MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Výpis řádkových inzerátů v podobě, v jaké byly uveřejněny v Myslivosti 9/2005 Více >

Se srnčí zvěří se setkáváme ve všech našich honitbách. Srnčím trofejím je tudíž také věnována největší pozornost na okresních chovatelských přehlídkách. Na těch se každoročně a následně i dlouhodobě hodnotí kvalita průběrných odstřelů a zkušení členové hodnotitelských komisí přitom posuzují nejen věk ulovené zvěře nýbrž i případné předpoklady možného dalšího zkvalitňování srnčích trofejí v celých populacích. Více >

Národní přehlídka trofejí Natura Viva 2005 v Lysé nad Labem nabídla návštěvníkům jedinečný pohled na úroveň chovů jednotlivých druhů lovné zvěře v naší republice. Pro běžného myslivce byly nejvíce přitažlivé panely s trofejemi jelenů, srnců, muflonů a kňourů. Nejsilnější trofeje daňků pocházely v drtivé většině z obor a na mnohých bylo až nápadně vidět, co dokáže cílená výživa. Mne jako myslivce, který prakticky celý svůj život prožil v lesích Oderských vrchů v honitbě Libavá, nejvíce zajímaly trofeje jelení, mezi nimiž více než polovina zlatých a stříbrných pocházela právě z této honitby. Více >

„Dobré neustále zlepšovat“ – znělo krédo zakladatele firmy Swarovski pana Daniela Swarovského již v roce 1895. Jako jedno ze základních pravidel platí i dnes u firmy Swarovski Optik. V praxi to znamená obrovské investice do výzkumu, vývoje a do nových technologií ve výrobě špičkové pozorovací a lovecké optiky. V současné době pak nabídka výrobků splňuje podmínku – více než 50 % sortimentu je mladší než 3 roky od data uvedení do výroby. Novinky, které firma uvádí každoročně na trh, pak umožňují tuto podmínku neustále splňovat. Společně se zárukou nejvyšší kvality, dosahovanou neustálou a velmi přísnou kontrolou v průběhu výroby, a tradicí výroby v Rakousku zaručují tyto skutečnosti vedoucí postavení firmy Swarovski Optik ve světě optiky. Nové přístupy u firmy Swarovski Optik se projevují nejen v oblasti výrobků, ale i v oblasti obchodu a péče o zákazníky. V České republice, stejně jako na Slovensku a dalších nových zemích EU se tato skutečnost projevila 1. 5. 2004. Od tohoto data byla firmy vytvořena pozice pracovníka firmy zodpovědného za veškeré aktivity v ČR a SR, oficiální název je reprezentant pro ČR a SR a v současné době na této pozici pracuje Ing. Zdeněk Hlavačka. Více >

I naše honitba Libčice, která leží v bývalém okrese Příbram na Dobříšsku, oplývala v minulosti bohatými stavy bažantů (i zajíců). U bažanta se v té době jednalo výhradně o divokou populaci. Zlom nastal v druhé polovině sedmdesátých let minulého století. Následoval úbytek, který pokračoval i v letech osmdesátých. Bohužel se mi nepodařilo shromáždit statistiku odstřelu drobné zvěře z „bohatých“ let, ale ještě v roce 1976 se ulovilo 74 bažantích kohoutů a 156 zajíců. To už byl ovšem rok znatelného úbytku drobné zvěře, odhaduji minimálně 30 - 50 %. Zbývá dodat, že honitba v nadmořské výšce 400 - 500 m n.m. má smíšený charakter, kde se střídají lesy se zemědělskou krajinou. Výměra tehdejší honitby činila 1200 ha. Současná honitba je 850 ha (550 ha zemědělské půdy a 300 ha lesa). O příčinách úbytku drobné zvěře bylo napsáno již dost, nepochybně se jednalo o destrukci biotopu, mechanizaci a chemizaci zemědělství, automobilismus i některé další vlivy. Více >

