Časopis Myslivost

227x český fousek Prof. Ing. Ferdinanda Sekyrky

Myslivost 8/2006, str. 26  Ing. Marian PORUBSKÝ
Je ráno 10. června 2006 a v zámeckém parku v Protivíně zní úvodní fanfáry Klubové výstavy KCHČF s mezinárodní účastí ke 110. letům českých fousků – II. ročníku memoriálu Prof. Ing. Ferdinanda Sekyrky. Na tisíc návštěvníků s napětím očekává předvedení přihlášených dvě stě dvacet sedm (!) jedinců našeho jediného původního uznaného národního plemene a Protivín se tak pro tento den stává centrem českomoravské myslivecké kynologie. Jak k tomu došlo?



1896 - minulost
Léta páně 1348 Karel IV. hluboce přemýšlí o daru pro markraběte braniborského Ludvíka. Nakonec se rozhoduje pro klenot nejcennější - psy honné, Canis Bohemicus zvané. První písemná zmínka o vynikajícím českém psu je v dějinách zaznamenána a budoucí český fousek začíná svou spanilou jízdu staletími.
Píše se rok 1896. Český národ zvedl hlavu a přestože je stále decimován německým živlem v rakousko-uherské monarchii, již trpně nemlčí. V Písku se schází Prof. Ing. Ferdinand Sekyrka se svými přáteli a zakládají spolek na podporu skvělého českého ohaře. Jaký je tento ohař na konci 19. století? Profesor Sekyrka a jeho přátelé v tom mají jasno! Je náš a je jako my. Krásné obrozenecké pojmenování český fousek je na světě a novodobá historie plemene začíná.
Dvacátá léta a Karel Podhajský stále důrazněji burcuje na záchranu českého fouska, přivedeného I. světovou válkou na pokraj zániku. Je založen klub pro záchranu plemene a tohoto nelehkého úkolu se ujímá především František Houska.
Třicátá léta a František Krása objíždí republiku a vyhledává typické jedince. Regenerace plemene úspěšně probíhá a český fousek se vrací do našich luhů a hájů.
Přichází čtyřicátá léta a malá Jana Kuhnová si může hrát s výjimečnými psy svého otce. Obrovská práce přinesla ovoce - český fousek je zachráněn a začíná poslední fáze jeho regenerace. Roku 1957 MVDr. Josef Kuhn připravuje podklady pro mezinárodní uznání českého fouska a jede představit toto plemeno na mezinárodní výstavu do Vídně. Malá delegace se zpět vrací s mnoha úspěchy - vyvolala však paniku mezi německými kynology. Český fousek je nejen vynikající ve výkonu, ale také excelentní v exteriéru. Strach německých kynologů z konkurence pak dlouho brání uznání českého fouska.
Rok 1964 a MVDr. Josef Kuhn se zapisují zlatým písmem do historie. Chlouba československé myslivecké kynologie - český fousek je uznán FCI a dvě stě dvacet českých fousků toto oslavuje v Písku na speciální výstavě.
Končí sedmdesátá léta, MVDr. Josef Kuhn odchází a český fousek je na vrcholu.

