Časopis Myslivost

Řekněte mi na začátek, co Vás vůbec vedlo k tomu, že jste se přihlásil na výběrové řízení na ředitele Interlovu? Jak vnímáte značku Interlov obecně?
Hledal jsem adekvátní pracovní uplatnění a inzerát od Interlovu mě oslovil. Značku Interlov jsem znal z dřívější doby, byla to pro mě značka určité kvality, zároveň ale také tradiční česká značka. Bohužel mnoho kvalitních českých značek bylo v 90. letech zbytečně zlikvidováno a zničeno. A bylo by mi líto, kdyby se to stalo i u značky Interlov. Chci se tedy zasadit o to, aby tato značka z trhu nezmizela, byla to pro mě prostě výzva, jak této tradiční české značce být nápomocen. Domníval jsem se, že bych tu mohl uplatnit své znalosti a zkušenosti z předešlých let. Toto mé zdravé sebevědomí vychází z toho, že jsem dlouhou dobu pracoval na pozici interního auditu, kde bylo třeba auditovat rizika, jistý kontrolní systém ve společnostech a vytvářet návrhy jak dál, co dělat, mít přehled nad určitými toky a riziky. Tuto aprobaci jsem využíval v soukromém sektoru i v bankovnictví. Bankovnictví je nesporně vlajkovou lodí ekonomiky. Takže logicky tyto zkušenosti jsou žádané i v jiných oblastech soukromého sektoru.

Na sboru zástupců jste doslova řekl, že je vaší zálibou vyvádění firem ze složité situace.
Ano, to s tím totiž souvisí, protože majitel nás většinou posílá řešit problémy. Hlavní část naší činnosti jsou problémové firmy. Na ty se hlavně náš tým soustředil - nedá se mluvit o práci jednotlivce, na všechno je třeba spolehlivý tým spolupracovníků, který bych chtěl vybudovat i v Interlovu. Abychom fungovali jako dobře sehraný orchestr.

Při vašem rozhodování asi nehrálo velkou roli, že Interlov je firma z oblasti myslivosti. Pokud vím, tak Vy sám přímo myslivec nejste.
Ne, myslivec nejsem, ale v rodině mám bratra myslivce a k obecným zásadám, které myslivci v přírodě mají, mám velice blízko.

Pojďme tedy k hospodaření a snaze o oživení firmy. Jaká první opatření máte v plánu?
Problémů se tu nakupilo mnoho a je třeba začít i s těmi zdánlivě drobnými. Tak například velmi aktuální je zmodernizování komunikace mezi zákazníky a námi, máme zde časté problémy s telefony, chci proto jako jeden z prvních zásahů sjednotit pevnou i mobilní síť, aby se zákazníci mohli bez problémů dovolat.

Dobrá, souhlasím, ale začněme přece jen z většího nadhledu. Jaká je Vaše obchodní strategie a představa, jak a s čím by měl Interlov podnikat? Co by se mělo v podnikání Interlovu více rozvinout, co naopak utlumit?
Tradiční komoditou Interlovu je samozřejmě zvěřina, není důvod, abychom tuto nosnou činnost neprováděli. Tradice této značky je neodmyslitelně se zvěřinou spojena. Jiná otázka ale je, jestli tento obchod budeme provádět tak jako doposud. Nejsem na této pozici zase tak dlouho, takže zatím probíhá určitá analýza tohoto procesu, nechci předjímat výsledky zkoumání, ale jeví se mi to zatím tak, že mnoho zvěřiny, kterou nakupujeme, nejsme příliš schopni efektivně prodat. Příčin je více. Hodně zvěřiny se dosud prodávalo v kůži, například i podle zprávy auditora za rok 2005 bylo konstatováno, že přidaná hodnota v této činnosti je mizivá, ne-li záporná. Je tedy potřeba posoudit, jak dalece je do budoucna pro Interlov tento způsob výhodný. Neříkám, že takový obchod nebudeme vůbec dělat, ale raději bychom se měli věnovat tomu, co přináší větší nadhodnotu, tedy minimálně rozporcování vykoupených kusů zvěře v kůži. Do budoucna nevylučuji náročnější zpracování výrobků, například jako zvěřinové paštiky, salámy nebo klobásy. I jelikož v těchto výrobcích není vždy pouze zvěřina, bylo by třeba obstarat přísun dalšího, hlavně hovězího masa, což by jistě prospělo k dalšímu zvýšení obchodních aktivit. K tomu bude potřeba oprášit receptury, některé má ve svém know-how Interlov, některé je třeba získat. Takže z těchto důvodů plánuji určitá setkávání po profesích v rámci firmy, například by se měli setkat všichni řezníci, kteří u nás pracují na různých závodech a vzájemně si vyměnit zkušenosti a recepty a pokusit se domluvit na společných recepturách a postupech v rámci celé firmy.
Taková odborná setkání budou nejen pro profese pracující přímo se zvěří a zvěřinou. Například momentálně připravuji setkání účetních, ono totiž asi není moc obvyklé, aby firma, která má 40 zaměstnanců, měla angažovaných 7 účetních na různých závodech pracujících s různými účetními programy. Mým plánem je snížit počet účetních, zvýšit efektivitu práce, s tím souvisí i nový jednotný účetní program.
Řešit ale musíme aktuálně i sjednocení vozového parku, využití technologických kapacit, musíme vytvořit také jednotnou obchodní strategii firmy s výhledem na více let. Prostě problémů se musí naráz v brzké době vyřešit mnoho a já jsem na místo ředitele nastoupil s tím, že musím takové kroky co nejrychleji iniciovat.

