ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Historie a současnost českého mysliveckého výzkumu

Myslivost 4/2007, str. 40  Jiří Kasina
Mnoho desetiletí byl pojmem pro české myslivce Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Praze v Jílovišti – Strnadech. Kdo by neznal jména jako Lochman, Páv, Mottl, Bouchner, Fišer, Hanuš. Tradiční myslivecký výzkum byl vždy organickou součástí české myslivosti, které přinášel exaktní informace a nová řešení. Na druhé straně výzkum čerpal jedinečné vstupní údaje o zvěři přímo a bezprostředně z myslivecké praxe.

Bohužel však po roce 1989 byly některé vazby zpřetrhány a opakovaně bylo poukazováno na odtržení výzkumu od praxe. V současnosti se ale začalo blýskat snad na lepší časy, pojďme tedy v krátkosti zrekapitulovat minulost, současnost a zjistit plány na nejbližší roky. Ale pojďme postupně.
Základ k lesnickému výzkumu, ke kterému se záhy přidal i výzkum myslivecký, byl dán zřízením Výzkumného ústavu lesnického v Praze v roce 1921. V čele stanula osobnost myslivcům všem dobře známá - významný zoolog a myslivec Prof. Julius Komárek. V roce 1931 zřídil v rámci ústavu samostatný referát myslivosti pod vedením svým a Ing. J. Sekery. Myslivecký výzkum se v té době soustřeďoval především na řešení úkolů spojených s výživou zvěře, byl popsán společenský a hospodářský význam myslivosti, pracoviště se angažovalo i při tvorbě zákonů s myslivostí souvisejících.
Přes válečná léta se podařilo uchovat cenné materiály a informace. Po válce se vzhledem ke společenským a politickým změnám měnily několikrát názvy a místa působení s tím, že konečně v lednu 1959 se spojila pracoviště do jediné organizace pod názvem Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ČSAZV ve Zbraslavi - Strnadech. V té době tu již pracovala celá řada známých odborníků, celkem to bylo 13 výzkumných pracovníků a 12 technických a pomocných sil. Byly zřízeny i speciální voliéry a výběhy pro výzkum živé zvěře.
Z té doby jistě současní myslivci znají celou řadu jmen výzkumníků a vydaných odborných publikací. Základy moderního bažantnictví položili například Ing. Václav Hanuš a Ing. Zdeněk Fišer, mysliveckou zoologii proslavil RNDr. Bouchner, asi žádná odborná myslivecká knihovna by nebyla úplná bez děl Ing. Josefa Lochmana. Před svojí emigrací pracoval na Zbraslavi i Dr. Bubeník, který se proslavil po celém světě v oblasti etologie spárkaté zvěře. Známá jsou jistě i jména odborníků dr. Páva a dr. Mottla a v neposlední řadě i předčasně zesnulého Ing. Husáka.
Jak již bylo řečeno, léta útlumu přišla po roce 1989, v roce 1996 se myslivecký výzkum dokonce zredukoval pouze na oddělení myslivosti v rámci útvaru Ochrany lesa a činnost spočívala v podstatě jen ve sledování škod zvěří na lesních porostech. Naštěstí se v roce 2005 podařilo mysliveckému výzkumu znovu vdechnout život, byl vytvořen znovu samostatný útvar Myslivosti a začal se opět oživovat myslivecký výzkum. Jedním z mála tahounů současného rozvoje je Ing. František Havránek, CSc., kterého jsem požádal o aktuální informace o dění v českém mysliveckém výzkumu na Zbraslavi.
"Potřeba znovuobnovení mysliveckého výzkumu byla naplněna před třemi roky", vysvětluje Ing.Havránek, "ústav byl v té době resortním pracovištěm Ministerstva zemědělství a z toho vyplývaly jeho relativně silné organizační i materiální vazby na tento státní orgán. Od 1. 1 .2007 se statut pracoviště změnil na veřejnou výzkumnou instituci, což bude znamenat určité změny v jeho fungování. Významnější úlohu budou hrát zadání grantových agentur a řešení projektů, které jsou získávány ve výběrových řízeních, popřípadě hospodářská činnost.

