ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Několik otázek na doplnění pro ústředního ředitele SVS MVDr. Milana Malenu, Ph.D.

Myslivost 3/2007, str. 23  Ing. Jiří Kasina
V lednové Myslivosti jsme uveřejnili informace týkající se změn při nakládání s ulovenou zvěří. V souvislosti s novým připravovaných veterinárním zákonem se opravdu chystají na myslivce dosti podstatné změny. Na jiném místě v tomto čísle přinášíme oficiální informace Státní veterinární správy, k doplnění informací jsem navíc ale požádal i MVDr. Milana Malenu, Ph.D., ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR


Pane řediteli, už po vyjití prvého článku vzbudily informace velký ohlas, nejvíce se asi diskutuje o možnosti tzv. přímého prodeje zvěřiny a o institutu tzv. proškolené osoby. Můžete tedy vysvětlit co si má řadový myslivec vysvětlit pod pojmem přímý prodej?
Podle nařízení 852/2004 a 853/2004 je možno prodávat malá množství produktů prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli, aniž by musely být tyto produkty přímo pod veterinárním dozorem. V souladu s jinými ustanoveními a předpisy Evropské unie Česká republika umožňuje majiteli ulovené volně žijící zvěře prodávat nestažená a nebouraná těla zvěře. Pod pojmem přímý prodej si mohou naši myslivci představit dvě možnosti. První možností je prodej přímo konečnému spotřebiteli, tedy tomu, který zvěřinu zkonzumuje ve své domácnosti, a zdůrazňuji, že ale nesmí zvěřinu dále nikam prodávat! Druhou možností je prodej do prodejny, která přímo zásobuje konečného spotřebitele.

Co znamená malé množství produktů?
V návrhu vyhlášky k veterinárnímu zákonu je navrženo, že za malé množství zvěře, určené k prodeji nebo dodání do místní maloobchodní prodejny lze považovat nejvýše 30 % kusů lovcem ročně skutečně odlovené zvěře.

Těch zmiňovaných 30 % kusů lovcem ročně skutečně odlovené zvěře je myšleno opravdu ulovených lovcem jakožto osobou fyzickou nebo jako např. 30 % ulovené zvěře v konkrétním mysliveckém sdružení?
Tím, kdo bude moci prodávat nebo dodávat malé množství ulovené volně žijící zvěře přímo konečnému spotřebiteli nebo do maloobchodní prodejny je ve smyslu navržené právní úpravy uživatel honitby nebo účastník lovu, tím je v našich podmínkách převážně myslivecké sdružení..

Pojďme k dalšímu diskutovanému termínu proškolená osoba. Jak zde jednoduše a stručně charakterizovat pro pochopení i řadových myslivců činnost a pozici proškolené osoby?
Vzhledem k ochraně zdraví konzumenta a zároveň usnadnění a zvýšení dostupnosti zvěřiny pro veřejnost byl ustanoven statut. tzv. proškolené osoby. Tato osoba by měla fungovat v rámci těchto základních podmínek a představ - musí absolvovat speciální školení zaměřené na rozpoznání základních chorob volně žijící zvěře, bude posuzovat zda by zvěřina mohla ohrozit zdraví konzumenta, nejedná se tedy o vyšetření ve veterinárním slova smyslu, proškolená osoba bude muset po posouzení vyplnit prohlášení, ve kterém zapíše výsledek posouzení těla ulovené zvěře a v neposlední řadě povede evidenci, kam, komu a kolik kusů ulovené zvěře bylo dodáno, čímž by se měla výrazně snížit možnost nelegálního obchodování se zvěřinou. Upozorňuji, že všechny dokumenty budou zpětně kontrolovatelné.

Jestli jsem dobře pochopil, tak zpočátku nepovolíte prodej zvěře a zvěřiny formou přímého prodeje do restaurací a hotelů, přitom to by bylo asi pro myslivce ekonomicky nejzajímavější. Dá se v tomto směru očekávat jistá vstřícnost vůči myslivcům? Myslíte, že bude v budoucnu možné, aby myslivci po zajištění hygienické kontroly uloveného kusu proškolenou osobou mohli prodávat zvěřinu přímo do místních restauračních zařízení bez dosud nutných převozů do sběrných a prohlížecích míst?
Prozatím je vše v začátcích a ve stádiu zavádění, pokud se ale systém proškolených osob dobře osvědčí a bude prokázáno, že nedochází k problémům zdravotním nebo obcházení právních ustanovení je možné, že se přistoupí i k dodávání do veřejných stravovacích zařízení. Totéž platí i pro předchozí dotaz o hranici 30 % ulovené volně žijící zvěře, bude-li vše probíhat v pořádku a podle předpisů, nevidím důvod, proč onu procentickou hranici nezvýšit.

