Časopis Myslivost

Proto bylo na úterý 5.12.2006 svoláno na Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně společné jednání zástupců Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, Středoevropského institutu ekologie zvěře a Českomoravské myslivecké jednoty. Zúčastnili se také zástupce slovenské Státní veterinární správy a Slovenského polovníckeho zvazu. Zkušenosti z Rakouska přednášeli Dr. P. Lebesorger, tajemník ústředí rakouských myslivců a prof. R. Winkelmayer, zástupce veterinární správy spolkové země Dolní Rakousko.
Bylo zdůrazněno, že Evropská unie dala prostor pro možný přímý prodej a zpracování zvěře a zvěřiny všem státům, je ale na rozhodnutí každého státu, jak tuto možnost přijme a využije. EU prostě nestanovuje cestu, ale cíl. Proto i nás čeká odsouhlasení příslušné národní legislativy v této oblasti.
V Rakousku při prodeji a zpracování zvěřiny vlastně existují jakoby tři postupné úrovně. První úrovní je samotný lovec, který musí samozřejmě obeznat chování zvěře bezprostředně před vlastním ulovením. Pokud ulovený kus zvěře lovec sám posoudí a zpracuje a následně zkonzumuje rodina samotného lovce, nemusí být ulovený kus nijak speciálně vyšetřován, je brána v potaz zodpovědnost každého lovce.
Už deset let funguje v Rakousku systém tzv. proškolených osob, které jsou jakoby druhou úrovní. Uloví-li myslivec v honitbě zvěř, prohlédne ji tato proškolená osoba a zvěř může být dána pro přímý prodej z honitby. Proškolená osoba ale nevyšetřuje kus ve veterinárním slova smyslu, hlavní úlohou je posoudit, jestli nedošlo k nějakým změnám na orgánech nebo zda nejsou patrné nějaké známky onemocnění. Okamžitě v případě podezření musí takováto osoba zajistit předání uloveného kusu k prohlédnutí veterinárním lékařem, zamlčí-li toto, může být zpětně postižena právně. Veterinární lékař je oním pomyslným třetím stupněm, posuzuje zvěř a zvěřinu na sběrných místech, u obchodníků a v závodech na zpracování zvěřiny.
V případě pozitivního posouzení kusu vystavuje pověřená osoba u spárkaté zvěře průvodní visačku, u drobné zvěře doprovodné veterinární osvědčení. Na těchto dokumentech je podpis lovce i proškolené osoby, veškeré údaje o místě a době lovu a je zde také zdůrazněno, zda se jedná o volnou honitbu či oboru. Okamžitě po posouzení si proškolená osoba musí udělat záznam do své evidence, která je jedenkrát ročně zúčtovatelná. Posouzení je zdarma bez úplaty.
Za přímý prodej se považuje opravdu jen prodej zvěřiny z příslušné honitby přímo konečnému spotřebiteli, pokud se zvěřina z honitby prodává obchodníkům ze zvěřinou, je to již záležitost kontrolovaná veterinářem. Přímý prodej není v Rakousku omezen množstvím, z hlediska plošného je omezen státními hranicemi, lze tedy teoreticky přímo prodávat v rámci celého Rakouska. Praktickým poznatkem je to, že drtivá část přímo prodané zvěře a zvěřiny se uskutečňuje v okruhu do 20 km od místa ulovení.
Na přímý prodej nemůže jít zvěřina nakoupená z jiné honitby, jsou doporučené doby, do kdy musí být zvěřina po ulovení umístěna do chladicího zařízení (v řádu hodin) a do kdy musí být uskutečněn přímý prodej (obecně do 3 dnů). Jelikož se za zcela prioritní z hlediska kvality zvěřiny považuje co nejrychlejší zchlazení po ulovení, je dnes v Rakousku zcela běžné, že každá honitba má svůj chladicí box. Jakmile by se ale kus převážel třeba do sousední honitby, případně se do jednoho místa svážela zvěřina z více honiteb, není to již možné považovat za podmínku přímého prodeje, je to již sběrné místo podléhající kontrole veterinárním lékařem.
