Časopis Myslivost

100 let chovu kamzíka na Českokamenicku.

Myslivost 7/2007, str. 54  Snímky Zdeněk Patzelt
Kamzičí zvěř na Českokamenicku je v myslivecké péči 100 let. Za tuto dobu tento chov zažil období, ve kterých byl této zvěři věnován vysoký zájem, ale i období, kdy tento zájem byl nižší. Ve válečných časech této zvěři byla věnována minimální péče. Naopak vlastní vysazení zvěře a sedmdesátá léta znamenala vysokou pozornost myslivců a veřejnosti. sedmdesátých letech byla vyhlášena kamzičí oblast, která byla odůvodněna rovněž zájmem státu.

Tato oblast v současnosti bohužel neexistuje. Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Rumburk spravuje některé honitby v okolí České Kamenice, ve kterých je chována kamzičí zvěř.
Kamzík se dnes chová v těchto honitbách: Česká Kamenice, výměra 1566 ha, sjednaný stav 52 ks, Studený vrch, výměra 2195 ha, sjednaný stav 92 ks, Tisovec, výměra 2057 ha, sjednaný stav 18 ks, Honební společenstvo Pustý zámek, výměra 937 ha, sjednaný stav 23 ks. Celkem tedy se kamzík chová na 6755 ha ve sjednaném stavu 185 kusů.
Honitba Česká Kamenice je v držení Lesů České republiky, s.p. a je pronajata mysliveckému spolku. Honitba Pustý zámek je v držení honebního společenstva. V honitbách Tisovec a Studený vrch, které jsou v držení Lesů České republiky, s.p., je vykonávána myslivost zaměstnanci LČR, s.p..
Charakteristické pro tyto dvě honitby jsou přibližné přírodní podmínky. Krajina se utvářela tak, že druhohorní pískovcová deska poznamenaná silnou erozí byla proražena třetihorními efusivy. Průměrná nadmořská výška je 500 m.n.m. Průměrná roční teplota je 7o C. Průměrné roční srážky činí 750 mm. Lesní porosty mají zastoupení dřevinné skladby smrku, borovice zejména na pískovcových skalních hranách a buku na čedičových a znělcových svazích. Rozloha lesů v obou honitbách je 3634 ha z celkové výměry 4252 ha.Ve dřevinné skladbě převažují jehličnany, zejména v honitbě Tisovec. Půdní poměry představují jílovité, písčité a převažující hlinité půdy.
Současné honitby byly vytvořeny v roce 1993 a v roce 2003 byly uvedeny v soulad se zákonem 449/2001 Sb. V těchto honitbách byla ponechána normovaná kamzičí zvěř. V honitbě Tisovec je zvěř normována ve III. jakostní třídě v celkové výši 18 kusů. Samčí zvěře je 5 kusů, samičí je 9 kusů a mláďat 5 kusů.
V honitbě Studený vrch vzhledem k příznivějším podmínkám je kamzičí zvěř normována ve II. jakostní třídě v celkové výši 92 kusů. Z toho samčí 25 kusů, samičí 50 kusů a mláďat 25 kusů. Koeficient přírůstku je stanoven na 0,3. Z praktického pozorování vychází, že stavy této zvěře jsou po uplynulá léta na přibližně stejné úrovni. Mortalita mláďat je vysoká. Ke koeficientu produkce lze jen poznamenat, že v sedmdesátých letech, kdy existovala kamzičí oblast byl stanoven na 0,7 ke kamzicím II věkové třídy. V současnosti je poměr pohlaví je stanoven 1:2 ve prospěch samičí zvěře.
Vzhledem k tomu, že nejsou propracovány oficiální zásady chovu kamzičí zvěře, lesní správa uplatňuje chovatelské zásady podle dokumentů, které byly publikovány při vyhlášení kamzičí oblasti v roce 1976. Tehdy byla kamzičí oblast vyhlášena výnosem Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství Okresního národního výboru v Děčíně pod číslem jednacím 205/17-76 ze dne 3.12. 1976. Zásady chovu byly zpracovány Odborem Vodního a lesního hospodářství Severočeského krajského národního výboru v Ústí nad Labem, Odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství Okresního národního výboru v Děčíně ve spolupráci se vzniklým poradním sborem pro oblast chovu kamzičí zvěře.
Základní zásadám chovu se již dříve věnovali ve svých pracech Kotrlý v roce 1973 ve zprávě o provedeném výzkumném úkolu VÚLHM a Ing. Jelínek v roce 1989 při zpracování kandidátské disertační práce. O nezapomenutí těchto zásad se zasloužil Ota Buršík.

