Časopis Myslivost

Uvádění honiteb do souladu se zákonem

Mysliovost 1/2006, str. 36  Milan KUBŮ, jednatel OMS ČMMJ Příbram
V časopise Myslivost 11/2005 jsem krátce naznačil problematiku uvádění honiteb do souladu se zákonem. Jelikož na můj příspěvek reagovala řada čtenářů a v Myslivosti se o této problematice mnoho nepíše, pokusím se nastínit současnou situaci.


V Myslivosti 11/2005 jsem uvedl že: My jsme od prvního dne, kdy platil zákon o myslivosti říkali, že je primitivně geniální. V § 69 se jednoznačně říká, že honitby zůstávají zachovány za předpokladu, že jsou uvedeny do souladu s novým zákonem a přijaty nové stanovy v určitém termínu. Tedy v tomto duchu jsme školili na okresním sněmu, dávali jsme informace do oběžníku, nebyl v tom vůbec žádný problém. Pak však přišla odvolání, na krajském úřadě chtěli vyhovět všelijakým lobistickým tlakům, začali s lidovou tvořivostí vymýšlet nové znění zákona, tak aby se jim to hodilo. Svůj podíl na tom má i ministerstvo, které sice vydalo pokyn jak uvádět honitby do souladu, ale samo ho nedodrželo. Ze zákona vyplývá, že nelze vytvářet nové honitby ve stávajících. Bohužel jedna skupinka se tu rozhodla ubrat ze tří uznaných honiteb z každé kus a vytvořit z nich novou honitbu. My jsme jim říkali, že to nelze. Krajský úřad byl kupodivu jiného názoru a vydal rozhodnutí, které není v souladu se zákonem. Řekl jsem příslušnému úředníkovi, že jestli najde legální způsob jak urvat ze tří honiteb uvedených do souladu kus honitby a vytvořit jinou honitbu - případ honitby Mokrovrata na Dobříšsku - tak dostane Nobelovu cenu. Na Sedlčansku byl podobný problém. Při odvolávání držitele honitby se KÚ během160 dní nevyjádřil k žádosti, nevydal žádné rozhodnutí. Negativním důsledkem nejednotného postupu je, že u držitelů a nájemců honiteb vzniká nejistota, nevědí, co bude zítra, za týden. Komunikace ministerstvo - kraj - pověřené obce má své slabiny. Vesměs jsou honitby uznané a budou dále fungovat jako dosud. Ze zákona je možné honitby měnit v zájmu chovu zvěře, změny vlastnických vztahů k pozemkům, avšak tyto změny jsou možné dělat na základě vůle držitele honiteb. Z uvedeného jednoznačně vyplývá nechuť úředníků státní správy myslivosti respektovat jednoznačné ustanovení § 69.
K zákonu o myslivosti byla vydána zásadní rozhodnutí jak Nejvyššího soudu, tak i Krajského soudu, která jednoznačně dala za pravdu našim výkladům postupu při uvádění honiteb do souladu.

1. Rozsudek jménem republiky Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 3006/2000 ze dne 17. října 2002, který byl zveřejněn v časopise "Právo a podnikání č. 7-8/2004" na straně 20 jako judikát č. 16/2004 . Připravil jej soudce NS ČR JUDr. Jakšič a pro nás podstatná právní věta zní: I po vystoupení vlastníka honebního pozemku z honebního společenstva zůstává tento pozemek součástí honitby a honební společenstvo je i nadále oprávněno vykonávat na něm - třeba i proti vůli vlastníka - právo myslivosti. Tento judikát byl již ostatně popsán Jaroslav Špronglem v Myslivosti 5/2004 v příspěvku Když ne já, tak nikdo,

2. Rozsudek jménem republiky Nejvyššího soudu ČR č.j. 30 Cdo 808/2005, ze dne 31. 8. 2005 zamítl žalobu žalobce jako spoluvlastníka honebních pozemků, které byly přičleněny k honitbě za účinnosti předchozích předpisů, že nebyl pozván na valnou hromadu HS a nemohl se tak podílet na jejím rozhodování. Zdánlivě každému jasná situace, kdy vlastník honebního pozemku, který nevstoupil do HS a tedy nemůže se účastnit jednání valných hromad, musela být vyřešena Rozhodnutím Nejvyššího soudu. V závěru Krajský soud uvádí: Cílem a smyslem zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti, jak se uvádí v důvodové zprávě k tomuto zákonu, nebylo vyvolat novou tvorbu honiteb (ani jejich "transformaci", jak dovolatel uvádí), nýbrž zachovat dosud uznané honitby a postupně je uvést do souladu s tímto zákonem s tím, že jak výslovně stanoví ust. § 69 odst. 2 cit. zákona - řídí se právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů ustanoveními zákona ode dne účinnosti. Ze žádného ustanovení tohoto zákona pak nelze dovodit, že by stávající vlastník honebních pozemků, tedy jenž je nabyl před účinností tohoto zákona, měl bez toho, že by v době předchozí (tj. od účinnosti zák. č. 23/1962 Sb.. tedy ode den 31. 5. 1992, do účinnosti zákona č. 449/2001 Sb.) požádal o členství v honebním společenstvu a za člena byl přijat, "právo se vyjadřovat ke svému členství", když členem honebního společenstva ke dni účinnosti tohoto zákona, tj. ke dni 1. 7. 1992, nebyl a nestal se jím ani do doby konání valné hromady žalovaného.