Jaké je tedy současné personální obsazení?
"Momentálně pracuji v ústavu já i docent Bukovjan na částečný úvazek, zatím máme i vlastní výzkumné a pedagogické aktivity, plynoucí z dříve získaných grantů. Dále je v ústavu Ing. Eva Císlerová, nově jsme získali posilu v podobě mladého výzkumníka, který působil čtyři roky v Americe a v neposlední řadě zaměstnáváme studenta 4. ročníku Lesnické fakulty ČZU v Praze, se kterým počítáme po ukončení studia jako s kmenovým zaměstnancem. Zatím je tedy výhled na personální obsazení asi v počtu 5 - 6 lidí."

A co technické zázemí, je vůbec kde provádět pokusy?
K dispozici máme oboru Březka, která je díky svému charakteru a vybavení, akreditovaným pracovištěm pro ověřování vědeckých hypotéz, realizaci pokusů, ověřování produktů a tak dále - podle zákona na ochranu zvířat. V současnosti zde ověřujeme některé veterinární preparáty, pastevní směsky, úpravy prostředí a chceme znovu rozjet celou řadu sledování. Kromě toho máme i další pokusné objekty a voliéry, obnovujeme také laboratoře a další nezbytné zázemí, práce je před námi ještě mnoho. Řadu výzkumných úloh řešíme ve spolupráci s myslivci přímo v honitbách, samozřejmě po proškolení a zvládnutí potřebných metodik.

Pojďme tedy ke konkrétním činnostem a výzkumům, které v současnosti už v ústavu běží.
V prvé řadě musím říci, že každoročně vydáváme a chceme i nadále vydávat informační brožuru, kde zájemci naleznou příslušné údaje o naší činnosti. Tuto brožuru posíláme na všechny okresní myslivecké spolky a na orgány státní správy. Do vyčerpání ročních limitů také nabízíme bezplatnou poradenskou činnost, tu financuje Ministerstvo zemědělství.
Z dalších činnosti mohu uvést analýzy mysliveckých i jiných statistik, čtenáři Myslivosti se dočetli o naší spolupráci se zaječí zájmovou oblastí Podřipsko, pro kterou zajišťujeme odběry a analýzy vzorků, medikované krmivo a další činnosti.
Slibně se začíná rozvíjet spolupráce se státní správou myslivosti a myslivci na Pardubicku. V popředí našeho společného zájmu je zde snížení počtů střetů zvěře a motorových vozidel na silnicích. Vytipované některé rizikové úseky silnic budou ošetřeny optickými zradidly, jiné pachovými ohradníky různých typů. Následně bude vyhodnocena účinnost jednotlivých opatření. O výsledcích budeme ve spolupráci s myslivci z pardubického kraje informovat jistě i na stránkách myslivosti.
Velký objem naší kapacity zaujímají parazitologická vyšetření zvěře, která jsou od mysliveckého provozu často vyžadována. Tato činnost je samozřejmě doménou kolegy Doc. Bukovjana. Kromě toho jsou zajišťována i další vyšetření a analýzy, které vedou k definování zdravotního stavu populací nebo jejich životního prostředí. Následně je pak možné navrhovat opatření, která vedou nejkratší cestou k zlepšení stavu populací zvěře, jejich životního prostředí nebo k harmonizaci obojího. K tomu nám významně pomáhají moderní matematickostatistické programy modelující stav a vývoj zkoumaných populací (např. vlastní česká verze programu Wortex a další), ale také jedinečné srovnávací materiály a referenční hodnoty, které byly vytvořeny v útvaru myslivosti VÚLHM v průběhu řady předcházejících desetiletí. Právě díky dlouhé historii mysliveckého výzkumu ve VÚLHM, jak jste se zmínil v úvodu našeho rozhovoru, může naše pracoviště posuzovat co znamenají v současnosti zjišťované charakteristiky zdravotního stavu zvěře a změn prostředí,zda jsou srovnatelné s údaji z dob vysokých počtů drobné zvěře v českých podmínkách, nebo zda se podstatně liší.

