Časopis Myslivost

Ukaž mi, z čeho lovíš a já ti povím, jaký jsi myslivec

Myslivost 7/2007, str. 6  Vladislav KROP
Reaguji na článek „V království dřevostaveb“ v Myslivosti 12/2006. Konečně někdo napsal pravdu o většině mysliveckých zařízení, která se nacházejí v honitbách mnoha mysliveckých sdružení. Jezdím poměrně často mezi městy a vesnicemi a co mnohdy vidím, radši bych neviděl.
Myslivecká zařízení, to jsou přece zařízení, která nás myslivce prezentují v očích veřejnosti. Na první pohled to tak nevypadá. Vkusných a estetických staveb v honitbách v minulosti bylo velmi poskrovnu. Stavělo se ze všeho, co bylo po ruce a podle toho to také vypadalo. I veřejnost to tak zřejmě brala, proto na to nikdo vcelku nepoukazoval.
Dejme si ale ruku na srdce, kolik nepříjemností, a také pádů a úrazů už bylo se starými a špatnými posedy. A nebyly a nejsou to jenom posedy. Totéž by se dalo říci o krmelcích, zásypech, soliskách a senících, pokud vůbec nějaké byly. Malé "jesličky" a myslivec s otýpkou na zádech, jak ji o víkendu nese do honitby, byly sympatické oku veřejnosti, avšak o skutečné myslivosti to nevypovídalo.
Úroveň vedení MS se podle mysliveckého zaříení pozná na první pohled. I zde platí, že méně, znamená někdy více. Bezpečnost a pohodlí oceníme hlavně v pozdějším věku. Je velký rozdíl stoupat po žebříku, který se pod vámi prohýbá a vy se nemáte ani čeho přidržet. Sedět pak na posedu, do kterého fouká a pod zadkem mít pouze jedno širší prkno, aniž byste se měli o co opřít, a navíc vám při dešťové přeháňce začne kapkat na hlavu.
V každé honitbě jsou lokality, kde může být posed dlouhodobě a lokality, které se mění postupně na les, kde stačí jenom sedačka. Avšak i tu lze postavit pohodlnou a bezpečnou a se stříškou nad hlavou.
Tuto zásadu ctíme v našem mysliveckém sdružení. Posedy typu z honitby Vladímíra Wimmera máme v honitbě asi čtyři. Bytelných a bezpečných sedaček daleko více. Kostry posedů jsou z modřínové kulatiny, včetně žebříků. Obývací prostor je z falcovaných prken, odhlučněný a uteplený s možností ulehnutí, křeslem uprostřed a bezhlučným otevíráním okének. V každém jsou teplé přikrývky a přezutí. Nechybí smeták a lékárnička. Také kus provazu. Kdybychom měli k dispozici už dříve ukázku posedů pana Wimmera, byla by jejich součástí i verandička, o jejíž praktičnosti není pochyb. Všechny posedy perfektně zapadají do krajiny a jsme na ně patřičně hrdí. Dodatečně jsme se museli omluvit za nedůvěru a uznali jsme, že nároky pana Walacha a pana Dzureně - stavitelů našich posedů - na dimenze stojek, fošen a krovů jimi dříve nekompromisně požadované a pro nás úsměvné, byly správné a opodstatněné.


Zpracování dat...