Rakouská zbrojovka s tradicí již několika století. Dnes světoznámý, exportní podnik vyrábějící moderní techniku, lehké i těžké zbraně, výrobní zařízení pro zbrojovky, obráběcí stroje a další technologie. Pro znalce terénních aut není tajemstvím, že například dnes už legendární off road Mercedes G byl vyvíjen ve spolupráci s tímto podnikem a zde je i vyráběn. Málokdo ví, že na úspěších a historii firmy se podíleli i odborníci z Čech. Jedním z ředitelů štýrské zbrojovky byl například i Karel Holub, nadaný konstruktér zbraní a schopný manažer, který byl v roce 1863 na tehdejší dobu i na neobvyklém pobytu v Coltově zbrojovce v Hartfordu v USA. Byl spoluautorem konstrukce první zadovky rakousko-uherské armády, typu Werndl, zásobovacího ústrojí pro pušku Mauser vz. 71/84, která byla zavedena do výzbroje pruské armády a dalších. Více >

„Možná jsem mohl být rybářem. Ale třpytkovat nebylo kde a sedět jen tak, nečinně čekat u rybníka, mě nebaví. Raději jsem s flintou nachodil mnoho kilometrů po lesích. V Odrách, na Šumavě, v Orlických horách. Jen tak, aniž bych si vystřelil, nebo jen zamířil. Pokoušel jsem se našoulat nějaké srnčí. K opravdové myslivosti mě přivedl kamarád, lesní inženýr Alexandr Rabiňák, který teď pracuje u hraběte Josefa Kinského v Kostelci nad Orlicí,“ říká PhDr. Jaroslav Holoubek. Více >

Honební plocha a honitbyV roce 2004 bylo v České republice, včetně území národních parků, uznáno celkem 5697 honiteb na celkové výměře honební plochy 6 811 170 ha. Z toho je 176 obor s celkovou výměrou 43 606 ha a 265 bažantnic s celkovou výměrou 92 058 ha. Průměrná výměra honitby je 1196 ha (v roce 2003 - 1199 ha), obory 248 ha (v roce 2002 - 257 ha) a bažantnice 347 ha (v roce 2003 - 352 ha) V roce 2003 registrovalo MZe a MŽP 94 922 držitelů platných loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti, což je o 642 osob více než v roce 2003.V tabulkách jsou uvedeny veškeré aktuální údaje týkající se honiteb. Více >

Žár letního dne nesvědčí žádnému tvoru a tak kdo má rád přírodu, obvykle si vyšlápne na špacír časněji za chládku ranního úsvitu; Hlavně tam, kde v polní krajině není kousek lesa. Přede žněmi je všude bohatě vzrostlá voňavá vegetace, ve které se ztrácí každý živočich a poskytuje všem zároveň ochranu před slídivými predátory. Proto člověk ze zvěře mnoho neuvidí, ale určitě uslyší skoro všechny opeřené obyvatele otevřené krajiny. V čase rozednívání se u určitě na dohled podaří spatřit jen zajíce; ten si rád vyjde do přehledného pásu polní cesty na již oschlou pastvu nízkého bylinného koberce. Méně zdatnému bonvivánovi přírodních krás se možná zdá zdejší živočišný svět chudý; kdyby se však uměl zaposlouchat do všech hlasů, které kolem sebe slyší z luk a polních lánů, určitě by změnil názor. Poznal by, že všude kolem v džungli porostu vládne čilý život. Více >

Patterdale terirér je plemeno, které se u nás chová krátkou dobu a je to plemeno čistě lovecké. Je to také plemeno, které se dostalo do problémů. Přesněji řečeno se nedostali do problémů patterdalové, ale jejich praktické využití při výkonu práva myslivosti. Obecně řečeno Zákon o myslivosti stanovuje, že při výkonu práva myslivosti mohou být používáni lovecky upotřebitelní psi a že to mohou být pouze psi plemen uznaných FCI. Na stejném principu jsou postaveny i řády pro zkoušky lovecké upotřebitelnosti. V čem tedy spočívá problém? Více >

