ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Navštívili jsme OMS Klatovy

Myslivost 4/2007, str. 46  Kamila Kaasová
V jihozápadní části Čech, podél hranice se Spolkovou republikou Německo, v nádherné a čisté přírodě západní části Šumavy a jejího podhůří se rozkládá Okres Klatovy. Svou rozlohou 1 945,69 km² se řadí na 1. místo v rámci Plzeňského kraje i v rámci celé České republiky. Po roce 1991, kdy zanikl rozsáhlý vojenský prostor Dobrá Voda, který zabíral velkou část západní Šumavy, se v této oblasti rozvinul čilý turistický ruch. Okresu vévodí malebné město Klatovy s bohatou historickou tradicí i pestrým současným životem, do jehož koloběhu se aktivně zapojují i zdejší příznivci Hubertova cechu pod hlavičkou Okresního mysliveckého spolku v Klatovech. O aktivitách myslivců z Klatovska, Sušicka a Horažďovicka mi pověděli více jeho předseda Ing. Josef Kopačka (na snímku vpravo) a jednatel Pavel Martin.

Klatovy jsou největším z našich okresů, povězte mi jaká je skutečná rozloha honební plochy a aktuální počty honiteb a myslivců v nich hospodařících?
Celková výměra honební plochy je 143 295 ha, na ní je vytvořeno 110 honiteb, z toho jedna obora, patřící firmě Lovex, s mufloní zvěří.
Honiteb vlastních je 13, společenstevních 97, z toho 5 je ve vlastní režii a 105 je jich pronajatých. Hospodaří zde 92 mysliveckých sdružení, která spravují nejvíce honiteb. Z hlediska druhů ploch tu máme 85 036 ha zemědělské půdy, lesní půdy je 51 745 ha, vodní plochy zabírají 1762 ha a ostatních pozemků je 4752 ha. V rámci 110 honiteb je 8 bažantnic, uznaných ještě podle staré legislativy, fungují stále, vypouští se odtud bažantí zvěř do honiteb. Právo myslivosti v okrese Klatovy trvale vykonává 1944 osob. Na OMS máme evidováno 2070 členů, tímto počtem jsme 4. největší OMS v republice. Přibližně 400 členů není trvale zařazeno v honitbách okresu Klatovy, mají zde trvalé bydliště, platí tu členské příspěvky, ale honitbu mají v jiném okrese, nebo jsou bez honitby.

Přes dva tisíce členů, to je slušné. Vyvíjí se tento počet nějak k lepšímu nebo k horšímu?
Oproti roku 2002 jsme zaznamenali pokles asi 80 členů, poslední tři roky máme stále kolem těch 2070, vždy na začátku roku jich tak 130 ubude, pak se postupně zase přihlašují. Přicházejí noví uchazeči, někdo zapomene zaplatit příspěvky a přijde až v lednu nebo únoru..

Kolik Vám přibývá ročně nových myslivců?
Počet uchazečů o zkoušky z myslivosti je stále vyrovnaný, před čtyřmi lety jsme měli výjimečně 60 zájemců, ale jinak máme průměrně kolem třiceti. Poslední dobou mají zájem i děvčata, v minulém kurzu jsme jich měli pět, v letošním je také pět přihlášených, zatím přišly tři. Rádi mezi sebou vítáme myslivkyně. Na zkouškách bývají velmi dobře připravené, často jsou i nejlepší, takže když po zkouškách tradičně přijímáme mezi myslivce nejlepšího z každého senátu, většinou to bývá alespoň jedno děvče.

Kde a v jakém termínu kurz a zkoušky probíhají?
Pořádáme je vzhledem k počtu uchazečů mimo budovu OMS, protože do naší zasedačky bychom se ve větším počtu než dvacet lidí těžko vešli. Dříve kurz probíhal u Hašičského záchranného sboru, nyní jsme už tři roky ve Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech. Zde probíhá také výuka myslivosti a pan profesor, který myslivost vyučuje, nám dělá vedoucího kurzu. Ve škole máme velmi dobré zázemí, možnost využití počítačové a video techniky při výuce a navíc i rozumný nájem. Máme 26 lektorů a komisařů, takže jsme v tomto oboru plně soběstační. Kurz probíhá v lednu a v únoru, následuje roční praxe v honitbách, za rok v březnu již tradičně zkoušky. Dříve jsme zkoušky dělávali v hotelu Beránek, kde se však změnil nájemce a už to nebylo možné, takže se druhým rokem konají v hotelu Rozvoj v Klatovech. Celý kurz včetně zkoušek stojí 3500 Kč, literaturu uchazečům neposkytujeme vzhledem k tomu , že mnoho z nich už doma nějaké učebnice má. V rámci vybraného poplatku za kurz jsme jim raději předplatili na letošní rok časopis Myslivost, aby si mohli průběžně doplňovat nové poznatky.

Jaké máte zkušenosti s praxí uchazečů v honitbách?
Máme se všemi honitbami podepsané smlouvy o spolupráci, ale většina uchazečů už má honitbu stejně předem domluvenou. Pokud by nastal případ, že by neměl, praxi mu samozřejmě zajistíme. Pozorujeme, že příprava uchazečů se hodně zlepšila oproti dobám, kdy byla praxe nepovinná. Když se teorie opírá o praktické poznatky a rady zkušených myslivců, vypadají znalosti úplně jinak.

Pořádáte ještě jiné kurzy nebo semináře pro další vzdělávání myslivců?
Už proběhly tři kurzy a troje zkoušky pro myslivecké hospodáře. Vloni jsme měli účastníků 14, už i ženy nám dělaly zkoušky na hospodáře. Letos zatím není dost zájemců, takže se kurz ani zkoušky neuskuteční. I zde si vystačíme s našimi lektory a zkoušejícími, ČMMJ Praha deleguje předsedu a jednoho zkoušejícího.
Komisaři jsou při zkouškách přísní na nové uchazeče i na hospodáře, abychom si udrželi zde v okrese určitý standard. Když někdo nemá potřebné znalosti, nemůžeme ho pustit dál, každý rok se stává, že několik lidí opakuje (okolo 20 %), naštěstí většinou jen jeden předmět. I u hospodářů někteří neuspěli. Vzhledem k tomu, že hospodář je ten, kdo v honitbě zajišťuje řádné myslivecké hospodaření, požadované odborné znalosti musí mít.
Kromě těchto pravidelných kurzů se každoročně uspořádá na okresním mysliveckém sněmu odborná přednáška na nějaké aktuální téma. Měli jsme již přednášku o srnčí zvěři, o jelení, dvakrát o černé, o zajících, používání léčiv pro volně žijící zvěř, také o škodách zvěří. Snažíme se vybrat témata, která by mohla v daném roce myslivce nejvíce zajímat. Myslím, že jedna z nejzdařilejších prezentací byla na posledním sněmu, kdy tu představovali pracovníci Národního parku Šumava projekt telemetrického sledování jelení zvěře za pomoci obojků s vysílačkami.

