ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Půlroční ohlédnutí - rozhovor s jednatelem ČMMJ

Připravil Ing. Jiří KASINA
Půlroční ohlédnutí - rozhovor s jednatelem ČMMJ
Před už téměř pěti měsíci došlo k významné změně na pozici jednatele sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty. Rozhovor s Ing. Jaroslavem Kostečkou, Ph.D. jsme přinesli v čísle 11/2007. Myslím, že je čas skoro po půl roce na malé ohlédnutí.

Pane doktore, již jste se jistě stačil seznámit důvěrně s prací na pozici jednatele. Jak z tohoto pohledu hodnotíte uplynulých pět měsíců?.
Ano, pronikl jsem do základních činností sekretariátu, seznámil jsem se s provozem a snad jsem v dlouhodobých aktivitách ČMMJ dobře navázal na svého předchůdce. Uvědomuji si však, že stále ještě nejsem plně zasvěcen do všech tajů této funkce. Postupně nacházím nové aktivity a možnosti, kde by se měl jednatel angažovat. V každém případě jsem ale schopen společně se všemi zaměstnanci sekretariátu zajišťovat plný servis pro členy ČMMJ, okresní myslivecké spolky i Mysliveckou radu. A i když se objeví něco nového, domnívám se, že jsem schopen se stále tempu přizpůsobovat, vymýšlím další nové aktivity a snažím se společně se svými spolupracovníky stávající činnosti ještě více zdokonalit a zefektivnit.

Zmínil jste Mysliveckou radu, orgán, který Vás přímo úkoluje. J, jak s ní jste s ní nalezl shodu a souznění?
Jsem úkolován Mysliveckou radou, musím tedy nastolené úkoly plnit. Bylo by ovšem potřeba si vyjasnit kompetence a nastavit určitý styl práce a komunikace mezi členy Myslivecké rady, mnou, odbornými komisemi a všemi dalšími složkami. Přivítal bych od členů Rady ještě větší aktivitu, předsedové odborných komisí by se měli více angažovat a více dbát na sledování problémů jež se přímo dotýkají našich členů. Případně někdy pomoci v práci sekretariátu právě v úkolech, které se týkají odborných otázek.
Je třeba ale na rovinu říci, kdo vlastně dnes v Myslivecké radě pracuje, už to opravdu není funkce za nějaké celoživotní zásluhy. Člen Rady musí být zásadně do jisté míry finančně i časově nezávislý člověk, on dává do funkce spoustu svého volného času a vlastních vstupů, přičemž odbornost musí být samozřejmostí. Členové Myslivecké rady vzhledem ke svým povoláním nejsou bohužel tak disponibilní, aby mohli okamžitě reagovat na některé skutečnosti a aby se mohli okamžitě s plnou vehemencí vrhnout do řešení problémů. To je fakt, který musíme vždy respektovat.

V minulém rozhovoru jste mluvil o změnách na sekretariátu. Jak hluboké tedy jsou?
Minule jsem řekl, že nejsem příznivcem okamžitých a neuvážených změn. Po detailním obeznámení se s fungováním sekretariátu jsem na lednovém zasedání seznámil Mysliveckou radu s mým návrhem na restrukturalizaci sekretariátu, ke které fakticky došlo s platností od 1.3.2007.

V čem spočívají změny?
V podstatě byla zrušena jednotlivá odborná oddělení a nově byla vytvořena jen dvě základní - oddělení provozní a oddělení odborné. Tím došlo i ke snížení pracovníků z 19 na 16 s tím, že dvě místa prozatím nejsou obsazena. Nové organizační schéma bude uveřejněno na webu ČMMJ.
Jedno místo je připraveno pro tiskového mluvčího, který měl nastoupit od 1.3.. Bohužel jeho současný zaměstnavatel mu nedoporučil změnu pracoviště, takže otázka personálního obsazení místa mluvčího je stále otevřená. Má představa je taková, že by to neměl být jen tiskový mluvčí, ale také člověk, který by se staral o celkovou komunikaci ČMMJ s okolím, s jinými organizacemi, veřejností a médii.
Stále je otevřené také místo pracovníka, který by měl na starosti ochranu přírody a evidenci a využívání projektů, grantů a dotací. Náplní práce tohoto člověka by mělo být získávání dotačních titulů, výběr vhodných lokalit a administrace celého projektu. Tento pracovník by měl projekty koordinovat v rámci celé republiky; měl by být něco jako vrcholný servis a koordinátor. Musí mít dobrou znalost angličtiny pro komunikaci s Bruselem. Podle mé představy by měl vzorově uskutečnit od začátku do konce aspoň jeden až dva projekty, pak by se nabalovaly další.