Na výstavě Natura Viva 2005 jste se mohli zastavit u stánku české firmy Expal, jež u nás nabízí zbraně, nože a další výrobky rakouského puškaře Kurta Pritze. Jeho patentovaný systém nese název Pritz Systeme. Možná si řada návštěvníků pamatuje z Lysé působivé prezentace zástupců firmy na podiu v hale A. Ohlas mezi čtenáři Myslivosti byl poměrně veliký, proto jsme požádali zástupce firmy Ing. Škopíka o několik informací a představení nabídky pro české myslivce. Více >

Z vlastní praxe všichni známe, že je v každé honitbě mnoho míst, kde by bylo potřeba postavit posed. Nemluvím o okrajích lesa u polí nebo u trvalých travních porostů, kde se staví pevné konstrukce a na nich většinou tzv. kazatelny. V lese je pak situace zcela jiná. Zde si nemůžeme dovolit stavět jednoduché posedy u každého přechodu zvěře, chodníků, kališť či u nových pasek po těžbě. Také při říji jelenů či daňků je situace podobná, říjiště se posunují někdy i o stovky metrů během jednoho dne. Kromě toho, že stavba trvalých posedů nám zabere hodně času, kterého v dnešní době máme všichni nedostatek, je také nutno počítat i s materiálem na stavbu. A ne všechny posedy svým provedením zapadnou do krajiny. Hlavně pak po dosloužení dřevěných částí jsou pak starší posedy nebezpečné jak pro myslivce, tak i pro ostatní návštěvníky lesa. V nemalé míře vadí tyto stavby také někdy vlastníkům lesa, kdy dochází k poškozování stromů. Těmto všem negativním vlivům předchází používání přenosného šplhacího posedu, kdy se poškodí kůra jen minimálně a dá se tomu předcházet i pryžovými chrániči. Více >

Pod tímto názvem se neskrývá šifrovací klíč, ale označení speciální nerezavějící oceli pro výrobu čepelí nožů, která si vítězně razí cestu světem a doprovází ji uznání a chvála. Zkušenosti lovců, kteří mají to štěstí a nůž z této oceli vlastní, pocházejí většinou z USA a „velkého světa“ a výjimečně se shodují s názory odborníků z hlediska vyváženosti jejích vlastností jako jsou tvrdost, pevnost, korozivzdornost a trvanlivost ostří, kde často překonává tradiční oceli jako 440C (korozivzdornost) nebo D2 (pevnost) a většinu ostatních i co do trvanlivosti ostří. Tímto si Vám tuto ocel dovoluji představit s tím, že jsem potřebné polotovary z USA dovezl a tudíž mohu nabídnout i nože s čepelemi z tohoto špičkového materiálu (první nože byly předváděny v rámci výstavy Natura Viva 2005 v Lysé nad Labem). Více >

Vážená redakce, potřebuji poradit, mám přítele,myslivce se kterým chodím pravidelně do lesa.On mi tvrdí, že mu nosím smůlu, proto nic nestřelí. Víte, pane doktore, ono ani nic nevyjde, protože můj přítel stále frká, šustí nevhodným oděvem, nadává, že je mu špatně a má smůlu, protože jsem tam já. Dokonce přijímá a odesílá SMS z mobilního telefonu. Můžete mi odpovědět, zda je zvěř na tyto podněty háklivá? Více >

O tom, že se stále více dostávají do střetu zemědělci, resp. jejich plodiny s nadměrnými stavy divočáků není třeba dnes již nikoho přesvědčovat. Mezi mysliveckou i zemědělskou veřejností koluje mnoho a mnoho názorů a metod, jak kultury zemědělských plodin chránit, častokrát zůstávají řešení ale pouze ve stavu návrhu v pozici „mělo by se…“ A tak jsem přivítal příležitost na popovídání si s majitelem zemědělských pozemků a prohlédnutí si jedné z metod takříkajíc „in natura“. Více >

