ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Co pěstovat v honitbách pro zvěř

Myslivost 4/2007, str. 24  Dr. Ing. František LIBOSVÁR, Ekologická komise ČMMJ
Další skupinou plodin a pícnin pěstovaných pro zvěř na oratelných plochách jsou obiloviny v širším pojetí ostatní zrniny, luskoviny a okopaniny ve smyslu dužnatých krmiv. V současnosti na zemědělské půdě z obilovin převládají plochy ozimé pšenice a výrazný úbytek nastal u žita a ovsa. Je samozřejmostí, že za této situace v polních honitbách pšenici pro zvěř nepěstujeme. Z následně doporučených zrnin lze sestavit plynulý pás krmení pro bažanty a zároveň zde najdou potravu a krytinu zajíci se srnčí zvěří.


OBILOVINY

Pšenice ozimá (jarní)
Je vhodná pro lesní honitby a doporučuje se vysévat ve směsce s ozimou vikví.

Oves setý
Oves je z hlediska výživářského nejvhodnější zrninou pro býložravou zvěř a divoká prasata. Zvěř jej bere ve všech fázích růstu včetně zralého zrna, proto je nutné po vysetí zamezit předčasnému vypasení. Oves nejvíce přitahuje zvěř v mléčné zralosti. Nevymlácené ovesné snopy můžeme v zimě předkládat místo sena. Oves je plodina řepařské a podhorské oblasti a je vhodná krycí plodina pro jeteloviny a jetelotrávy.
Z krmivářského hlediska je vhodné oves pěstovat s jarní luskovinou (peluška, hrách).

Žito ozimé
Žito v době vegetace, a to především na podzim a brzy na jaře, slouží býložravé zvěři jako pastva. Žita lze rozdělit na krmná a potravinářská. Potravinářská jsou šlechtěna na pekařskou kvalitu zrna a krmná na pícninářskou kvalitu celé zelené rostliny. Zrno žita je pro zvěř méně vhodné a uplatňuje se omezeně v krmných směsích. Pro myslivecké účely je vhodné žito trsnaté (zvané lesní, svatojánské nebo křibice). Je ještě méně náročnější na půdu, klíma a živiny než žito seté a má v zelené pastevní hmotě výborné krmivářské hodnoty.
V současnosti se rozšiřuje na polích kříženec žita a pšenice zvaný triticále neboli žitovec. Tato obilnina byla vyšlechtěna pro krmné účely a má chutnější a hodnotnější zrno než žito.

Ječmen setý
Ječmen je po celou dobu vegetace vhodný jako pastva býložravé zvěře nejlépe s jarní luskovinou. Zrno je vhodné pro bažanty a do krmných směsí pro spárkatou zvěř. V mléčné a voskové zralosti ječmen bere i černá zvěř.
Ječmen vzhledem ke krátké vegetační době potřebuje příznivější klima a dostatek přístupných živin. Z hlediska agrotechnického je vhodný pro oblast kukuřičnou a řepařskou.

Kukuřice
Zelenou hmotu kukuřice spásá býložravá zvěř a na polních kulturách často působí vymahatelné škody. Černá zvěř vybírá klíčící zrno z půdy až do deseticentimetrové výšky rostliny. Zrno kukuřice je chuťově lákavé pro mnoho druhů zvěře a zároveň jí poskytuje vhodnou krytinu. Kukuřičné palice lze zvěři předkládat suché neoloupané a nebo vymlácené dobře usušené čisté zrno. Samotné zrno ve větším množství mohou konzumovat bažanti, divoké kachny, černá zvěř, ale taky sojky, jezevci a divoké husy. Pro býložravé přežvýkavce je zrno kukuřice z krmivářského hlediska vhodné do směsí a nebo jen v omezené míře v kombinaci s jinými krmivy. Na sklizených plochách kukuřice zvěř velmi dlouho bere posklizňové zbytky. Černá zvěř je vyhledává i po zaorání v zaseté následné plodině a způsobuje tak citelné škody zemědělcům. Kukuřice pěstovaná na zvěřních poličkách se zvěři ponechává ke konzumaci "nastojato" a slouží do jara jako dočasný remíz.
Kukuřici je možné pěstovat ve směsce se slunečnicí, jak na zeleno tak i na zrno.
Snížením stavu skotu se snížily i plochy kukuřice v zemědělských podnicích. Její plochy se mohou opět zvyšovat při využívání k energetickým účelům.