Je dobře, že u vás jste obeznámeni s děním v Národním parku Šumava, zapojili jste se také do sledování jelenů? Jak probíhá další spolupráce s NP Šumava?
Spolupráce se Správou Národního parku Šumava je na dobré úrovni, mnoho jejich zaměstnanců je našimi členy. Jsme stále v kontaktu, zveme je na naše akce, oni nás seznamují s děním v Parku, kromě semináře o sledování jelení zvěře tu proběhla i přednáška o rysech a sledování chování srnčí zvěře v honitbách, kde je přítomen, tedy vztah predátor - kořist. Do projektu s jeleny jsme se zapojili, případná pozorování označených jelenů hlásíme příslušným pracovníkům parku. Ti s vysílačkami se pohybují spíše po Parku nebo odchází do Německa.

Jaké téma chystáte pro účastníky sněmu letos?
V tomto roce budeme mít sněm na konci března v Horažďovicích a při té příležitosti proběhne přednáška Ing. Chmela o dotacích v myslivosti, což je téma velmi aktuální. Když je možnost nějaké peníze pro myslivost získat, měli bychom to zkusit využít. Myslíme, že to pro hospodáře a předsedy bude zajímavé. Někdo má zájem vypouštět koroptve, jiný zase zakládat
a obhospodařovat myslivecká políčka, biopásy, na všechno je možné získat dotace, ale nikdo z nás pořádně neví jak na to.

Ještě nemáte s dotacemi žádnou praktickou zkušenost?
Bohužel máme zkušenost jen jednu a špatnou. Požádali jsme o dotace na ozdravovací akci, kterou děláme celoplošně - 96 sdružení ze 110. Neléčí jen některé soukromé honitby a my nemáme žádnou možnost je k tomu přesvědčit. Zkoušeli jsme tedy dostat peníze na léčivo z kraje, uživatelé honiteb podali žádosti, když bylo všechno poslané, na kraji řekli, že nemají peníze. To lidi trochu odradilo, protože té administrativy kolem bylo dost.

To bohužel potkalo v minulém roce mnoho mysliveckých spolků..
My v rámci kraje nemáme koordinační výbor, ale kvůli těmto dotacím se vloni sešly všechny OMS. Ozdravnou akci vyhlásil krajský úřad v rámci celého Plzeňského kraje, aby jí všichni uživatelé honiteb provedli ve stejném termínu, bohužel finanční příspěvek jsme nedostali.
Abychom podpořili co nejvíce podávání Cermixu v honitbách, když nám od doby zvýšení členského příspěvku zůstává na OMS víc peněz, chceme je vracet nějakou formou členům, potažmo do honiteb, tak už tři roky po sobě dáváme za člena registrovaného u OMS Klatovy příspěvek v hodnotě 50 korun, takže například dvacetičlenné sdružení dostalo 1000 Kč na Cermix. Myslivci k léčení tím pádem přistupují lépe, tolik je nestojí a zvěři pomůže. Letos jsme tento příspěvek museli snížit na 30 Kč za člena, ale pořád je to pro sdružení znatelná úleva. Kupujeme jen čistou substanci a uživatelé honiteb si míchají léčivo se šrotem sami. Jen pro představu jsme loni i letos nakoupili Cermix za 280 000 Kč, jako OMS jsme přispěli v loňském roce 79 000 Kč, v letošním 48 000 Kč. I když jsme dotaci snížili, nesnížil se počet odběratelů. Myslím, že už jsou myslivci naučení léčivo dávat, protože mají z vlastní praxe poznatky, že na podkožní i nosohltanovou střečkovitost zabírá. Ze začátku léčila asi třetina sdružení, vyvíjelo se to až k současnému stavu. Je dobře, že je termín předkládání pro celý kraj stejný, účinek se plošností ještě zvyšuje. Uživatelé honiteb jsou bezproblémoví, ani si nestěžují, že se 14 dní nesmí vykupovat zvěřina, tedy se v této době většinou ani neloví.

To je dobře, že jsou myslivci v tomto směru ukáznění. Jak probíhají další léčebné akce, například vakcinace lišek? Funguje dobře součinnost s veterinární správou?
S veterinární správou máme dobrou spolupráci, místopředseda minulé myslivecké rady byl pracovníkem Státní veterinární správy. Veterináři nás hlavně informují o novinkách, například, že se objevila nákaza, mění se žádanky na vyšetření nebo jsou na něco dotace, my tyto zprávy potom dáváme ve známost v našem zpravodaji. Léčbu nám samozřejmě doporučují, bohužel nám na ni také nepřispějí.
Vakcinace lišek se u nás prováděla několik let, naposledy se uskutečnila v roce 1995, celoplošný roznos vakcín po všech honitbách zajišťovali zdarma uživatelé honiteb, letecky se u nás nikdy neaplikovala. Jinak jsme byli společně s okresem Tachov a Domažlice první, kteří v ČR vakcíny roznášeli, tehdy dodané a financované německou stranou.

Mezi které obce je v okrese Klatovy rozdělena státní správa myslivosti?
Státní správu myslivosti vykonávají tři pověřené obce - Klatovy, Sušice a Horažďovice. Klatovy mají 58 honiteb, Sušice 32 a Horažďovice 20. Při tvorbě - uvádění honiteb do souladu s novým zákonem o myslivosti byly problémy asi ve třech případech, jinak šlo všechno hladce. U jedné honitby na Horažďovicku se střídají dva nájemci, vztahy jsou stále nevyjasněné, řeší se soudně. Dále jsou v působnosti obce Horažďovice dvě honitby, se kterými sousedí plocha cca 400 ha, která je v současnosti "území nikoho" a řeší se, kdo na ní bude hospodařit.