Ukázka z nově vycházející knihy Lovecké paměti. Ing. Rostislav Šinut ve své literární prvotině uvádí nejen své myslivecké vzpomínky, ale i vzpomínky na svého otce a dědu, kteří rovněž pracovali v lesnictví. Zdokumentoval ale i příběhy několika blízkých kamarádů lesáků a myslivců. Ponejvíce v povídkách vystupují jako lovná zvěř jeleni, srnci a divočáci. Autor pracoval celý život v lesním hospodářství, nejprve u Lesního závodu Jablunkov a později u Lesního závodu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vykonával celou řadu mysliveckých funkcí a pracoval v hodnotitelských komisích na okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín. Kniha obsahuje celkem 114 stran, povídky jsou dokumentovány černobílými fotografiemi, formát A5, vydala firma Infinitiv Art, s.r.o. v Českém Těšíně v roce 2005. Cena 169 Kč, k prodeji i k objednání na dobírku v Knihkupectví Myslivost, Seifertova 81, 130 00 Praha 3 Více >

I když v uplynulých desetiletích docházelo k pravidelnému informování myslivecké veřejnosti o nejnovějších poznatcích koloběhu života a životních potřeb drobné zvěře, o stavu životního prostředí, jeho zatížení cizorodými látkami negativně působícími na zdravotní stav veškeré zvířeny naších polí a luk, přesto předávání nových poznatků občas vázlo. Uskutečňovalo se nepravidelně, přičemž nikdy nepřekročilo, ke škodě věci, práh užší spolupráce, která mohla být důležitým činitelem při řešení některých nových skutečností objevujících se v krajinném prostředí a nepříznivě působících např. na vznik a vývoj zaječích stanovišť. Ta mají pro populační dynamiku a rozvoj početních stavů zaječích populací svůj zásadní význam. Více >

Výroba kulových nábojů s centrálním zápalem je v mnohém podobná výrobě pistolového a revolverového střeliva. Uvědomíme-li si sortiment běžně používaného kulového střeliva, tj. od ráže 22 Hornet po ráži 9,3 x 74 R, nepřekvapí nás, že se při výrobě nábojničky vychází z různě velkých a tedy i různě těžkých kalíšků. V Sellier & Bellot se používají čtyři, s hmotností 4,45 až 13,3 gramu. Více >

BAŽANT Chov a produkce bažanta, jako zvěře nepůvodní pro naši zemi, vždy probíhala ve speciálně zřízených bažantnicích. Do volné přírody ve větším měřítku se začal rozšiřovat prakticky až po 2. světové válce. Konkrétně na Pardubicku to bylo v padesátých letech minulého století, velmi rychle ale ovládl příznivé biotopy, takže v relativně krátké době jeho stavy narostly natolik, že od roku 1960 již bylo v okrese loveno přes 20 000 bažantů ročně. Náhlý zlom v populační hustotě nastal v letech 1979 a 1980, kdy se jeho stavy výrazně snížily (graf č. 1). Statistika výše úlovků v celé České republice prokázala, že pokles výše odlovu je možno pozorovat již od roku 1975. Nejnižší populační hustoty na Pardubicku dosáhl bažant (ve volné přírodě, bez výsledků v bažantnicích) v letech 1990 až 1996, kdy v okrese bylo ročně loveno pouze 2000 až 3000 kohoutů. V posledních letech se jeho populační hustota podle výsledků jarního sčítání zvýšila na 5000 až 6000 jedinců a výše odlovu se pohybuje okolo 4000 kusů ročně. Potěšitelný je fakt, že proti předchozímu období, kdy nízké stavy divokých populací bažantů byly zaznamenávány pouze na několika nejvhodnějších lokalitách honiteb, je jejich rozšíření již daleko plošnější. Více >

Jizerské hory - nejsevernější české pohoří. Kraj strmých skalnatých svahů, zádumčivých rašelinišť, lesů bez konce. Kraj divoký ve své prehistorické zachovalosti a zároveň po věky obývaný lidmi. Ovlivněný člověkem a současně hluboce ovlivňující své obyvatele ve vzácné harmonické jednotě. Takovou bývala krajina v roce 1968, kdy byla pro její ochranu vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, jedna z nejstarších v České republice. Tak charakterizuje tento kraj literatura a opravdu, na to, že Liberec je šestým největším městem České republiky, potkáte jen málo lidí, kteří nejsou zdejší přírodou a vyžitím v ní ovlivněni. Poznáte to již na první pohled podle zevnějšku zdejších obyvatel a při delším pobytu vás o tom přesvědčí také jejich charakter. Pro dnešní díl našeho seriálu jsme si jely popovídat s jednatelkou OMS Liberec Věrou Bouzkovou. Více >