Vznik institutu proškolených osob iniciovaly před deseti lety zemské myslivecké svazy. Proškolená osoba musí jednou za deset let absolvovat jednodenní školení, které vedou akreditovaní školitelé z řad veterinárních lékařů. S certifikátem o školení se musí myslivec nahlásit u příslušného veterinárního lékaře okresního úřadu, který jej zaeviduje do seznamu proškolených osob. Tomuto veterináři je pak proškolená osoba odborně podřízena, jím kontrolována a jemu odevzdává hlášení a soupisy. Proškolená osoba nemůže posuzovat mimo hranice "svého" okresu, v drtivé většině případů posuzuje pouze ve své honitbě. Je tak mimo jiné zajištěna i zpětná dohledatelnost v případě nějakých veterinárních problémů, vždy by měl být zjistitelný původ zvěře, lovec, místo ulovení, kdo ji kontroloval a kdo kam prodával.
Pro lepší představu - momentálně je v Rakousku asi 115 000 myslivců, školeními prošlo už asi 45 000 zájemců, vydaných platných aktivních licencí je asi 33 000 tisíc, tedy v průměru tedy každý třetí myslivec je zároveň proškolenou osobou. Asi 50 % ulovené zvěře spotřebují myslivci sami, 30 % se prodává přímým prodejem a zbytek jde přes sběrná místa a obchodníky se zvěřinou. Jsou honitby, které neprodávají nic a všechnu zvěřinu spotřebují lovci, u některých honiteb naopak prodej tvoří základ ekonomiky.
Snahou rakouských mysliveckých svazů je apelovat na myslivce, aby v rámci přímého prodeje ulovené kusy neprodávali jen vcelku v kůži, ale aby zvěřinu zpracovávali. Opět pro představu - ulovený schlazený bažant stojí 1,20 Euro, oškubaný 5 Euro, zajíc v kůži 4 Euro, stažený a očištěný 12 Euro. Stejně tak se zhodnocuje cena kusu zvěře v případě dělené zvěřiny na díly. A tak si dnes řada honiteb pořizuje i balicí stoly a stroje, bourárny, na několika místech se takto znovuobnovily bývalé malé vesnické jatky a zpracovny masa. Na více místech již pochopili, že je to velmi dobré ekonomické zhodnocení a přínos pro celé sdružení. I proto byl rok 2007 vyhlášen "Rokem přímého prodeje zvěřiny". Mělo by to být inspirací i pro české myslivce a tématem k zamyšlení, jak dále s hospodařením v honitbách v budoucnu.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy MVDr. Malena ve svém vystoupení deklaroval, že SVS chce také v našich podmínkách využít volnosti v tvorbě národní legislativy v rámci předpisů a doporučení EU. SVS chce chránit spotřebitele a zároveň umožnit přímý prodej zvěře ulovené ve volných honitbách a více propagovat konzumaci zvěřiny jakožto ekologické potraviny. Proto bylo zmocnění v tomto slova smyslu zapracováno do návrhu nového veterinárního zákona a jakmile projde tento zákon legislativním procesem, bude dále rozpracován příslušnou vyhláškou. Předpokladem je, že nová ustanovení by mohla vejít v platnost v polovině roku 2007. Je samozřejmě jasné, že nelze jednorázově překonat desetiletý náskok rakouských myslivců, nelze také jen mechanicky systém převzít, je třeba domluvit a projednat detaily, stanovit praktické postupy a fungování celého mechanismu. I proto bylo svoláno jednání do Brna.

Na společném zasedání v Brně byla ale také domluvena velmi důležitá a podstatná podmínka. Aktivita musí vzejít ze společného úsilí, spolupráce a podpory všech zúčastněných stran, tedy Státní veterinární správy, Ministerstva zemědělství, Českomoravské myslivecké jednoty, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a Středoevropského institutu ekologie zvěře. V tomto smyslu byla k podpisu připravena písemná dohoda o spolupráci. Čas totiž běží a má-li začít co nejdříve fungovat systém proškolených osob, je třeba stanovit a sesouladit podmínky cyklu školení a začít s předstihem proškolovat myslivce.

Pro čtenáře Myslivosti přineseme v následujících číslech obsažnější informace, přineseme pohledy všech zainteresovaných stran a podrobně popíšeme problematiku týkající se posuzování zvěřiny na přímý prodej proškolenými osobami.