Jak vycházíte s pracovníky úřadů pověřených obcí?
V Horažďovicích se sice pracovníci dost střídají, ale problémy s tím nejsou. V Klatovech je myslivec, který má zkušenosti ještě z okresního úřadu. Se všemi je spolupráce velmi dobrá,
příslušní pracovníci státní správy myslivosti jsou zváni i na naše okresní sněmy, kde nám vždy sdělují potřebné informace. V honitbách spadajících do působnosti MěÚ Klatovy se zúčastňujeme kontrol přikrmování zvěře prováděných státní správou. Nejintenzivnější spolupráce je při pořádání chovatelských přehlídek. Přehlídku zachováváme jednotnou za celý okres, od pověřených obcí dostáváme 10 000 Kč jako náklady na hodnocení trofejí a pronájem sálu. V pořádání chovatelských přehlídek se střídají myslivecká sdružení, která mají zájem, snažíme se, aby výstava v průběhu let obcházela celý okres. OMS pomůže přehlídku zajistit z metodické stránky, sdružení dodává členy do funkce organizátorů. My zajistíme svoz trofejí, vyhodnocení obstará naše myslivecká hodnotitelská komise. Před čtyřmi lety jsme za své finanční prostředky pořídili nové instalační panely na všechny trofeje. Členové pořádajícího sdružení zajistí instalaci, drží služby v průběhu výstavy a finanční efekt je celý jejich. Při zahájení výstavy bývá vždy nějaký doprovodný program - ukázky myslivecké hudby, předvedení práce kynologů a sokolníků, bývá i Hubertská mše. Vždy plánujeme výstavu na červen, měsíc myslivosti. Při slavnostním zahájení také předáme myslivecká vyznamenání, od čestných uznání až po ta nejvyšší.

V jakém časovém rozmezí je možno výstavu navštěvovat?
Vloni trvala tři týdny, někdy bývala i měsíc. Vždy se snažíme, aby nebyla kratší než od soboty do následující neděle. Zájemců o pořádání je stále dost, v letošním roce bude výstava přímo zde v Klatovech, ve Střední zemědělské a potravinářské škole, která letos slaví výročí 135 let od svého založení. Letos chceme kromě chovatelské přehlídky trofejí ulovených v lovecké sezoně 2006/2007 nabídnout návštěvníkům i jiné zajímavé exponáty, například různé raritní trofeje, ale i ostatní zajímavosti ze zvěře - například bezoárové koule, hubertky, pyjové kůstky a jiné.

Zapojí se do instalace a provozu výstavy i studenti školy?
Jistě, ti kteří tam studují myslivost u Ing. Nejdla, mají přehlídku v rámci praxe. On dělá vedoucího přípravného kurzu a je s ním po všech stránkách výborná spolupráce. Katalogy trofejí nevydáváme, ale vyhodnocení je k dispozici. Nesprávný odlov uveřejňujeme ve zpravodaji podle uživatelů, aby si tito projednali porušení zásad průběrného lovu s příslušnými lovci tak, aby k němu již napříště nedocházelo.

Kolik nesprávně odlovených kusů v praxi bývá?
Minulý rok bylo z 1260 trofejí srnčí zvěře 21 označených červeným bodem, 9 modrým. Z celkového množství je to naštěstí jen zlomek. Navíc se občas u takového odlovu objeví poznámka "sražen autem". Horší je situace u jelenů, kdy bylo z 61 trofejí hodnoceno červeným bodem 5 a modrým 6 ks. U muflonů z 18 trofejí 1 červená, 1 modrá, z 32 předložených trofejí daňka nebyla ani jedna hodnocena jako nesprávný odstřel.

Přichází si prohlédnout výstavu mnoho návštěvníků?
Z návštěvnosti myslivců jsme dost zklamaní. Máme 2070 evidovaných myslivců a přijde jich třeba jen 600. V loňském roce jsme zavedli sešit účasti, aby se ti, kteří přijdou, zapisovali. Byli jsme osočováni ze starých praktik, ale myslím, že je to správné, aby předsedové a hospodáři věděli, kdo na přehlídky chodí. Vloni v něm bylo podepsáno necelých 700 myslivců. To se nám zdá strašně málo, na co jiného by se měli myslivci přijít podívat než na chovatelskou přehlídku, co se za myslivecký rok urodilo a co je vlastně v okrese za zvěř. Když na to mají tři týdny, každý by si měl najít nějaký termín. Někde mají třeba jen jeden víkend, my jim dáváme více času.
Jinak chodí i nemyslivecká veřejnost a školy z okolí, za což jsme rádi. Vystavujeme v rámci chovatelské přehlídky i vybrané dětské práce ze soutěže MY A PŘÍRODA, což je pro malé i velké návštěvníky jistě příjemné zpestření.

Pozorujete při hodnocení trofejí nějaký vývoj v kvalitě zvěře?
Sledujeme, že u srnčí zvěře jde kvalita dolů, mívali jsme kolem pěti až šesti medailových trofejí, vloni jsme měli jen jednu zlatou a jednu stříbrnou a to byl ještě úhyn. Předloni vůbec žádnou. U jelenů také není situace moc příznivá, vloni jsme měli sice čtyři medailové trofeje, ale všeobecně schází silní trofejoví jeleni III. věk. třídy. Zato u muflonů jich byla medailových celá polovina, tedy devět. U daňčí zvěře je prováděn průběrný odlov prakticky pouze v I. věkové třídě.

Čím si posun k horšímu u srnčí zvěře vysvětlujete?
Možná je to tím, že u srnců jsou medailové kusy již ve věku 3-4 roky, kdy by se samozřejmě ještě lovit neměly. Také je to dáno určitě špatným průběrným odlovem holé srnčí zvěře, v jehož důsledku není v chovu dobrá genetika, protože srna je ze dvou třetin nositelkou kvality potomků. Dále je to dáno malou úživností honiteb - na okrese je již hodně ohrazených pastvin pro skot a málo se polaří. Pro srovnání - v domažlickém okrese, který je podstatně menší, mají medailových srnců mnohem více. Vloni se tato skutečnost sváděla na krutou zimu, ale myslím, že ani po letošní extrémně mírné zimě to nebude výrazně lepší.

