Časopis Myslivost

Zbrojovka v Uherském Brodě vznikla v napjaté atmosféře druhé poloviny 30. let 20. století jako pobočná "kulometná továrna" České zbrojovky, akciové společnosti v Praze s hlavním závodem ve Strakonicích. Cílem Ministerstva národní obrany (MNO) bylo přenést výrobu zbraní z ohrožené oblasti Čech dále do vnitrozemí. V roce 1935 Česká zbrojovka se souhlasem MNO zakoupila dvacetihektarový pozemek v Uherském Brodě a v červnu 1936 vybrala pro provedení stavby firmu plzeňského stavitele Karla Bubly. Již začátkem roku 1937 byla v Uherském Brodě zahájena výroba leteckých kulometů vzor 30, k nimž záhy přibyly signální pistole a později součástky pro novou armádní pistoli vzor 38.

Okupace
Po okupaci a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava vsadili Němci do statutárních orgánů České zbrojovky a na některá vedoucí místa továrny své lidi. Odběratelem rozpracované výroby zbraní se nyní stala německá armáda a byly dokončeny a vyexpedovány také zakázky do zahraničí. V listopadu 1940 původní uherskobrodský výrobní program zanikl a nahradila jej výroba německých kulometů. Vedle toho se vedení zbrojovky od jara 1939 pokoušelo o zahájení produkce civilních zbraní. V březnu již prý byla k dispozici řada prototypů zbraní, jejichž výroba měla usnadnit překlenutí období mezi ukončením produkce leteckého kulometu vz. 30 a náběhem výroby kulometu MG 17. Na podzim 1940 se počítalo, že v Uherském Brodě se budou vyrábět vzduchovky, vzduchové pistole, malorážky, brokovnice a brokový automat. Nejdále došla výroba vzduchovek, kde byly k dispozici obyčejné i luxusní zlamovací modely, opakovací vzduchovky a také vzduchová pistole. Za okupace vznikly také jednoranové a opakovací malorážky, které byly v omezeném množství vyráběny začátkem 40. let. Definitivní zákaz civilních programů přinesl rok 1942, kdy německá vojenská správa továrně přikázala soustředit veškerou pozornost na válečné zbraně.

Nové poválečné začátky
Po osvobození na jaře 1945 bylo České zbrojovce sděleno, že nadále nemá počítat s pokračováním výroby vojenských zbraní. Proto vedení továrny spustilo mírové programy, prozíravě chystané počátkem okupace. Páteří poválečného uherskobrodského sortimentu se staly vzduchovky. Již v létě 1945 se rozběhla výroba první série 3000 kusů vzduchovek ČZ 236. V roce 1947 byl tento model nahrazen jednodušší řadou ČZ 800-803. Do výroby se dostala také rekonstruovaná vojenská výcviková vzduchovka vz. 35/46, následně zjednodušená do podoby vz. 47. Z palných zbraní se v letech 1946-1949 nejprve v ráži 16, později také 12 a 20, vyráběl skvělý tříranný lovecký brokový automat ČZ 241. Vyvíjela se i broková a kulobroková kozlice, jejíž výroba se ale kvůli opětovnému náběhu produkce vojenských zbraní omezila na zhotovení několika málo kusů. Po válce byla zahájena také výroba malorážek ČZ 242 ráže 22 LR, která skončila po zhotovení 5000 kusů na základě o rozdělení výrobních programů se Zbrojovkou Brno. K výrobě dlouhých malorážek se pak Česká zbrojovka Uherský Brod vrátila až v 60. letech.

Padesátá a další léta
V první polovině 50. let vyráběla zbrojovka v Uherském Brodě výhradně pro armádu. Jako první civilní zbraně do uherskobrodského výrobního programu v polovině 50. let vrátily vzduchovky, po nichž následovala řada dalších dlouhých i krátkých střelných zbraní, z nemalé části určených pro lovce. Z malorážek byl veleúspěšný model ZKM 452, jehož výroba byla v Uherském Brodě zahájena v roce 1964 a pokračuje dodnes. V roce 1965 se objevila malorážka ZKM 573 (Brno model 5), která se vyráběla do roku 1978. Do uherskobrodského sortimentu byla v polovině 60. let ze Zbrojovky Brno převedena také samonabíjecí malorážka ZKM 581, v roce 1979 nahrazená inovovaným modelem ČZ 511, jejíž výroba přetrvala do dnešních dnů. O popularitě a věhlasu uherskobrodských malorážek se není třeba příliš zmiňovat. Začátkem druhé poloviny 60. let obohatily výrobní program České zbrojovky Uherský Brod rovněž lovecké kulovnice ZKK 600-602, vyráběné hluboko do 90. let. Od konce 80. letech k nim přibyla modernější kulovnice ČZ 537, která se stala konstrukčním základem dnešní modelové řady ČZ 550. Poměrně krátký život měla kulovnička ZKW 465 Hornet, vyráběná od roku 1967 do roku 1976. Podobný osud měla kulovnice ZKB (ZKW) 680 Fox, s přestávkami vyráběná od roku 1970 do roku 1990. Mimořádně úspěšná byla naproti tomu od roku 1990 dodnes vyráběná lovecká kulovnice CZ 527. Zapomenout nesmíme ani na oblíbené brokové a kulobrokové kozlice řady ČZ 581-586, vyráběné v řadě ráží v letech 1969-1988 a poté opět v 90. letech.

Úspěšná léta devadesátá
Od počátku 90. let 20. století prochází Česká zbrojovka Uherský Brod neustálým vývojem a v současnosti je jedním z největších výrobců loveckých, sportovních a služebních zbraní na světě. Většina jejích výrobků putuje za hranice, řádově do stovky zemí. Uherskobrodským se podařilo úspěšně proniknout i na prestižní severoamerický trh, kde si drží pevnou pozici díky aktivitám dceřinné společnosti CZ-USA, založené v roce 1997. Lovecké zbraně z České zbrojovky Uherský Brod patří k nejoblíbenějším zbraním afrických lovců a průvodců, kteří jim často svěřují vlastní život. Kromě běžného, takříkajíc přímého informování o kvalitách uherskobrodských zbraní mezi střelci a lovci přispívají k věhlasu zbraní značky CZ vynikající výsledky reprezentačních sportovních střelců, kteří z evropských a světových soutěží často přivážejí nejvyšší ocenění. Na závěr lze s jistotou říci, že se o výrobu loveckých zbraní v Uherském Brodě, kterou bych Vám rád v sérii následujících článků představil, nemusíme obávat.
Sluší se zmínit, že při psaní tohoto článku jsem čerpal z vynikající knihy Česká zbrojovka: Historie výroby zbraní v Uherském Brodě, vydané v roce 2006, kde je uherskobrodská zbrojní výroba do roku 1992 popsána daleko detailněji.
Pavel KLOZÍK, snímky archív České zbrojovky Uherský Brod