Proso seté
Zelená hmota je vhodná jako pastva pro býložravou zvěř. Zrno prosa je velmi přitažlivé a krmivářsky hodnotné pro bažanty a koroptve. Je vhodnou součástí plynulého pásu krmení do bažantnic. Proso má velmi krátkou vegetační dobu a ke klíčení potřebuje minimální množství vody. Roste i na extrémně suchých půdách. Sklízí se koncem srpna sklízecí mlátičkou nebo jej předkládáme do zásypů nevymlácené. Vhodné je proso nechat na poli ke stažení bažantů, poněvadž dozrává v době, kdy jsou již obilniny sklizené. Zrno prosa předkládáme do zásypů v kombinaci s ostatními zrninami. Podobné využití a agrotechniku má i bér vlašský, čumíza, čiroky a sudánská tráva. Tyto zrniny se nejlépe uplatní v oblasti kukuřičné a řepařské

Laskavec - amarantus
Laskavec je nazýván pro své vynikající krmivářské a dietetické kvality "obilovinou třetího tisíciletí". Jeho širšímu rozšíření v současnosti brzdí z hlediska agrotechnického zaplevelování následné plodiny, to však nebrání využití této plodiny na zvěřních políčkách.

Konopí seté
Pěstuje se k průmyslovému využití a často je laickou veřejností zaměňováno za konopí indické pěstované pro drogu. Semeno konopí setého je vhodné do pásů plynulého krmení pro pernatou zvěř a ptactvo. Porost konopí po "vyzobání" semene může sloužit jako dočasný remíz. Dá se předpokládat, že tato plodina se bude k průmyslovým a energetickým účelům znatelně rozšiřovat.

Pohanka setá
Tato plodina je vhodná pro veškerou zvěř a to jak zelená hmota rostlin, tak i zrno. Kromě nesporné krmivářské hodnoty působí i léčivě.

LUSKOVINY
Zrno luskovin je koncentrované krmivo bílkovinného charakteru. Je lákadlem pro většinu spárkaté zvěře, bažanty a divoké holuby. Zelená hmota rostlin je výborné objemové krmivo pro býložravou zvěř. Luskoviny je vhodné na zvěřní políčka vysévat spolu s obilninami podle toho, zda jsou vysety jařiny nebo ozimy (například jarní peluška a hrách s ovsem nebo ječmenem, vikev ozimá s lesním žitem nebo pšenicí atd.). Luskoviny jsou stejně jako jeteloviny dobrou předplodinou a poutají vzdušný dusík do půdy.

Hrách setý
Zrno hrachu i zelené rostliny jsou velmi jakostní krmivo bílkovinného charakteru. Hrách vyžaduje dostatek vody, kypré hluboké půdy a neutrální nebo zásaditou reakci půdy. Snáší i nižší teploty. Zelenou hmotu rostlin hrachu bere veškerá býložravá zvěř, zrno berou divoká prasata, bažanti, kachny a divocí holubi. Pěstovat jej lze v monokultuře i luskoobilních směskách.
Podobné vlastnosti mají i další luskoviny které vybíráme podlé výrobních oblastí. Jsou to: bob obecný, peluška jarní, vikev ozimá, vikev huňatá, fazol obecný, cizrna beraní, lupina žlutá, bílá a úzkolistá, sója luštinná, u které se předpokládá značný nárůst ploch včetně odrůd geneticky modifikovaných..

OKOPANINY
Topinambur hlíznatý
Topinambur je nejvhodnější dužnaté a zároveň i objemové krmivo pro myslivecké účely. Nadzemní hmota rostlin může sloužit jako pastva býložravé zvěře, lze ji použít k přípravě letniny a hlízy jsou výborné dužnaté krmivo, které nepotřebuje náročné skladovací prostory jako jsou sklepy a krechty. Jednoduché je i předkládání formou přeorání plochy a zároveň i sadbou pro následný rok. Vyorané hlízy odolávají mrazu a veškerá spárkatá zvěř včetně zajíců a bažantů je z povrchu pozemku velmi dobře bere. Část nevyoraných hlíz stačí po následném přihnojení k založení porostu v následném roce. Porost topinamburu je vhodnou krytinou pro zvěř tam, kde není dostatek krytiny dřevinné (např. rovinaté polní honitby v nížinách). Krmivářské hodnoty zelené nadzemní hmoty i hlíz jsou velmi dobré a jejich produkce z plochy je největší ze všech pěstovaných plodin pro zvěř. Je chybou, že myslivci topinambur patřičně nedoceňují a jeho plochy v honitbách i oborách jsou minimální. Strach ze zaplevelení orné půdy topinamburem je neopodstatněný. Důležité pro správné pěstování topinambur je použít kvalitní sadbu, každoročně sklízet nadzemní hmotu, vyorávat hlízy a na jaře zajistit optimální výživu porostu.