Pojďme zpátky ke zvěřině, přece jen to je asi nejčastější styčný bod s myslivci, našimi čtenáři. Kolik vůbec procent činí nákup zvěřiny od mysliveckých sdružení?
Možná vás to překvapí, ale podle podkladů, které mám v tuto chvíli k dispozici, vykupujeme od sdružení jen 20 - 30 %, tedy minoritní část, zbytek vykupujeme od velkých státních a nebo soukromých honiteb.

Budete tedy na myslivecká sdružení působit, aby dávala více zvěřiny do výkupu? Vyplatí se to vůbec?
To je zrovna předmětem probíhajícího vnitřního auditu, procesu, kdy prozkoumáváme vše, co se zde doposud praktikovalo. Rád bych, aby vazby s mysliveckými sdruženími byly co nejlepší, abychom jim mohli poskytovat servis. Na druhou stranu zadání od vlastníka, tedy Českomoravské myslivecké jednoty, je co největší zisk, na charitativní činnosti není na trhu místo. Musíme podnikat za účelem zisku, pokud to zisk přinášet nebude, odporuje to myšlence podnikání. Jak bude ztrátovost vypadat, záleží na mnoha okolnostech, na technice, vývoji trhu, nastavených mantinelech vlastníka firmy.

Rozumím tomu tak, že hodláte ustoupit z pozice, kdy Interlov byl po celé republice a vykupoval v podstatě od všech a soustředíte se jen na místa, kde je přísun zvěřiny jistý?
Ať se nám to líbí nebo nelíbí, musíme fungovat v první řadě pro zisk. Takový je zákon ekonomiky. Myslivce, členy ČMMJ, přece musí zajímat jestli jsme v zisku nebo jestli jsme v tzv. červených číslech. Celoplošnost bych rád zachoval, chtěl bych, aby firma působila v rámci celé České republiky. Ale to, jakým způsobem celoplošnost našich služeb zabezpečíme, může mít různé podoby. Neznamená to, že v každém kraji bude středisko, že budou výkupní místa všude jako dosud. Třeba v Jihočeském kraji nemáme zpracovatelský závod, ale to neznamená, že tuto oblast nemáme pokrytou. Také to však neznamená, že pojedeme do každé vesnice, kde uloví jednoho jelena.

Obrazně řečeno jste podědil systém výkupních míst, slyším, že jej hodláte přehodnotit? Zůstane tato síť zachována nebo projde radikálními změnami?
To je velmi aktuální a častá otázka. Jedna část sítě jsou regionální centra, ve kterých se provádí zpracování a prodej zvěřiny, druhá část jsou sběrná místa. V tuto chvíli je jich v republice aktivních zhruba 170. Bohužel nemohu garantovat, že budou všechna tato střediska do budoucna udržitelná, dojde pravděpodobně k optimalizaci a redukci těchto sběrných míst. Tuto sezónu to však ještě nebude. Ale už před začátkem té následující bychom měli mít ve firmě jasno, jak tato optimalizace proběhne. Firma musí projít nezbytným ozdravným procesem, ten je vždy trochu bolestivý a nejde to ze dne na den. V plánu na tento rok bylo, že Interlov bude ve ztrátě 1 milion korun, zde bych řekl, že asi bylo přání otcem myšlenky, protože ztráta je mnohem větší, nelze zaručit, že příští rok už bude Interlov v plusu, ale slibuji, že nasadíme všechny prostředky na zlepšení situace. Třeba i tím, že prodáme nějakou nemovitost, která je účetně téměř odepsaná, což se projeví kladně ve výsledku hospodaření.