2006 - současnost
Začíná 21. století. Se znepokojením jsou opět pozorovány útoky na českého fouska nejen z německé strany, ale i z vlastních řad. Dlouholetá stagnace chovu podpořila konkurenci, která chce využít příležitosti a definitivně zlikvidovat toto nenahraditelné plemeno.
Stále však existují osobnosti, které jsou ochotny a schopny se bít za českého fouska. Ing. Václav Sobolík svolává příznivce plemene na klubovou výstavu na jeho podporu. Ohlas jeho výzvy je mimořádný. Na písecko se opět sjíždí přes dvě stě majitelů českých fousků a několik set jeho příznivců nejen z České republiky, ale i z mnoha evropských států. Do celého světa tak zní silným hlasem stejně jako v roce 1964: "Český fousek je tu s námi! Je naším historickým dědictvím a vzít si ho nedáme!"
Prapor svého otce zvedá Ing. Jana Horová-Kuhnová. Svým dojemným proslovem oslovuje všechny přítomné a vlívá jim do žil sílu na další práci pro českého fouska. Oceňuje zlatým odznakem svého otce žijící legendu současnosti Josefa Čeliše, za jeho mnohaletou obrovskou práci, kterou žádný budovatel nemůže nahradit.
V pěti kruzích pak nastupuje to nejlepší ze současné populace českých fousků od štěňat po veterány. Kromě ocenění od rozhodčích však každý dostává ještě jeden posudek - výbornou od profesora Sekyrky, který může tuto mimořádnou událost sledovat z nebes spolu s českými fousky, kteří již odešli za ním.
Konkurence je obrovská a vyhrát může vždy pouze jeden. Dějiny tak zaznamenají jména pouze několika jedinců, kteří byli tento den na tomto místě nejúspěšnější. Absolutním vítězem s titulem BOB se stává Tim od Těšínovských buků (v majetku Ing. Jaroslava Štulíka z Písku, z chovu Ing. Václava Sobolíka z Protivína). Tento nejstarší jedinec na výstavě (11letý pes-bělouš) prokazuje nejen excelentní exteriér, výborné předvedení, ale také obdivuhodnou kondici - dnes mu nikdo nemůže konkurovat. Ve finále proti němu stojí nejkrásnější dospělý jedinec Ch. Bora z Duškova dvora (4letá fena-bělouš v majetku Miroslava Štěpána z Říčan, z chovu Antonína Duška z Nehvizd) a nejkrásnější mladý jedinec Enzor (11měsíční pes-bělouš v majetku Jeana-Paula Aigreta z Belgie, z chovu Jefa Haseldonckxe z Belgie). Slavnostní famfáry jsou tak určeny psovi, feně i zahraničnímu jedinci.
Kromě Tima od Těšínovských buků (Absolutní vítěz BOB, Optimus veterán, Nejhezčí veterán - primus - pes), Ch. Bory z Duškova Dvora (Klubový vítěz - optimus, Klubový vítěz - primus - fena, Vítězná fena - bělouš) a Enzora (Optimus junior, Klubový vítěz mladých - primus - pes) jsou i další vítězové, kteří se v nevídané konkurenci probojovali do závěrečných soutěží v čestném kruhu. Jsou jimi Ajda z Debce (13měsíční fena-bělouš z majetku Petra Mráčka z Praskoles, z chovu Jiřího Mráčka z Praskoles, Klubový vítěz mladých - primus - fena), Ich. Akim z Těšínovských buků (6letý pes-hnědák v majetku MUDr. Pavla Tůmy z Prahy, z chovu Ing. Václava Sobolíka z Protivína, Klubový vítěz - primus - pes, Vítězný pes - hnědák), Gita od Těšínovských buků (9letá fena-bělouš v majetku Antonína Jelínka z Prahy z chovu Ing. Václava Sobolíka z Protivína, Nejhezčí veterán - primus - fena), Ben ze Sportovní (3letý pes-bělouš z majetku Vladimíra Souška z Nezamyslic z chovu Lubomíra Crhana z Nezamyslic, Vítězný pes - bělouš ) a Zina Czech Mokřany (15měsíční fena-hnědák v majetku Jiřího Šticha z Chlumčan, z chovu Ladislava Pulkrábka z Běšin, Vítězná fena - hnědák).
Oceněni jsou také vítězové vložených soutěží. Nejkrásnějším chovným psem se stává Ich. Akim z Těšínovských buků a nejkrásnější chovnou fenou Ich. Andy z Daru (10letá fena-hnědák v majetku Moniky Černé z Vimperka, z chovu Františka Janovského z Prahy). Nejkrásnějším zahraničním psem se stává Bor z Perešského poĺa (2letý pes-hnědák v majetku Miroslava Drahoty z Čachovic, z chovu Ĺudovíta Molnára ze Slovenska) a nejkrásnější zahraniční fenou Asta od Sklenára (dvouletá fena-bělouš v majetku a z chovu Jozefa Jančího ze Slovenska).
Vrcholem výstavy je však soutěž mladých vystavovatelů českého fouska - zde je budoucnost tohoto plemene a českomoravské myslivecké kynologie. Mladičký vítěz Petr Hamřík z Havraně se svojí Corou Hájský revír si tak odnáší největší pohár věnovaný ČMKU a předaný předsedou ČMKJ Břetislavem Uchytilem. Naše národní plemeno má nastupující generaci a také podporu vrcholných kynologických orgánů.
Nad Protivínem se stmívá, hudba dohrála avšak poslední nadšenci ještě živě diskutují o svých úžasných druzích - českých fouscích. Setkání končí a přátelé se loučí - zase za pět let při III. ročníku. To již bude českému fousku 115. let.
Českomoravské myslivecké kynologii a zvláště českým fouskům ZDAR!
Ing. Marian PORUBSKÝ
Snímky Jan Tichý

Zpracování dat...