Vím, že jste se v minulosti podíleli na voliérových odchovech tetřevů, běží tento výzkum ještě? Podle některých zpráv není tento program úspěšný.
To je bohužel názor Agentury ochrany přírody MŽP. Někomu se totiž může zdát například přežívání 5 - 10 % vypuštěných tetřevů do období reprodukce nízké. Skutečností však je, že to je v přírodě běžná mortalita divokých ptáků od vylíhnutí do příštího jara. Kromě toho je třeba si uvědomit, že v současnosti jsou stavy predátorů, především lišek a kun, několikanásobně vyšší než dříve. Pokud do takových podmínek vypustíme uměle odchované ptáky, jak se tomu dělo například národních parcích, logicky proběhne katastrofický scénář.
Oproti tomu například v Brdech byla minulý rok zjištěna již tři tokaniště. Základem tohoto relativního úspěchu však bylo to, že personál byl hmotně stimulován k lovu lišek a v zájmovém území byly nainstalovány odchytové nory. Zkoušeli jsme zde také něco jako odváděcí přikrmování pro predátory - vyvinuli a vyrobili jsme návnady o hmotnosti asi 20 dkg. V okruhu asi 3 km kolem místa vypouštění tetřevů jsme v období před a po vypuštění tetřevů pravidelně roznášeli asi 400 kg těchto kostek. Když liška tuto návnadu pozře, je u ní do jisté míry uspokojen potravní nárok a kromě toho je odváděna od místa vypouštění. Snad nejlepších výsledků bylo při reintrodukcích tetřeva dosaženo v rámci Lesů města Domažlic.
A poznámka na konec - úspěch takových projektů vždy závisí na stavu a úpravách prostředí, není ho však možno dosáhnout ani bez velké péče a odbornosti pracovníků v terénu (příkladem je právě pan Václav Fišr pracovník Lesů města Domažlic).

A z ostatních větších projektů?
Jsme napojeni na velký výzkumný projekt záchrany Krušných hor, hlavním řešitelem je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), my spolupracujeme na části týkající se myslivosti, a to ať už jsou to odběry vzorků, analýzy, ale třeba i posouzení způsobů lovu atd. Projekt je tříletý, letos probíhá poslední rok dlouhodobého řešení. S ÚHÚlem jinak spolupracujeme velice úzce, napojujeme se na jejich statistiku a doplňujeme jejich data.

Můžete jmenovat další spolupracující organizace.
V prvé řadě musím uvést Ministerstvo zemědělství, spolupracujeme také s FLE ČZU v Praze, s Katedrou výživy hospodářských zvířat na tamní Agronomické fakultě, máme smlouvu s Asociací chovatelů zajíců. Jejich chovy jsou vlastně zároveň našimi výzkumnými chovy, zpracováváme jejich údaje, děláme jim poradenskou činnost, jedná se o exkluzívní formu spolupráce.

A co myslivecká praxe v běžných honitbách? Mohou vás myslivci kontaktovat přímo s konkrétními požadavky?
Samozřejmě, takové náměty uvítáme, například si myslivecká sdružení z Vysočiny u nás objednala sestavení optimální krmné dávky pro srnčí zvěř, zajistili jsme odběr vzorků i namíchání krmiv. Je vhodné, pokud si třeba myslivci seženou finance od státní správy, kraje nebo pověřené obce, to se pak lépe připravují opatření, pokud se finanční prostředky sdruží z více zdrojů. Určité kapacity však máme i pro bezplatnou poradenskou činnost, jak jsem se již zmiňoval.