Uvažujete o systému, že byste při výkupu dojížděli za myslivci na zavolání pro zvěřinu? Je naděje, že by Interlov začal takto fungovat, že by aktivně dojížděl přímo do honiteb?
Je to jen otázka ekonomické kalkulace. Zatím se uvažovalo například o tom, že by při dovozu až do regionálních center byli myslivci ekonomicky zvýhodněni, to znamená, že když by nám myslivec dovezl kus až do sběrného místa, dostal by za něj více než kdybychom jeli pro ten samý kus my za myslivci do honitby. Myslím, že je to logický návrh, a proto chci změnit obchodní i cenovou politiku, musí být více pružná, aby byla zajímavá pro dodavatele i pro nás.

Troufám si tvrdit, že pro vás asi nebude problém zvěřinu nakoupit, ale asi bude podstatně větší problém zvěřinu prodat dál. Byla tu za minulého ředitele snaha vytvořit systém obchodních zástupců nebo dealerů. Přeberete tento systém? Jak se budete snažit zajistit, aby Interlov byl uznávaným dodavatelem pro restaurace, penziony, obchodní sítě?
Můžu říci, že jsem své předchůdce na této pozici neznal, ale vím, že Ing. Velek, předchozí ředitel, zaznamenal jistou slabinu na poli odbytu zvěřiny. Interlov je dodnes příliš orientován na jednoho nebo dva významné odběratele a v případě, že tito odběratelé mají problémy nebo dojde z jejich strany k určitému obchodnímu taktizování, máme problém, kam se zvěřinou. Je to specifické zboží, musíme dodržovat veterinární předpisy, zvěřina má určitou dobu trvanlivosti. Často se tak v minulosti stalo, že nevhodný odběratel měl problémy s placením, což se také odrazilo do zhoršení naší hospodářské bilance. Můj předchůdce měl tedy nápad vytvoření šesti obchodních zástupců, kterým dal základní plat nízký, motivoval je však na odměnu z provize, takže se velmi snažili, ale výdaje byly enormní, ale velký efekt to nepřineslo. Protože neměli jasný plán, ale chtěli toho stihnout co nejvíce, docházelo i k tomu, že se u jednoho odběratele sešli dva. Prostě jejich snaha byla často kontraproduktivní.
V této souvislosti vám musím prozradit mé jisté rozčarování. Když jsem nastupoval, myslel jsem, že jelikož se jedná o obchodní organizaci, budu zde mít nějaké kolegy, obchodníky, partnery ke konzultaci a tříbení názorů. A k mému velkému překvapení tomu tak nebylo, žádné obchodní oddělení tu není, funkci obchodníků suplují ředitelé závodů, někde třeba hlavní účetní. Proto jsem udělal opatření, které nesneslo odkladu, a vypsal jsem výběrové řízení na dvě pracovní pozice. Na vedoucího obchodního oddělení a na jednoho člena obchodního oddělení. Moje filosofie je, než platit šesti lidem malý plat, raději zaplatím dobře dva, kteří se budou zabývat zpracováním obchodního plánu, marketingového plánu, eliminací rizik, konkurenceschopností, ale třeba i tím, jaké máme nakoupit výrobní a technologické prostředky. I pro mě jako pro ředitele by bylo mnohem přínosnější, kdybych měl od nich zpracované podklady pro svá rozhodnutí, mohl bych na ně nahlížet fundovaněji. Inzerát vyšel v Hospodářských novinách a MF Dnes, už se průběžně hlásí zájemci. Na začátku prosince bude proveden výběr, začátkem ledna by mohli vybraní pracovníci nastoupit. Nelze očekávat, že budou první den mít vše v malíčku, ale je to investice do budoucna. Místo, aby cestovali po republice sem a tam, měli by nejprve hledat a cestovat na internetu, vše si takto předjednat a připravit a teprve pak vyrážet na konkrétní schůzky do terénu. Díky tomu, že máme slušnou regionální síť, můžeme zákazníky velmi dobře vykrýt po celé republice. Nové obchodní oddělení bude mít tedy širší záběr, ale akviziční činnost je naprosto nutná.