Jako zajímavost uvádím některé body z těchto dokumentů :
* Kamzičí zvěř byla dříve hodnocena jako zvěř cenná z hlediska druhu a ochrany přírody a nad jejím chovem byl pečlivý státní dohled.
* Byly vymezeny hranice chovu a stanoveno další nezvyšování ploch pro chov kamzíka. Kamzičí oblast tehdy zahrnovala území Zadní Doubice, Kyjov, Doubice, Chřibská, Jiřetín, Falknov, Kytlice, Mlýny, Česká Kamenice, Všemily, Zadní Jetřichovice a po státní hranici do Zadní Doubice.
* Stanovení normovaných stavů pro oblast - optimální populační hustoty až na výši 300 kusů. Z celkové plochy 13 408 ha vymezeného území byla použita plocha 4619 ha vhodná pro kamzíka. Byla zde normována zvěř v počtu 219 kusů v poměru pohlaví 1:1,1 ve prospěch kamzic. Do budoucna se uvažovala s navýšením až na 300 kusů.
* Byla stanovena povinnost zpracování přehledů o vývoji stavů.
* Byl stanoven podíl nežádoucích jedinců v chovu.
* Honitby byly klasifikovány do 4 jakostních tříd.
* Byly stanoveny věkové třídy: I. věková třída - kamzík 3 - 5 let, kamzice 3 - 5 let, II. věková třída - kamzík 6 - 10 let, kamzice 6 - 15 let, III. věková třída - kamzík nad 10 let, kamzice nad 15 let.
* Byly stanoveny chovatelské zásady:
A) Chov je založen stávajícím kmeni a nebude vnášena populace jiná.
B) Bude věnována pozornost veterinární péči a sledování zdravotního stavu stávajícího chovu.
C) Kamzík je lovný od 8 let, kamzice od 10 let a u kamzíčat bude prováděn pouze sanitární odlov.
D) Odlov se bude provádět mimo honitby s normovanou zvěří.
E) Poměr pohlaví 1:1,2 ve prospěch kamzic.
F) U krmných zařízení je třeba vyloučit přístup jelení zvěře.
G) Podmínkou je udržování normovaných a sjednaných stavů zvěře. Nepřipustit zvyšování stavů zvěře.

Současné hospodaření s kamzičí zvěří na lesní správě.
V honitbě Tisovec se udržuje velmi malá populace. Skutečné stavy jsou nižší než normované. Zvěř se zdržuje zejména v oblasti Pochantonu a vrchu Šindelářky. Ojediněle se objeví starší kamzík na Tisovci. Pár kusů se zdržuje pod Jedlovou. Zde se kamzík neloví a lze vyslovit prognózu, že tato malá skupina zde zanikne.
V honitbě Studený vrch se kamzík zdržuje v letním období zejména v oblasti luk na Gigantu a Trajeku. Menší skupiny zvěře lze potkat na Konečné. Na okrajích honiteb lze pozorovat přestárlé kusy samčí zvěře, které je zájem odlovit. V zimním období je o zvěř pečováno u krmelců na Trajeku, pod Gigantem, na Točně a "Buchhýblu".
V této lokalitě lze pozorovat projevy, které jsou pro tuto zvěř zvláštní až charakteristické. Skupina 30 - 40 kamzíků se zde klidně pohybuje v průběhu celého dne, zalehává na loukách. S oblibou odpočívá na vyvýšených místech. Nezřídka ji postačuje balík sena, kde pozoruje okolí. Mláďata si spolu hrají. Vzájemně se pronásledují s kličkováním, aby se vzápětí uvedli do naprostého klidu. Pro kamzíka je typická důvěřivá zvědavost. Tato bohužel může znamenat jednoduchou příležitost pro pytláka.
Zvěři je předkládáno dostatek kvalitního sena a je přikrmována jádrem a dužnatým krmivem . Nevýhodou je obecná známost této zvěře mezi lidmi a zvěř je rušena vysokou návštěvností turistů a různými laickými pozorovateli a fotografy zvěře. Je bohužel nedobrým zvykem, že lidé navštěvují les i se psy, které jsou nezřídka mimo vliv svého majitele. Úhyny štvané zvěře pak nejsou výjimkou. Při krmení je patrná obezřetnost kamzičí zvěře před jelení. Do budoucna chystáme znepřístupnění některých krmelců pro jelení zvěř oplocením.
Vzhledem k atraktivnosti kamzičí zvěře je odlov především prodáván loveckým zájemcům. V posledním období obecně převažuje česká klientela nad zahraniční a s touto jsou velmi dobré a korektní zkušenosti. Jedná se lovecké hosty, kteří myslivost provozují v některé z honiteb v České republice a jezdí k nám ze zájmu o pobyt v přírodě a odlov atraktivní zvěře.
Škody zvěří jsou zjišťovány podle vyhlášky Ministerstva zemědělství číslo 55/1999 Sb O způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. V rámci výpočtu škod na lesích lze konstatovat, že kamzík působí škody okusem na přirozené obnově. Vzhledem k jelení zvěři a jeho způsobu života, kdy zaujímá poměrně malý areál, jsou škody těžko sledovatelné a v poměru s jelení zvěří malé.

Na závěr chci dodat, že cílem lesní správy je sledování stavu a udržení optimální populace v rámci honiteb spravovaných LČR, s.p. Do budoucna máme zájem získat informace o vlivu chovu této zvěře na lesní ekosystémy.
Jistě zajímavou informací je také to, že v rámci soudního restitučního řízení projevil František Oldřich Kinský zájem o zachování populace kamzíků v oblasti bývalého Českokamenického panství.


Zpracování dat...