Časopis Myslivost

S příchodem letního období s vysokými teplotami, dochází rovněž ke zvýšeným nárokům zvěře na množství přijímané vody. Jde tedy o kritickou dobu, která je jednou z hlavních příčin úbytku zvěře do podzimu. Všechna zvěř, především pak stanovištní druhy srstnaté a pernaté zvěře, potřebuje nezbytné množství vody, která je v ostatních rostlinách, v tomto období zastoupena pouze v minimálním množství.
Na základě požadavků kladených na naše pracoviště, ve věci potravního zabezpečení zvěře, chceme tímto krátkým příspěvkem připomenout některé zásady pro praxi v honitbách. Každá honitba má specifickou jak rostlinnou, tak i druhovou skladbu rostlin a rozdílné nejen bioklimatické podmínky, ale i hospodářské možnosti.
Myslivecká políčka mají sloužit v tomto letním období zvěři, nejen svojí druhovou skladbou, ale také časovou vhodností konzumace, jak jsme již uvedli na jaře tohoto roku (Mysl. č.4). Ve skutečnosti, při dobré spolupráci s uživateli zemědělských pozemků, je možné využít ihned po žních sklizené plochy, které budou osévány plodinami až na jaře příštího roku, k osevu "požňovými směskami". Tyto směsky jsou-li hned za sklízecími stroji osety, dávají při počátečním vzrůstu nejen jakostní potravu, ale také značné množství potřebné rostlinné vody. Navíc slouží zvěři jako ochrana před nepřízní počasí a jsou při vhodné skladbě využitelné až do silných mrazů (např. krmná kapusta odolává až - 15°C a další). Při zaorání těchto zemědělských ploch před dalším osetím slouží zbytky požňových směsek jako zelené hnojivo. Na podzim je vhodné založit nové ozimé porosty, které mají sloužit zvěři již brzy z jara.
Vhodnost předkládání krmné řepy, hned za sklízecími mlátičkami, je známá v celé střední Evropě. Rovněž předkládání mrkve a jiných dužnatých okopanin zajišťuje zvěři přísun vody v potravě. Budování umělých napajedel, s často vyměňovanou vodou, přineslo mnoha chovatelům úspěch na podzimních honech.
V příloze uvádíme potřebné údaje k zakládání požňových pastevních ploch, které mají sloužit zvěři.

Některé pastevní a luční směsky vhodné pro zvěř

Pastevní směs polopozdní,
Vhodná nejen pro pastvu, ale i sušení. V nižších podmínkách dává až tři seče. Výsev je možný v době až do srpna při vhodných vláhových poměrech.
Výsevek: na 200 m² 1 kg při složení:
Kostřava luční 30 %, Bojínek luční 20 %, Jílek vytrvalý 20 %,
Lipnice luční 15 %, Kostřava červená 10 %, Jílek plazivý 5 %

Luční směs ranná
Vhodná k pastvě drobné zvěři (zajíc, bažant, krocan, koroptev). Zakládání porostu je možné až do září.
Výsevek: na 200 m² 1 kg při složení:
Srha říznačka 60 %, Kostřava luční 10 %, Hybrid - jílek a kostřava 20 %, Jetel luční 10 %

Luční směs dlouhodobá do sušších podmínek
Založení porostu na více let při dosažení jakostní píce na zeleno a na produkci jakostního krmiva pro zimní období.
Výsevek: na 200 m² 1 kg při složení:
Kostřava luční 20 %, Kostřava červená 20 %, Hybrid - jílek a kostřava 28 %, Kostřava rákosová 6 %, Jílek vytrvalý 15 %, Lipnice luční 7 %, Jetel luční 2 %, Štírovník růžkatý 2 %

Jetelotravní směs
Vhodná pro všechny druhy býložravců, na
malých plochách v blízkosti lánů polních monokultur. Výsev možný až do konce srpna při
vhodných vlhkostních podmínkách.
Výsevek: na 250 m² 1 kg při složení:
Jetel luční 50 %, Jílek mnohokvětý 30 %, Kostřava luční 10 %, Hybrid - jílek a kostřava 10 %

Při využití pastevních plodin a jejich směsí, které uvádíme, je v praxi nutno brát v úvahu celou řadu limitujících faktorů, jako např. druhy chované zvěře, klimatické podmínky, nadmořská výška, expozici a další. Nesmí se také zapomenout na zátěž ostatními antropogenními vlivy. Využití rostlinných druhů v potravě zvěře nelze obecně specifikovat, ale je nutné aplikovat jej na konkrétní (místní) podmínky. Potřebné osivo v příslušné jakosti, včetně hybridních druhů, vhodných pro danou oblast, je možné zakoupit ve specializovaných prodejnách.
Kontaktní adresa :
Doc. Ing. František Zabloudil CSc.
Ing. Petr Korhon
Institut ekologie zvěře
Palackého 1 - 3
CZ - 612 42 Brno