Časopis Myslivost

Růst paroží srnců po vylomení pučnice

RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc.
Poměrně často se lze na chovatelských přehlídkách trofejí lze setkat s trofejemi srnců, kdy z nějakých důvodů došlo v předchozím období k vylomení pučnice poblíž lebky. Vylomený parůžek pak obvykle zůstane viset na kůži pučnice a do doby shození parůžku dochází k jeho kyvadlovitému pohybu po lícní části hlavy. V místě zlomení pučnice pak dochází při každém pohybu hlavou k tření spodní odlomené části pučnice o lebku. Dojde zde k nárůstu chrupavky, kdy ale nedojde vzhledem k pohybu parůžku ke spojení kosti pučnice s lebkou a na místě zlomu vznikají různé kostní nárůstky. Teprve po shození parůžku dojde k osifikaci všech chrupavčitých částí a spojení fraktury mezi lebkou a pučnicí. Na horní části pučnicev tomto případě skloněné pod různým úhlem směrem dolů dojde k růstu nového parůžku svisle k zemi po lícní straně hlavy. Parůžek pak je skoro vždy kratší a obvykle tupě ukončen. Velikost jeho růstu je pravděpodobně dána stavem zachování pučnicových tepének do kterých krev přitéká z vnější spánkové tepny.Průběh osifikace a vytloukání parůžku je obvyklý.



Na chovatelskou přehlídku pořádanou MS Vlčí doly Zábřeh na Moravě s pověření MěÚ Zábřeh na Moravě v roce 2005 byl předložen preparát trofeje srnce vyznačující se tím, že nově narostlý parůžek na zlomené pučnici je členěný, což bývá velmi vzácně, a to dokonce do tří výsad. Srnce ulovil dne 18. května 2004 na Zábřežsku v honitbě Rájec Dalibor Dufek. Věk srnce nebylo možné vzhledem k preparaci posoudit.
V dřívější době jsem na Třebíčsku ulovil tři srnces vylomenou pučnicí. Dne 22. září 1969nerovného vidláka lokalitě Kuroslepy a jeho věk byl 3 roky. Vylomený pravý parůžek byl již výjimečně celkem pevně fixován hojným nárůstem chrupavek s počínající osifikací v místě fraktury a byl nepatrně pohyblivýjen při větším tlaku. Srnec s parůžkem trčícím dopředu byl na pohled zajímavý - taková "malá imitacenosorožce".
Oba další nerovní vidláci měli vylomenou levou pučnici a tupé ukončení parůžků na těchto pučnicích. Nerovného vidláka (zadní výsada) jsem ulovil dne 1. září 1966 v lokalitě Hartvíkovice (bývalé MS Kozlany) a jeho věk byl 8 let.
Nerovného vidláka (přední výsada) jsem ulovil dne 15.7.1964 v lokalitě Častotice (bývalé MS Zahrádka, Častotice, Pyšel, Vaneč) a jeho věk byl 6 let.
Kromě těchto trofejí jsem později za své myslivecké praxe ještě viděl na Šumperku dva takovéto srnce.Takovým "raritám" jsem dával při odstřelu přednost a přes veškerou snahu jsem je neulovil. Oba byli uloveni šťastnějšími kolegy.
Jen málokdy dojde k vylomení obou pučnic. Takový případ jsem zaznamenal v roce 1968 v lokalitě Kuroslepy. Stávaništěm velmi silného chovného ročního srnce vidláka bylaoplocenka z pletiva se silným spodním vodicím drátem. Na několika místech do ní prolézalidivočáci a pletivo bylo trochu nadzdviženo nad zemí. Srnce jsem několikrát zahlédl v první polovině května s rostoucím parožím jak v oplocence, tak pasoucího se venku v navazujícím starém dubovém porostu. Koncem května jsem ho jednou krátce zahlédl při pastvě, když již měl obě pučnice zlomené a oba parůžky se mu při každém pohybu kolébaly u hlavy. Poněkud jsem zaváhal s vědomím, že po stránce chovné hodnoty je zvláště dobře založen. A rozhodl o tom sám srnec, začal "jankovatět a tančit" jak mu zřejmě parůžky narážely do světel a odběhl. A tím bylo vyřešeno zda ho ulovit a nebo nechat. Také jsem se chtěl ještě domluvit s mysliveckým hospodářem.
Srnce jsem pak již neviděl a až jednou jsem ho začátkem srpna "ucítil", kdy byl uhynulý v okraji oplocenky. Při podlézání oplocenky zřejmě došlo prvotně k zaklínění obou parůžků do pletiva a ulomení obou pučnic u lebky. Protože nebyl ještě růst parůžků zcela dokončen, tak došlo ještě k menšímu nárůstu parožní, resp. kostní hmoty na lebce na místě odlomených pučnic. Srnec uhynul z důvodu, že zřejmě došlo k nějakému poškození kůže u zlomených pučnic a předpokládanému zakladení larvami much.Následně při hnisání někde odpadly odlomené parůžky s pučnicemi. Byl zcela vyhublý a úhyn byl způsobem zřejmě rozsáhlou bakterielní infekcí (sepsí), kdy horní část lebky byla zcela bez kůže.
Podle toho co jsem dosud viděl na chovatelských přehlídkách je zřejmé, že frekvenceporanění pučnice jejím vylomením je poměrně častá a na přehlídkách se objevuje podle mého odhadu jedna taková trofej srnce na400 až 500 předložených trofejí.
RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc.
Snímky Martin Knápek


Zpracování dat...