Jaké je vlastně rozšíření zvěře v honitbách a jaké má na Klatovsku podmínky pro život?
Ve všech honitbách máme srnčí zvěř, její stavy se však snížily kvůli loňské zimě a studenému červnu. Nejvyšší odlov srnčí byl v roce 1977 - 3737 kusů. Jelení zvěř je hlavně v honitbách NP Šumava, ale v několika honitbách žije trvale i mimo Park, hlavně na Železnorudsku a Sušicku, v honitbách navazujících na Park. Ve čtyřech honitbách, třech na Klatovsku a jedné na Sušicku, se vyskytuje silná populace mufloní zvěře. Měli jsme slušné stavy daňčí zvěře v honitbě Jezvinec, která přešla pod správu okresu Domažlice. Ale daňčí zvěř se nám opět rozšiřuje, hlavně v honitbách, kde je mufloní, se stavy i odlovy zvyšují. Sedm mysliveckých sdružení na Klatovsku se domluvilo a založilo v loňském roce ve svých pronajatých honitbách dobrovolnou oblast chovu daňčí zvěře. Ve dvou honitbách se vypouštěla se souhlasem státní správy myslivosti i veterinární správy daňčí zvěř z uznaných oborních chovů. Zvěř je v honitbách oblasti vidět, už zde proběhla říje. OMS podpořil finančně nákup zvěře do této oblasti. Daňčí zvěř u nás má dobrou perspektivu, je zpestřením pro honitby a zároveň nejméně poškozuje porosty.
Černou zvěř máme téměř ve všech honitbách, její stavy se pohybují asi podobně jako ve všech okresech. Jsou samozřejmě i škody, ale v minulém a tomto roce už jich není tolik, jsou odvislé mj. od početního stavu zvěře. Při jejich vyrovnávání nebývají velké problémy, zatím to spraví občas nějaká úhrada nebo brigáda. Některá sdružení používají chemický pachový ohradník - Hukinol, s tím máme velmi dobré zkušenosti. V klatovském okrese jsou jen dvě lokality, kde je černé víc, honitba Poleň a honitba Černíkov, kde bývá roční odlov i přes 100 kusů. V roce 2004 se v Černíkově, který jsme zdědili od domažlických, ulovilo 165 kusů, v roce 2005 123 kusů, v loňském roce podstatně méně, jen 34. Jinak třeba v okolí Sušice je v některých honitbách problém černou vůbec potkat. V posledních dvou letech stavy hodně klesly. V roce 2004 byl odlov černé zvěře v našem okrese nejvyšší, a to 2011 kusů, v lovecké sezoně 2006/07 to vypadá na polovinu. Přičítáme to kruté zimě 2005/06, ve které určitě hodně selat uhynulo. Po letošní mírné zimě, ještě když byl vloni semenný rok dubu a buku, se určitě stavy zase zvýší. Začíná se tu také objevovat jelen sika, vloni byly na výstavě dvě trofeje, předloni sedm. Pomalu se začínají rozšiřovat i do Parku. Vloni byl pozorován na Modravě. Dobrá populace je v okrese Plzeň-sever a na Tachovsku. U nás jsou vidět hlavně mladí jeleni špičáci.

Vyskytují se tu i nějaké divoké populace drobné zvěře? Nebo sdružení vypouští bažanty, kachny či koroptve uměle odchované?
Máme zde i zvěř drobnou, ale v takových stavech, že divoká populace se vůbec neloví. Zajíc se v okrese Klatovy neloví již od r. 1998, nejsou naplněny ani normované stavy. To samé je u bažantů, máme pár lokalit, kde je divoká populace, ale pokud se loví, jsou to jedinci z voliérových chovů. Nejvyšší odlovy těchto druhů byly před desítkami let, u zajíce v roce 1973 to bylo 23 321 ks, u bažantů v roce 1969 - 20 940 ks, podotýkáme, že z divoké populace.
Několik sdružení se snažilo o návrat koroptve do volné krajiny, ale bez velkých úspěchů. Ani dotace nevyšly. Jsou však honitby, kde se koroptve stále drží na stejném počtu, třeba dvacet kusů, ale nemají tendenci ke zvýšení stavů.
Máme tu divokou populaci kachen v mnoha honitbách, zvlášť na Horažďovicku, kde je dost vodních ploch. Kachen se loví vcelku dost, okolo 11 000, ale jsou to převážně kachny, které se vypouští z voliérového chovu.

Stahuje se drobná jen do některých lokalit nebo je rovnoměrně rozmístěna po celém okrese?
Paradoxně nám říkají lesáci nahoře ze Šumavy, kolik tam mají zajíců, že jim dokonce dělají škody v oplocenkách. U nás byly honitby, kde se skutečně lovily stovky zajíců, dnes je problém je vůbec najít, což víme třeba z kynologických zkoušek, kdy se chodí celý den po revíru a na zajíce nenarazíte. Bažant není ve všech honitbách, ale například v okolí Švihova jsou místa, kde se stále drží dobrá divoká populace. Vypuštěná populace bažantů nezahnízdí, stav predátorů je vysoký - velké procento bažantí zvěře pochytají brzy po vypuštění, tato zvěř je jen na lovecké vyžití. Možná jsou nízké stavy drobné ovlivněny tím, že se v posledních 4-5 letech zvedají stavy výrů. Na Sušicku i Klatovsku jsou stálá místa, kde pravidelně hnízdí a zajíc s převážně noční aktivitou je pro něj častou kořistí. Jednou jsme pozorovali hnízdo, kam výr za noc přinesl tři zajíce. No a když už vidíte zajíce přes den, tak většinou přejetého na silnici.

Jací další predátoři se v klatovském okrese vyskytují? Daří se udržet jejich stavy v přiměřené výši?
Máme zde poměrně dost lišek, i když jejich stavy také kolísají, také velké stavy kun, vrány a straky. Samozřejmě probíhá průběžný lov povolených druhů. Velké problémy ale máme s toulavými psy a kočkami. Hospodář a myslivecká stráž je nemůžou zvládnout a hlavně je to ožehavé téma pro veřejnost, takže je třeba přísně dodržovat pravidla lovu daná zákonem o myslivosti. Spíše se snažíme působit na jejich majitele. Měli jsme tu bohužel jeden problém se psem, který musela řešit dozorčí rada a dotyčný lovec byl nakonec vyloučen z ČMMJ. Snažíme se, aby k takovým věcem nedocházelo. Kočky jsou však větší problém, když tu pan Kučera přednášel o zajících, říkal, že kočka je pro malé zajíčky větší nebezpečí než liška. Musí se ale vše řešit s rozumem, pokud by nějaký myslivec ulovil kočku kousek od vesnice, rozmázne se to a může nám to všem velmi uškodit.

