ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Prestartérové krmivo v odchovu bažantů a koroptví

Myslivost 3/2007, str. 28  Karel DOHNAL
Poměrně vysoké procento bažantí zvěře je líhnuto a odchováno v bažantnicích, kde stejně jako v chovu jiných kategorií zvířat jsou pro kuřata nejdůležitější první dny života. Kvalita péče, která se jim dostává v této době, často rozhoduje o úspěchu či neúspěchu celého odchovu. Platí to u šlechtěných hospodářských zvířat a platí to o to více i u bažantů či jiné pernaté zvěře. Tedy u druhů, které nejsou adaptovány na chov v zajetí. Jsou tudíž zcela závislé krmivu, které jim nabídneme. Bez možnosti výběru.


Pomiňme zde vliv prostředí a použitých technologií. Zaměřme se pouze na oblast výživy, a to zejména v prvních fázích života. Potřeby bažantů z hlediska složení a kvality krmiva jsou poměrně vysoké. Bažant chovaný v zajetí nemůže svoji potravu zpestřovat jako ve volné přírodě. Je odkázaný jen na naši péči. Proto je velmi důležité zajistit, aby předkládané krmivo co nejvíce splňovalo jeho požadavky. Zastavme se stručně u několika bodů, které jsou pro úspěch ve výživě mladých bažantů rozhodující.

Výběr a četnost surovin
Je velmi důležité zajistit bohaté složení krmné směsi. Nemluvíme nyní o nutričních hladinách, ale o variabilitě zdrojů živin. Po vyřazení surovin živočišného původu, které tvořily obvykle 10 % krmných směsí pro bažanty je tato otázka ještě důležitější. Do krmiva je potřeba zapracovat velké množství surovin po relativně malých dávkách. A jedná se o suroviny spíše netradiční - různé gluteiny a proteinové koncentráty z brambor, kukuřice apod. Ty je potřeba samozřejmě dokonale poznat a následně odborně zoptimalizovat do krmné směsi.

Kvalita surovin
Pro mladé kategorie - a o bažantech to platí dvojnásob - je nemyslitelné dělat kompromisy z hlediska kvality surovin. Dobrý výrobce krmiv si suroviny určené do krmiv pro mláďata skladuje odděleně a provádí důkladnou kontrolu jejich kvality. Nejen garantovaných nutričních parametrů (proteiny, tuk, vláknina apod.), ale zejména parametrů, které by mohly zapříčinit zdravotní problémy zvířat. Jedná se zejména o zaplísnění a přítomnost mykotoxinů v surovinách zvláště ze sklizně obilnin roku 2006. O tom, co může absence takové kontroly způsobit se už určitě přesvědčil mnohý chovatel - od nechutenství po devastující úhyn.

Technologické zpracování krmiva
Tato otázka je u bažantů velmi opomíjena. Často se argumentuje zkušenostmi z výroby krmiv pro kuřecí brojlery a nosnice. Tam je přece vše v pořádku a bažantí kuře toho snese daleko více! Omyl! U bažantů je forma podávaného krmiva mnohem důležitější než u hospodářských druhů drůbeže! Mladý bažant prakticky ignoruje jemně mletou sypkou směs a stejně tak se staví i k větším kouskům než o průměru 3 mm. Tedy má-li vůbec na vybranou. Často mu nic jiného nezbývá. Ideální formou jsou kvalitní drcené granule hrubosti od 1 do 2 mm, zcela bez prašného odrolu. V čem tkví ale problém - bažantík si z krmítka vybere to, co se mu nejvíce líbí a zbytek "rozhází" kolem". Velké množství živin, včetně důležitých vitamínových a minerálních aditiv se do jeho organismu vůbec nedostane. Zbytek krmiva v okolí krmítka je nadobro ztracen nebo v horším případě zplesniví. Takové slepené kousky pak bažantík rád sebere a problém je tu. To vše v kombinaci s razantními kokcidiostatiky silně ovlivňujícími jak pozitivně, ale i negativně mikroflóru jeho střeva.

Když vše shrneme, není jednoduché udělat opravdu kvalitní adaptovanou startérovou směs pro bažanty. A to i u renomovaných výrobců. Narazíme tu totiž na jeden problém, a tím je celkové množství takové směsi. I největší chovatelé bažantů představují pro průměrného výrobce krmiv v ČR jen stěží více než pár procent roční výroby! A to hovořím o celé škále krmiv až do BŽ3! A vybereme-li jen startérové krmivo, o kterém tu je hlavně řeč? Počítejme - spotřeba takového krmiva za 12 dní (doporučená doba zkrmování startéru) je do 100 - 120 g na kus. Na 10 000 bažantů je tedy celková potřeba startéru něco okolo tuny! A to je množství pro velkou většinu výrobců natolik zanedbatelné, že se tím většinou ani nevyplatí zabývat. Přičteme-li k tomu fakt, že takové krmivo vyžaduje daleko větší technologickou kázeň při výrobě, vychází nám výsledek - krmivo takové, jaké bychom si přáli, u tuzemských výrobců neseženeme. Nízká potřeba takto kvalitních krmiv tím logicky vede k neexistenci specializovaného výrobce.

