Časopis Myslivost

PŘENOSNÝ ŠPLHACÍ POSED

Myslivost 9/2005, str. 26  Miroslav RUDEL
Z vlastní praxe všichni známe, že je v každé honitbě mnoho míst, kde by bylo potřeba postavit posed. Nemluvím o okrajích lesa u polí nebo u trvalých travních porostů, kde se staví pevné konstrukce a na nich většinou tzv. kazatelny. V lese je pak situace zcela jiná. Zde si nemůžeme dovolit stavět jednoduché posedy u každého přechodu zvěře, chodníků, kališť či u nových pasek po těžbě. Také při říji jelenů či daňků je situace podobná, říjiště se posunují někdy i o stovky metrů během jednoho dne. Kromě toho, že stavba trvalých posedů nám zabere hodně času, kterého v dnešní době máme všichni nedostatek, je také nutno počítat i s materiálem na stavbu. A ne všechny posedy svým provedením zapadnou do krajiny. Hlavně pak po dosloužení dřevěných částí jsou pak starší posedy nebezpečné jak pro myslivce, tak i pro ostatní návštěvníky lesa. V nemalé míře vadí tyto stavby také někdy vlastníkům lesa, kdy dochází k poškozování stromů. Těmto všem negativním vlivům předchází používání přenosného šplhacího posedu, kdy se poškodí kůra jen minimálně a dá se tomu předcházet i pryžovými chrániči.

Není to v žádném případě nějaká novinka, v časopise Myslivost byl již před časem uveřejněn článek o podobném zařízení, které se začalo vyrábět v USA. Jedná se o konstrukci, která se skládá ze dvou samostatných dílů, vyrobených z lehkých hliníkových slitin o celkové hmotnosti 10,5 kg. Ve složeném stavu, kdy jsou oba díly k sobě sepnuty, mají rozměry 65x120x35 cm. Snadno se přenáší na zádech pomocí nastavitelných popruhů.

Praktické použití v honitbě
Po vyhlédnutí vhodného stromu, který je bez větví a má v průměru 20-50 cm, složíme kolem jeho kmenu napřed spodní a pak horní díl posedu a nastavíme uchycení podle tloušťky kmene stromu. U paty stromu si ponecháme batoh i se zbraní svázaný k sobě provazem, který je dostatečně dlouhý a druhý konec provazu uvážeme k hornímu dílu posedu. Nyní vstoupíme do prostoru horního dílu a upevníme nohy do spodního dílu, přitom stojíme čelem ke stromu. Uchopíme oběma rukama horní díl, uvolníme jej a zvedneme asi o 30 cm a opět jej zapřeme o strom. Zadní částí těla se opřeme o opěrku horního dílu a stejným způsobem nohama zvedneme spodní díl o stejnou vzdálenost. Po vystoupení do požadované výšky oba díly ukotvíme ke kmenu popruhy, vytáhneme si na provaze připevněný batoh se zbraní a sedneme si pohodlně do zavěšeného sedadla. Okraje horního dílu nám v tomhle případě tvoří ochranu proti případnému vypadnutí a zároveň poslouží i jako opěra pro střelbu.
Sestupujeme přesně opačným způsobem. Dole posed složíme a na zádech odneseme k autu. Výstup na strom se zdá na první pohled velmi složitý a nebezpečný, ale opak je pravdou. Rám kolem kmenu je opatřen trny, které brání posunutí směrem dolů a vytvořená páka pak pevně drží patřičný díl ve stanovené poloze. Samozřejmě, že se nesmí zmíněný posed používat osobou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek.
Budete mile překvapeni již po prvním použití tohoto posedu několika přednostmi. V první řadě je to pohodlné lezení a sezení, ale důležitější je také, že při pozorování o Vás zvěř či jiný návštěvník lesa neví, poněvadž nesleduje předměty ve výšce. Nepůsobí také rušivě jako nová stavba, což se stává při postavení nového posedu, kdy si zvěř musí na tuto stavbu napřed zvyknout, než se dá používat. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit reakci zvěře, kdy jsem seděl na tomto posedu asi 70 m od staršího pevného žebříku. Po příchodu srny se srnčetem byla reakce takováto - srna srnče klidně odložila v těsné blízkosti "mého" stromu, přičemž jí nevadila lidská stopa, ale neustále sledovala, zda není někdo na posedu, který tam stojí již několik let. Podobná reakce byla po příchodu bachyně se selaty. Ta nechala selata na určeném místě a šla si zkontrolovat, zda nevede k žebříku lidská stopa. Teprve pak pokračovala s celou rodinou k okraji lesa a na pole.
Zpracování dat...