Krmná řepa
Krmná řepa je nejrozšířenější dužnaté krmivo pro veškerou zvěř spárkatou, zaječí a bažantí. Z hlediska dietetického má význam vysoký obsah lehce stravitelných cukrů, vitamínů a vegetační vody. Řepu stejně jako ostatní dužnatá krmiva předkládáme především při zimním přikrmování. Vyšší obsah cukrů než běžná krmná řepa obsahuje polocukrovka a cukrovka. Vzhledem k tomu, že osevních ploch řepy na polích silně ubývá (viz cukerné kvóty, snižování skotu a podobně), je nutné ji pro zvěř účelově pěstovat nebo nakupovat.

Mrkev obecná krmná
Krmná mrkev je vynikající dužnaté krmivo pro veškerou býložravou a všežravou zvěř v zimním období. Kromě vysokého podílu lehce stravitelných živin obsahuje ze všech dužnatých krmiv nejvíce karotenu (tj. provitamín A). Krmná mrkev je zvláště vhodná pro březí, kojící a mladou zvěř. Předkládáme a skladujeme ji stejně jako krmnou řepu veškeré zvěři, nebo ji v průlezných ohrádkách předkládáme jen mladé zvěři.
Podobně jako mrkev můžeme pěstovat a předkládat zvěři pastyňák setý. Pro vysoký obsah aromatických látek je tato rostlina lákadlem pro zvěř, působí jako čistič močových cest, utišuje bolest a zvyšuje chuť k příjímání potravy.
Vzhledem k tomu, že uvedené plodiny se pěstují s vysokým podílem práce, doporučujeme do osiva jarních obilovin přidat osivo mrkve (pastyňáku) a po sklizni obilovin po orbě či podmítce kořeny mrkve nechat vybrat zvěři, I když jsou kořeny velikosti 5 - 6 cm, můžeme jich takto na hektaru vypěstovat několik desítek metrických centů.

Brambory
Brambory v době zimního přikrmování bere veškerá spárkatá zvěř a také zajíci a bažanti. Brambory obsahují lehce stravitelný škrob, řadu vitamínů, menší množství bílkovin a tuků. Z hlediska dietetického tak jako u všech dužnatých krmiv má význam i příjem vegetační vody. Brambory jsou plodina, která v některých oblastech ke škodě drobné zvěře úplně zmizela.
Dále je možné zvěř v zimním období předkládat tuřín, vodnici a krmné kedlubny.

Krmná kapusta
V minulých létech se doporučovala krmná kapusta jako náhrada dužnatých krmiv. V současnosti její pěstování v polních honitbách nedoporučujeme, poněvadž mnohonásobně stouply osevní plochy krmné kapustě příbuzné řepky olejné a její nadměrná konzumace způsobuje známé zažívací problémy zvěře. Kompenzovat konzumaci krmné řepky je nejvhodnější kvalitním lučním nebo jetelovým senem a krmnou řepou.

Zelenina, léčivé a aromatické rostliny
Zelenina je téměř pro všechnu zvěř velmi atraktivní potravou. Zvěří ji pěstujeme jen ve výjimečných případech. Problémy bývají často se škodami zvěře v zahradnictvích a na polních kulturách zeleniny Některé druhy zeleniny stejně jako léčivky jsou doporučovány ve speciálních směskách pro zvěř. Tyto plodiny působí léčivě stimulačně a dají se využívat jako lákadla pro zvěř. Jedná se o kmín, kopr, celer, petržel, pastyňák, koriandr a další.

Pokračování v příštím čísle.




Zpracování dat...