Časopis Myslivost

Abu Dhabi je jak jméno hlavního města Spojených arabských emirátů, tak i největšího ze sedmi členských států . Spojené arabské emiráty byly vytvořeny jako federace a v roce 1971 se staly nezávislým sjednoceným státem. Rozkládají se v jižní a v jihovýchodní části Arabského poloostrovu a zabírají plochu 83.600 kilometrů čtverečních a 1,318 kilometrů pobřeží, jak v Arabském, tak v Ománském zálivu.
Klima v Abu Dahbi je suché, subtropické, s nepočetnými a nepravidelnými srážkami v zimním období (od listopadu do března), kdy je klima nejpříznivější (teploty se pohybují kolem 24 stupňů Celsia ve dne a 13 stupňů Celsia v noci)). V ostatních obdobích teploty kolísají od 10 stupňů Celsia až po 48 stupňů Celsia.
Život v Abu Dhabi a jeho okolí je příkladem neustálého a nikdy nekončícího boje s těžkými podmínkami pouště. Po řadu generací zůstával život v poušti rozptýleného obyvatelstva nezměněn, a to až do objevu nafty, tj. do 20. století.. Za poslední dvě desetiletí počet obyvatel ve Spojených arabských emirátech dramaticky stoupl, až dosáhl dnešních 4 miliónů a počítá se s tím, že do roku 2029 se zdvojnásobí. Ve státě Abu Dhabi žije v současné době 1,600.000 obyvatel.
Počátky města Abu Dhabi sahají do poloviny 17. století. Legenda vypráví , že šejk Dhiyab z kmene Bani Yas přikázal svému synovi, šejkovi Shakhbutovi, aby založil osadu blízko pramene vzácné čerstvé vody, který byl objeven lovcem gazel. Jméno Abu Dhabi znamená "Gazelí otec". Ještě před padesáti lety toto osídlení na severní straně jednoho z největších ostrovů v Perském zálivu nepředstavovalo více než několik stovek chatrčí z palmových listů, několik větších budov a vladařovu pevnost.
Objevení nafty v roce 1958 a následný její export od roku 1962 vedlo k náhlé explozi prosperity a k vytvoření současné moderní společnosti. Díky prozřetelnosti šeka Zayeda bi Sultana Al Nahyana, byl zisk z nafty investován do vybavení Abu Dhabi nejmodernější infrastrukturou, telekomunikacemi a dalšími vymoženostmi a službami civilizace, které posunuly vývoj země mílovými kroky kupředu. Tento trend pokračuje i za současného panovníka, šejka Khalifa bin Zayeda al Nahyana.
Je pozoruhodné, že tento vývoj neprobíhal a neprobíhá na úkor životního prostředí. Mimořádného úspěchu ozelenění Abu Dhabi bylo dosaženo navzdory macešské přírodě. Z pouště a v poušti byly vybudovány parky, (v městě Abu Dhabi je jich více než 20), vysazeny stromy (zejména datlové palmy) v ulicích, i podél cest a dálnic. Tato věta se snadno napíše, ale zdaleka nevypovídá o obtížnosti ba téměř nemožnosti tohoto cíle. Žádný keř, žádný kousek trávy, žádná palma zde nevyroste bez přívodu sladké vody kabelem, vody, která je získávána přeměnou mořské vody ve sladkou. Energie z nafty je proměňována v život. Je využíváno každého stínu pro vysazení okrasných dřevin. Úcta ke květům je tak veliká, že zakladatel moderního Abu Dhabi, šejk Zayed bi Sultan Al Nahyan je zobrazován s růží v ruce, což pro naše "mužné Evropany" je něco zcela zženštilého.