Je veřejným tajemstvím že velké množství zvěřiny je prodáváno přímo uživateli honiteb do restauračních zařízení bez jakéhokoliv hygienického vyšetření. Jakým způsobem dle Vás by bylo možné zajistit kontrolu původu této nevyšetřené suroviny a tím zajistit potřebnou ochranu zdraví konzumentů?
Kontrola restauračních a jiných veřejných stravovacích zařízení nespadá do kompetencí SVS ČR. zde konají dozor orgány ochrany veřejného zdraví (spadající pod Ministerstvo zdravotnictví). Již několikrát jsme je z naší strany na tento problém upozorňovali a spolupracujeme na šetřeních.

Mezi myslivci se o přímém prodeji a nových předpisech dost diskutuje. Zrovna o víkendu se mě zcela pragmaticky ptal, zda se dá předpokládat, že ulovený kus spárkaté zvěře o větší hmotnosti, deklarovaný pouze pro vlastní spotřebu lovce, je skutečně spotřebován výhradně v jeho domácnosti? Měl na mysli třeba modelový příklad jelena o hmotnosti 120 kg.
Pokud je kus určen ke spotřebě ve své domácnosti musíme toto respektovat. Nicméně i v tomto případě bude kus prohlédnut proškolenou osobou. Pokud bude zjištěno, že lovec dál uvedl maso nebo kus určený pouze k vlastní spotřebě, bude toto považováno za obcházení systému manipulace se zvěřinou (příp. těly ulovené zvěře) a nelze očekávat vstřícné kroky se strany SVS ČR např. v navýšení procenta určeného k přímému prodeji nebo dodávání do stravovacích zařízení.

Součástí posuzování zvěřiny bude také vyšetření na trichinelu?
Vyšetření zejména černé zvěře na trichinelu bude také v rámci přímého prodeje, přitom stále platí, že musí být vyšetřena veškerá vnímavá zvěř určená pro lidskou spotřebu, povinnost zajistit vyšetření má účastník lovu (za kterého lze považovat lovce).

Změní se nějak metody vyšetřování na trichinelu?
Kompresní metodu bude možno používat až do 31. 12. 2009 pro divoká prasata v případě že, jednotlivá jatečně upravená těla je nutno jednotlivě vyšetřit v zařízení, které nepřipravuje k uvedení na trh více než 10 kusů divokých prasat denně. Kompresní metodu lze použít také tam, kde metoda trávicí není k dispozici, tělo musí být dodáno přímo jen konečnému spotřebiteli nebo jen prodejně zásobující přímo konečného spotřebitele, tělo zvěře musí být označeno jinak než oválem, takováto zvěřina nebude moci být použita k výrobě produktů, ve kterých výrobní postup neusmrcuje trichinely. Vyšetření trávicí metodou zabezpečuje laboratoř schválená příslušnou KVS, aktuální seznam laboratoří na webových stránkách SVS (www.svscr.cz).

Jak vidíte Vy osobně z pozice ústředního ředitele SVS význam nového zákona pro běžnou mysliveckou činnost, pro fungování mysliveckých sdružení?
Význam přímého prodeje ulovené volně žijící zvěře vidím hlavně ve snížení až úplném zamezení nekontrolovaného obchodování se zvěřinou či těly ulovené volně žijící zvěře, myslím, že to ale také pomůže ke zvýšení dostupnosti zvěřiny volně žijící zvěře široké veřejnosti. Nemusím snad vysvětlovat, že zvěřina je příkladem ekologické a zdravé potraviny. Myslivci by si ale také měli uvědomit, že jsme s nimi na jedné lodi a vlastně se takto snažíme i o posílení autority a prestiže myslivců jakožto producentů bioproduktu - zvěřiny volně žijící zvěře, chceme takto i podpořit spolupráci s myslivci a podnítit zájem na produkci kvalitní zvěřiny a v té souvislosti bychom rádi posílili vědomí správného kulinářského využití zvěřiny v obchodní síti, restauracích i v domácnostech tak, aby masné výrobky ze zvěřiny byly ještě lépe dostupnější široké veřejnosti. Doufám, že si umí většina myslivců spočítat, jaký ekonomický efekt toto může přinést do hospodaření jednotlivých mysliveckých sdružení. Proto očekávám podporu a soulad s našimi záměry ze strany myslivců.

Jelikož se jedná o důležitou a podstatnou změnu, na kterou je třeba mysliveckou veřejnost připravit a pravidelně informovat o aktuálním dění, slíbil mi MVDr. Milan Malena, Ph.D., že Statní veterinární správa se bude snažit v dalších číslech Myslivosti pravidelně informovat čtenáře, aktuální informace najdou zájemci také na webových stránkách SVS (www.svscr.cz) a informace by se měly objevovat také na webových stránkách ČMMJ.

Připravil Ing. Jiří KASINA


Zpracování dat...