O jaký typ projektů by se jednalo?
Chceme vyzvat uživatele honiteb a vlastníky pozemků, aby s námi do takových projektů šli. V této oblasti je totiž obrovský potenciál k získání a přílivu financí do myslivosti na všech úrovních a zároveň zlepšení image myslivosti v očích veřejnosti. Mojí představou je především získávání finančních prostředků na zlepšování životního prostředí pro volně žijící živočichy a tedy i pro zvěř.

Prošel jste už takéy některými akcemi pořádanými ČMMJakcemi. Jak je hodnotíte ze svého pohledu?
Jsou akce, které dlouhodobě běží a není je třeba měnit, jen zdokonalovat. Tak například v lednu proběhlo další z pravidelných setkání s poslanci a senátory; myslím, že s velkým úspěchem. Jedním z důležitých výstupů je to, že byla ČMMJ přislíbená konzultace při přípravách nových zákonů a vyhlášek, které se budou týkat myslivosti.
Další z pravidelných akcí byl v letošním roce již 35. reprezentační myslivecký ples ČMMJ.. Ples se stal tradicí a jeho úroveň se každoročně zvyšuje. Do budoucna by měl být příjemným přátelským setkáním všech našich partnerů, sponzorů a významných členů ČMMJ.
Za mého působení se ČMMJ také zúčastnila výstavy Lovecké a sportovní zbraně v Praze. Samotná výstava byla na zcela nedostatečné úrovni z hlediska počtu vystavujících firem, ale to bohužel ČMMJ nemůže ovlivnit, není spoluorganizátorem výstavy. Naše účast ale význam měla, jelikož to byla akce v rámci populární výstavy Holiday World, kam přišlo na 30 000 návštěvníků. A protože stánek ČMMJ byl na strategickém místě hned za vchodem, všichni museli doslova projít kolem nás, takže lze snad konstatovat "malá výstava, velký význam". Bude-li to takto koncipováno i příště, chceme rozšířit expozici více směrem k nemyslivecké veřejnosti.
Nově jsme rozjeli partnerský program. Naši partneři, spřízněné firmy a sponzoři budou propagovány na všech našich akcích, partnerům bude věnována i stránka v časopise Myslivost.
Z nejbližších akcí připravujeme výstavu Natura Viva 2007. Ta by měla zůstat naší stěžejní a hlavní výstavou, kde by se měla ČMMJ prezentovat v úplném spektrum činností. Letošní výstava bude mít za nosné téma sokolnictví, neboť Klub sokolníků slaví 40. výročí svého založení.
Hned poté budeme připravovat Národní myslivecké slavnosti na Ohradě, ČMMJ letos vstoupila do příprav slavností jako hlavní partner a pořadatel této mezi myslivci velmi oblíbené akce. Zatímco výstava Natura Viva je spíše charakteru komerčního a nákupního, Národní myslivecké slavnosti by měly být více o kultuře, tradicích, historii. Měl by to být také slavnostní den, kdy by se měla tradičně udělovat myslivecká vyznamenání a ocenění.