V těchto případech je jistě zapotřebí velké opatrnosti. Máte tu kromě již zmíněných nějaké neobvyklé predátory nebo jiné vzácné druhy?
Máme tu rysa, od roku 1980 se vypouštěl na Šumavě, hodně se o tom už napsalo a mluvilo a myslivci byli osočováni z různých věcí. Při posledním sčítání myslivci vykazovali v honitbách okresu mimo území Parku 38 rysů, myslím však, že vzhledem k jeho rozsáhlému teritoriu projde během týdne třeba přes deset honiteb a z toho nejméně v osmi ho započítají, pak se dochází k takovýmto stavům. Rys tu prokazatelně je, podle pobytových známek, nacházíme i stržené kusy srnčího, ale určitě ne tolik, kolik se ho vykazuje. Dále se tu vyskytuje podle výkazů Mysl 1-01 41 vyder a 4 bobři.
Poměrně dost se zvedly počty krkavců. Měli jsme tu i psíka mývalovitého, občas je v některé honitbě spatřen i v současné době. Je tu i norek, který působí velké problémy hlavně u vypuštěných kachen, ale i divokých, je schopný zlikvidovat celou snůšku.
Dokonce je z minulého roku vykazováno 39 tetřevů, ale to je také pravděpodobné, že někteří byli započítáni vícekrát. Také se tu vyskytuje jeřábek, v počtu 160 kusů, ten je skutečně v lese vidět. Tetřívek i tetřev jsou především v NP Šumava, hlavně u Horské Kvildy, pak mezi Prášily a Hartmanicemi. V našich honitbách se běžně nevyskytují.
Měli jsme tu v roce 2000 losa, pobýval asi dva týdny u Točníku, na podzim loňského roku byl spatřen v honitbě Vacovy v blízkosti Klatov, za týden ho potom viděli v Čejkovech na Sušicku. Byl to mladý los, šesterák. Viděn byl přes den a myslíme, že toto pozorování je věrohodné, protože los je tak nezaměnitelný, že by si jej asi nikdo nespletl. Zřejmě musel být něčím vyrušen, že se ukázal ve dne. Mimo náš okres je jedna populace na Třeboňsku, další velká populace, kolem čtyřiceti kusů, je na druhém břehu Lipna, za Zvonkovou, kde se potkává česká a rakouská hranice, pracovníci NP Šumava mají snahu dát losům obojky a sledovat jejich pohyb. Již dříve, v osmdesátých letech, byla prokazatelně na Jedlové pasece losice s teletem, podle pobytových stop. Jedle v jejich dosahu byly olámané, okousané, podle trusu byl los určen, ale neviděl ho nikdo. U českých Žlebů byl před několika málo lety sražen autem mladý los.

Říkali jste, že nemáte moc zkušeností s dotacemi, snažili jste se kromě lovu predátorů nějak usnadnit život drobné i další zvěři, například vylepšením potravní a krytové nabídky, zatím alespoň z vlastních zdrojů?
Nemáme zprávy od všech uživatelů honiteb, ale některá sdružení na své náklady remízky a políčka dělají. Trochu nás zneklidňuje, že pro to možná málo děláme, právě proto chceme, aby nám Ing. Chmel na sněmu dotace vysvětlil, aby se peníze k myslivcům dostaly. Dnes se hodně probírají biopásy, určitě je to pro zvěř potřebné, i remízky a políčka. Lidé se bojí formulářů, ale doufáme, že jak se to jednou prolomí a naučíme se to, už by to mohlo fungovat. V podstatě by měl o dotace žádat majitel pozemků, většinou zemědělec. Je však jasné, co nám na to řekne: "Já vám to chlapi podepíšu, jen to zpracujte..", takže to zase zbude na myslivcích. Možná by bylo dobré, kdyby se dala dvě nebo tři myslivecká sdružení dohromady a udělala něco, co by v krajině mělo už větší význam. Snáz se seženou dotace na projekt v řádu stovek tisíc než když někdo chce vysázet remízek za deset tisíc.

Říkáte, že některá sdružení už pozemky od majitelů získala, vychází zdejší zemědělci myslivcům vstříc i v dalších věcech?
Už z dřívějška fungují dohody se zemědělci typu "My vám uděláme brigádu, vy nám dáte krmení, odpadní obilí, plevy". I při řešení škod se většinou dohodne brigáda nebo nějaké rozumné vyrovnání. Zemědělci nám hlásí i polní práce, abychom mohli udělat opatření například před sečením. Jsou to většinou lidé z vesnic, mají pochopení pro myslivost i přírodu, takže vztahy jsou myslím velmi dobré. Lepší domluva bývá s družstvy než s malými vlastníky, což vyplývá z toho, že když má někdo pár hektarů, více pocítí škody zvěří než ti, co obhospodařují velké celky.

To je určitě přínos pro obě strany, že spolu zemědělci a myslivci dobře vychází. Máte naopak i nějaké špatné zkušenosti s lidmi? Že by někdo například pytlačil nebo ničil myslivecká zařízení?
Všechno se nám nedonese, ale slyšeli jsme, že se nachází vývrhy, ke kterým se nikdo nezná. Vzhledem k tomu, že pytláctví funguje v celé republice, okresu Klatovy se určitě nevyhýbá. Ale mnoho případů jsme nezaznamenali. Sem tam nějaký vandal nějaký posed nebo krmelec poškodí, naštěstí to však není nic velkého. Nedávno ale vyšel vtipný článek v Klatovsku, že nám chodí na kazatelny milenecké páry.

Takže se zdejší myslivecká zařízení těší velké obliběJ. Když už jsme u veřejnosti, působíte na ní prostřednictvím nějakých veřejných médií?
S médii pracujeme velmi dobře, hlavně s místními klatovskými novinami. Občas pošleme příspěvek i do Myslivosti, hlavně pan Podlešák za Kulturní komisi, nebo Ing. Fialová za kynologii. Snažíme se i ostatní komise podpořit v publikování jejich činnosti. V místním tisku jsme měli jednu redaktorku, která pocházela z lesnické rodiny, o myslivosti dost věděla a měla velký zájem o publikaci naší činnosti. S tou jsme dali minimálně jednou týdně dohromady nějaký článek. Bohužel zemřela. Vloni spolupráce s novinami trochu vázla, ale letos se znovu obnovuje, navázali jsme kontakt s novou novinářkou, paní Kolářovou. Snažíme se psát zprávy o veškeré činnosti myslivců a OMS. Teď jsme psali o zkouškách, také o přikrmování, proč se musí léčit, proč musí být v honitbách klid. Fungovalo to, funguje a věříme, že bude fungovat, protože místní tisk je pro osvětu mezi veřejností určitě nejlepší.

