Časopis Myslivost

SPOLUPRÁCE Asociace chovatelů zajíců s Českomoravskou mysliveckou jednotou

Myslivost 9/2005, str. 32  Oldřich KUČERA,
I když v uplynulých desetiletích docházelo k pravidelnému informování myslivecké veřejnosti o nejnovějších poznatcích koloběhu života a životních potřeb drobné zvěře, o stavu životního prostředí, jeho zatížení cizorodými látkami negativně působícími na zdravotní stav veškeré zvířeny naších polí a luk, přesto předávání nových poznatků občas vázlo. Uskutečňovalo se nepravidelně, přičemž nikdy nepřekročilo, ke škodě věci, práh užší spolupráce, která mohla být důležitým činitelem při řešení některých nových skutečností objevujících se v krajinném prostředí a nepříznivě působících např. na vznik a vývoj zaječích stanovišť. Ta mají pro populační dynamiku a rozvoj početních stavů zaječích populací svůj zásadní význam.


V přírodním prostředí zatěžovaném cizorodými látkami docházelo a dochází k takovým rozsáhlým změnám, o nichž se domníváme, že půjdou napravit jedině úzkou spoluprací všech skupin lidské společnosti, které takovou činnost mají v popisu své pracovní náplně.
Za velmi důležitou považujeme osvětovou činnost zaměřenou vždy přímo na konkrétní území, tj. aplikovat osvětu přímo v místě v příslušném krajinném prostředí. V praxi to znamená seznámit se s problematikou, která tíživě doléhá na místní organizace a jejich myslivecké hospodáře, neboť "páteř" myslivosti tvoří tisíce obětavých členů ČMMJ sdruženými v okresních mysliveckých spolcích a mysliveckých sdruženích.
Tyto kontakty rozvíjí Asociace chovatelů zajíců v Čechách a na Moravě právě pro myslivecké účely ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou a s jednotlivými okresními mysliveckými spolky. A to i v oblastech, kde lze místně usedlé populace zajíců pokládat zatím za ne akutně ohrožené. Aktuální je navázání spolupráce a dialogu v těch oblastech, kde se stavy zajíců blíží kritické hranici, přes kterou bez pomoci člověka myslivce nevede cesta zpátky
Z tohoto poznání a ze snahy přispět k ozdravění nebo obnovení ustupujících zaječích populací vzniklo ACHZ, jejíž členové se snaží chovatelskou činností trvale odchovávat mláďata zajíců od v zajetí chovaných rodičů, a následně v odpovídající věkové kategorií těmito mláďaty zasídlovat krajinu všude tam, kde to její stav umožňuje nebo přímo vyžaduje Tato činnost je závislá na porozumění tohoto způsobu znovuzavedení zaječí zvěře do původního, případně odpovídajícím způsobem nově upraveného prostředí a podmínkou je co nejužší spolupráce s mysliveckými sdruženími.
I když způsob odchovu mláďat zajíců s jejich následné zasídlování do volnosti má u nás dosti odpůrců tvrdících, že tento způsob péče o početní stavy zaječí zvěře není na pořadu dne. Polemickým připomínkám se pouze těžko čelí, neboť někdy hraničí se smyšlenkami. Upozorňujeme, že bereme v úvahu všechna možná úskalí provázející tyto chovy a činíme veškerá opatření na jejich minimalizaci. Zároveň upozorňujeme, že navrhovaný způsob znovuzavádění zajíce (reintrodukce), do předem vytipovaných lokalit, je i členy ACHZ pokládán pouze za jeden z možných způsobů, který v žádném případě není samospasitelný, ale je pouze jednou z možností zvrácení nepříznivě se vyvíjecího stavu všude tam, kde veškeré jiné, konzervativní způsoby péče o zajíce zklamaly, a po níž by bylo možné dosáhnout určitého zlepšení daného stavu.
Je dobré vědět, že v několika evropských zemích již řadu let plní tento způsob péče o populaci zajíců "komerčně .- myslivecké" poslání. Průkopníkem tohoto konání, dosahujícího nejpřesvědčivějších výsledků je Francie. Jako zajímavost uvádíme nejnovější zprávu Francouzského syndikátu producentů lovné zvěře - Syndicat national des produkters de chasse (SNPGC), která uvádí roční produkci mláďat zajíců v zajetí (umělý chov nebo krotký chov) - v celkovém množství 120 000 zajíčků ročně. Jedním z členů tohoto syndikátu je také Sdružení chovatelů Francouzské federace chovatelů zajíců - La federation des eleveurs de France (FELF), která ve svém časopisu "Gibier et Chasse" uvádí pravidelnou spolupráci s Národní loveckou kanceláři, s Loveckou federací za účelem zazvěřování přírodního prostředí (loveckých revírů) dchovanými zajíci. V téže zprávě se uvádí, že úspěšnost adaptace vypuštěných zajíců se pohybuje mezi 60 až 70 %. Tato organizace utrpěla v roce 2002 značné ztráty na chovných jedincích a tím samozřejmě i na produkci v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek (vysoké teploty, které si ve Francii vyžádaly i oběti na lidských životech).
Po zvážení všech známých skutečností spojených s chovem zajíců v zajetí pro myslivecké účely byla organizací ACHZ požádána Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) o spolupráci. V rámci spolupráce byl společně vypracován Provozní řád a návrh Chovatelského řádu ACHZ, tak aby odpovídal všem legislativním požadavkům. ČMMJ v rámci této spolupráce převzala záštitu nad odborným seminářem konaném v roce 2003 v Potštejně, za účelem seznámení myslivecké veřejnosti s výsledky nově založeného chovatelského střediska ve Lhotách u Potštejna.
Dále pak ČMMJ převzalo záštitu nad Seminářem konaným v roce 2004 v Předslavicích na téma "Zajíc v přírodě, chov v zajetí pro myslivecké účely, úprava biotopů pro drobnou zvěř a zazvěřování". Ze semináře byl vydán sborník referátů.
Za účelem legalizace chovů se uskutečnila společná schůze s Ústřední komisí proti týrání zvířat na Ministerstvu zemědělství ČR, kterou pomohla zorganizovat ČMMJ, na níž byly projednány všechny skutečnosti související s tímto v praktickém životě málo vyzkoušeným způsobem chovu volně žijící zvěře, která ještě doposud žije v určitém množství ve volné krajině.ACHZ zde přijalo komisi stanovené podmínky, které jsou běžně plněny. Vypracován byl také přehled právních aspektů chovu zaječí zvěře kotcovým způsobem.(umělý chov).
V současnosti ČMMJ přebírá záštitu nad dokončovanou amatérskou audiovizuální kazetou ze života zajíců v kotcích., odchov mláďat a převod odchovaných jedinců do volné krajiny. Toto DVD vzniklo z pověření ACHZ a její natáčení a technická úpravu je dílem členů ACHZ p. Horáčka a jeho manželky .Scénář zpracovali manželé Kučerovi. Na natáčení se podíleli i členové Mysliveckého sdružení v Předslavicích a Mysliveckého sdružení Podháj Lhoty u Potštejna. Podle našeho názoru lze toto DVD pokládat za přínos k poznání některých životních projevů zaječí "rodiny" v kotci a umožňující nahlédnout do málo známých zákoutí života zaječí zvěře.
Českomoravská myslivecká jednota umožnila v rámci uvedené spolupráce ACHZ prezentaci vlastní expozicí na Mezinárodní výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Za tuto možnost vyslovujeme touto cestou poděkování organizačnímu a realizačnímu výboru ČMMJ za pomoc při instalaci a prezentace ACHZ na výstavě.

