Časopis Myslivost

Na Hromnice už skřivánek vrzá poskrovnu

Text a snímky Jan RYS
Za příznivých povětrnostních podmínek předjaří – „kolem Hromnic“, bývá na mnoha místech dost roztátý sníh od přihřívajícího sluníčka. V ten čas každoročně si vyjdu do polí poslechnout, v jakém počtu se k nám vrátil skřivánčí národ se svými nesmělými vrzavými trylky; jak praví známá stará pranostika. V posledním desetiletí přicházejí od ornitologů z celé Evropy totiž jen samé smutné zprávy, že skřivanů polních všude rok co rok ubývá. Pozorovat skřivaní návrat do našich polí a luk není snadné, jak se zdá; ještě ošidnější je odhadovat jejich množství. Dokáže to jen osvícený znalec přírody. Skřivaní hejnka jsou plachá, kryjí se v porostu terénu a jen občas se ozvou vrzavými popěvky. Hábitem skřivani vyhlížejí podobně jako další časní ptačí navrátilci - lindušky luční, chocholouši a strnadi obecní, ti také záhy na jaře si rádi vyhledávají svá budoucí teritoria. S těmito „stejnokabátníky“ se skřivani lehce zaměňují, nemá-li člověk v ruce dobrý dalekohled a dostatečnou ptáčnickou průpravu.


Klokotavou rozjásanou píseň skřivana polního snad zná každý, horší je to s ptákem samotným. Postavou se podobá štíhlému vrabci, celý je okrově skvrnitý s bělavou spodinou těla. Zásadně sedává jen na zem a při tom mu často peří na hlavě vytvoří malou stříškovitou čepičku, tmavší než záda. V delším ocásku má po stranách bílé lemy, nejzřetelnější v letu. Zjara se k nám vracejí v malých hejnkách nejprve samečci, samičky o nějaký týden později. Samečci si zatím vyhlédnou své revíry a stále si v nich prozpěvují vytrvalým švitořivým a hlavně hlasitým zpěvem, překypujícím flétnovými trylky. Změní-li však vrtkavé jarní počasí svou náladu do sněhových vánic, skřivani se opět shluknou do houfů a trvá-li nečas dlouhou dobu, vracejí se zpět kus cesty k jihu. Sotva ale v krajině sluníčko vylepší pohodu, brzy se vracejí zpět a hlaholí nad poli svými vábivými trylky, lákajíc k sobě samičky. Sameček i samička jsou k nerozeznání, oba stále pobíhají čiperně mezi travou drobnými krůčky a bez přestání hledají hmyz.
Koncem února se na okrajích polí i v loukách objeví také skupinky lindušek lučních. Jsou "skřivanobarvé" a na hlavě nemají jakýkoliv náznak čepičky, když se posadí do trávy. Jen se přikrčí, nanejvýše se ozvou vysokým ostrým hláskem, znějícím jako "ist-ist". Jeho několikeré opakování má pro soukmenovce také význam varování před nebezpečím. Nejlepším poznávacím znakem lindušky jsou její masově červené nohy. Bývají dobře viditelné, jestliže se pták usadí na krtině nebo mezi. Při jarním tahu nejraději pobíhají na zamokřených místech. Teprve na hnízdišti se sameček osmělí a začne prozpěvovat své hvízdavé linduščí trylky při obletování hranic revíru.
Jiným ptákem, kterého může v předjaří považovat méně zkušený pozorovatel za skřivánky, je chocholouš obecný. Ten má ve zvyku - jakmile se vytratí z krajiny sníh, vracet se na úhory polí a do luk kolem lidských sídlišť. Sameček létá trochu jakoby potácivě po svém rajonu a prozpěvuje si kratší, jednoduchou písničku. Skřivánčímu zpěváckému umění se kvalitou i zvučností nevyrovná také proto, že do trylkovitých tónů míchá svou chocholouší naříkavou intonaci. Nejčastěji ale sedává na všech vyvýšených místech s nápadně vztyčenou špičatou chocholkou a bedlivě pozoruje okolí. Když je z takové pozorovatelny vyplašen, ozve se vysokým naříkavým hlasem. Staří moravští venkované si jeho plačtivý odstín vysvětlovali po svém a domnívali se, že hořekuje nad "sibérií" jarního nestálého počasí. Soucitně mu přezdívali "trpělka".
Mezi první jarní ptačí osazenstvo polních revírů patří také strnad obecný. Od předchozích opeřenců se jeho skvrnitý šat liší výrazně rezavým kostřcem nad ukončením ocasu. U nás je stálý druh celé zimní období a jen se toulá po krajině za potravou. Přes naše území však ustupují před zimnou strnadi ze severovýchodu, například z Finska, Estonska a na jaře se zase vracejí zpět. Zvyšují tak početnost ptáků po našich polích. Jejich někdy i větší hejna se ale dlouho nezdrží; rychlým vlnovitým letem při zemi stále vytrvale směřují k severu.
Zpracování dat...