Časopis Myslivost

Čechy a Morava odpradávna vytvářely most mezi východem a západem a docházelo zde vždy k mísení nejrůznějších kultur. Obyvatelstvo těchto malých zemí mělo vždy sklon k legraci, grotesce, nadsázce i kritice. Není proto náhodou, že pohlednice s touto tematikou se objevují v české, resp. pražské provenienci poměrně brzy. Tento počin byl ale dílem jedince, konkrétně známého pražského humoristy, komika a prvního českého filmového herce, ale také papírníka, knihkupce a vydavatele Josefa Švába - Malostranského (1860 - 1932). První dochované Švábovy pohlednice prošly poštou v roce 1889 a je pravděpodobné, že jejich příprava výroby a samotný tisk probíhal už v roce 1887. Průběžný čas je zde na místě, neboť šlo o celou početnou sérii vesměs humorných pohlednic, jejíž kamenotisk se asi opakoval vícekrát.
První Švábova série pohlednic měla menší formát, přibližující se ještě formátům starších korespondenčních lístků a byla číslována. Další vydání této série, asi v roce 1891, mělo již o něco větší formát, mělo číslování a malý znak švába. Tyto tzv. "Švábovky", dosáhly počtu šest set padesát kusů a tisk byl proveden převážně technikou barevné litografie. Tato číslovaná série vyšla podle mne nejméně ve třech vydáních a ve značném množství. A tiskla se asi průběžně. Pro mnohostranné použití a humorné motivy byly možná tyto pohlednice kupovány do zásoby a používány třeba i o několik let později. Protože byly často tištěny na tenčím a méně kvalitním polokartonu, pro svůj motiv vystavovány i na nástěnkách a tudíž propíchávány špendlíky a později vyhazovány, mnoho se jich do dnešních dnů nezachovalo.
Již v první sérii humorných Švábovek se objevila pod číslem padesát čtyři pohlednice s mysliveckým humorem, jejíž tisk se opakoval vždy s novým vydáním. Shodná kresba této pohlednice se pak objevuje i na dopisním papíře č. 54 A. Patrně od druhé série Šváb totiž vydával i dopisní papíry, na jejichž úvodní straně byl v levém horním rohu natištěn technikou barevné litografie shodný motiv jako na příslušné pohlednici i s jejím číslem, doplněným písmenem A a značkou malého švába. Dopisní papíry se objevují do čísla sto deset. Kromě této velké série vydával Šváb i pohlednice nečíslované, jejichž počet je dnes už nezjistitelný, ale neméně početně úctyhodný než zmíněná série.
Lze tedy říci, že první česká humorná pohlednice s mysliveckou tematikou spatřila světlo světa v Praze kolem roku 1890. Na tento námět se pak začaly objevovat další exempláře, vydávané jinými nakladateli a vyráběné zejména v Německu a Rakousku. Většinou se jednalo o reprodukce kreseb malířů. Nejvíce se jich asi objevilo v prvním desetiletí 20. století. Avšak patrně nikdy se jich netisklo velké množství. A to ani za 1. Československé republiky, ani po druhé světové válce. Touto tematikou se zabývali i někteří čeští kreslíři - například Salač, Neprakta. Tento druh exemplářů chybí v již vydaných a dříve zmiňovaných knihách o mysliveckých pohlednicích (viz Myslivost č. 12/2006, str. 65).
Jedním z důvodů může být také fakt, že staré humorné myslivecké pohlednice z období Rakouska-Uherska se dnes na trhu objevují velmi sporadicky a jsou poměrně dost ceněné. Pro dobře zachované exempláře je dnes třeba počítat s cenou od sta korun výše. Záleží na originalitě nápadu a jeho zpracování. Pohlednice tištěné technikou barevné litografie (či její variantou - chromolitografií), případně navíc tlačené mohou být několikanásobně dražší (někdy až pětinásobně). Cena Švábových barevných litografií se dnes pohybuje do tří set korun, podle zachovalosti (vzhledem především k tenčímu papíru se bezvadně zachované exempláře bez poškození téměř nevyskytují). Naopak u novodobých ofsetových pohlednic, například Josefa Lady, které jsou vydávány opakovaně a v poměrně značném nákladu, se cena pohybuje od pěti do deseti korun za kus.
Milan DEGEN