Interlov byl vždy firmou, která kromě tuzemského trhu obchodovala i se zahraničními partnery. Můžete už dnes odhadnout, zda vidíte dostatek místa na českém trhu nebo chcete více síly napnout do zahraničí?
Tyto poměry ukáže trh. Realita je taková, že do zahraničí se příliš neexportuje, exportovalo se hlavně přes jednoho odběratele z Německa, ten má však momentálně velké finanční problémy, takže tato cesta je nyní v ohrožení. Ve většině případů se zboží prodává českým subjektům a někteří následně reexportují do zahraničí, je tam tedy zbytečně jeden článek. To, že máme se zahraničním, obchodem tak slabé výsledky souvisí také s tím, že tu nemáme žádné exportní oddělení, které by se zahraničnímu obchodu významně věnovalo. Já například ani nevím, kdy byl Interlov naposledy prezentován na nějakém veletrhu v zahraničí, ani v nejbližších okolních státech jsme asi v poslední době nebyli. To se musí změnit! Našel jsem tu například pozvánku na veletrh v Rakousku, kde za metr čtvereční výstavní plochy chtěli 95 Euro plus další poplatky, což bylo považováno za vysoké výdaje a tak se nikam nejelo. Přitom když Interlov vydal reklamu na prospektech v úhrnu za padesát tisíc nikdo nic dále nekontroloval a nesledoval, jakou má tato investice návratnost. Zde to není přesné, protože naopak investice do reklamy za 50.000 Kč byla zrušena, že prý je to hodně peněz, že je to zbytečný výdaj. Přitom bez reklamy to dnes v podnikání, v obchodě nejde.
I v obchodní politice platí kdo na jaře dobře zaseje, ten také na podzim dobře sklidí. Ale v Interlovu došlo k tomu, že na jaře pracovníci, kteří pracovali v obchodní části, byli propuštěni, spíše vyhozeni bez jakékoliv logické náhrady, čímž sice došlo k momentální okamžité úspoře mzdovým nákladům, ale následně také k velkým problémům. Ale i to je to vysvědčení majitele, ten by měl vědět, co si od Interlovu představuje. Předpokládám, že po poměrně krušném a rušném roce, kdy se o Interlovu mluvilo velmi mnoho, nastává čas, kdy bychom mohli v klidu pracovat a tyto "nánosy bahna" konečně řešit, ne však vytloukat klín klínem, ale aby ty kroky měly hlavu a patu a měly význam pro střednědobý a dlouhodobý vývoj Interlovu. Já jsem tu práci přijal s tím, že se v žádném případě nejedná o likvidaci firmy Interlov.

Můžeme se dotknout i dalších komodit, se kterými Interlov dosud podnikal, například medikované krmivo pro zvěř, krmiva pro psy, střelivo, terče - co by se mělo více rozvinout, co naopak utlumit?
Kromě zvěřiny Interlov má v předmětu podnikání koupě zboží za účelem dalšího prodeje, řeznickou výrobu, výrobu střeleckých terčů a další. Tak například střelecké terče jsou podle mého názoru vyráběny v nejlepší kvalitě i v přiměřené ceně vzhledem ke konkurenci. Divím se proto určitým sdružením, která chtějí kupovat u konkurence druhořadé zboží, protože naše ceny špatné nejsou. Naší chybou ale je, že jsme potenciální zájemce nijak neoslovovali, o trh jsme se příliš nestarali. Například dříve byly dobré vztahy s Polskem, ale přestaly, takže nejen terče, ale i jiné komodity nejsou do zahraničí expedovány. Přitom Polsko je země o velikosti poloviny Německa a myslím, že tamní trh by nás měl zajímat. Ideální by bylo, abychom zvěřinu i jiné zboží a výrobky nemuseli vozit daleko, takže okolní státy by měly být přirozeným prioritním odbytištěm. Plakat nad tím, že celou Evropu sužují lehkovážné dovozy zvěřiny z farem z Nového Zélandu, to nikam nevede. S tím si prostě musíme poradit nebo se s tím smířit. Můžeme také zapojit nějaký lobbing, aby naši zákonodárci, případně legislativa v Bruselu, do toho nějakým způsobem vstoupili. Na to bych rád využil významnou členskou základnu, kterou ČMMJ představuje.

Chápu, že se obchodní politika těžce zanedbávala a bude se to asi těžko dohánět.
No, ono se to odvíjí i od takových zdánlivých drobností. Tak například nemáme příliš dobře zpracované internetové stránky. To je v dnešní době velký hendikep. Proto jsem inicioval proces, aby se webové stránky vylepšily a staly se uživatelsky příznivější pro zákazníky, také to však nejde ze dne na den. Dosavadní autor sám řekl, že se na nové grafické programy necítí, musíme se tedy obracet na někoho jiného. Také je třeba zpracovat nové reklamní materiály, přeměnit obalovou techniku a vzhled výrobků. Fotografie zvěřiny nevypadají moc lákavě, obalová technika je málo atraktivní (také nekvalitní - není přesné, je kvalitní, ale nelákává). Na webové prezentaci je třeba, aby to potenciálního zákazníka naladilo. Také, aby na stránkách vše fungovalo tak, jak má. Aby byla jednoduchá komunikace. Vždyť na stránkách nejsou uvedena ani naše regionální střediska. To je všechno třeba změnit. Je třeba sjednotit e-mailové adresy, což se nám již podařilo. Prostě velkým problémem Interlovu je nejednotnost. Závody jsou dost uzavřené samy pro sebe a výsledek celku jako by je příliš nemotivoval. Vždyť my máme čtyři ředitele na čtyřicet zaměstnanců, to je také trochu zvláštní. To vyžaduje změnu. Novou organizační strukturu Tuto organizační strukturu chci provést ještě (bych se pokusil nalajnovat) do začátku roku 2007. Bylo by to více než žádoucí. Organizační řád ve strukturách společnosti je už také překonán. Například podle Organizačního řádu máme Lovecké oddělení, také se to dozvídám z prospektů, (že existuje Lovecké oddělení), nevím, jestli je tu vůbec ještě někdo, kdo ho pamatuje. Některé materiály jsou dost neaktuální.