Už vícekrát jsem se setkal s názorem, že jste přišel do ČMMJ jako ochranář, že Vás ovlivňuje dřívější působení na MŽP. Jste opravdu tak ovlivněn?
Přišel jsem z Ministerstva životního prostředí, předtím jsem už ale na sekretariátu pracoval a srdcem jsem stále myslivec a kynolog. Já nezapírám, že už při mém prvním působení na ČMMJ jsem inicioval první prohlášení, kde se ČMMJ distancovala od střílení velkých šelem, nastartoval jsem v té době jednání s hnutím Duha i jinými ochranářskými organizacemi. Nyní po mém nástupu do funkce jednatele se vlastně původní kontakty ještě prohloubily a jedním z výsledků je podepsaná dohoda s hnutím Duha. Vnímám, že ne všichni myslivci to kvitují jako vhodný způsob prezentace. Podepsání dohody ale mělo obrovský ohlas u nás i v zahraničí, myslivci se tak dostali na hlavní stránky mnoha tuzemských i zahraničních deníků. Víte, o existenci a výskytu velkých šelem by měla rozhodovat veřejnost, ne myslivci sami; ti by se měli zapojovat do jejich ochrany. Bývám napadán, že je mi jedno, jakým způsobem rys loví kořist a snižuje stavy srnčí zvěře. Tomu srnci je ale jedno, jestli ho uloví rys nebo myslivec. A je známou skutečností, že pokud si zvěř během několika generací zvykne na přítomnost rysa, populace se tomu dokáže přizpůsobit. Vždyť v Beskydech jsou dnes už trvale zastoupeni všichni tři velcí predátoři a přesto tam žije kvalitní populace srnčí zvěře. Nakonec i na příkladu Slovenska můžeme vidět, že v oblastech se šelmami jsou nejsilnější trofeje.

Jak se tedy díváte na problémové druhy živočichů jako je medvěd, vydra, kormorán nebo bobr?
Myslím, že by se myslivci neměli zásadně negativně vyjadřovat a být vůdčí silou v takové kampani, vždy musí rozhodnout veřejnost. Jsou to navíc druhy pro myslivce vlastně nevýznamné. Uvedu malý příklad - medvěd Bruno byl nedávno v Německu zastřelen na nátlak veřejnosti. Myslivci se ale distancovali od rozhodování, byl zastřelen policisty, protože si to vyžádala veřejnost. Takové případy se mohou totiž velmi snadno otočit proti zájmům myslivců.

Ale ona pomyslná styčná plocha s ochranou přírody není jen v šelmách, ale třeba, nebo spíš hlavně, v rámci úprav krajiny.
Jednoznačně ano, to je jedna z hlavních aktivit, do které by se myslivci společně se zemědělci měli zapojit. Od roku 2007 do roku 2013 poběží program, který se bude týkat dotací do lesnictví a zemědělství, jmenuje se EAFRD. Myslivci mohou přímo vstupovat do těchto programů pokud jsou vlastníci pozemků a hospodaří na nich, popřípadě, což je větší část našich myslivců, by měli vstoupit do jednání se zemědělci. Mnozí myslivci jsou totiž majiteli pozemků, ale pronajali je dlouhodobě na hospodaření zemědělským podnikům. Nyní by měli myslivci, majitelé takovýchto pronajatých pozemků, na zemědělské podniky apelovat, aby aspoň část pozemků vyčlenily na projekty úpravy krajiny. Je to přitom pro zemědělce finančně velmi zajímavé. Dotace jsou nabízeny na vyšší úrovni než může vlastník či nájemce získat z hektaru v rámci běžného zemědělského hospodaření. Například u biopásů je roční dotace až 11 000 Kč na jeden hektar.
Rád bych ale zdůraznil, že všechny tyto aktivity by neměly být koncipovány jako prvoplánově myslivecké s prospěchem jen zvěři a myslivosti, ale jako akce na obecné a účelné zpestření a zlepšení krajiny pro všechny volně žijící živočichy. Obrazně řečeno, myslivci se musí nejenom rozhlédnout po krajině, ale také po ostatních, kteří s nimi v krajině hospodaří, vidět tyto záležitosti v širších souvislostech a nekoukat jen na zájmy myslivosti a zvěře. Dokonce se dá říci, že se takto dají jen jakoby bokem či mimochodem vyřešit v rámci větších projektů záležitosti čistě myslivecké. Víte, já nejsem, a nikdy jsem nebyl, příznivcem žádostí typu sežeňte nám peníze, my si za to nakoupíme a vypustíme zajíce a koroptve. Vždy se musí nejprve začít upravovat krajina a podmínky pro život zvěře v ní.

