ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Pěstování některých druhů rostlin v honitbách pro zvěř

Myslivost 3/2007, str. 34  Doc.Ing. František ZABLOUDIL, CSc, IEZ VFU Brno
Po letošní velmi mírné zimě se budou mnozí myslivečtí hospodáři připravovat na jarní práce v honitbách. Půjde zejména o zajištění dostatku osiva, případně sazenic na myslivecké pastevní plochy. Jedná se především o zvýšení druhové potravní biodiverzity, která je ve většině honiteb značně ochuzena průmyslovým využíváním celých krajinných oblastí. V agrárních ekosystémech nížin máme v současnosti jen zrniny (pšenici, ječmen, kukuřici) a technické plodiny (řepka olejka, slunečnice a místy mák setý). Ve vyšších polohách jsou značné plochy orné půdy zatravněné se sečením v první fázi v době líhnutí mláďat a v druhé fázi před zimou, čímž se odstraní pro zvěř krytina. Rozdělovací linie majitelů polností travnatými mezemi a cestami, často porostlé křovinami, byly postupně likvidovány již před 60 lety.
V lesních částech je situace řešena tím, že všechny pastevní plochy (loučky) jsou již většinou zalesněny a vzniklé paseky zaploceny nebo chemicky ošetřeny. Dlouhodobým pěstováním jen hlavních druhů dřevin v lesních porostech, kde jsou trvale odstraňovány nejen keře, ale také většina doplňkových dřevin (vrby, osiky, břízy, a také pařezové výhonky javoru, jasanu, buku, dubu), které slouží jako doplňková přirozená potrava zvěři. V současnosti na zemědělských pozemcích zvěř nemá potřebný výběr potravy v druhové skladbě a živí se jen monodieticky. V lesních porostech se zvěř soustřeďuje na neoplocených lesních kulturách, kde však vznikají škody.
Přirozené potravní nároky zvěře nelze změnit. Většina naší spárkaté zvěře pochází z lesostepních oblastí, proto má na potravu upravený trávicí trakt, a to jak na travnatou a bylinnou složku, tak i na určitou část dřevnaté potravy. Snahou myslivců je oživit druhovou skladbu potravními druhy rostlin nejen v polních, ale i lesních honitbách.. Tím se zlepší jednak fyzická zdatnost chované zvěře, ale také se zmírní škody na zemědělských a lesních porostech. Je však na škodu, že se majitelé (uživatelé) pozemků nejsou schopni dohovořit se s myslivci na přenechání alespoň malé části polí na založení pastevních ploch a remízů nejen pro zvěř, ale také pro další volně žijící druhy, které nemají v uměle vytvořených stepích životní podmínky. Majitelé (uživatelé) své pozemky často zaluční za účelem získání dotací. Jedná se v mnoha případech i o pozemky obcí a státu, které však do nájmu vykonavatelům práva myslivosti, ani za poplatek nepronajmou, ale od státu dotace pobírají. Přes všechny potíže s nedostatkem ploch, na založení remízků a pastevních pásů se myslivci snaží osadit každou i malou část v honitbě a tím vrací původní zeleň, která byla před lety likvidována.
Pro založení nebo jen dočasné osetí pastevních ploch pro zvěř je možné doporučit celou řadu plodin, které jsou uvedeny v tabulce 1. Z výběru druhů na pastevní plochy pro zvěř se vylučují ty zemědělské plodiny, které jsou na značných rozlohách jako hlavní produkce uživatelů pozemků. Uvedené rostlinné druhy produkují značné množství biomasy, kterou zvěř buď spotřebuje jako zelenou píci, nebo je možné část produkce usušit na seno (senáže), případně nadbytečnou hmotu využít do siláží.

K založení nových remízku a lesíků je jarní období velmi příznivé, pokud je včas zajištěn dostatek vhodných sazenic s ohledem k chovaným druhům zvěře. K dostatku zajištěné travní a bylinné potravní složky potřebuje většina naší zvěře alikvotní díl dřevnaté potravy, nejen v zimním, ale i letním období. Tuto nezbytnou doplňující potravu zvěři poskytnou křovinné a stromové porosty. Jedná se o pupeny, výhony, prýty, kůru, plody a jemné kořínky. Za tímto účelem jsou některé vhodné druhy křovin a stromů uvedeny v tabulce 2.

Existuje celá řada dalších druhů rostlin, které by oživily nejen současnou krajinu, ke zlepšení potravní druhové skladby pro zvěř i další volně žijící živočichy. Při výběru určitého nového druhu rostliny, který chceme zavést v honitbě, je ale nutné přihlédnout zda jsou pro jeho růst vyhovující půdní i bioklimatické podmínky.

Přiložené dokumenty

Media_13441_47_42.xls Tab 1 (26,00 KB)
Media_13441_58_42.xls Tab 2 (23,50 KB)
Zpracování dat...