Časopis Myslivost

V dnešní zemědělské krajině se negativně projevuje zejména malý počet stanovišť pro planě rostoucí druhy rostlin a krytů, resp. potravních základen pro volně žijící živočichy včetně zvěře. Charakteristickým znakem tohoto stavu je úbytek druhů zvěře závislé na drobných plochách rozptýlené zeleně, polních okrajích a celkově nižší intenzitě hospodaření (např. koroptev a zajíc polní, bažant obecný). Za hlavní příčiny klesajícího počtu druhů volně žijící zvěře lze označit zejména nedostatek potravy v letních měsících (po sklizních obilovin a olejnin) i během zimování, nedostatek úkrytů a způsoby hospodaření, které vedou k fyzické destrukci snůšek nebo mladých jedinců u ptáků a dále ztráta těch druhů, které jsou vázány na stanoviště nezatížená chemickými polutanty.

Ministerstvo zemědělství ve svém strategickém programovém dokumentu - "Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013" reaguje na tento stav opatřeními směřujícími do oblasti zlepšování životního prostředí a krajiny. Cílem je posílení biologické rozmanitosti, zachování systému zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou. Jedním z nosných programů jsou agroenvironmentální opatření, mezi kterými je podporována i pro myslivost významná tvorba biopásů.

Proč tvořit biopásy
Současné hospodaření na rozlehlých pozemcích prostřednictvím výkonné, těžké a širokozáběrové techniky a především nekázně samotných zemědělců způsobilo likvidaci mezí, remízků, odvodňovacích příkopů apod. Používané pesticidy spolehlivě vyhubily hmyz a plevelné rostliny, kterými se může zvěř živit. Zemědělské technologické postupy využívající např. desikaci a rychlou sklizeň polních plodin včetně následné úpravy půdy způsobují zvěři ctící teritorium doslova "šok". Krajina již neposkytuje dostatek potravy včetně krytu a živočichové se z ní vytrácejí. Její obnova s odpovídajícími podmínkami pro život zvěře je velmi zdlouhavá. Za tímto účelem jsou podporována opatření směřující k napodobení původních příznivých podmínek a to prostřednictvím tvorby biopásů.

Vytvořením biopásu:
* nabídneme zvěři dostatek jadrného a objemového krmiva dozrávajícího postupně v průběhu roku,
* zajistíme úživnou část honitby přes zimu ponecháním plodin na biopásu,
* zajistíme prostor pro hnízdění a kryt pro zvěř,
* poskytneme prostor hmyzu, který se na jaře stane potravou zvěře,
* přispějeme k pestrosti a rozmanitosti krajiny.

Aktuální požadavky na biopásy
Agroenvironmentální opatření tohoto typu je možno realizovat s dotační podporou i bez ní. Vzhledem k tomu, že realizace biopásů je podporována prostředky z dotačních titulů, je velmi vhodné při plánování tohoto krajinotvorného opatření zohlednit tyto dotační podmínky.
V Myslivosti 3/2007 v článku Ing. Růžičky je velmi podrobně pojednáno o dotacích pro myslivost z prostředků státního rozpočtu České republiky v roce 2007. Podle "Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsobu kontroly jejich využití" je možno čerpat prostředky na zakládání zvěřních políček pro spárkatou zvěř nebo biopásů pro drobnou zvěř, včetně osetí, údržby a obnovy kultury v dalších letech. Bližší komentář k tomuto dotačnímu programu by bylo zcela jistě "nošení dříví do lesa".

Pro čerpání dotací se nám však nabízí další a v porovnání výše finanční podpory "zajímavější" fond. Jedná se o fond na podporu rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - EZFRV). Podle pravidel tohoto dotačního titulu realizátor biopásu - žadatel:
a) oseje nejpozději do 31. května kalendářního roku příslušné biopásy směsí osiva. Toto osivo musí být následujícího složení a minimálního množství směsi pro výsev 1 ha biopásu v rámci podopatření péče o krajinu titulu biopásy:
- jarní obilovina (oves setý, pšenice jarní, ječmen jarní - možné i ve směsi) - min 65,
- pohanka obecná - min 30 kg/ha,
- proso - min 15 kg/ha,
- kapusta krmná - min 0,4 kg/ha,
- lupina bílá - min 2 kg/ha.
Použité osivo musí být vyseto nejdéle do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazující kvalitu osiva podle zvláštních právních předpisů (zákon o oběhu osiva a sadby).

b) umístí vytvořené biopásy podle písmene a) o šíři 6 až 12 m při okrajích půdních bloků, popřípadě jejich dílů nebo uvnitř půdních bloků, popřípadě jejich dílů ve směru orby; vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitř půdních bloků popřípadě jejich dílů musí být minimálně 50 metrů; biopás musí být vzdálen od dálnice nebo silnice I. a II. třídy (zákon o pozemních komunikacích) minimálně 50 metrů, a to kteroukoliv svou částí,

c) ponechá vytvořené biopásy podle písmene a) bez zásahu zemědělskou mechanizací a bez ošetření chemickými přípravky na ochranu rostlin do 31. března následujícího kalendářního roku a poté porost zapraví do půdy,

d) zajistí, aby biopásy nebyly využívány k přejezdům zemědělské techniky, ani jako souvratě.

