Časopis Myslivost

Nálezy svalovek ve svalovině divokých prasat

Myslivost 7/2007, str. 46  Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Českým názvem svalovky jsou označováni parazité, jejichž cysty se nacházejí ve svalovině. Svalovky mají podobné jméno jako svalovci - trichinely, avšak jejich vzájemná podobnost je pouze v tom, že se nacházejí v mase. Jedná se parazity, kteří jsou ve vědecké literatuře řazeny do rodu Sarcocystis. Proto se v české odborné literatuře setkáváme spíše s počeštěným označením „sarkocysty“.


Sarkocysty poprvé popsal v roce 1843 německý badatel Miescher ve svalovině myši. Popsal pečlivě mikroskopické cysty uvnitř svalových vláken, které obsahovaly velký počet drobných částic ve tvaru rohlíčků. Miescher neoznačil tyto útvary názvem parazita, pouze konstatoval že je ve svalových vláknech myši cosi "navíc". V roce 1865 byly na jeho počest nazvány podobné útvary ve svalovině prasete domácího jako "Miescherovy váčky". V roce 1899 se poprvé objevila hypotéza, že se jedná o parazita, který byl označen vědeckým názvem Sarcocystis miescheriana. V pozdějších letech byly u jiných zvířat popsány další druhy sarkocyst - svalovek, které se lišily od svalovky z prasat různým charakterem stěny a také velikostí. Nebylo však známo, jak se zvířata tímto parazitem nakazí.
Teprve v 70. letech minulého století byl objasněn vývoj svalovek. Zjistilo se, že jejich vývoj pokračuje jen tehdy, pokud jsou svalovky pozřeny vhodným masožravcem nebo všežravcem. Ve střevě tohoto druhého hostitele pokračuje vývoj svalovek a jeho výsledkem jsou stadia vylučovaná výkaly do vnějšího prostředí. Ve vnějším prostředí přežívají svalovky ve formě mikroskopických a velmi odolných stádií, tzv. oocyst. Ty kontaminují potravu a nakazí se jimi další vhodný hostitel, u kterého se opět vytvoří svalová stádia. Jednotlivé druhy svalovek se přenášejí pouze mezi pro daný druh typickými hostiteli. To znamená, že např. svalovky druhu Sarcocystis miescheriana se nacházejí pouze ve svalovině prasat a jsou infekční pouze pro psovité šelmy. Touto svalovkou se tedy nakazí psovitá šelma, když sežere maso prasete s cystami tohoto druhu a prase se nakazí, když pozře krmivo kontaminované stádii, která v trusu vyloučil pes nebo liška.
Také člověk jako všežravec se může infikovat svalovkami. Zdrojem infekce je pro něj syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované maso. Doposud byly popsány dva druhy svalovek, které jsou infekční pro člověka. Jedna z nich se nachází v hovězím mase a druhá ve vepřovém. Ve vepřovém mase, to znamená i v mase divokých prasat, se může vyskytovat druh Sarcocystis suihominis. U člověka, který zkonzumuje syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované maso, se infekce svazovkami projeví již za 6 hodin ve formě nevolnosti a zvracení, které doprovázejí zvýšená teplota a průjem. Pokud se toto onemocnění neléčí, příznaky trvají 3 až 4 týdny a pak odezní. V České republice jsou infekce lidí svalovkami vzácné a vysvětluje se tato skutečnost tradičními tepelnými úpravami masa. Naproti tomu například v Německu, kde se tradičně konzumují tepelně neopracované masné výrobky z vepřového masa, je výskyt této parazitózy častější.
V České republice nebyl doposud detailně zmapován výskyt svalovek v mase divokých prasat. Rozhodli jsme se tedy posoudit, jak je častý výskyt svalovek u této zvěře a zda se u divokých prasat vyskytuje také pro člověka infekční druh Sarcocystis suishominis
Vyšetřili jsme kompresní metodou, která je využívána i k vyšetření masa na přítomnost larev trichinel, celkem 94 vzorků svaloviny odebraných z bráničních pilířů divokých prasat ulovených v okrese Strakonice za rok 2006. Vzorky byly získávány buď přímo od lovců nebo z výkupen zvěřiny. V případě nálezu svalovek jsme důkladně posuzovali jejich morfologii, podle které se je možno určit druh svalovky. Také jsme některé vzorky svaloviny se svalovkami zpracovaly histologickými metodami, které umožní zachování svalovek pro další studium.
Vyšetřením vzorků svaloviny pomocí kompresní metody jsme zjistili z celkového počtu 94 vyšetřených divokých prasat sarkocysty u 52 kusů (55,32%). Jednalo se o jednotlivé pouhým okem neviditelné cysty, které se pod mikroskopem daly rozpoznat podle tmavší barvy než byla okolní svalová vlákna (obr. 1). Při detailnějším pozorování bylo možno posoudit charakter stěny svalovek (obr. 2). V histologických řezech jsme mohli posoudit také obsah svalovek sestávající z jednotlivých rohlíčkovitých cystozoitů (obr. 3). V našem materiálu jsme podle charakteru stěny svalovek zjistili pouze druh Sarcocystis mieschiriana, který je infekční pro psovité šelmy. Předpokládáme, že vyšetřovaná divoká prasata se infikovala oocystami, které pocházejí především od lišek a jezevců, neboť se psím trusem nepřicházejí obvykle do kontaktu. V žádném vyšetřovaném vzorku svaloviny jsme nepotvrdili druh svalovky infekční pro člověka. Z našeho sledování tedy vyplývá, že maso našich divokých prasat často obsahuje svalovky, které však nepředstavují závažné zdravotní riziko pro lovce. Přestože jsme nenašli v mase svalovky infekční pro člověka, je třeba konzumovat maso divokých prasat až po důkladem

Zdeněk MYSLIVEC, MS Knížkámen Drahonice
Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno




Zpracování dat...