Al Ain

V rámci exkurze se nám podařilo vycestovat z Abu Dhabi, projet se pro nás exotickou a mimořádně barevnou pouští, sledovat náročný porod nově vznikajících měst a navštívit i kouzelné město Al Ain. Město Al Ain , známé jako "Zahradní město", bylo životadárnou oázou na karavanní cestě do Ománu. Nachází se 148 km východně od hlavního města. Je známé řadou historických pevností a archeologických nalezišť.
Al Ain je jednou z nejúrodnějších oblastí země, jejíž oázy jsou známé datlovými plantážemi, oázami kde se velmi umně hospodaří s vodou, kde ve stínu nádherných palem si osladíte život a načerpáte sil z nabídnuté misky čerstvých datlí. V Al Ain je zoologická zahrada s akvariem , pokrývající více než 400 ha, tedy největší ve Spojených arabských emirátech. Každého Evropana přiláká s aparátem v ruce velbloudí trh. Na stovky zvířat nejrůznějšího zbarvení (nejcennější je bílá), věku a pohlaví vás pozorně sleduje při vašem podivném poskakování za získáním nejbizarnějšího snímku.
Když opustíte "Zahradní město", projedete dozlatova zbarvenými dunami, dostanete se do míst, které se rovnají fatě morganě. Z posvátné hory Jebel Hafeet padá křišťálový vodopád. Nejprve se domníváte, že se jedná o dovednou kulisu pro turisty, ale později, jste-li dostatečně zvědaví, sami zjistíte namočením ruky v potoku, že se jedná o horký pramen tryskající uprostřed holé pouště. Jsou zde vybudovány lázně na léčení revmatických a srdečních chorob, zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. Vše utopeno v zeleni. Uprostřed pouště, kde se vzduch tetelí horkem, usilovně pracují dělníci, kteří neobyčejně rychle a zručně sázejí další a další křehké rostlinky.
Abychom vůbec pochopili tento ekologický zázrak, nahlédneme do materiálů valného shromáždění., které zahájil jeho patron, Šejk Hamdan bin Zayed al Nahyan. Podle jeho slov zakladatel a první prezident Arabských emirátů, šejk Zayed bin Sultan Al Nahyan, je považován za moderního ochránce přírody a zastánce trvale udržitelné myslivosti, za otce ochrany zvěře ve Spojených emirátech. Podpořil program za soužití s přírodou. Velký význam přikládal hospodaření s každou kapkou vody. Vysazování stromů bylo jeho vášní. Za jeho života a dohledu bylo vysazeno 150 miliónů stromů. Svou pozornost věnoval záchraně arabského oryxe, kterému hrozilo vyhynutí. V roce 1960 zajistil dva chovné páry, pro které nechal vypracovat chovný program. V současné době, o 40 let později, žije v oborách 2500 kusů této vzácné zvěře. V šedesátých letech založil Společnost na ochranu zvěře. Jednalo se o sdružení farmářů, kteří dohlíželi a kontrolovali nelegální lov v poušti. Stavy populací gazel se okamžitě zvýšily.

Arabské sokolnictví
Šejk Zayed bin Sultan Al Nahyan byl velmi poučeným a vzdělaným sokolníkem, zakladatelem "Arabského sokolnictví", které pokládal za národní kulturní bohatství. Sokolnictví pro něj nebylo sportem, ale přátelským partnerstvím. Staral se o jeho plošné rozšíření po celé Arábii, o zvláštní ochranu divokých populací sokolů. V roce 1976 byla z jeho iniciativy svolána Světová sokolnická konference v Abu Dhabi, které se poprvé zúčastnili sokolníci ze Severní Ameriky, Evropy a Dálného východu, spolu se sokolníky z Arábie. Zde šejk Zayed položil základ ochrany divokých populací sokolů, neboť nechal dovézt z Evropy první uměle odchované sokoly za účelem zavedení umělého chovu v Arábii. V roce 1980 založil první nemocnici pro sokoly v Al Khazna a v roce 1999 obdobnou nemocnici v Abu Dhabi, která spadá pod Agenturu pro výzkum životního prostředí a rozvoj zvěře v Abu Dhabi (Environmental Reserarch and Wildlife Development Agency - ERWDA). Kromě této státní nemocnice existují ještě další tři soukromé. Nemocnice v Abu Dhabi je první veřejnou institucí, která poskytuje veterinární pomoc výhradě sokolům. Během prvních pěti let se vypracovala nejen na nejlepší nemocnici v Abu Dhabi, ale i na celém Arabském poloostrově.
Podle slov ředitelky nemocnice je velký rozdíl mezi sokolnictvím v Evropě a sokolnictvím v Arábii, kde sokol je člen a živitel rodiny žijící v poušti. Používá se zejména pro lov dropů na tahu (tento druh dosahuje velikosti husy). Kromě dropů loví kachny, zajíce, bažanty. Denně je v nemocnici ošetřeno na 60 sokolů (jedná se převážně o křížence z umělých chovů). V nemocnici pracují 3 lékaři a 24 osob pomocného personálů. Ošetření pro nemajetné je zdarma, majetní platí, ale většinu dotuje stát. Nemocní sokoli jsou v nemocnici navštěvováni členy rodiny, jako jakýkoliv jiný příslušník rodiny. K dispozici je nejmodernější zařízení, digitální anestezie, operační sál, buňky pro operované ptáky. Čistokrevní jedinci jsou opatřeni pasem CITES, obsahujícím veškeré údaje zabraňující nelegálnímu převozu přes hranice a nelegálnímu obchodu. Pacienti jsou přiváženi i letadlem ze zemí mimo Arabské emiráty, ze zemí jako je Kuwait, Qatar a Saudská Arábie. Za prvních pět let bylo ošetřeno 12 000 jedinců, což řadí nemocnici na přední místo v Arabských emirátech.
Původně se pro lov používali jedinci odchyceni z tahu divokých populací sokolů. Po odchytu byli 14 dnů podrobováni výcviku na lov táhnoucích dropů. Po ukončení lovu byli zpět vypouštěni do přírody. Dnes, pokud je použito jedince z divoké populace, je po vypuštění zpět do přírody monitorován.
Nemocnice, ležící prakticky osamoceně v poušti, působí na každého svým klidem, sterilní čistotou, dokonalou organizací a humánním přístupem k sokokolům. Do nemocnice přijíždějí na stáž zahraniční studenti i lékaři. Nemocnice se podílí ekologické výchově dětí ve školách a studentů na univerzitách i na osvětě široké veřejnosti. O postavení sokolů v arabské společnosti svědčily i všechny materiály valného shromáždění, které se neobešly bez důstojného symbolu Abu Dhabi - sokola stěhovavého, symbolu důstojnosti, inteligence a hluboké tradice.