Podívejme se také za hranice, jistě máte kontakty i na okolní státy a výzkumná pracoviště.
Dobře spolupracujeme s FAO, pracoval jsem osobně na projektu Maroko, FAO má velmi dobrý pohled na myslivost, nepohlíží na ní jako na sport, ale jako součást systému hospodaření v krajině a součást agroturistiky. Intenzívní myslivost, tedy v našem pohledu obory, pak je v jejich pohledu samozřejmou součástí zemědělství.
V minulém roce jsme společně s FAO (účastnili se zástupci CIC, IGF, IUCN, WWF) organizovali v Praze seminář pro asijské země od Gruzie po Mongolsko. Jednalo se o problémy řízení myslivosti a identifikaci jejích problémů v těchto zemích. Myslím, že to že FAO svěřilo takovou akci do našich rukou je určitým oceněním kvalit našeho pracoviště.
Podílíme se na přípravě podkladů pro materiály jako je například Evropská charta myslivosti nebo lesnická politika. Máme naplánovanou spolupráci s CIC nebo FACE a ČMMJ na zpracování evropských statistik atd.
Máme podáno i několik projektů u orgánů EU v rámci společné spolupráce se zahraničními partnery jako je VUŽV Nitra, spolupracujeme s Poláky, Němci - výzkumný ústav v Eberswalde, kontakty máme s Rakouskem, Španělskem, dobrá je spolupráce s Dány, byl jsem tam i na stáži. Myslivost je tam pod tlakem strany zelených, například ocelové broky se zde používají již řadu let. Dá se říci, že modelově můžeme na Dánsku vidět, co nás čeká a čeho bysme se měli vyvarovat (na 100 ha je tam například možno vypouštět maximálně 7 bažantů).
Sledujeme například materiály AEWA, což je Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků a informace postupujeme Ministerstvu zemědělství.
Zjišťovali jsme pro MZe vztah myslivosti a území Natura 2000. Monitorovali jsme zde perspektivní střetové oblasti. Je třeba konstatovat, že zatím v mnoha oblastech problémy nehrozí. Pokud jsou někde jisté problémy, pak je to především vypouštění voliérově odchovaných kachen.

Vidím, že ač nejste už přímo zařízením MZe, stejně je práce pro něj asi velkou částí vaší činnosti.
Myslím si , že je to logické. Ministerstvo zemědělství jistě potřebuje odborné zázemí, stejně jako Ministerstvo životního prostředí má dokonce ze zákona zřízenou Agenturu ochrany přírody. Tak také před desetiletími vznikl Útvar myslivosti VÚLHM. Kromě toho jsou ovšem námi realizované činnosti směrovány do myslivecké praxe.
Monitorujeme například stavy pernaté zvěře ve vybraných oblastech - konkrétně je to Třeboňská, Českobudějovická a Lednická pánev. Je to jakýsi další nezávislý monitoring ke statistice myslivecké a ornitologické. Musím konstatovat, že výsledky se zatím příliš neodlišují a odchylky od myslivecké statistiky nejsou podstatné. Motivací k této činnosti není nedůvěra k myslivecké či jiné statistice, je to hlavně hledání důvodů proč jsou někde místní rozdíly, a jak by se mělo předcházet případným střetům.
MZe nás také pověřilo zpracováním registru chovatelů pernaté zvěře, odchovny dnes totiž vznikají zcela živelně a původ zvěře je těžko zjistitelný. Naším úkolem je udělat jakýsi přehled a posouzení kvality genofondu. Nejsme však žádný kontrolní orgán, ale jen servisní a poradenská organizace. Dříve byla kooperační líhňařská střediska centrálně evidována ČMMJ. Privatizace to zcela změnila, a už asi 10 let v tomto oboru panuje jen živelný vývoj, což ale může perspektivně ohrožovat samotnou myslivost. Snažíme se o osvětu a pomoc chovatelům, aby byla jejich chovná hejna kvalitní. Zodpovědní chovatelé na tom mohou jen získat.

Jak je vidět, myslivecký výzkum a osvěta zase na Zbraslavi nabírá dech a je to jen dobře. Na závěr si dovolím jen připomenout, že pro zájemce z okresních mysliveckých spolků nebo mysliveckých sdružení pořádá ústav také audiovizuální přednášky, možná se také setkali myslivci s brožurami Černá zvěř, Škody zvěří na lese, Netoxické broky, Pasti a lapání zvěře. I to je činnost útvaru Myslivosti VÚLHM, která by měla povznést úroveň české myslivosti .
A věřím také, že se se závěry výzkumných úkolů v podobě článků budeme častěji setkávat i na stránkách Myslivosti.
Připravil Ing. Jiří KASINA

Zpracování dat...