To rozhodně ano. Názor veřejnosti na myslivce se dá pozitivně ovlivnit i například prácí s mládeží. Připravujete nějakou činnost pro děti klatovského okresu?
Práci s mládeží se věnujeme a také nám přináší největší radost, protože si myslíme, že tato naše snaha padá na úrodnou půdu. Hlavní naše činnost je soutěž MY A PŘÍRODA, před sedmi lety, v roce 2000, přišel Ing. Zwiefelhofer s nápadem, že bychom uspořádali soutěž v kreslení, fotografování, zpěvu a mysliveckém troubení pro školní mládež, my, jako OMS, jsme tento nápad samozřejmě uvítali. Rozdělili jsme děti do čtyř kategorií - předškolní, do 10 let, 10-15, 15-18 let. Bohužel zatím málo dětí troubí, nemá je k tomu kdo vést, ale namalovat obrázek dovede každý. Hlavním tématem soutěže je myslivost a ochrana přírody. Soutěž pořádáme ve spolupráci s včelaři a rybáři, od nich se také děti mnohému naučí.
První ročník proběhl ve Střední zemědělské a potravinářské škole v Klatovech, od druhého ročníku už se všechny další konaly v Kulturním domě Družba v Klatovech. Ředitelka kulturního domu paní Haladová je také učitelka, takže práce s mládeží je jí blízká. Fotografie a obrázky nám přijdou od dětí předem, vyhodnotí se po kategoriích a vystaví v atriu KD Družba. Výstavu nám instaluje výtvarník pan Protiva, začíná většinou ve středu, v sobotu je pak soutěž ve zpěvu, soutěží jednotlivci, dua, tria. Výstava v atriu je otevřena ještě další týden. Soutěž probíhá vždy začátkem června, první víkend, kdy bývá den dětí a zároveň začíná měsíc myslivosti. Hlavní organizátor jsme my, OMS Klatovy, obstaráme dětem občerstvení, ceny, pohárky, vždy mají velkou radost, když něco dostanou. Vše probíhá za finanční podpory města Klatovy - hradí 50 % nákladů, pronájem KD Družba máme zadarmo, všichni nám vychází maximálně vstříc. Vloni jsme měli návštěvnost téměř 400 lidí, rok od roku jich přibývá, což nás velmi těší. Letos bude již osmý ročník. Obesíláme všechny školy z okresu, zúčastňuje se cca 30 škol a mateřských školek, výtvarných prací se sejde kolem tří set, zpěváčků kolem padesáti, fotografií bylo kolem stovky. Jsou školy, které se ptají už od ledna. Bohužel Ing. Zwiefelhofer už se ze zdravotních důvodů soutěži nemůže věnovat, zůstalo to na nás, ale první myšlenka byla jeho. Pokud to půjde a bude i vstřícnost od města, chceme v soutěži i nadále pokračovat. V rámci soutěže MY A PŘÍRODA pořádáme přednášky o myslivosti i ve školách, začínat se musí u dětí, jestli má mít myslivost nějakou budoucnost.
Bohužel co se týče kroužků, zde práce s dětmi trochu vázne, buď děti přestávají mít zájem nebo je problém sehnat vedoucí. Kroužky fungují v současnosti čtyři. Jeden na škole v Klatovech, jeden v Kašperských Horách, pak v Horažďovicích a v Dešenicích. Vloni jsme po několika letech uspořádali okresní kolo Zlaté srnčí trofeje v Kašperských Horách, měli jsme 10 dětí ve dvou kategoriích, vítězové jeli i na celostátní kolo - dva vítězové a dva jako táborníci. Letos chceme také uspořádat okresní kolo ZST.

Práci s dětmi tedy máte velice bohatou. Chystáte nějaké kulturní akce i pro dospělé?
Nejvýznamnější kulturní akce jsou okresní myslivecký ples a svatohubertské mše. Ples pořádáme jednou za dva roky, snažíme se střídat místa konání, poslední v pořadí již 7. byl v prosinci 2006 v Sušici, předtím v lednu 2005 v Klatovech. Ozvláštněním je myslivecký zvěřinový raut, o který bývá tradičně velký zájem a který jsme zatím zajišťovali na 3 bálech. Vloni v Sušici byl v ceně vstupenky zvěřinový guláš. Míváme slušnou návštěvnost, návštěvníky láká výhradně zvěřinová tombola, kterou zajišťuje předseda pan Kopačka ze své soukromé výkupny a zpracovny zvěřiny. Na zahájení a všechny vstupy hrají trubači myslivecké fanfáry. Působí nám tu pětice trubačů pod hlavičkou OMS. Letos jsme měli novinku - vystoupení zpěváka Petra Rezka. Plesy se konají v prosinci nebo lednu kvůli snadnějšímu zajištění zvěřiny do tomboly.
Svatohubertské mše se snažíme uspořádat alespoň dvakrát za rok, jednou při otevření přehlídky trofejí v červnu - v loňském roce se uskutečnila v Žihobcích a jednou v listopadu kolem 3., tedy na svatého Huberta, vloni to bylo v kostele v Nicově. Předloni se dokonce jedna konala pod širým nebem na Zhůří, v říjnu, bylo nádherné počasí, u lidí to mělo úspěch. Hudební část zajišťují trubači a zpěváci OMS Klatovy ve spolupráci se Základní uměleckou školou Josefa Kličky v Klatovech. Už dvakrát byli naši trubači a zpěváci v katedrále Svatého Víta v Praze na Svatohubertské mši pořádané řádem sv. Huberta, také dvakrát v Plzni, v chrámu Sv. Bartoloměje. V Sušici pořádalo MS Kalovy vlastní svatohubertskou mši, hrálo na ní Lovecké trio Praha a zpíval pěvecký sbor Svatobor.
Trubači hrají ve stálé sestavě. Dva z nich byli v minulé Myslivecké radě - Ing. Svoboda a MUDr. Seidl, takže pro ně bylo snazší navrhovat různé aktivity. Troubí na všech větších akcích, na sněmu, při zahájení výstavy, na zkouškách psů. Myslivecká hudba k našim akcím zkrátka patří. Snažíme se je i finančně podporovat. Oblečení mají od Klatovského rybářství. Jezdí i na jejich reprezentační hony.
Několikrát proběhla i taková nárazová propagační akce - v Chudenicích a ve Velharticích, ukázka mysliveckých tradic, vystoupení trubačů, sokolníků, ukázky kynologů, prostě přiblížení myslivosti veřejnosti. Ve Velharticích to proběhlo na popud zmíněných dvou trubačů z Myslivecké rady, když končili ve funkci, rozhodli se uspořádat na rozloučenou takovéto myslivecké odpoledne. Povedlo se, kromě myslivců se představila i skupina historického šermu, umělecký kovář. Přišlo cca 400 lidí, troubili se myslivecké fanfáry, bylo předvedeno pasování, trestání provinění urozené dámy proti mysliveckým tradicím a podobné zábavné kousky. Snažíme se lidem ukázat, že myslivci jsou lidé společenští, mají tolik tradic jako žádné jiné občanské sdružení.
Kromě celookresních akcí probíhají plesy a dětské dny v obcích v rámci jednotlivých sdružení.
Z našeho regionu pochází i známé osobnosti myslivecké kultury, nejznámější bude asi malíř uznávaných mysliveckých zátiší Jaroslav Prouza, klatovský rodák. V Železné Rudě se narodil profesor J. M. Komárek.