Lovecké akce se tu neorganizovaly nejméně pět let, co vím z vlastní zkušenosti.
Máte pravdu, co jsem slyšel, organizovaly se tyto lovecké akce spíše za našimi zády, smlouvy byly naformulovány také zvláštně, daly se obcházet a pak těžko vymáhat.

Takže plánujete nebo neplánujete loveckou turistiku do příštího období?
Vzhledem k tomu, že jsem se poměrně dlouhou dobu angažoval v cestovním ruchu, mám k němu velmi blízko, srdcem bych proto říkal ano. Bude však záležet, jestli to Interlov bude schopen realizovat. Dokážu si představit spolupráci s cestovní kanceláří, která má příslušné licence, byl by to pro nás menší výdělek, ale zase by to bylo kvalitně zorganizováno, také by to mohlo lidi přitáhnout. Zda to budeme schopni realizovat, ukáže čas. Problém je, že se na nás obrací různí zájemci, ale většinou na poslední chvíli, kdy již není téměř možnost v naší republice něco lovit a také organizace lovu není otázka jednoho dne, ještě si navíc přejí pomalu to, že chtějí lovit bažanty v blízkosti Prahy s výhledem na Hradčany. Oblast lovecké turistiky je dost problematická a výdělky mizivé, takže není jisté, jak se u nás bude nadále vyvíjet.

Máte pravdu, za poslední dobu si pamatuji třeba případ, že zavolala organizátorka mezinárodního lékařského sympózia v Praze a říkala: "Budeme tu mít čtyřicet doktorů z celého světa a chtějí si zalovit, je tam asi 25 lovců, kteří chtějí poznat českou myslivost." Tak jsme jim z naší prodejny obstarali obuv a oblečení, ale nakonec se nepodařilo přes Interlov zařídit společný hon. Myslím, že je škoda takovou příležitost nevyužít.
To je pravda, ale problém je s tím, že nemáme pro tyto účely vlastní honitbu. Ve Třech Sekerách nám bohužel majitel honitbu již nepronajal, museli bychom se stejně obracet na další vlastníky honiteb, jakmile nejste ve svém, v tu chvíli efektivita klesá, neboť dostaneme jen zprostředkovatelskou provizi. Stálé smlouvy s nikým nemáme a obávám se, že ani v dohledné době mít nebudeme.

Vraťme se tedy k obchodu s mysliveckými komoditami. Jaká je například situace v prodeji medikovaného krmiva pro zvěř, krmné soli a dalšího sortimentu v oboru myslivosti?
Obchodu se solí celkem daří (vzkvétá), jen jsou větší nároky na skladovací prostory. Ideální by bylo, když jede auto někam pro zvěřinu, aby tam zároveň něco přivezlo - sůl, krmení a podobně. Většinou se jezdí směrem k venkovu, víme, jaká je dopravní obslužnost na venkově, obchod nefunguje, často nefunguje ani restaurace. Fungují tam většinou již jen hasiči, myslivci a občas místní sokol. Proto mě také inzerát na ředitele Interlovu oslovil, protože jsou mi myslivci sympatičtí tím, že udržují kulturní život na vesnici. Vzhledem k té dopravní obslužnosti by bylo ideální, kdybychom jim tam vždy při cestě pro zvěřinu i něco přivezli. Aby bylo auto využité a tím zvýšená efektivita. Je to jako v bankovnictví, máte-li pobočku, která přijímá peníze, je dobré, aby je v podobné výši i vydávala. Je velký rozdíl když máte tok peněz jen jedním směrem. Buď musíte pobočku dotovat, v pancéřovém voze dovážet peníze, nebo je naopak odvážet, což je velice rizikové a také velice drahé. Když se hledá místo, kde bude nějaká nová pobočka, uvažuje se i v tomto kontextu. Takto uvažujeme i v Interlovu, aby vozy nejezdily prázdné tam a plné zpět, ale aby obě cesty měly nějaký účel. Rádi bychom dodavatelům poskytli více služeb, větší nabídku zboží, na poptávku konkrétních druhů zboží je třeba také zaměřit průzkum, nemá cenu objednávat něco, o co nebude zájem, což se v minulosti často stávalo. Nicméně musíme respektovat i příslušnou českou legislativu, především zde mám na mysli různá veterinární omezení, kdy např. ve voze, ve kterém vezeme zvěřinu, nemůžeme vozit cokoli jiného.