CoO Vy na výhrady typu "My vám dáváme 500 Kč ročně a vy pro nás nic neděláte"?
ČMMJ hospodaří s penězi všech členů. Je třeba si uvědomit a stále opakovat, jak jsou členské příspěvky rozdělovány - 260 Kč zůstává na OMS, 150 Kč je pojištění a 90 Kč jde na sekretariát. Přitom v rámci všech běžných veřejných aktivit se rozpočet sekretariátu pohybuje v úrovni asi 25 - 30 mil Kč ročně. Snadno lze tedy spočítat, kolik příjmu sekretariátu tvoří členské příspěvky; není to ani třetina potřebných peněz.
Bohužel je koloritem poslední doby, že jsou okresní myslivecké spolky bombardovány poplašnými zprávami, zasílané dopisy a maily jsou zkreslovány a fakta překrucována. Častým tématem těchto zpráv je právě výše členského příspěvku a s tím spojené pojištění. Jednatelé by se neměli nechat manipulovat, mají právo na objektivní informaci, musí být pravidelně v kontaktu se sekretariátem. Zaregistroval jsem i názory, aby myslivecké základní pojištění bylo něco jako povinné ručení u aut a myslivci aby se ve svém vlastním zájmu dále připojišťovali. Je třeba si ale uvědomit, že ani to povinné ručení není za 150 Kč, jsou to tisícové částky. Reálně a s chladnou hlavou je třeba si uvědomit, co a jakým způsoben může pojišťovna plnit.
Mám také snahu o zvýšení právního servisu, připravujeme seznam právníků v rámci celé ČR, kteří by byli ochotni zastupovat ve sporech myslivce, stejně tak by měl v dohledné době vzniknout obdobný seznam daňových poradců, soudních znalců, ekonomů atd. Vyzýváme je proto, aby se nám ozvali. Právník sekretariátu nemůže zastupovat myslivce proti jiným myslivcům. Tady v centru můžeme být pouze poradním a koordinačním místem, kde se myslivci dozvědí kontakty. Do toho by se měli zapojit a pomoci svým členům i okresní myslivecké spolky, měly by nám dát tipy a kontakty. Jen tudy vede reálná cesta pomoci řadovým členům.

Vše je to ale o komunikaci a informovanosti.
Ano, pochopitelně je to tak. Myslivci ale přece nemohou kritizovat bez toho, aniž by si zjistili pravý stav věci, musí ve svém zájmu kontaktovat svoje zástupce, jednatele, delegáty Sboru zástupců. Tvrdím, že úroveň práce na okrese závisí na úrovni a angažovanosti jednatele. Jednatel OMS se prostě musí starat, získat si na svoji stranu členy naší organizace a případně i celá myslivecká sdružení, která v současnosti nejsou součástí ČMMJ. A informace se musí předávat jak nahoru, tak i dolů. Časopis nemůže vše pojmout, je třeba sledovat i Internet, posíláme elektronicky informace na okresy, snažíme se informovat i jinak, ale informace se vždy dostane jen k tomu, kdo ji chce získat.
Bohužel řada věcí se odvíjí od diskusního fóra na webu ČMMJ, bylo to zatím zcela volné a živelné, nebyla jasně daná témata. Několik jedinců, kteří si zde prezentují své osobní názory, toho začalo využívat, zkreslují situaci a vytvářejí dojem nepravostí. Osočují neprávem i představitele ČMMJ a obchodních organizací. Já ale netvrdím, že vše v diskuzi není pravda. Je tam plno věcí a podnětů, které je třeba řešit. Diskuze by ale neměla sloužit k vyměňování si osobních invektiv, být místem slovních exhibic zbaběle pod krycími jmény, ale měla by být řádnou odbornou a slušně vedenou diskuzí. Musíme se snažit, aby diskuze měla jasný řád a jako majitelé webu máme právo do diskuzí zasahovat.
Úplně na závěr bych chtěl poprosit naše členy v případě, že se na mne obracejí s písemnými dotazy ať již dopisem nebo formou mailu, aby si uvědomili, že členská základna čítá asi necelých sto tisíc členů a co člen, to názor. Denně dostávám řádově desítky až stovky jenom mailů s nejrůznějšími žádostmi a dotazy. Není v mých silách na všechny dopisy a maily včas reagovat. Proto bych se chtěl všem omluvit a poprosit, aby své případné dotazy pokud možno směřovali nejprve na své OMS a pak teprve na sekretariát ČMMJ či na mou osobu. Podobně to je s telefonickými dotazy, které často hluboce přesahují běžnou pracovní dobu, někdy dokonce i hranice slušnosti. Mám také rodinu, které bych se chtěl alespoň po večerech a o víkendech věnovat. Jistě to chápete.

Děkuji za rozhovor

>

Zpracování dat...