Kulturní život tu tedy máte skutečně pestrý. Povíte mi nyní o práci kynologické komise? Jak připravujete své psí pomocníky pro práci v honitbách?
Kynologická komise má nejbohatší činnost. V průběhu roku připravuje přes dvacet akcí, Protože posláním ČMMJ je pořádat zkoušky pro psy a my jsme velký okres, pořádáme hodně zkoušek. Počínaje jarním svodem, na kterém se schází více než stovka psů, přes dvoje zkoušky vloh, dvoje norování, troje podzimní zkoušky, dvakrát vodní práce, třikrát lesní a barvářské zkoušky malých plemen, kdy lesní probíhají v sobotu a barvářské v neděli, dále pokračujeme všestrannými zkouškami ohařů, lesními zkouškami ohařů, barvářskými zkouškami honičů a předběžnými zkouškami barvářů. Letos budou poprvé uspořádány všestranné zkoušky malých plemen. Chtěli bychom uspořádat celostátní soutěž pro barváře. Pořádáme i klubové zkoušky, když je zájem od chovatelských klubů. Letos se u nás budou konat již počtvrté klubové zkoušky ohařů Klubu krátkosrstý ohař se zadáním titulu CACT, vloni zde měl Klub chovatelů honičů klubové BZH - Memoriál Doktora Urbana , předloni Klub chovatelů výmarských ohařů klubové LZ a VP. Bohužel nepatříme mezi okresy s dostatkem drobné zvěře, takže jí na všestranné zkoušky musíme vypouštět. Dnes jsme omezení na zkouškách povoleným počtem psů, nemůžeme vzít více než 24 psů denně, i když dříve bývalo třeba šest skupin a zkoušky probíhaly ve dvou honitbách. Uskutečnily se zde i akce celostátního charakteru - Memoriál Františka Vojtěcha, Mileny Štěrbové, Františka Housky. Na uspořádání MKP a MRK nemáme dostatek zvěře..
Otcem kynologie na Klatovsku je MVDr. Josef Nejdl - zasloužilý kynolog, který dokonce v roce 1995 vyhrál Memoriál Karla Podhajského. Léta byl předsedou kynologické komise i OMS, je všestranným rozhodčím pro posuzování výkonu loveckých psů a mezinárodním rozhodčím pro posuzování exteriéru. Máme tu i další rozhodčí, kteří posuzovali na vrcholných memoriálech a vůdce, kteří tam vedli - Bártík, Cikán, Ing. Polák, Stošek.
Současnou předsedkyní kynologické komise je Ing. Fialová, která je také velmi aktivní a nadšená pro věc. Komise má 35 členů, z toho je 31 rozhodčích, dále máme sedm čekatelů, z nichž pět si aprobaci rozšiřuje. Přesto si na některé zkoušky musíme půjčovat rozhodčí z okresů Strakonice, Domažlice nebo Plzeň-jih. Specifické jsou předběžné zkoušky barvářů, na ty máme jen jednoho rozhodčího, ostatní rozhodčí delegujeme také z jiných okresů.
Zkoušky pořádáme v honitbách mysliveckých sdružení Hlavňovice, Miřenice, Nalžovské Hory, Dlažov, Malý Bor, jarní zkoušky probíhají tradičně v Bolešinách a Mochtíně, vodní práce v Měcholupech, všestranné zkoušky v Chanovicích, podzimky v Čejkovech, lesní a barvářské v Kašperských Horách, Dešenicích a Tupadlech. Bez pomoci sdružení bychom se neobešli. Všem jim patří poděkování, protože pořádání zkoušek je pro ně jen práce. Zkoušek pořádáme tolik, abychom uspokojili všechny naše vůdce, jezdí nám i z jiných okresů, ale i třeba z Moravy. Každoročně na našich zkouškách získá loveckou upotřebitelnost kolem tří set psů. Zajišťujeme i tréninky. I u nás se projevuje celostátní trend, že přibývá malých plemen a ohařů je méně než bývalo. Rozmáhají se křepeláci a španělé, protože vyžití pro ohaře je čím dál méně.

Kynologové tedy nemají nouzi o vyžití, jsou podobně aktivní i střelci? Jaké aktivity připravuje střelecká komise?
Na střelce samozřejmě také myslíme. Máme zde v Klatovech vlastní střelnici pro kulové disciplíny, střílí se zde malorážkou, pistolí, kulovými zbraněmi, dále je tam brokové střeliště lovecké kolo, baterie, vysoká věž, ještě dáváme dohromady běžící terč. Máme plnoautomatickou vrhačku na baterii a pak dva jednostranné automaty na loveckém kole. Pořádáme jako OMS střelecké přebory, výuku uchazečů a také sdružením nabízíme střelnici na jejich vlastní akce. Jako OMS máme čtyři závody za rok, dva okresní přebory - jeden kulový - malorážku K4M, jeden v brokové střelbě 2x25 baterie nebo 2x20 lovecké kolo. Také se zde koná Velká cena Šumavy 3x25 baterie nebo 3x20 lovecké kolo a Pohár Šumavy tj. brokový trojboj 3x20 baterie, kolo a věž. Vítáme, když sdružení chodí trénovat, střelnice je dobře vybavená a snažíme se ji maximálně využívat. Vždy i na sněmu zdůrazňujeme důležitost tréninku pro bezpečnou střelbu v honitbách.
V minulosti jsme měli problémy s městem kvůli hluku. Střelnice je na návrší v místě, kde se říká na Vejhořici, pod ní je obytná zástavba v městské části Luby. Místní podnikatel, majitel firmy Šumavan, protestoval proti hlučnosti, museli jsme tedy dělat hlukové zkoušky, v těch jsme naštěstí obstáli. Začali jsme více informovat město i veřejnost o akcích a už problémy nemáme. Další potíž byla v tom, že ač je střelnice zkolaudovaná, řádně přihlášená, není v územním plánu. I to jsme však nakonec ustáli.
Střelecká komise má deset členů a funguje dobře, kromě organizační přípravy akcí a správy střelnice její členové připravují areál před závody, sekají trávu a vykonávají další potřebné činnosti. Snažíme se zvýšit počet střeleckých rozhodčích, určitě by se měl zvýšit i počet členů komise, protože práce je dost. Máme zde firmu, která nám zčásti sponzoruje provoz střelnice, my jim na oplátku připravíme nějaké střílení, mají také klienty myslivce. Trochu se nám snížil počet účastníků závodů. Dříve bývalo na Velké ceně Šumavy kolem 70 účastníků, teď jich bývá jen kolem 40. Většina střelců objíždí více střelnic, je jich v současnosti bohatá nabídka, a střelecký sport je náročný. Bohužel jak byly se střelnicí problémy, několikrát přijela městská policie zkontrolovat střelcům průkazy, což se nikomu moc nelíbilo. Od té doby jsme zaznamenali úbytek střelců. Také asi nemáme tak atraktivní ceny za umístění jako jinde.