Valné shromáždění
Valné shromáždění zahájil jeho patron šejk Nahyan bin Mubarak Al Nahyan, ministr školství, a čestný prezident komise CIC pro sokolnictví, který ve své úvodní řeči seznámil přítomné s přístupem Islámu k přírodě. Podle jeho slov je člověk zodpovědný za všechny přírodní zdroje, za všechny druhy, za jejich budoucnost. Islám věnuje velkou pozornost lesům i plodinám, které jsou zdrojem potravy pro živočichy. Člověk je povinen zaručit harmonii mezi nimi, neboť každý živý tvor má právo na život. Člověk má to privilegium se o přírodu starat.
Ve Spojených arabských emirátech existují předpisy pro myslivost i rybářství. Sokolnictví je předmětem nejvyššího státního zájmu. Světová organizace CITES zde nevystupuje jako nepřítel sokolnictví, ale jako organizace, která stanoví podmínky, jak má být s ohroženými druhy zacházeno, aby přežily. Sokolnictví jako světovému dědictví, bylo věnováno i jednodenní symposium, které předcházelo valnému shromáždění.
52. valné shromáždění bylo trienální, tedy volební. Na další obdobní tří let byl opět zvolen současný prezident CIC pan Dieter Schramm. Bylo rozhodnuto o přenesení sídla do Vídně. Sekretariát zůstává i nadále v Budapešti. Valné shromáždění schválilo změnu stanov. Většina exekutivní moci byla převedena ze správní rady na direktorium. Byla podepsána dohoda o spolupráci s čínskou delegací. Dlouholetý předseda komise CIC pro hodnocení trofejí a viceprezident CIC, pan Veljko Varičak se vzhledem ke svému zdraví i věku vzdal svých funkcí a zůstává pouze vyslancem pro Střední a Jihovýchodní Evropu.

V rámci zasedání byly také uděleny ceny CIC:
Cena Edmonda- Blanca byla rovným dílem udělena:
Chovné oblasti Zielonka v Polsku
Lesnímu úřadu v Targu Mures v Rumunsku
Diplomy Edmonda-Blanca byly uděleny:
Výzkumnému ústavu pro životní prostředí a rozvoj vojně žijící fauny . Středisko pro ptactvo (E.A.U.)
Projektu "Koroptev polní" (Dánsko)
Literární cena byla udělena
paní Fiona Capstick za knihu: The Diana Files (Jižní Afrika)
Umělecká cena byla udělena
pánům Lars H. Krempingovi a Stig Wallerheimovi" Fjellrypa (Norsko)
Odborná cena
Dr. E. Toweillovi a Dr. Valeriovi Geistovi za knihu: Return of Royalty (Kanada)
Kulturní cena
Pánům Juha K. Kairikko a Jaakko Ruola: "Jelenec viržinský ve Finsku
Cena za loajalitu
Byla udělena pánům"
Emmanuelovi LA ROCHE (člen švýcarské delegace a CIC od roku 1980)
Kurt REULECKE (člen německé delegace a CIC od roku 1980).
Milada FABELOVÁ
Snímky MiladaFabelová a Rostislav Stach