ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

ZPĚTNÝ RÁZ ZBRANĚ V PRAXI LOVECKÉ STŘELBY

Myslivost 4/2007, str. 56  Ing. Jiří Hanák
O vlivu zpětného rázu zbraně na přesnost střelby a o různé velikosti zpětného rázu u různých rážích a jeho příčinách se vedou velmi často diskuse a polemiky mnohdy se značně zavádějícími závěry. Byl dokonce publikován názor, že zpětný ráz zbraně vzniká až po opuštění střely ústí hlavně a že tedy nemá vliv na přesnost střelby, což je samozřejmě fyzikálně naprostý nesmysl apod.

Jak je to tedy se zpětným rázem ve skutečnosti.
Po iniciaci zápalky náboje úderníkem dojde k zahoření střelného prachu, k prudkému vývinu spalných plynů, k jejich expanzi a k výtlaku střely z nábojnice a jejímu dalšímu protlačování vývrtem hlavně s velmi vysokým nárůstem rychlosti. Uveďme, že střela od nábojnice k ústí hlavně je, na relativně velmi krátké vzdálenosti, urychlena na svoji úsťovou rychlost z klidu až i na asi 1000 m/s, což, pro bližší představu, je 3600 km /hod. Už v počátečních okamžicích zážehu prachu dochází k otřesu zbraně, který roste se vzdáleností, kterou střela urazí od krčku nábojnice. Vlivem rostoucí expanze spalných plynů a jejich pohybu se celá zbraň a hlaveň se také rozechvívá. Pohyb střely v hlavni vyvolává svojí hybností reakci, která vyvolává zpětný pohyb zbraně. To vyplývá ze základních fyzikálních principů zákona akce a reakce, kdy hybnost pohybující se střely je vyrovnávána hybností zbraně.
Při pohybu zbraně vlivem zpětného rázu vzniká ještě jeden jev, který ovlivňuje přesnost střelby někdy velmi výrazně. Vzhledem k tomu, že bod opření pažby v rameni střelce je umístěn pod osou hlavně, a tedy pod osou působení reaktivních sil, vzniká zde páka, která spolu s uvedenou silou vyvolává tzv. klopný moment, který má snahu zbraň zvedat. Tak vzniká rozdíl mezi náměrnou a záměrnou osou hlavně, tedy bodem zamíření v okamžiku náměru a v okamžiku výstřelu. Úhel mezi náměrnou a výstřelnou se nazývá úhlem zdvihu. Ten je závislý, kromě konstrukce zbraně a proporcích její stavby a druhu ráže, také na způsobu uchopení zbraně, podepření zbraně, hmotnosti střelce a dalších aspektech, které jsou ovlivnitelné střelcem.
Vlivem uvedených jevů se zbraň zákonitě pohybuje téměř okamžitě po zážehu střelného prachu v náboji a to v každém případě dříve než střela opustí ústí hlavně. Proto tato část zpětného rázu ovlivňuje, a někdy velmi výrazně, přesnost střelby.
Po opuštění střely zbraně ústím hlavně dojde k prudké expanzi plynů, která je doprovázena silným zvukovým třeskem a vytváří další silný reaktivní účinek se zpětným pohybem zbraně.
Vzhledem k tomu, že silný reaktivní účinek úsťovým plynů a silný třesk výstřelu je dominantní v celém průběhu vývinu rány, střelci subjektivně splývá v jeden celek i s jevy vnitřní balistiky popsanými výše a tak jsou důsledky vnitřní balistiky často podceňovány nebo vůbec pomíjeny.

Jak eliminovat zpětný ráz
K eliminaci zpětného rázu se používají různé přípravky k úpravě zbraně. Jsou to zejména různé úsťové nástavce nebo tlumiče s protizávažím umístěné v pažbě. Je třeba zdůraznit, že obecně jsou tlumiče zpětného rázu určeny především na zbraně se skutečně vysokým výkonem určené k lovu např. tropické zvěře.
Tlumiče zpětného rázu mají i řadu nevýhod. U úsťových brzd je to především značné zesílení třesku výstřelu, který střelec vnímá a jejich poměrně malá účinnost. Pažbové tlumiče zpětného rázu zase značně zvyšují hmotnost zbraně. Tlumiče zpětného rázu tlumí pouze část zpětného rázu, která je sice nejsilnější, tj. po opuštění střely ústí hlavně, ale na přesnost střelby nemají zásadní vliv (nezaměňovat s úsťovým nástavcem BOSS, který není úsťovou brzdou, ale slouží ke zpřesnění střelby na jiném principu).
Uvedené zásady správné lovecké střelby platí vždy i při použití jakéhokoliv přípravku nebo doplňku zbraně.