Sídlíte v pěkné budově poblíž hlavního klatovského náměstí, jste zde ve vlastním nebo v nájmu?
Budova je celá majetkem OMS, byla zakoupena v roce 1997, máme tu pro naše potřeby zařízenou kancelář, zasedací místnost a zbylých šest kanceláří pronajímáme. V patře sídlí kosmetická firma a Česká podnikatelská pojišťovna, jejíž někteří zaměstnanci jsou také myslivci. Pronájem vydělá hlavně na průběžnou údržbu. Jako s každou nemovitostí jsou tu starosti, zatékalo nám střechou, pod námi jsou historické katakomby, takže jsou problémy se "sedáním" základů, vytváří se praskliny ve fasádě. Přeci jen je ale pro OMS dobré mít nějaký vlastní majetek než platit každý měsíc nemalý nájem za kancelář a zasedačku. Také jsme spolumajiteli líhňařského střediska ve Velkém Boru, které produkuje ročně kolem 15 000 bažantů, má ho pronajaté firma zabývající se zpracováním dříví, platí nám nájem a hospodaří si tam. Máme ošetřeno, že pokud sdružení okresu Klatovy budou chtít bažanty, musí jim je přednostně prodat. Jinak prodávají i do bažantnice na Konopišti. Toto středisko bylo v roce1983 zkolaudováno a otevřeno pro potřeby myslivců našeho okresu, na jeho budování se tehdy podílela "povinně" všechna myslivecká sdružení na okrese. Jsou zde však bohužel z minulosti nedořešené majetkové vztahy, několik pozemků ještě není úplně v našem vlastnictví, také jsme neměli zapsané budovy ani pozemky v katastru nemovitostí. Navíc v roce 1998 došlo v rámci restituce k vydání 0,5 ha pozemku a tento obratem zakoupil jeden místní podnikavý myslivec, který si zřejmě dělal zálusk na získání líhňařského střediska pro sebe. Od listopadu 1999 se snažíme napravit, co naši předchůdci zanedbali, je to všechno velmi pracné a zdlouhavé, ale je reálná naděje, že v letošním roce se nám podaří vykoupit zbytek pozemků. Až bude toto dořešené, zřejmě dojde k prodeji střediska, protože od posledního sněmu máme na prodej mandát. Majoritní vlastník je ČMMJ, má zde 55 %, my máme 45% a na Jednotě se netají tím, že chtějí středisko prodat. Mysleli jsme, že už na letošním sněmu budeme moci odhlasovat cenu a nákupce, ale ještě to bohužel nestihneme.

Snad se to podaří do toho příštího. Když jste tak velký okres, děláte někdy úřední dny například pro myslivce z druhého konce?
Jistě, snažíme se vyjít myslivcům vstříc, protože mnozí to mají do Klatov skutečně kus cesty. Dvakrát do roka jedeme za nimi do Sušice a dvakrát do Horažďovic - hlavně kvůli placení členských příspěvků, ale i kvůli jinému vyřizování. Vždy dáme dostatečně dopředu vědět, které dny to budou. Tyto úřední dny se nám osvědčily, mnoho myslivců jich využívá. V Horažďovicích býváme v prodejně Zverex na náměstí, na úřadě jsme se nedohodli, v Sušici pořádáme tyto dny na městském úřadě. Máme také jednu zvláštnost a přiblížení našich služeb myslivcům - pan předseda založil před deseti lety firmu na výkup a zpracování zvěřiny, velmi dobře spolupracuje i s Interlovem. Pan Kopačka objíždí celý Národní park Šumava, zná se s místními, má kontakty na všech správách, bydlí kousek od Sušice, takže tamní myslivecká sdružení to k němu mají blízko a jsou s ním v dobrém kontaktu. Kromě hlavní výkupny v Petrovičích u Sušice jsou ještě dvě shromažďovací místa na Klatovsku.

To je jistě pro zdejší myslivce velká výhoda. Povězte mi ještě něco o "toku informací" mezi OMS a sdruženími. Jak často vychází zpravodaj? Máte i webové stránky - navštěvují je myslivci? Jak oni zpravují Vás o své činnosti?
Webové stránky jsme založili jako jeden z prvních OMS, snažíme se je průběžně doplňovat, i když se samozřejmě stane, že jsou tam mezery. Máme vlastní stránky, ale možná si zřídíme i druhé přes Myslivost. Myslivci je navštěvují, ale protože si nemůžeme být jisti, že na ně mají všichni přístup, vydáváme tištěný zpravodaj čtyřikrát až pětkrát do roka, podle potřeby. Jsou v něm informace z veterinární a státní správy, co nového v ČMMJ a OMS, ten posíláme poštou všem statutárním zástupcům uživatelů honiteb, oni pak tyto informace předávají dál ve svých sdruženích. Pokud by bylo nějaké akutní sdělení pro uživatele, které nesnese odkladu, vydáme zpravodaj samozřejmě mimořádně. Členem Myslivecké rady ČMMJ je náš člen a místopředseda OMR v Klatovech JUDr. Jiří Vaněk, takže jsme o aktuálních problémech v ČMMJ informováni. Za myslivci do sdružení chodíme, často nás zvou na výroční schůze, sdělujeme jim důležité informace z ČMMJ i OMS, snažíme se odpovídat na otázky, které je zajímají. Když nás pozvou, rádi za nimi přijdeme, je zajímavé a pro nás důležité vědět, co se ve sdruženích děje, jaká je mezi myslivci "nálada".

Díky za rozhovor!
Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ
Snímky archiv OMS

Popisky k fotografiím:
Výstava prací ze soutěže My a příroda
Zlatá srnčí trofej - velké přemýšlení a slavnostní vyhlášení
Nahoře podzimní zkoušky Dalžov, dole všestranné zkoušky Malý Bor











Přiložené dokumenty

Zpracování dat...