Leden / 2007
Lapač srnčích parůžků
Martin KNÁPEK
Každého myslivce jistě potěší když při své pochůzce honitbou najde nějaký shozený srnčí parůžek. Nemusí se však všechno ponechávat jen náhodě. Jednoduchým způsobem jsem upravil přikrmovaní zařízení pro srnčí zvěř a vytvořil tzv. „lapač parůžků“.
Tato zařízení jsem poprvé viděl při své návštěvě v MS Vítějeves v okrese Svitavy. Tam umisťují nad koryta s jadrným krmivem jednoduchá zařízení z prken. Srnec pak při braní jadrného krmiva o prkna zavadí parůžky a je-li již čas shazování parůžku u daného jedince, tak je parůžek po zachycení o prkno lapače shozen a je následně nalezen buďto přímo v korytě nebo na zemi těsně před ním. V MS Vítějeves jsou většinou koryta na jadrné krmivo umístěna mimo vlastní přikrmovaní zařízení a mají je opatřená stříškami.
Lapače parůžků jsou dvojího typu. Buďto jen se skloněnou střechou nad korytem na jádro a na ní je ze strany přístupné srnčí zvěří další kolmo ke střeše přibité prkno (lapač parůžků typ 1). Dalším typem je umístění širokého prkna nebo více prken nad korytem pod stříškou, a to buď v jednoduchém provedení, a nebo ještě po obou venkovních stranách okrajů prken s přibitými asi 3 až 4 cm hranolky (lapač parůžků typ 2).
Vzhledem k tomu, že v MS Velké Losiny je většina krmelců zásobníkového typu a koryta na jádro jsou součástí těchto zařízení, tak jsem tomu uzpůsobil i orážecí prkna a navíc je doplnil na přední straně a dále ještě na jejich ploše jednou či dvěma lištami o výšce 4 cm (lapač parůžků typ 3).
Po založení jadrného krmiva obsahujícího 4 % Premin Spárkatá zvěř jsme nainstalovali dne 23. října 2006 lapače na čtyři přidělené krmelce, o které se stará naše rodina. A lapače skutečné fungují. Při doplňování krmiv dne 5. listopadu 2006 byly v lapačích již čtyři parůžky, po jednom od každého srnce. Dva z těchto podle pečetí starých srnců jsme ani neznali, i když jsme v honitbě několikrát týdně a v létě i skoro denně.
Princip lapače spočívá v tom, že orážecí prkénko je umístěno nad horní okraj koryta ve výše 30 cm, což je nejlepší výška umístění podle dlouhodobých zkušeností v MS Vítějeves. U lapače s lištami (typ 3) jsme tuto výšku vymezili hranolkem přibitým ke korytu a navíc vylepšili tím, že orážecí prkénka jsou u tohoto typu lapače opatřena panty k jejich otevírání a upevnění na obrtlík. To jednak umožňuje lepší zasypání jadrného krmiva, a jednak se nemusí okolo 20. prosince oddělávat, aby si starší srnci neporaňovali již rostoucí paroží, ale pouze se odklopí.
Veškerá fotodokumentace jak z MS Vítějeves, tak i z MS Velké Losiny, kdy jsou zde z MS Velké Losiny zdokumentovány čtyři způsoby připevnění lapače parůžků umístěných v různých typech krmelců, je umístěna na internetových stránkách OMS Šumperk www.myslivost.cz/omssumperk v odkazu Metodiky a spolupráce. Pokud bude v kterékoliv honitbě zájem jistě se v každé najde někdo, kdo by si je z internetu pro potřeby MS vytiskl.
Zcela základním předpokladem je ale to, že s přikrmováním srnčí zvěře jadrným krmivem se začíná včas, tzn. nejpozději od začátku října, kdy má zásadní význam pro získání tukových rezerv pro snazší přežití zimy a i pro růst srnčat. V MS Vítějeves musí být u všech krmelců jádro založeno již od 1. září. V MS Velké Losiny je to pak koncem září, nejpozději začátkem října. V obou honitbách se do krmiva dávají minerální látky. V MS Vítějeves se již dlouhodobě plošně v celé honitbě používá mineralizované jadrné krmivo s MKP C. Po zkušenostech a získání informací z MS Vítějeves, začalo i MS Velké Losiny dvě předchozí zimy přikrmovat mineralizovaným jadrným krmivem s 4 % MKP C a v letošní zimě bude plošně v celé honitbě použito a ověřeno mineralizované krmivo obsahující 4 % nově vyvinutého minerálního doplňkového krmiva Premin Spárkatá Zvěř, obsahujícího kromě jiných makro a mikrominerálíí zvýšená množství vápníku a fosforu.
V souvislosti s používáním těchto minerálií bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že nepochybně dochází k ukládání zásobního vápníku do kostí lebky, je tím ovlivněn i termín shazování srnců. Zřejmě dochází k pomalejšímu rozrušení horní části kosti pučnice umožňujícího shození parůžků a termíny oproti obvyklému datu shazování jsou o 2 až 3 týdny později. Podle víceletých zkušeností z MS Vítějeves pak staří srnci ve věku 8 až 10 let shazují nejdříve od 20. do 30. října, srnci 5 až 6letí až okolo 15. až 20. listopadu a srnci 3 až 4letí ponejvíce až od 6. do 12. prosince, po více let nejčastěji 10. prosince. Mladí srnci, zvláště někteří roční srnci, ještě nemají k 20. prosinci, kdy se lapače parůžků oddělávají, shozeno. Množství takto sesbíraných parůžků je nepředstavitelné. V MS Vítějeves jsme u jednoho myslivce viděli sbírku téměř 150 srnčích shozů z posledních let, převážně z lapačů parůžků a něco i od jeho západosibiřské lajky, která je přináší.
Nejedná se ale jen o získání srnčích parůžků, ale v podstatě je to skvělý systém pro zabezpečení pravidelnosti přikrmování a nutí myslivce k pravidelné návštěvě a doplňování přikrmovacích zařízení. A některý z nálezů parůžků i překvapí, neboť teprve lapač parůžků ukáže, že tam takový "skrytý a tajemný" srnec žije a co v honitbě je ve skutečnosti.