Věčně zelená muzika - březen
DAJ, MYSLIVEČKU, DAJ SI POZOR Jaroslav ŠPRONGL
Úvodem dvě poznámky. První patří výtce, že panenky měly jít po silnici nikoliv v lednu, ale v květnu. Protože přece v refrénu se zpívá:
„To bylo v háji, v měsíci máji, to bylo v háji zeleném. To bylo v háji, v měsíci máji, kdy láska hoří plamenem.“
Ale jak už jsme uvedli, mnoho mysliveckých písniček má různé verze, oficiální, krajové, sbírkové … My jsme prostě zvolili nahrávku, kde onen refrén nezazněl, protože prý k původní správné verzi této skladby nepatří. S podobným problémem se můžeme ještě potkat víckrát – předem tedy prosíme o pochopení.
Druhá poznámka se týká toho, že jsme původně chtěli rozebírat jen skutečné myslivecké hity, ale pak jsme si řekli, že je naopak dobré využít této příležitosti i k představení obecně méně známých, ale velice pěkných skladeb. Můžete ovšem namítnout: K čemu by nám, čtenářům, byl text bez znalosti melodie? A proto připravujeme pro webové stránky časopisu Myslivost jednoduché notové záznamy všech písniček, které se v tomto sloupci objeví. Ostatně malý myslivecký zpěvníček jsme slibovali hned na začátku. Takže kdo si chce s Myslivostí zazpívat, od dubna pro něj bude ta správná adresa www.myslivost.cz/zelenepisnicky.
A teď už k březnovému songu!
"Daj, myslivečku, daj si pozor, daj myslivečku, daj si pozor a nechodívaj do cizích hor a nechodívaj do cizích hor!"
První polovina tohoto upozornění platí obecně a pořád: pozor si musíme dávat na to, kam střílíme, jestli obeznaný kus je skutečně odstřelový, na práci s nožem při vyvrhování stejně jako na včasné obnovení zbrojního průkazu, taky na alkohol, militantní ochránce přírody a spoustu dalších věcí.
Ale pozor - ta výzva má pokračování s obsahem "nechoď do cizí honitby"! To ale, jak víme, zas taková chyba není, pokud člověk nemá přes rameno kulobrok. Mohl tam chodit na houby, na borůvky, nebo třeba jen pozorovat zvěř, kterou ve vlastní honitbě nechovali. Taková jelení říje . Zájem o věc, o získání dalších zážitků, by ale pro našeho myslivečka znamenal spíše dobré body, proč mu to tedy zakazovat? Co tam ale opravdu hledal, vychází najevo v dalších slokách.
"Daj, myslivečku, daj si pozor, daj myslivečku, daj si pozor, aj pod stromeček pod zelený žes tam chodíval na jeleny."
A je to tady! Do cizí, zřejmě lesní honitby (viz "stromeček zelený" jako její symbol) nechodil mysliveček pro náplň koláčů nebo základ na smaženici, ani jen tak "na čumendu", ale zřejmě s úmyslem u sousedů lovit. I když pytláctví zase nelze z té jedné větičky vydedukovat. Policie by zřejmě text této sloky jako trestní oznámení odložila pro nedostatek důkazů. Že tam chodil na jeleny, totiž neznamená, že nějakého ulovil. I když . Není prostě divu, že ho tam místní myslivci neradi viděli - a proto varovali. Ovšem píseň má ještě pokračování!
"Daj, myslivečku, daj si pozor, daj myslivečku, daj si pozor, aj na jeleny, na srnčátka, žes tam podvedl dvě děvčátku!"
Tím jsme zpátky u naší úvodní myšlenky o hlavní náplni mysliveckých písniček - úspěchy v lovu, úspěchy v lásce. Vypadá to, že úlovek jelena nebo srnčete by ještě místní kolegové tomu přespolnímu odpustili, ale tím, že svedl jejich děvče, dokonce hned dvě, přetekla míra jejich trpělivosti a odhalený Don Juan v zeleném má v tamním revíru závoru. Ovšem všimněme si, jak jsou myslivci vlastně nekonfliktní, dalo by se říci až noblesní - vysílají onomu pytlačícímu sukničkáři pouze varování ve stylu "dvakrát a dost" (dva střelené kusy, dvě svedené dívky). To takoví hasiči nebo sokolové by mu asi rovnou dal pěknou nakládačku, prostě přes hubu.
Takže poučení z písně? Nelovte v cizích honitbách, pokud tam nejste zváni, páni myslivci! Ani zvěř, ani děvčata . Dajte si pozor, myslivečkové!
A proč jsme zařadili píseň právě na březen? Blíží se sezóna srnců i jarních lásek, takže je to takové včasné připomenutí, kam za nimi nechodit. Však jich ve vaší honitbě je určitě taky dost - a pěkných!
Mimochodem, sníh jde pomalu, někde i rychle, "do pryč", je nejvyšší čas začít obeznávat toho svého srnce! Tak lovu zdar!