ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Lze dosáhnout medailových trofejí srnců v běžných honitbách?

Myslivost 3/2007, str. 25  Ing. Rudolf PIPEK
Hned na úvod chci podtrhnout, že určitě nemůže jít z hlediska ekologického o samoúčelný uměle stanovený cíl chovu – dosažení medailových trofejí. Jistě musí jít při stanovení chovatelského cíle v honitbě o početně přiměřenou kvalitní populaci srnčí zvěře ve vztahu k prostředí a ve vztahu k ostatním chovaným druhům spárkaté zvěře. Dosažení vynikajících trofejí je jen dokladem o kvalitě chované zvěře, kdy celou problematiku kvality chované zvěře zúžíme do jednoho tělesného znaku. Ať chceme nebo nechceme, nemůžeme se vyhnout termínu chovaná zvěř. Tento termín jasně vystihuje, že v kulturní krajině vždy půjde o zásahy člověka do přírodních dějů ve smyslu regulace.
Položme si často diskutovanou otázku, zda je prostředkem k dosažení kvalitní populace (zdravé a hmotnostně silné zvěře) jen kvalitní průběrný odstřel této zvěře. Zcela určitě nikoliv. Z dostatečně dlouhé doby, kdy jsou zásady průběrného lovu srnčí zvěře uplatňovány, je zřejmé, že kvalitním, odborným a důsledným uplatňováním průběrného odstřelu jen zlepšujeme to, co již "prostředí vytvořilo" a hlavně tak účinně upravujeme strukturu a výši stavů. Důsledky "přezvěření" mající vliv na průměrnou hmotnost lovených kusů srnčí zvěře jsou obecně známy.
Jistě je na místě podotknout, že genetika hraje také důležitou roli a lze ji zahrnout do vnitřních faktorů ovlivňujících kvalitu chované zvěře. Při alespoň průměrném založení populace jsou však rozhodující vlivy vnější. Z těch se pak podílí podstatnou měrou na kvalitě zvěře pravidelný příjem živinově hodnotné potravy. Ten je pochopitelně zaručen v případě klidu v honitbě vyloučením stresu ze zneklidňování zvěře a musíme si přiznat, že většinou nejpodstatněji se negativně projevuje nepřiměřený lovecký tlak. Na tomto místě jsme se dostali k tomu podstatnému a praxí ověřenému. Vysoká úživnost honitby je tím nejpodstatnějším v celém procesu dosažení nadprůměrných trofejí. Samozřejmě, že nejrychlejší cesta je podávání kvalitních, živinově hodnotných a atraktivních krmiv během celého roku. Zvěřní políčka vhodně rozmístěná v honitbě jsou "ekologicky" mnohem vhodnější, ale pochopitelně je to méně "intenzívní způsob" než předkládaní krmiv v koncentrovanější a všestrannější podobě, navíc doplněná o léčivé a minerální látky.
Není na tom tedy nic složitého ani objevně nového. Jedná se jen o důsledně odborně vedené hospodaření v honitbě. Genetické možnosti jedinců v populaci zvěře se mohou projevit jen v případě kvalitní výživy! Celý tento problém se musí chápat vždy jako statistická záležitost v biologickém souboru. Nelze se domnívat, že každý jedinec populace bude reagovat relativně stejným zvýšením tělesné hmotnosti a kvality trofeje. V přírodě "fungují" zákonitosti biologické rozmanitosti velmi složitě a často nepochopitelně, a proto toho nejlepšího dosáhne jen omezený počet jedinců.
Lze tedy konstatovat, že samotný průběrný odstřel, byť kvalitně prováděný, vůbec nestačí a nelze jím dosáhnout přiměřeného počtu nadprůměrných trofejí, ale jen nahodilého zcela nepodstatného výskytu z průměru odlišitelných jedinců. Znovu chci zdůraznit "ekologický přístup" k chovatelské práci s celou populací, ve které jsou v určitém počtu jedinci, kteří přinesou očekávaný trofejový efekt. Tento přístup jasně určuje jednoznačnou strategii průběrného odstřelu. Ponechat v honitbě a ještě lépe v celé chovatelské oblasti přiměřený počet zvěře daný momentální úživností prostředí. Přiměřený počet je takový, kdy škody působené zvěří jsou při ekonomicky přijatelných opatřeních vlastnicky únosné a populaci zvěře umožňují existenci. Zvěř prošlá selekcí průběrného odstřelu a ponechaná v honitbě v kmenových stavech musí být kvalitativně to nejlepší, co v honitbě máme.
Důkazem všech výše uvedených tvrzení jsou výsledky hospodaření v úspěšných honitbách z různých částí republiky. Osobně jsem se o zásadním významu výživy v chovu srnčí zvěře přesvědčil v srpnu 2006 v poříjním období při lovu srnce u kamarádů v lokalitě nijak příznivé pro parožení. Proto jsem moc nevěřil prohlášení, že se v této lokalitě honitby Chbany u Nechranické přehrady v okrese Chomutov vyskytuje srnec s parožím o síle stříbrné medaile. Jedná se o lokalitu svažujících se pastvin k pobřežním porostům spíše křovinatého rázu po celý rok silně větrnou. Pastviny jsou intenzívně využívány k pastvě skotu za pomocí elektrických ohradníků.
Lov životní trofeje z hlediska síly paroží byl po třetí návštěvě honitby úspěšný díky náhodě. Po deseti minutách čekání na posedu vyhnal tento silný srnec další kus srnčí zvěře z křovin na pastvinu. I bez dalekohledu bylo zřejmé, že se jedná o chovného čtyřletého srnce. Proto jsem byl na rozpacích a váhal s výstřelem, když se ve vzdálenosti asi 100 m zastavili. Proháněný kus odběhl a silný srnec začal odcházet zpět do krytiny. V chůzi ale silně kulhal a to rozhodlo. Po ráně na 120 m z kulobroku s ráží 6,5x52 R zůstal v ohni. Překvapením pro mě nebylo jen to, že se jednalo skutečně o medailového srnce, ale také důvod napadání na běh při chůzi. Staré zranění způsobil zřejmě drát ohradníku. Dalším překvapením bylo to, že při preparaci trofeje byl zjištěn nosohltanový střeček. A jak to souvísí s výše popisovanou problematikou? Má to následují zajímavou souvislost. Když jsem pátral po důvodech tak silné trofeje, bylo mi sděleno jednoduše a prozaicky. Měl přístup ke kvalitnímu krmivu určenému pro skot. I přesto, že měl staré zranění, byl napadený střečkovitostí a parožení probíhalo v tuhé a dlouhé zimě 2006, dosáhla trofej tohoto srnce medailové hodnoty.
Protože parožení srnců je každoroční nový sezónní složitý proces, zůstává zajímavá otázka pro mysliveckou vědu. Dosáhl by tento srnec stejně dobrého paroží za normálních pastevních podmínek v dalším roce? I když byl
ulovený srnec čtyřletý, přesto jsem přesvědčen, že byl uloven v roce s parožím na vrcholu možností daných právě příležitostí kvalitní výživy.
Na závěr vyslovím etické přání pro obhajobu naší prospěšné myslivecké a chovatelské činnosti. Dosáhněme výborných chovatelských výsledků hlavně ve volných honitbách a přirozenou cestou zvyšováním úživnosti honiteb zakládáním porostů z krytových a potravně vhodných dřevin a zemědělských plodin. Neúspěšné snahy o zazvěřování honiteb uměle voliérově odchovanými bažanty jsou dostatečně vypovídající.
Ing. Rudolf PIPEK
lesní správce
Ilustrační snímek Lubor Čačko

Zpracování dat...