Časopis Myslivost

Pro zhodnocení kvality chované zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí. Co se rozumí trofejí je zákonně vymezeno. Každý uživatel honitby je povinen každoročně vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě a orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat jeho plnění. Z myslivecké legislativy pak vyplývá kontrolní činnost orgánů státní správy myslivosti ve smyslu hodnocení kvality lovené zvěře a cíleného zvyšování její chovné kvality.

Pokud ovšem chce státní orgán něco exaktně kontrolovat, musí být vydána konkrétní kriteria hodnocení kvality lovené zvěře pro dané místní podmínky, pokud plní ustanovení zákona o myslivosti a cíleně sleduje zvyšování chovné kvality zvěře. Pokud by to tak nebylo, neplní se a porušuje ustanovení zákona o myslivosti. Také uživatelé honiteb by samozřejmě měli znát kriteria chovnosti pro praktické zajištění provedení průběrného odstřelu v honitbě a limity rozsahů znaků chovnosti.

Myslivecká komise ČMMJ v současné době připravuje metodickou příručku k chovatelským přehlídkám, která bude po jejím zpracování ve formě brožury přiložena v budoucím období do časopisu Myslivost. Její součástí bude část zabývající se kriterii pro hodnocení chovnosti všech druhů chované a lovené spárkaté zvěře v České republice. Taková kriteria jsou v tomto článku uvedena pro jelena lesního, daňka evropského, muflona a srnce obecného.

Tato kriteria jsou zpracována jako orientační a ukázková a je potřeba, pokud nejsou taková závazná kriteria stanovena je dopracovat tak, aby odpovídala v daném regionu místní kvalitě zvěře, byla k dispozici všem uživatelům honiteb a komisím (radám) pro hodnocení trofejí. Uvedena kriteria byla vypracována a jsou používána na chovatelských přehlídkách v okresech Jeseník a Šumperk. Vznikla v dřívější době na základě spolupráce orgánů státní správy myslivosti a OMS Šumperk. Na jejich zpracování a získání exaktních podkladů se zásadním způsobem podílela myslivecká komise. V dřívějším okrese Šumperk byla prováděna kromě měření trofejí dlouhodobě i řada dalších, značně početně rozsáhlých např. kraniologických měření spárkaté zvěře (měření lebečních rozměrů - např. celkové délky lebky, průměru pučnic, délek čelistí holé zvěře apod). Jejich vypovídací schopnost pro posouzení chovnosti kusu je velmi vysoká, ale vlastní hodnocení (měření těchto znaků) by bylo časově náročné.
Kriteria pro posouzení chovnosti musí být jednoduchá a jejich základem jsou jen tři vzájemně související nejdůležitější znaky pro posouzení chovnosti samčího jedince daného věku. Chovný jedinec musí splňovat všechny tři znaky chovnosti. Navíc jsou stanoveny ještě pomocné znaky chovnosti, které lze využít pro celkové posouzení a které tyto sledované závazné znaky upřesňují.

Jak lze kriteria dopracovávat pro místní podmínky ukazují nově zpracovaná kriteria pro jelena lesního pro místní populaci žijící v okresech Jeseník a Šumperk v západní části Jeseníků, Králickém Sněžníku a Rychlebských horách.
Nová kriteria vznikla na základě požadavků uživatelů honiteb a státní správy myslivosti MěÚ s rozšířenou působností, s cílem optimalizovat je na současné podmínky chovu místní populace jelení zvěře. S tím, že musí reagovat na současnou výrazně sníženou kvalitu trofejové jelení zvěře a mít cíl dosahovat v dospělosti u trofejově vyzrálých jelenů alespoň spodní hranici bronzové medailové hodnoty, tj. 170 a více bodů CIC. V minulosti bylo z tohoto území oficiálně zhodnoceno a zdokumentováno v obou okresech celkem 563 medailových jelenů, z toho 5 zlatých, 80 stříbrných a 478 bronzových, což dnes při současné zdevastované kvalitě jelenů zní jako pohádka.
Sestavit taková kriteria není jednoduché. Jednak se musí brát za základ exaktní zjištění rozměrů paroží a pak skloubit všechny připomínky a návrhy od uživatelů honiteb i státní správy myslivosti a zjednodušit je do několika hodnocených znaků z mnoha dalších navrhovaných znaků. Snaha při uvedeném postupu vytváření kriterií byla při vlastním projednávání ovlivněna požadavky o jejich další rozšiřování a detailizaci. V konečném znění byla vypracována Mysliveckou komisí OMS Šumperk po třech fázích doplňování a vytřídění připomínek.
Součástí metodické příručky budou i podklady pro hodnocení samičí zvěře všech druhů spárkaté zvěře podle věku, podklady pro hodnocení mladé zvěře v časovém rozlišení během jejího vývinu v podzimním období a hodnocení věku veškeré černé zvěře a chovnosti kňourů.
Mělo by být samozřejmostí předkládání čelistí, přestože není stanovena zákonem povinnost předkládat čelisti holé zvěře není a místy se dnes také nepředkládá vůbec žádná černá zvěř. Jen tak je možné zkontrolovat dodržení plánů lovu podle pohlaví a dospělosti zvěře. Navíc je známá skutečnost, že odstřel holé zvěře (samičí a mladé) je převažující částí celkových odstřelů zvěře a tím tedy rozhodující a zásadní pro zvyšování chovné kvality zvěře. A tím dojde k naplnění ustanovení zákona o myslivosti, v platném znění, § 3, odst. 1.
A nebo zůstaneme jen na úrovni proklamace naší zodpovědnosti a činnosti pro zkvalitnění zvěře v každé honitbě při systému, že nás ulovená holá zvěř zajímá nanejvýš pro zapsání do záznamu o lovu např. v kategorii srna, srnče a jak hmotná byla příslušná část podílu zvěřiny. Zodpovědný hospodář by měl provést posouzení věku a chovnosti každého uloveného kusu v užívané honitbě, byť by to mělo být hodnocení jen pro něho a lovce nebo jako součást celkového vyhodnocení kvality průběrného odstřelu v dané honitbě. A k tomu by měla přispět a být nápomocná po jejím vydání i brožura v časopisu Myslivost. Pokud jsem opravdový myslivec a mám přírodu a zvěř, která je její součástí, skutečně rád (a nejsem v pouhé kategorii střelec, která je v současné myslivosti bohužel stále častější), sám pro sebe přece musím chtít vědět, zda trofejovou, ale i holou zvěř lovím správně, jaký byl její věk a zda jsem provedeným lovem chovatelsky zvěři v honitbě ublížil či prospěl.