V určitých oblastech se doplňkově při svozu zvěřiny dobře prodává i střelivo a krmivo pro psy. Různá střediska mají v prodeji rozdílné zkušenosti. Například Tři Sekery, když vezou na Karlovarsko, Mariánskolázeňsko, Františkolázeňského zvěřinu, dobře tam zároveň prodávají třeba i mražené hranolky, nakoupí je v Makru po cestě za velkoobchodní cenu a když je výhodně přivezou zákazníkům až na stůl, ti jsou rádi. To je zrovna příklad obchodní aktivity, kterou bych rád více podpořil a rozvinul i jinde. Je nutné spolupracovat i s cateringovými společnostmi.

V současnosti má řada sdružení snahu přejít ve svých honitbách na modernější granulovaná krmiva pro zvěř. Nebyl by třeba právě tady prostor pro Interlov?
Nějaká krmiva už nabízíme, přesný sortiment z hlavy nevím. Pokoušelo se je nabízet i minulé vedení. Ale myslím, že zájem nebyl velký. Musím to ale ještě prověřit a posoudit.

Možná to bylo jen špatnou propagací?
O propagaci jsem se (tu) už zmínil (mluvil). V dnešní době, kdo není na internetu, jako kdyby nebyl. Již jsem zmínil, že pracujeme na vylepšení našich webových stránek, protože jde o zásadní prvek naší prezentace. Je to také možnost ověřování zpětných vazeb, když tam dáme různé ankety, soutěže, obchodní akce, vidíme, jak se zájemci zapojují. Je na to třeba člověka se znalostí psychologie, sociologie, ti nám ve firmě chybí, stejně jako právníci. Chybí nám i organizační řád nebo směrnice pro oběh účetních dokladů a jiné. Na druhou stranu to pouze jeden právník nespasí, musí být zdravé tvůrčí prostředí v celé firmě. Firmu například ohrožuje podcenění právních aktů, smluv mezi odběrateli, případně dodavateli a námi. S hrůzou jsem zjistil, že největší odběratelé s námi obchodují na základě téměř neexistujících smluv. Nebo jsou smlouvy jedno nebo dvoustránkové, které neřeší téměř nic, neřeší úroky z prodlení, neřeší co nastane, když odběratel nezaplatí. Pak se něco stane a zavládne zmatek. To přece není možné! Nedávno jsem řešil problém s nezaplacením dluhu z minula. První na co jsem se ptal bylo to, jak je postavená smlouva. S hrůzou jsem zjistil, že písemná smlouva není a že zboží bylo vyexpedováno jen na základě ústní dohody a údajně dobrých obchodních vztahů v minulosti. To jsou ale zásadní chyby!

Vraťme se k službám pro myslivce. Co dalšího byste měl v plánu? Hodláte služby směrem k myslivcům rozšířit?

Ano, rozšířit bychom chtěli doplňkový prodej, přepravu zboží k zákazníkovi. Sortiment se různí, zájmy odběratelů se vyvíjí, to by se mělo neustále aktualizovat a vycházet z komunikace s odběrateli. Od zákazníků by měla přicházet určitá iniciativa, aby nám řekli o co mají zájem. Měli bychom sami vyhledávat nabídky, co by přicházelo do úvahy. Chce to ovšem najít lidi, kteří na to mají adekvátní vzdělání i jisté vlohy. Nelze do nekonečna propouštět, je třeba lidi správně využít, ne aby účetní dělala ještě například na část (půl) úvazku uklízečku..
Užitečnost Interlovu pro myslivce by neměla spočívat jen v obchodu se zvěřinou, zajímavé by pro ně mělo být především to, že by jim mělo toto finanční vlastnictví umožnit určitou menší finanční závislost na dotacích od státu nebo od jiných subjektů, případně nižší členské příspěvky. V současnosti jsou členské příspěvky na nízké úrovni, pokud chce být ČMMJ na úrovni, něco to stojí a z nízkých členských příspěvků se nedá zajistit kvalitní servis pro členy. Něco jako když si církve vytvářely klášterní pivovary, tak tato činnost přímo nesouvisela s náboženstvím, ale zisk umožňoval zabezpečit finančně faráře, výstavbu a obnovu kostela, tisk modlitebních knížek. V tom je podobenství, když my se zaměříme hlavně na zisk a ten budeme z části poskytovat ČMMJ, nemusí se myslivci spoléhat pouze na dotace od státu, můžeme podporovat finančně rozličné aktivity a výsledek bude prospěchem pro všechny myslivce. V tomto směru jsme na jedné lodi. Jestliže Interlov je pro ČMMJ klášterní pivovar, pak Myslivost je klášterní tiskárna a Halali je klášterní pojišťovna. Dohromady jsme tak všichni nějakým způsobem svázaní s ČMMJ. A pokud jednotlivé celky budou v zisku, tím silnější i efektivnější bude celá "matka" Jednota.

