ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Vliv změn v krajině na stavy koroptví

Myslivost 8/2006, str. 28  Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
Koroptev polní byla v dřívějších dobách naším nejrozšířenějším druhem drobné pernaté zvěře. Její přítomnost v polních honitbách byla nejen tolerována, ale především ceněna pro svoji užitkovost. Je známé, že koroptve konzumují značné množství škodlivého hmyzu a také sbírají semena nežádoucích trav a bylin.



Původním domovem koroptví byly dříve rozsáhlé stepi, které se rozkládaly na území Evropy v době před rozvojem polního hospodářství. Postupnou přeměnou biotopu na kulturní step se velmi dobře přizpůsobily novému prostředí a její počty se značně zvýšily především v důsledku širokého zastoupení rostlinných i živočišných druhů v polních ekosystémech a cílenou mysliveckou péčí a ochranou.
Nejvhodnější životní podmínky koroptví jsou nížinné polohy s lehčími dobře vysychajícími půdami, kde také nalézají příhodná místa k popelení. Členitý terén s množstvím úžlabin, strání, strží a mezí se skupinami křovin tvoří optimální podmínky pro jejich život. Okraje lesních komplexů navštěvují koroptve spíše výjimečně. Klimatické podmínky středních poloh snáší velmi dobře, nevadí jim ani vysoký mráz (až -30 °C) s průměrnými srážkami. Nepříznivě však působí vysoká sněhová pokrývka s ledovkou či dlouhotrvající náledí, a to především na rozlehlých plochách lánů bez mezí a keřů. Za této situace koroptev prakticky nemá možnost úkrytu a stává se snadnou kořistí predátorů, kteří jsou zvláště v posledních letech značně rozšířeni.
Vlivům současného průmyslového velkoplošného hospodaření v krajině se koroptev nebyla schopna přizpůsobit. Postupný úbytek jak rostlinných druhů, tak jejich škůdců značně zúžil pestrou přirozenou potravní nabídku. Mechanizovaným obděláváním polností na rozsáhlých plochách právě v době reprodukce (sezení na vejcích a líhnutí kuřat) dochází každoročně ke značným ztrátám vysečením hnízd a mláďat. Také celoplošná aplikace chemických látek k podpoře růstu a ochraně rostlin má negativní vliv na zdravotní stav této zvěře.
Uvádění orné zemědělské půdy do klidu sice v mnoha případech podporuje zlepšení životních podmínek koroptví tím, že se vytváří klidové a krytové zóny nejen v době reprodukce. Tyto pozemky však musí uživatelé ošetřit sečením do 15.7. a tím zničí převážně mláďata nejen koroptvím, ale také ostatním volně žijícím druhům.
Vylíhnuté koroptve po 14 - 18 dnech většinou již létají, ale jsou stále pohromadě. Pro malá kuřata slouží za potravu převážně hmyz. Koroptve rády vyhledávají kukly mravenců, které obsahují kyselinu mravenčí ve velmi přijatelné formě, která zajišťuje prevenci před parazitárními invazemi.
K podzimu z prostředí mizí živočišná složka a koroptve se orientují jen na rostlinnou potravu, kterou přijímají až do jara příštího roku. Přehled dokládá tabulka č. 1.
Po celé chladné zimní období je hejno pohromadě, později dochází k novému párkování Koroptve jsou teritoriální zvěří, zdržují se většinou kolem místa, kde se zrodily. V období nedostatku potravních příležitostí, spojených s nepřízní počasí (sníh), hledají vhodnější lokality. V zimním období koroptve často přilétají až do těsné blízkosti lidských obydlí, kde hledají potravu. V některých honitbách se členové velmi dobře starají o chov koroptví, jako např. na Českomoravské vysočině v honitbě Borovina Vidonín, kde v posledních zimách dokázali myslivci svoji péčí zajistit úspěšné přezimování značného množství koroptví populace.
Množství ulovených koroptví odpovídá jejich stavům v minulosti i v současnosti, tak jak to dokládá tabulka č. 2..
Extrémní bioklimatické vlivy často významně zasahují do kmenových stavů všech druhů zvěře. Z výše uvedených číselných údajů o lovu koroptví jsou znatelná léta, kdy chov a jejich počty v honitbách byly těmito vlivy postiženy. Je skutečností, že po klimaticky