Dotace na biopásy
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu (příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku) z produkce na orné půdě, která je vyčleněna pro výsev biopásu a dodatečné náklady spojené s výsevem směsi vybraných plodin.
Sazba dotace v rámci titulu biopásy činí 401 EUR/ha biopásu založeného a ošetřovaného podle podmínek stanovených výše. Platby se každoročně opakují ve stejné výši po dobu trvání závazku zemědělce, tj. v průběhu příslušného pětiletého období, na které se v případě žádosti o dotace uzavírá smlouva. Dotace znamenají příjem, který nepodléhá změnám na trhu ani nepřízni počasí.

Důležité podmínky pro možné žádání a následné získání dotace
Výše uvedené podmínky na biopásy jsou stanoveny v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství (Nařízení Rady ES č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - EZFRV, v platném znění a související Nařízení Komise) prostřednictví právních požadavků ČR, které upravují agroenvironmentální opatření, včetně poskytování dotací při zemědělském hospodaření v rámci těchto opatření.

V rámci tohoto programu je třeba podat žádost o zařazení do agroenvironmentálního opatření, které může podat fyzická nebo právnická osoba (dále jen "žadatel"), jestliže:
a) vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělsky obhospodařuje alespoň:
- 5 ha zemědělské půdy evidované v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále jen "evidence půdy") na žadatele, nejde-li o hospodaření podle bodů b) až h),
- 2 ha zemědělské půdy evidované v evidenci půdy na žadatele, jde-li o hospodaření v územích národních parků nebo chráněných krajinných oblastí (zákon o ochraně přírody a krajiny),
- 1 ha zemědělské půdy evidované v evidenci půdy na žadatele, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu (zákon o ekologickém zemědělství),
- 0,5 ha zemědělské půdy evidované v evidenci půdy na žadatele, jde-li o pěstování zeleniny nebo speciálních bylin specifikovaných v právním předpisu v systému ekologického zemědělství,
- 0,25 ha vinic, ovocných sadů nebo chmelnic evidovaných v evidenci půdy na žadatele, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu,
- 1 ha ovocných sadů evidovaných v evidenci půdy na žadatele, jde-li o hospodaření v systému integrované produkce ovoce,
- 0,5 ha vinic evidovaných v evidenci půdy na žadatele, jde-li o hospodaření v systému integrované produkce révy vinné,
- 0,5 ha zemědělské půdy vedené v evidenci půdy na žadatele, jde-li o pěstování zeleniny v systému integrované produkce rostlinné
b) splňuje další podmínky pro zařazení do příslušného agroenvironmentálního opatření stanovené příslušným právním předpisem (nařízením).

Žádost o poskytnutí dotace v rámci opatření doručí žadatel Fondu na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok v rámci jednotné žádosti každoročně, a to do 15. května kalendářního roku, za který má být dotace poskytnuta.
Žádost o zařazení se podává na období 5 let. Dotace se poskytnou v plné výši po splnění dalších podmínek. Změna výměry, na kterou jsou poskytovány dotace v rámci agroenvironmentálního opatření, převod zařazení agroenvironmentálního opatření na nového majitele včetně dalších bližších podmínek nejdeme v příslušném právním požadavku.

Myslivci jako možní žadatelé o podporu a tvůrci biopásů
Jak bylo uvedeno výše, příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu a splňuje kritéria pro vstup do opatření a plní podmínky podpory.
Z tohoto plyne, že i myslivecká sdružení a myslivci samotní mohou žádat o dotace a vytvářet biopásy; zásadními podmínkami včetně výše uvedených však zůstává:
* vlastnictví či nájem odpovídající výměry pozemků,
* evidence půdy v stanoveném registru,
* možnost na těchto pozemcích hospodařit,
* zajištění pozemků pro biopásy ve vhodných lokalitách,
* mít informace o dotačních titulech a podporách,
* schopnost administrovat dotační titul.

Při administraci žádosti o dotace je doporučováno využít služeb akreditovaných zemědělských poradců (viz. www.agroporadenstvi.cz) nebo se přímo obrátit na zemědělské agentury spojené s pozemkovými úřady. Žádosti se ještě v minulém roce podávaly Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu prostřednictvím zemědělské agentury - pozemkového úřadu MZe.
Vzhledem k tomu, že v době tvorby tohoto příspěvku nebylo ještě platné Nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ze kterého jsem čerpal informace, publikováno ve Sbírce zákonů (k dispozici byla verze pro veřejné připomínkování připravovaného právního předpisu), je třeba brát podmínky související dotační politiky jako informativní. Můžu však konstatovat, že se již nepředpokládají změny v těchto podmínkách s tím, že v době, kdy se čtenářům dubnového Myslivosti dostane článek k dispozici, bude již předmětný platný právní předpis publikován a využíván.

Biopásy jsou potřebným a vhodným opatřením mysliveckého hospodaření a nástrojem sloužícím pro rozvoj venkova. Jejich tvorbu v honitbách podmiňují výše uvedená zjištění. Jsem přesvědčen, že tato informace přivede uživatele honiteb k zamyšlení, jaké kroky podniknout, aby již letošní termín (do 15. 5. 2007) podávání žádostí do tohoto nového fondu o dotace na biopásy nezůstal myslivci bez povšimnutí a náležité odezvy.

Poznámka redakce na závěr: Vyzýváme myslivce a myslivecká sdružení, kde se podařilo či podaří tvorba biopásů, napište své zkušenosti, zašlete fotodokumentaci, přispějte tak k poučení ostatních. Dotace jsou totiž do budoucna reálnou možností jak pomoci krajině a zvěři bez větších finančních nároků na myslivce.