Tato "matka" je ovšem nesmí příliš své satelity "vysávat", jak tomu bohužel v minulosti někdy bylo.
Vím, že to v minulosti asi takto opravdu probíhalo a že byl Interlov snadným zdrojem financí vždy po ruce. Podle mne se opravdu někdy chtělo příliš a nemyslelo se na ponechání potřebných financí na rozvoj firmy. V této souvislosti proto není možné v tuto chvíli od nás očekávat přílišné dotace nebo sponzorování, nejdříve je třeba vzít firmu pevně do rukou a uvést jí do životaschopného stavu. Nelze dost dobře podporovat aktivity myslivců, když je podnik v červených číslech. Začíná to třeba u akcí jako je myslivecký ples v únoru. Jsem rád, že můžeme dělat sponzora takovéto akce, na druhou stranu je třeba spíše investovat prostředky do reklamy na straně odběratelů, protože jedním z velkých problémů je, že i to málo zvěře, které letos bylo, nejsme schopní efektivně prodat. Co budeme dělat, až bude plno zvěře, nad tím jsem v rozpacích. Měli bychom třeba udělat průzkum toho, jaká periodika odběratelé zvěřiny kupují, a v nich inzerovat. Hlavně bychom se měli zaměřit na potravinářské časopisy, veletrhy i v okolních státech. Vyhledávat například časopis Moderní obchod, který je významným periodikem pro obchodníky a podnikatele v oboru hoteliérství a gastronomie. Bohužel prostředků na reklamu není moc, budeme je muset nějak spravedlivě rozdělit a rozvrhnout reklamu nejefektivnějším možným způsobem. Ta stávající je podle všeho nedostatečná.

Neuvažujete například o tom, co funguje v zahraničí již řadu let, obchodní organizace typu Interlov například zajišťuje myslivcům, že jestliže je zákazník členem tamní myslivecké organizace, má nárok na slevu krmiv, ale funguje to i tak, že když má například problém opravit optiku, tak je s výrobce optiky domluveno, že výkupní místa zvěřiny fungují jako sběrná místa takových oprav. Obchodní organizace pak zprostředkuje odvoz a dovoz optiky na opravu. U nás by takto mohly fungovat třeba i okresní myslivecké spolky. Oni na tom také jako zprostředkovatelé třeba vydělají. Nestálo by to za zvážení?

Tyto služby samozřejmě můžeme dělat, pokud o to bude zájem, slevy na krmivu, to jsou hry s čísly, nejdříve se cena nadsadí a pak se sleví na tu cenu, kterou potřebuji dostat. Třeba na Slovensku, kde je menší trh a kupní síla, jsou tam kvalitnější výrobky zaknihované, u nás se to nedaří, protože Češi koukají často jen na cenu. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale my s tímto faktem musíme pracovat. Samozřejmě služba myslivcům neznamená služba gratis. Cokoliv děláme nám musí přinést výnos, což však myslivcům potažmo pomůže také a plošněji. Interlov je celorepublikový majetek všech myslivců.

