bylo nyní 125 trofejí "zlatých" (předtím 88), což znamená nárůst o 42 %, 64 trofejí "stříbrných" (předtím 46), tedy nárůst o 39 % a konečně 158 trofejí "bronzových" (předtím 76), což znamená nárůst dokonce o 108 %. Relativně jsme tedy lovili "zlatých", "stříbrných" a "bronzových" trofejí daňků 36 : 18 : 46, zatímco před pěti lety to bylo 42 : 22 : 36. Z těchto relací pak vyplývá, že jsme nyní oproti předcházejícímu období lovili poněkud méně daňků se "zlatými" i se "stříbrnými" trofejemi, zatímco nám přibývá daňků se slabšími trofejemi "bronzovými".
Většina silných trofejí daňků pocházela tak jako před pěti lety opět z oborních chovů - celkem 253 (tehdy to bylo 157 trofejí), což znamená nárůst 61 %, z toho bylo 119 trofejí oceněno na medaili zlatou (tehdy 79), takže nárůst je 51 %, 42 trofejí bylo hodnoceno na medaili stříbrnou (tehdy 37) a jejich nárůst je tedy celkem nepatrný - 14 % a konečně 92 trofejí bylo "bronzových" (tehdy 41), což znamená až neskutečný nárůst 124 %. Přitom relativní rozložení medailí mezi zlaté, stříbrné a bronzové se změnilo podobně jako tomu bylo u celkového odlovu. Nyní to činilo: 47 : 17 : 36, dříve to bylo: 50 : 24 : 26. Také z těchto čísel je třeba si vzít ponaučení v tom smyslu, že je třeba nechat nadějné daňky trofejově dozrát, což přitom většina našich oborníků dobře chápe.
Podíváme-li se právě z tohoto hlediska na naše oborní chovy, pak se na zisku medailových trofejí daňků podílelo 55 obor, z toho největší podíl mají: Stará obora - 18 trofejí "zlatých", 3 "stříbrné" a 15 "bronzových" , Títěž - 10 : 2 : 3, Karsit - 10 : - : -, Kralice - 8 : 2 : 2, Klokočka - 1 : 8 : 8, Sedlice - 2 : 3 : 13, Volský Žlab - 5 : 1 : 6, Stanoviště - 6 : 1 : -. Toto pořadí bylo stanoveno tak, že každá "zlatá" trofej byla oceněna třemi body, "stříbrná" dvěma a "bronzová" jedním bodem.
V takovémto pořadí potom za sebou po kvalitativní stránce získaných trofejí daňků následují obory Hukvaldy, Vasury - Kolesa, Pravice, Rozsochatec, Podčejk, Radějov, Poodří (odtud pocházela nejsilnější trofejí výstavy s 214,43 body CIC), Kopidlno, Rovensko a Červená Voda. "Zlaté" trofeje daňků pocházely ovšem i z dalších obor, zejména z Vlašimi, Rychtářky či z Kněžiček a dalších, které lze vyčíst z katalogu. Nicméně v uvedených oborách žila a jistě ještě je chována naše nejkvalitnější daňčí zvěř a je třeba jim proto věnovat náležitou pozornost i v příštích letech.
Úlovky daňků s medailovými trofejemi z posledních pěti let jsou uvedeny v tabulce č. 1 a také z těchto údajů je zřejmé, že počty silných daňků neustále narůstaly. Z tabulky č. 1 je patrné, že se v uvedeném posledním pětiletí počty daňků s medailovými trofejemi zvyšovaly, a to v oborách (více) i ve volných honitbách (méně). Takže z volných honiteb jsme získali 90 silných daňků, z obor 244 a celkem 334 daňků s medailovými trofejemi. Je to v podstatě pokračování tendence z před pěti lety, která nás nyní staví na druhé místo v Evropě a tím i ve světě (po Maďarsku).
Tyto údaje by byly neúplné kdybychom přitom nevěděli kolik daňků je potřeba ulovit na jednoho s medailovou trofejí. Potřebný přehled je uveden v tabulce č. 2. Jestliže jsme každoročně lovili v průměru 2356 daňků bez ohledu na jejich stáří, pak měl v průměru každý 35. medailovou trofej (každý 98. pak trofej "zlatou", každý 196. trofej "stříbrnou" a každý 76. trofej "bronzovou"), což je například oproti jelenům podstatně lepší výsledek, na němž mají nepochybně svůj základní podíl právě chovy daňků v oborách.