3. Rozsudek jménem republiky Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č.j. 52 - Ca 52/2004, kterým se zrušily Rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje a Rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko pro nezákonnost a žalovaný KÚ je povinnen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 9550 Kč.V žalobě se jednalo o to, že při uvádění honiteb do souladu v roce 2002 z honebního společenstva honitby A vystoupili někteří majitelé honebních pozemků a stali se členy honebního společenstva sousední honitby B. V závěru KS uvádí: Praxe správních orgánů při aplikaci § 69 nového zákona o myslivosti, jak ji doposud zaznamenal krajský soud, není správná. Krajský soud nesouhlasí s nesprávným názorem žalovaného, že musí být v souvislosti s uváděním honiteb, uznaných podle předchozích právních předpisů, do souladu s novým zákonem o myslivosti vydáváno nové rozhodnutí o uznání honitby. V daném případě jde o nepochopení jednoznačného ustanovení § 69 zákona o myslivosti, tak jak je shora citováno, neboť jednoznačné větě "Honitby uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány" lze rozumět pouze tak, že v případě těchto honiteb se nové rozhodnutí o uznání nové honitby nevydává. ...nelze platně vydat nové rozhodnutí o uznání společenstevní honitby, s názvem .., pokud tato honitba již existuje. Soud je toho názoru, že je nezbytné vycházet ze všech ustanovení zákona o myslivosti v jejich vzájemných souvislostech, ale je nezbytné mít zároveň na paměti, že již uznané honitby je přípustné měnit jen tam, ve smyslu § 69 odst. 1. zákona o myslivosti, kde tomuto zákonu odporují. Proto nelze souhlasit s názorem žalovaného .., neboť pokud již byla honitba platně uznaná podle předešlé právní úpravy a její hranice neodporují zásadám pro tvorbu honiteb zejména podle § 17 nového zákona o myslivosti a tato honitba a její hranice není v rozporu s žádným jiným ustanovením nového zákona o myslivosti, pak již dříve stanovenou hranici honitby podle dosavadních předpisů nelze měnit na úkor jiné honitby s poukazem na vůli vlastníků pozemků. Tento důvod nemá oporu v platném zákoně.

4. Rozsudek jménem republiky Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č.j. 54 - Ca 51/2003-51, ze dne 29.7.2005 kterým se zrušily Rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje a Rozhodnutí Městského úřadu Vysoké Mýto pro vady řízení a žalovaný je povinnen uhradit žalobci náklady ve výši 4835 Kč + 4625 Kč. V žalobě se jednalo o to, že žalovaný (Krajský úřad) odmítl registraci honebního společenstva S. s odůvodněním, že dotčené honební společenstvo nepředložilo v pětidenní lhůtě požadované podklady - aktuální seznam členů HS ke dni konání valné Hromady dne 26.3.2003 a dále tím, že navrhovaná honitba nedosahuje stanovené výměry 500 ha ve smyslu § 17 odst. 7 zákona o myslivosti. Žaloba byla shledána důvodnou. V závěru Krajský soud uvádí: Stávajícímu honebnímu společenstvu je uložena povinnost přijmout stanovy, popřípadě je přizpůsobit zákonu o myslivosti k 31. března 2003, jinak přímo ze zákona, bez dalšího zanikají. Z uvedených přechodných ustanovení tedy vyplývá povinnost honebního společenstva uvést do souladu své orgány a rovněž nezbytnost dodržení základní výměry honitby v rozsahu 500 ha, a to k 31. 3. 2003. Jinou povinnost pro stávající honební společenstva z těchto ustanovení nelze dovodit.
Podle § 20 odst. 3 zákona o myslivosti vzniká honební společenstvo dnem registrace. .Toto ustanovení se vztahuje na vznik honebního společenstva a nikoliv na transformaci honebního společenstva, neboť je pojmově vyloučeno, aby již vzniklé honební společenstvo vzniklo.