Jak budete postupovat v otázce pražského závodu Interlovu? Jaká je jeho budoucnost?
Rád bych vám něco k tomu řekl, protože to nezajímá jen mě, ale tento závod zahrnuje do struktury i středisko v Hradci Králové. Chystáme určité změny. Nechci příliš hodnotit minulost, s ní nic nenaděláme, v kauze Spořilov bylo učiněno mnoho chybných kroků. Také nechci říci, že tyto chyby byly záměrné. Když bylo všelidové vlastnictví, neevidovalo se, zda máme pozemky zapsané v katastru nemovitostí. Po revoluci uběhlo hodně let, příslušné změny mohli příslušní manažeři dávno zaregistrovat a mohli včas učinit určitá opatření a kroky. Například ve Třech Sekerách polistopadovou situaci ředitel velmi dobře zvládnul, na Spořičově to však neproběhlo. Pozemky nám nepatří, budovy, které tam stojí v mnoha případech úředně neexistují. V katastru zapsané nejsou, do toho přišly restituce, jsou tam nějaké žaloby. Tím, že se ví, že středisko Spořilov je dříve nebo později určeno k zániku, ani se tam nedávají žádné větší investice. Byla snaha středisko prodat, pokud byl zájemce, bohužel se to nepodařilo, investor našel něco jiného. I řešení ceny, za kterou by se to dalo prodat, hledali i moji předchůdci, momentálně jsou jednání vedena tak, že návrh, který jsme obdrželi jako poslední, pokud ho Myslivecká rada schválí, tak by mohla být kupní smlouva podepsána ještě v listopadu a ukončení existence by pak následovalo brzy nato. (Redakční poznámka: Myslivecká rada na svém zasedání dne 24.11.2006 opravdu prodej střediska Spořilov schválila a 30. listopadu došlo i k faktickému prodeji).

Uvažujete tedy o vybudování jiné kapacity v Praze?
S touto úvahou jsem se seznámil, byl jsem se podívat na různé navržené budovy, vše bylo v zoufalém stavu vzhledem k ceně. Myslím, že za pražské ceny těžko kvalitní závod pořídíme. Nové pozemky se dají sehnat většinou na nevhodných místech, například v záplavové zóně apod. Je to velký problém. Když se podíváme, co se očekávalo od Spořilova, aby zásoboval pražský trh, tak to můžeme zajistit i jinými způsoby.

A co středisko v Hradci Králové?
Tam je problém, že se tam vyrábějí terče a zpracovává zároveň zvěřina ve stejném závodě. Narážíme tam na výhrady hygieniků. Nejmodernější středisko Interlovu je v Přerově. Pokud chceme, aby Interlov dále existoval, musíme zmodernizovat všechny závody, musíme snížit spotřebu elektrické energie, mnoho zařízení je na hranici životnosti. Chladicí zařízení by mělo být variabilnější, aby se zbytečně nechladil prázdný prostor. Říká se, že pražský region bere zhruba 100 tun, ve skutečnosti je to jinak, z pražského regionu odebírají zboží kupci a od nich putuje dále, někdy i za hranice republiky. Bylo by to hezké, kdyby tuto kapacitu spotřebovali jen pražští hoteliéři, ale je to trochu jinak. V Praze bychom proto potřebovali jen logistické centrum a příruční sklad. Už takto má Interlov určitý luxus v tom, že má tři výrobny na velice vzdálených místech. I ostatní zpracovatelé z Prahy ustupují, i Drůbež Libuš a masokombinát Písnice. Praha je prostě pro takové činnosti moc drahá. Například Kostelecké uzeniny mají jeden závod pro celou republiku a stačí to, je to jen otázka logistiky. Nedělejme souvislost v tom, že ukončením činnosti na Spořilově ztratíme pražský trh. Ukončení tohoto zastaralého provozu, na hranici přimhouřených hygienikových očí, velká škoda nebude. Shrnu-li to, Spořilov nebude existovat, nebylo by to pro budoucnost udržitelné.

Takže stávající střediska Tři Sekery, Přerov a Hradec Králové by měly pokrýt celou republiku nebo nastanou ještě v této síti nějaké změny?
Přesně tak, jinak by to ani nešlo. Děláme to proto, abychom byli efektivnější. Méně závodů a zefektivnění výroby je trend, který zde nastoupil již před lety a my se jej chceme také držet. Ostatně hoteliérovi v Praze je úplně jedno, odkud mu zvěřinu přivezeme. Potřebujeme mít moderní vozový park, které ušetří pohonné hmoty a zajistí čerstvost zvěřiny. Chceme i sjednotit vozidla pro celou republiku, aby měla stejnou barvu, firemní logo, abychom byli na cestách k poznání. Na autech uvést kontakty, telefony, webové stránky, je to také forma reklamy. Bohužel to také nejde ze dne na den, ale do budoucnosti to bude jistě přínos.

Takže Vám přeji hodně zdaru v překonávání ne zrovna malých překážek na cestě ke znovuoživení Interlovu. A myslím, že není ani třeba dodávat, že myslivci přivítají jak zkvalitnění vašich služeb, tak také přivítají pravidelnou informovanost o činnosti Interlovu na stránkách Myslivosti. Jen tak totiž může zůstat v myslivcích zachován pocit a vědomí, že Interlov je a bude podnikem všech myslivců - členů Českomoravské myslivecké jednoty.

Děkuji za rozhovor!

Připravil Ing. Jiří KASINA