Na Konopišti porovnávali
Každý chovatel vybírá co nejlepší krmivo pro nejmladší kategorie hrabavé pernaté zvěře, což platí jednoznačně i pro bažantnici Lesů České republiky, s.p. na Konopišti. Právě v této kategorii měli doposud největší problémy spojené s úhyny. Rozhodli se tedy vyzkoušet startérové krmivo ve formě drcených granulí, přesévaných na velikost 1 - 2 mm. Jednalo se konkrétně o francouzskou směs GIBIER START ze specializované výrobny skupiny CCPA. Jen pro představu, tato výrobna vyprodukuje ročně přes 2500 tun tohoto krmiva a rozváží jej po velké části Francie i do zahraničí. Výrobce zaručuje dokonalý výběr surovin a nekompromisní kontrolu kvality i technologické zpracování. Základní parametry směsi přitom nebyly nijak nepředstavitelné i v našich poměrech: min. 26 % proteinů, 11,5 MJ ME energie, 3,6 % vlákniny apod. I obsahy základních vitamínů a mikroelementů nebyly ničím výjimečným. Výjimečné byly ale dvě skutečnosti:
- směs neobsahovala chemická antikokcidika. Namísto nich byl zastoupen speciální koktejl přírodních esenciálních olejů, který fyzikálně zabraňuje pomnožení nežádoucích patogenů v trávícím traktu.
- struktura směsi představovala malé tříděné granulky o průměru 1 - 2 mm. Nic víc a nic miň!

Tuto směs se rozhodli vyzkoušet v jednom zástavu koncem června 2006, a to na vzorku 10 000 orebic. Hala, do které malé orebičky naskladnili, byla rozčleněna na 11 oddělení po zhruba 900 ks. Kontrolních oddělení bylo pět a orebice v nich byly krmeny klasicky, směsí od českého výrobce: BŽ1 do věku 21 dní a dále BŽ2 až do věku 5 týdnů, kdy byly orebičky převedeny. Pokusných oddělení bylo šest a orebice v nich krmili po dobu 12 dní startérovým krmivem GIBIER START a následně se přešli na klasickou BŽ1, shodnou s kontrolními odděleními. Dále už byl krmný program shodný u obou skupin. Nutno říci, že kontrolní i pokusná oddělení byla v hale pravidelně rozmístěna, tak aby se docílilo objektivity v prostředí. Stejně tak případná doplňková aditiva a léčiva byla podávána shodně oběma skupinám.

V prvních dnech byl úhyn u obou skupin téměř shodný. Slabé kusy byly vyřazeny a zbytek byl ještě pod "ochranou" žloutkového váčku. Po několika dnech se ale začal vliv krmiva projevovat. V týdnu byl úhyn na pokusné části o 1 procentní bod nižší než u kontroly, ve dvou týdnech byl již úhyn u pokusné skupiny oproti kontrole poloviční! Potěšující bylo, že tento trend neustal ani v dalších týdnech, kdy už byly obě skupiny krmeny stejným krmivem BŽ1 a BŽ2.
Dalším ukazatelem byla živá hmotnost orebic ve 3 týdnech věku. U kontrolní skupiny činila průměrných 62 g, u pokusných to pak dělalo 78 g! Zváženy byly orebice ze všech oddělení zvlášť a následně byl vypočten vážený průměr. Potvrdil se tak jednoznačně předpoklad, se kterým do tohoto pokusu bažantníci z Konopiště šli. Na celou další sezónu pak počítají s plošným zkrmováním tohoto prestartéru u celého odchovu.

Převedeno do řeči financí je význam takové směsi také zcela markantní. Cena takového speciálního krmiva z dovozu je jistě vyšší než u běžných tuzemských krmiv. Vícenáklad na 1 ks při celkové spotřebě 100 g směsi na kus činí zhruba 0,60 Kč. Započteme-li ale výrazně nižší úhyny a daleko lepší zdravotní stav a kondici, nemluvě o kvalitě opeření, je tato investice velmi rychle návratná.

Ze zkušeností s použitím startérových krmiv v zahraničí i v ověřovacím pokusu na LZ Konopiště jednoznačně vyplývá pozitivní vliv kvalitního specializovaného starterového krmení na vývoj a zdravotní stav hrabavé pernaté zvěře. Projevilo se to nejen v sníženém úhynu přímo v odchovu, ale i v lepší kondici a opeření a tím pádem větší šanci na přežití po vypuštění do přírody, což v konečném důsledku má pozitivní vliv i na ekonomiku chovu. V neposlední řadě je tu také radost, se kterou pozorujeme každého zdravě odchovaného a následně vypuštěného kohouta či slepičku.
Karel DOHNAL
Jiří ŠILHA
Iframix, s.r.o.
Snímky Miroslav Kratochvíl

Zpracování dat...