nepříznivých letech se početní stavy koroptví značně snížily a lov byl v mnoha krajích zastaven. Pokud nedošlo ke změně prostředí, způsobené
zemědělským využíváním krajiny v následujících letech a byla zvýšena myslivecká péče, došlo rychle k obnově nejen koroptvích početních stavů
v honitbách. Např. tuhá a dlouhá zima v roce 1928/1929, kdy se snížily
stavy drobné zvěře až o 70 % (Farský, Mrkos, 1949). Již za dva roky (1931) se stavy koroptví zvýšili natolik, že bylo uloveno přes milion a v roce 1935 více jak 2,5 milionů koroptví. Obdobné byly následky tuhé a dlouhé zimy v roce 1942. V dalších letech se jejich stavy postupně zvyšovaly až do roku 1953, kdy v důsledku scelování jednotlivých pozemků do lánů a bloků pro pěstování jedné plodiny, způsobilo nejdříve stagnaci početních stavů a následný úbytek, který trvá dosud.
Předpokládalo se, že po roce 1990 dojde k ekologické úpravě prostředí, nestalo se tak a místy se situace i nadále zhoršuje. Zvýšily se výměry bloků monokultur bez střídání plodin. Často zůstávají některé pozemky neobdělány, s velmi omezenou potravní nabídkou pro zvěř v důsledku souvislého zaplevelení buření. Tyto úhory skýtají zvěři jen kryt, případně klid, ale jsou zároveň vhodným životním prostředím pro predátory, kteří snadno likvidují právě drobnou zvěř, která se v divokých porostech schovává.
Za sledovaných 30 let se počet rostlinných druhů na orné půdě v nížinách snížil z 8 na 5 druhů tj. o 37,5 %, z nichž některé za potravu pro koroptve ani neslouží. Podobná situace nastala také za stejné období v množství živočišné složky s poklesem z 1,82 na 0,8 g/m2 (Zabloudil et. Krčma, 2004), tj. o 56,35 %. Na tomto snížení potravní nabídky se podílí celá řada výše uvedených nežádoucích faktorů.
Ke zlepšení celkové situace v našich honitbách jsou myslivci - členové MS schopni vykonat mnoho práce na úpravě prostředí, ale v současné
době tuto činnost nemají možnost provádět bez souhlasu vlastníka - uživatele pozemku a schválení státních orgánů. Pro zvýšení biodiverzity v krajině jsou však vypracovány na kompetentních úřadech plány na úpravu prostředí pod názvem "Územní systém ekologické stability (ÚSES)". Realizace těchto plánů je podporována příslušnými státními
orgány - Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Pro úpravy v krajině jsou poskytovány finanční prostředky, jednak našimi ministerstvy, a jednak také zahraničními grantovými agenturami.
V současné době je více než 50 % orné půdy dáno do klidu, přičemž by ji bylo možné ošetřovat ve prospěch rozšíření volně žijících druhů zvířat, včetně koroptví, tím že:
* na těchto plochách bude část využívána jako pastevní plochy volně žijícím živočichům včetně zvěře,
* pro chov koroptví a ostatní drobné zvěře posunout sečení porostů až na měsíc srpen, tak aby mláďata byla schopna opustit tato stanoviště,
* zajistit dostatek vody v honitbě pomocí jednoduchých zemních napajedel, zvláště v blízkosti těchto klidových ploch.
Na administrativní úpravě k využití těchto klidových ploch polí je nutná spolupráce, myslivců, ochránců životního prostředí a státních orgánů ochrany přírody a myslivosti. Touto spoluprácí by bylo možné v přírodě zachránit nejen zvěř, ale také velké množství volně žijících živočichů a v současné době ohrožených druhů, do kterých patří také koroptev polní.

Kontaktní adresa :
Doc. Ing. František Zabloudil CSc.
Ing. Petr Korhon
Institut ekologie zvěře
Palackého 1 - 3
CZ - 612 42 Brno

Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
Středoevropský institut ekologie zvěře
Wien - Brno - Nitra
Institut ekologie zvěře
Veterinární a farmaceutické univerzity Brno


Přiložené dokumenty

Media_13157_14_45.xls Tab 2 (14,50 KB)
Media_13157_6_45.xls Tab 1 (15,50 KB)
Zpracování dat...