Rozdíly ve velikosti zpětného rázu
Často se hovoří o rozdílnosti zpětného rázu různých ráží. Zpětný ráz je vždy přímo úměrný výkonu zbraně. Čím výkonnější náboj a hmotnější střela, tím je i zpětný ráz vyšší. Existují menší rozdíly ve zpětném rázu i u nábojů o stejném výkonu a stejné hmotnosti střely. To je dáno především druhem použitého střelného prachu a jeho brilantností a také rozměrovými proporcemi nábojnice. Některý z nábojů, např. s delší a užší nábojnicí, má tak poněkud pozvolnější vývin rány, který se projevuje v poněkud menším zpětném rázu. Rozdíly ve velikosti zpětného rázu u porovnatelných nábojů však nejsou nijak zásadní.
Také konstrukce zbraně a její rozměrové proporce a její hmotnost ovlivňují velikost zpětného rázu. Čím hmotnější zbraň, tím menší zpětný ráz a opačně. Rozdíly však opět nejsou nijak obrovské a rozdíly velikosti zpětného rázu jsou prakticky rovny procentuálnímu rozdílu hmotnosti zbraní. Zvýšený zpětný ráz u konkrétní zbraně může signalizovat i vadu zbraně např. zvětšenou závěrovou vůli, kdy nábojnice narazí na čelo závěru a vyvolá další dodatečný účinek zpětného rázu.
Velikost zpětného rázu je možné teoreticky spočítat podle principu rovnosti hybností. Velikost zpětného rázu je dána velikostí rychlosti, kterou se zbraň pohybuje zpět. Z uvedeného lze vyvodit následující rovnici: Vz = q/Qz . Vo. Vz (rychlost zbraně při zpětném rázu) se rovná podílu hmotnosti střely q v kg a hmotnosti zbraně Qz násobeno úsťovou rychlostí střely Vo v m/s.
K velikosti zpětného rázu vzniklého na základě hybnosti střely je třeba připočítat ještě reaktivní účinek plynů, které se uvolní při výletu střely z hlavně. Velikost reaktivního účinku závisí na objemové hmotnosti a rychlosti vytékajících plynů. Další účinek vyplývá z úsťového tlaku plynů a plochy dna nábojnice střely, případně velikosti průřezu vývrt hlavně. Reaktivní zpětný ráz zvyšuje zpětný ráz hybnostní o asi 20 - 30 % podle velikosti ráže.

Z uvedených fyzikálních jevů vyplývají následující zásady při správné lovecké střelbě:
* zbraň by si měl každý střelec nastřelovat sám, aby eliminoval rozdílný úhel zdvihu způsobený rozdílným způsobem a rozdílnou pevností úchopu, které způsobí rozdílný bod zásahu; případně by si měl učinit kontrolní nástřel po nastřelení odborníkem k eventuální individuální korekci; z tohoto důvodu by neměla být zbraň při nastřelování nikdy pevně upevněna v nastřelovací stolici, ale pouze podepřena a střelec by ji měl přidržovat silou podobnou tak jako při běžné střelbě,
* při střelbě musí být zbraň vždy podložena měkkou a pružnou podložkou; v praxi rukou, rukavicí, čepicí apod.; v žádném případě nesmí být zbraň opřena o tvrdou podložku, od které zbraň odskočí a způsobí tak chybení cíle; chyba zásahu vlivem odskoku zbraně od pevné podložky může činit 0,5 až 1 m/100m nad bod záměru;
* zbraň má být při výstřelu uchopena pevně a stabilní silou vtlačena do ramene; pevnost úchopu by měla být rovnoměrná a při každém výstřelu stejná
C Dr. Ing. Jiří HANÁK
Zpracování dat...