Podle čl. Listiny základních práv a svobod odst. 2 lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a to způsobem, který zákon stanoví.
Podle čl. 2 Listiny základních práv a svobod odst. 3 každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Podle citovaných základních ustanovení právního řádu ČR může být veřejná moc uplatňována pouze na základě zákona , tedy zejména povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a nelze připustit rozšiřující výklad či dokonce použití analogie, kterou se ve správním právu ukládá účastníkovi správního řízení povinnost, jejíž nesplnění jde na úkor účastníka řízení.
Žalovaný ani správní orgán prvního stupně nejsou ze zákona o myslivosti legitimování k vedení řízení o registraci stávajícího dotčeného honebního společenstva ve smyslu § 20 zákona o myslivosti, nýbrž jsou pouze ze zákona oprávněni požadovat po dotčeném HS doklady uvedené v § 69 zákona o myslivosti a oprávnění k ověření skutečnosti, zda honitba dosahovala ke dni 31. 3. 2003 minimální výměry 500 ha. Po úplném zjištěném skutkovém stavu bude další postup žalovaného odviset od toho, zda orgány a stanovy dotčeného HS byly v rozhodné době v souladu se zákonem a zda byla splněna podmínka minimální výměry honitby. Pokud tyto podmínky nebyly k 31. 3. 2003 splněny, pak honební společenstvo zaniklo přímo ze zákona (bez rozhodnutí správního orgánu) a je na místě provedení likvidace. Zjistí-li žalovaný, že podmínky byly v rozhodné době splněny, nebude vydávat žádné rozhodnutí konstituční povahy, neboť k němu není zákonného podkladu, zjištěné skutečnosti může pouze deklarovat.

Pokud se vám budou zdát závěry Nejvyššího soudu ČR či Krajského soudu zcela logické, opírající se o zákon č. 449/2001 Sb., vězte, že jste na tom dobře a že nemusíte mít právnické vzdělání, které by vás dovedlo k obdobným závěrům.
Pokud se vám bude zdát, že pověřené obce při rozhodování o uvedení honiteb do souladu, krajské úřady či ministerstvo zemědělství při řešení odvolání měly a stále mají odlišné názory, než výše uvedené, rovněž se nemýlíte, neboť tomu tak doopravdy je. Výklady úředníků působí dojmem, jako kdyby zákonné ustanovení § 69 o uvedení honiteb do souladu buď nepřečetli, a nebo jejich snaha má jiný cíl. Přitom by stačilo porozumět základní filozofii zákona o myslivosti ve vztahu k vlastníkům pozemků a společenstevním honitbám, že právo držitele honitby je nad právo vlastníka pozemku.
Jak by jinak mohl Krajský úřad "silou správního řádu" nutit pověřené obce k vytvoření honitby Mokrovrata ze 3 honiteb, které byly uvedeny do souladu se zákonem? Jak by jinak mohla vzniknout z honitby Počepice, která byla uvedena do souladu se zákonem, zcela nová honitba a to proti vůli držitele honitby HS Počepice? Jak může Krajský úřad pro Středočeský kraj dát oficiální informaci k postupu správního orgánu a napsat že: Podle ustanovení § 69 odst. 1 zákona o myslivosti honitby nezanikají, ale v současné době (po 3 letech od uzavření nájemní smlouvy! - pozn. autora) nelze v honitbě Počepice a Nedrahovice myslivecky hospodařit. Dále píší: Nájemní smlouvy na společenstevní honitby neřešte, pokud nebyly honitby uvedeny do souladu rozhodnutím vydaným ve správním řízení, není co pronajímat a neexistuje předmět nájmu. Po vydání nových rozhodnutí o uznání společenstevních honiteb bude věcí jejich držitelů se rozhodnout, zda obnoví nájemní smlouvy na honitby nebo zda budou honitby využívat sami.
Jak je vidět, mohou vlastníci pozemků s požehnáním Krajského úřadů vystupovat z honebních společenstvech, bez problémů vytvářet nové honitby, a to podle nálady vlastníků pozemků, jelikož zákon to neumožňuje. Tvrzení, že honitba nezanikla, ale současně neexistuje, nelze rovněž nepřehlédnout, jakož i snahu po vydání nových rozhodnutí o uznání společenstevní honitby, když tato honitba vůbec nezanikla!
Závěrem lze vyslovit přesvědčení, že reorganizace státní správy před třemi roky přinesla pouze ztížení boje držitelů honiteb proti praktikám některých úředníků státní správy myslivosti. O nadbytečnosti nově vytvořeného mezičlánku mezi MZe a pověřenými obcemi - Krajského úřadu - není myslím potřeba hovořit. Obsazení míst ve státní správě nezkušenými úředníky, bez základních znalostí historického vývoje myslivosti, porozumění právu myslivosti ve vztahu ke zvěři, vlastníkům půdy, držitelům honiteb či provozování myslivosti má za následek stav, kdy tak jednoduchý úkon, jako je uvedení honiteb do souladu není dosud vinou úředníků státní správy myslivosti ukončen. Nechce se mi věřit, že by Krajské úřady či MZe neměly tato rozhodnutí k dispozici, vždyť k některým kauzám MZe podávalo Krajskému soudu i své stanovisko.
Je nasnadě, že vinnou chybných rozhodnutí úředníků budou přicházet držitelé honiteb či nájemci honiteb o investice do honiteb, budou vznikat škody z marně vynaložených nákladů při zazvěřování, zvelebování honiteb, penále za neuskutečněné poplatkové lovy, škody zvěří apod. Věřme, že o marně vynaložené investice nakonec držitelé a uživatelé honiteb nepřijdou, že jim tyto prostředky úředníci po prohraných soudech vrátí.
Svatý Huberte žehnej zemi, kde budou rozhodovat soudy jako Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice či Nejvyšší soud v Brně.

Snímek Mirko Hain

Zpracování dat...