Závěrem
I když určitá část myslivecké veřejnosti není chovům zajíců v zajetí právě moc nakloněná a v mnoha případech ji přímo odsuzuje, obracíme se na ně aby do budoucna nevnucovali ACHZ svůj "jedině správný názor a náhled" na věc. Rádi bychom také požádali o více demokratického způsobu myšlení a tolerance vůči těm, kteří mají na danou problematiku rozdílné názory, neboť jsme přesvědčeni o tom, že členové ACHZ, kteří jsou zároveň členy mysliveckých sdružení, se snaží svou finančně nikterak nehonorovanou prací o obrat k lepšímu tím, že svým lidským i vědeckým potenciálem bojují proti pokračujícímu znehodnocování odvěkých stanovišť volně žijící zvěře jejichž "Vlajkovou lodí" se podle švýcarských výzkumných pracovníků stává právě zajíc svou mnohostrannou použitelností při monitoringů přírodních poměrů. Protože se zajíc ještě v současnosti, i když ve snížených stavech, nachází na velké části území, můžeme podle jeho reakcí usuzovat také na reakce dalších živočišných druhů obývajících s ním společně daný životní prostor. Proto je nutné o jeho odpovídající stavy ve volné přírodě neustále pečovat.
Že výše uvedené skutečnosti nejsou pouze prázdná slova svědčí i to, že se daná problematika stala předmětem jednání II. světové konference o králících a zajících v Portugalsku konaná pod názvem "Lagomorpha 2004" .
Oldřich KUČERA,
předseda ACHZ.

Zpracování dat...