Z chovatelského hlediska je nutné neopomenout ani věk, v němž jsou tito daňci loveni. Celkový přehled je uveden v tabulce č. 3. Je zřejmé, že daňci se silnějšími ("zlatými") trofejemi jsou loveni
v průměru ve vyšším věku než daňci s trofejemi slabšími ("bronzovými") a celkově lze říci, že trofejově dobře založení daňci by se měli dožít alespoň sedmi let, i když v některých případech (zejména v oborách) mohou nosit silné trofeje již i daňci mladší. Okamžitě se však naskýtá otázka jakou trofej by mohli nasadit ve věku pozdějším - alespoň v uvedených 7 nebo raději 8 letech, zejména když jsou loveni daňci s velice silnými trofejemi i poměrně velmi staří (dvanácti a třináctiletí). Nejsilnější daněk na výstavě byl uloven jako devítiletý. I tyto údaje navazují na hodnocení uvedená před pěti lety.
Lepší přehled o vlivu věku lovených daňků na sílu (bodovou hodnotu) jejich trofeje nám podává tabulka č. 4. Daňci s medailovými trofejemi se u nás tedy loví povětšinou ve věku 6 až 10 let. Přitom je zřejmé, že průměrné i maximální bodové hodnoty trofejí narůstají v dobrých podmínkách až do jejich 12 let a teprve potom nastává zřetelný pokles bodových hodnot daňků, z nichž se stávají zpátečníci. Daňci z obor mají silnější trofeje oproti daňkům z volnosti, ale na tom má zřejmě podíl i to, že daňci ve volných honitbách jsou loveni dříve než dosáhnou trofejové kulminace, což je patrné i z toho, že daňci z volnosti dosahovali průměrných bodových hodnot 168,14 b. CIC, tedy přibližně o 10 bodů méně než daňci z obor. Nejčastěji byli loveni ve stáří 5 až 8 let, ale průměrných i maximálních bodových hodnot trofejí dosahovali až jako desetiletí. Docházíme tak ke stejným závěrům k nimž jsme došli před pěti lety.
Ohlédneme-li se zpět na výsledky posledních pěti let, pak je možno se zamyslet nad údaji uvedenými v tabulce č. 5.
Ukazuje se, že oproti údajům před pěti lety se zvýšily průměrné i maximální hodnoty nejsilnějších daňčích trofejí a že se u nich také zvýšila věková hranice lovených "medailových" daňků, a to o více než půl roku, což je možno považovat za dobře nastoupenou cestu, na níž je nutno pokračovat i v dalších letech, nejen v oborách, nýbrž i ve volnosti.
Znovu je potřeba podtrhnout, že v oborních chovech se daňčí zvěři daří, což je zásluha především vysoce kvalifikovaných oborníků. Ve volných chovech není již někde odbornost myslivců (jichž je také více) na takové výši jako v oborách. Z oborních chovů je proto nutné si brát poučení i pro chovy ve volných honitbách. I těm by nepochybně prospělo zavedení intenzivnější péče o daňčí zvěř, nejlépe prostřednictvím oblastí chovu, jejichž zakládání je nyní vázáno více méně na dobrovolnosti uživatelů příp. držitelů honiteb. Přitom ale je v obecném (státním) zájmu trvalé a celoplošné zkvalitňování chovů veškeré a tedy i daňčí zvěře. To by měli mít na paměti zejména zpracovatelé myslivosti na státních správách a vytvářet předpoklady, aby byly i chovy daňčí zvěře usměrňovány na vysoké úrovni, jimiž chovy v oblastech nepochybně jsou.
Potom je možno i do budoucna předpokládat další zkvalitňování chovů daňčí zvěře.

Kompletní tabulky a fotografie všech hodnocených trofejí najdete v elektronické podobě na www.myslivost.cz/naturaviva. Čísla na fotografiích odpovídají evidenčním číslům trofejí, katalogová čísla jsou řazena podle bodové hodnoty trofeje.

KATALOG TROFEJÍ byl vydán i v knižní podobě, koupit nebo objednat na dobírku za cenu 100 Kč si ho můžete v Knihkupectví Myslivost, Seifertova 81, 130 00 Praha 3