Časopis Myslivost

Tato zařízení jsem poprvé viděl při své návštěvě v MS Vítějeves v okrese Svitavy. Tam umisťují nad koryta s jadrným krmivem jednoduchá zařízení z prken. Srnec pak při braní jadrného krmiva o prkna zavadí parůžky a je-li již čas shazování parůžku u daného jedince, tak je parůžek po zachycení o prkno lapače shozen a je následně nalezen buďto přímo v korytě nebo na zemi těsně před ním. V MS Vítějeves jsou většinou koryta na jadrné krmivo umístěna mimo vlastní přikrmovaní zařízení a mají je opatřená stříškami.
Lapače parůžků jsou dvojího typu. Buďto jen se skloněnou střechou nad korytem na jádro a na ní je ze strany přístupné srnčí zvěří další kolmo ke střeše přibité prkno (lapač parůžků typ 1). Dalším typem je umístění širokého prkna nebo více prken nad korytem pod stříškou, a to buď v jednoduchém provedení, a nebo ještě po obou venkovních stranách okrajů prken s přibitými asi 3 až 4 cm hranolky (lapač parůžků typ 2).
Vzhledem k tomu, že v MS Velké Losiny je většina krmelců zásobníkového typu a koryta na jádro jsou součástí těchto zařízení, tak jsem tomu uzpůsobil i orážecí prkna a navíc je doplnil na přední straně a dále ještě na jejich ploše jednou či dvěma lištami o výšce 4 cm (lapač parůžků typ 3).
Po založení jadrného krmiva obsahujícího 4 % Premin Spárkatá zvěř jsme nainstalovali dne 23. října 2006 lapače na čtyři přidělené krmelce, o které se stará naše rodina. A lapače skutečné fungují. Při doplňování krmiv dne 5. listopadu 2006 byly v lapačích již čtyři parůžky, po jednom od každého srnce. Dva z těchto podle pečetí starých srnců jsme ani neznali, i když jsme v honitbě několikrát týdně a v létě i skoro denně.
Princip lapače spočívá v tom, že orážecí prkénko je umístěno nad horní okraj koryta ve výše 30 cm, což je nejlepší výška umístění podle dlouhodobých zkušeností v MS Vítějeves. U lapače s lištami (typ 3) jsme tuto výšku vymezili hranolkem přibitým ke korytu a navíc vylepšili tím, že orážecí prkénka jsou u tohoto typu lapače opatřena panty k jejich otevírání a upevnění na obrtlík. To jednak umožňuje lepší zasypání jadrného krmiva, a jednak se nemusí okolo 20. prosince oddělávat, aby si starší srnci neporaňovali již rostoucí paroží, ale pouze se odklopí.
Veškerá fotodokumentace jak z MS Vítějeves, tak i z MS Velké Losiny, kdy jsou zde z MS Velké Losiny zdokumentovány čtyři způsoby připevnění lapače parůžků umístěných v různých typech krmelců, je umístěna na internetových stránkách OMS Šumperk www.myslivost.cz/omssumperk v odkazu Metodiky a spolupráce. Pokud bude v kterékoliv honitbě zájem jistě se v každé najde někdo, kdo by si je z internetu pro potřeby MS vytiskl.
Zcela základním předpokladem je ale to, že s přikrmováním srnčí zvěře jadrným krmivem se začíná včas, tzn. nejpozději od začátku října, kdy má zásadní význam pro získání tukových rezerv pro snazší přežití zimy a i pro růst srnčat. V MS Vítějeves musí být u všech krmelců jádro založeno již od 1. září. V MS Velké Losiny je to pak koncem září, nejpozději začátkem října. V obou honitbách se do krmiva dávají minerální látky. V MS Vítějeves se již dlouhodobě plošně v celé honitbě používá mineralizované jadrné krmivo s MKP C. Po zkušenostech a získání informací z MS Vítějeves, začalo i MS Velké Losiny dvě předchozí zimy přikrmovat mineralizovaným jadrným krmivem s 4 % MKP C a v letošní zimě bude plošně v celé honitbě použito a ověřeno mineralizované krmivo obsahující 4 % nově vyvinutého minerálního doplňkového krmiva Premin Spárkatá Zvěř, obsahujícího kromě jiných makro a mikrominerálíí zvýšená množství vápníku a fosforu.
V souvislosti s používáním těchto minerálií bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že nepochybně dochází k ukládání zásobního vápníku do kostí lebky, je tím ovlivněn i termín shazování srnců. Zřejmě dochází k pomalejšímu rozrušení horní části kosti pučnice umožňujícího shození parůžků a termíny oproti obvyklému datu shazování jsou o 2 až 3 týdny později. Podle víceletých zkušeností z MS Vítějeves pak staří srnci ve věku 8 až 10 let shazují nejdříve od 20. do 30. října, srnci 5 až 6letí až okolo 15. až 20. listopadu a srnci 3 až 4letí ponejvíce až od 6. do 12. prosince, po více let nejčastěji 10. prosince. Mladí srnci, zvláště někteří roční srnci, ještě nemají k 20. prosinci, kdy se lapače parůžků oddělávají, shozeno. Množství takto sesbíraných parůžků je nepředstavitelné. V MS Vítějeves jsme u jednoho myslivce viděli sbírku téměř 150 srnčích shozů z posledních let, převážně z lapačů parůžků a něco i od jeho západosibiřské lajky, která je přináší.
Nejedná se ale jen o získání srnčích parůžků, ale v podstatě je to skvělý systém pro zabezpečení pravidelnosti přikrmování a nutí myslivce k pravidelné návštěvě a doplňování přikrmovacích zařízení. A některý z nálezů parůžků i překvapí, neboť teprve lapač parůžků ukáže, že tam takový "skrytý a tajemný" srnec žije a co v honitbě je ve skutečnosti.