Ještě než se vrátíme k rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky týkajícím se myslivosti (a že jich od loňského listopadu přibylo!), zabrousíme po případu „veterinárním“ k případu „pojišťovacímu“. Více >

Jistě někteří z vás na večerních čekaných začátkem léta nebo otevřenými okny chalup a domů v krajině, kde je jsou spíše nepravidelně a méně často kosené louky s poměrně vysokou trávou, zaslechli třeba i z větší dálky podivný vícekrát opakovaný rachotivý zvuk. Jen těžko se popisuje slovy. Nejčastěji jako „rrep-rrep, rrep-rrep, ..“. V tom případě jste měli tu čest slyšet méně známého ptáka chřástala polního (Crex crex). Málokdo má to štěstí vidět chřástala na vlastní oči, protože je to pták, který se nejraději proplétá travním podrostem a jen výjimečně přeletí, většinou vyplašen, o kus dál. O to překvapivější je fakt, že se jedná o ptáka tažného. Více >

Čas od času se v periodickém odborném mysliveckém tisku objevuje slovní spojení: „myslivecká kynologie“ jindy zase „lovecká kynologie“. Nejčerstvějším dokladem této skutečnosti je i příloha Myslivosti č. 7/2005, Lovecký pes č. 4, kde jsou dva příspěvky, jeden s názvem: „Myslivecká kynologie – aktuální problematika“ a druhý s názvem: „ Zajímavosti ze světa lovecké kynologie“. Mám za to, že z hlediska názvoslovného by nebylo od věci ujednotit toto slovní spojení myslivecké mluvy, a to s přihlédnutím jednak k jeho historickému vývoji, a jednak k odůvodněnosti pro používání toho-kterého z nich, a poté také důsledně používat to spojení, které se ukáže jako optimálnější. V některém z předchozích ročníků Myslivosti byla tomuto terminologickému problému již věnována určitá pozornost, nebyla však dotažena do kýženého konce a jeho používání bylo ponecháno v podstatě na libovůli toho-kterého pisatele. Je to v pořádku či nikoliv? Předtím než proneseme jakýkoliv verdikt, podívejme se na tento terminologický problém pokud možno v širších souvislostech a z různých možných hledisek. Více >

Lesy České republiky, s.p. (LČR) zatěžují nájemné za pronájem vlastních honiteb i úplatu za přičlenění honebních pozemků do honitby, k nimž mají LČR právo hospodaření, daní z přidané hodnoty (DPH) v základní sazbě, tj 19%. Převážná většina nájemců honiteb však vykonává v honitbách právo myslivosti jako zálibu a nikoli jako ekonomickou činnost. Jedná se zejména o myslivecká sdružení, která nejsou zřízena za účelem podnikání, a fyzické osoby, které si honitbu nepronajímají k podnikatelským účelům. Tito nájemci nemají nárok ani na částečný odpočet DPH z nájemného, byť by se registrovali jako plátci DPH u svého místně příslušného finančního úřadu. Naopak registrací k DPH by si tito nájemci nepříjemně zkomplikovali svou činnost, poněvadž by byli povinni zatěžovat DPH poplatkové odstřely zvěře, prodej zvěřiny a případné další služby poskytované třetím osobám, aniž by mohli nárokovat odpočet daně na vstupu za přijatá zdanitelná plnění. Více >

Měsícem září pomalu přichází hlavní lovecká sezona, začíná jelení říje. Hned od počátku září se věnujme lovu holé zvěře srnčí, neponechávejme průběrný lov až na pozdější měsíce. Zvěř intenzivně paství, začíná přebarvovat. Právě v tuto dobu poznáme nejlíp průběrné kusy. Při měsíčku bychom měli využít zbývající strniště a posečené louky, k lovu selat a lončáků. Více >