ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Chlum u Třeboně zasvěcený mysliveckým trubačům

Myslivost 10/2007, str. 70  Pavel KOŘAN, Hracholusky
Již potřetí se v malebném jihočeském městečku sjeli počátkem srpna ze všech koutů České republiky myslivečtí trubači, aby prožili nezapomenutelné chvíle, které nabídl pestrý program stále populárnějšího vzdělávacího kurzu pořádaném Trubačskou školou J. Selementa, časopisem Myslivost a Loveckým triem Praha, pod patronací ČMMJ.
Na téměř stovku střídajících se účastníků ve věkovém rozptylu 9 - 70 let čekalo devět špičkových lektorů s bohatou praxí virtuózních hráčů České filharmonie, Symfonického orchestru FOK, zkušených pedagogů hudebních vysokých škol a konzervatoří, aby je dovedlo k dokonalejší interpretaci loveckých signálů a lovecké hudby, zlepšilo v dovednostech při šíření jedinečných tradic české myslivosti, a v přibližně třetině případů také poodhalilo tajemství základů hry na lesnici či borlici začátečníkům, kteří dosud na žádný hudební nástroj nehráli.
V kraji dávných Rožmberků a Slavatů s kulisou poklidné a zádumčivé přírody, ožil mikrosvět trubačů. Genius Loci, duch těchto míst, který v minulosti inspiroval i řadu uměleckých velikánů, převzal svou moc nad událostmi devíti dnů, po které letní škola trubačů probíhala. Nabitý rozvrh představoval 462 jedinečně odučených individuálních či souborových hudebních lekcí, 6 večerních přednášek a 8 veřejných koncertů, jež shlédlo na 1200 diváků. Hudební těleso souboru, sestavené z účastníků školy, při jehož řízení se vystřídalo 6 dirigentů, čítalo při nejširším obsazení 54 hráčů na lesnice, 9 na borlice, 1 parforsní roh a 1 klapkový lesní roh. Nikdo by nerozeznal, že v civilu zastávají nejrůznější povolání: lesníků, dělníků rozdílných profesí, vrcholových manažerů obchodních společností, ředitelů firem, překladatelek, starosty obce, učitelů, profesorů a studentů všech typů škol a oborů, snad jen penzisté byli čitelnější.
Centrem výuky trubačů byla škola postavená v italském slohu na návrší nad městem. Ředitel školy, Mgr. Luboš Němec, pozorný hostitel, pečující i o stravování účastníků ve stylové jídelně, vytvořil vynikající podmínky pro tvůrčí trubačskou dílnu, přinášející ve spontánní konfrontaci autorů hudby, učitelů a hráčů nejen zajímavé interpretační projevy, ale také novou inspiraci. Součástí výuky byla i hudební teorie a sborový zpěv, který pod citlivým pedagogickým vedením u většiny oživoval genetickou hudební vybavenost Čechů. Každý se cítil příjemně, i když mnozí si dosud prozpěvovali většinou v soukromí, sami pro sebe. Chlumecký kostel dostavěný ve stylu vrcholného baroka v r. 1745, tedy o sto let dříve než sousední škola, byl němým svědkem každodenního nácviku nejčastějších mysliveckých ceremoniálů (zahájení honu, ples, pasování, zakončení honu s výřadem), které by dnes každý absolvent školy uměl nejen doprovodit správnými hlaholy, ale v duchu mysliveckých tradic je i zorganizovat. Tréninku ceremoniálů vždy předcházelo společné sehrávání souboru a vylaďování jednotlivých hlasů nacvičených skladeb, se kterými soubor vystupoval v Chlumu a okolních obcích na veřejných koncertech. Až dojímavým svátkem byl např. pro obyvatele Kojákovic, takřka rodiště jedné z nejvýraznějších osobností současné evropské lovecké hudby - JUDr. Petra Vacka, koncert věnovaný přednesu části jeho hudebního díla. Přetlak emocí, vyvolaný sílou hudby v provedení trubačů i průvodním slovem skladatele samotného, vyústil v gejzír ovací a vřelého potlesku. S velkým ohlasem se setkaly i další koncerty v Rapšachu, Cepu, Suchdole, Staňkově, kterým v závěru vévodilo společné vystoupení souboru loveckých trubačů v Chlumu, s vynikajícím hostem, dechovým souborem Junior.
Pro mnohé účastníky trubačské školy bylo vystupování na veřejnosti novou zkušeností. Přes všechny obavy, trému a pochybnosti však každý našel v souboru své místo, úměrné aktuální trubačské dovednosti. Z vratkosti a lability počátečních hudebních výkonů se přes proces nenápadných změn, které přinesla poutavá a citlivě vedená individuální výuka, přenesli do světa naděje, jistoty a také radosti z dobývání vlastních hranic a objevování svých hudebních možností. Znovu se potvrdilo, že lovecké troubení je při dobrém vedení a silné motivaci hráče zvládnutelné prakticky kýmkoli. Platnost těchto slov opakovaně potvrzovala spontánní reakce diváků, kteří pozorně sledovali komunikativní vystupování trubačů i průvodců koncerty. Mnozí diváci přišli na koncerty záměrně, již informovaní se těšili na lovecké signály a hudbu, jiní se s ní setkali poprvé. Společně pak většinou odcházeli s tím, že lovecká hudba i ve zjednodušené podobě umí oslovit, vyvolat emoce, pobavit i přinutit k zamyšlení, přinést nové zážitky. Dávali najevo, že se k ní budou vracet, někteří dokonce se zájmem o výuku hry na tradiční lovecké hudební nástroje.
V přednáškách se účastníci dozvěděli mnoho zajímavého o historickém vývoji lesních rohů a lovecké hudby, výběru a údržbě hudebních nástrojů, hudebním školství a možnostech vzdělávání, významu trubačských soutěží, úskalích přednesu lovecké hudby, trémě a metodách jak jim předcházet, stejně jako o poslání, činnosti a smyslu členství v Klubu trubačů při ČMMJ. V hudebních lekcích trubači věnovali velkou pozornost nácviku především vybraných signálů Antonína Dyka a dalších, v myslivecké praxi nejrozšířenějších skladeb. V rámci tzv. denních a zejména rytmických cvičení lektoři dokázali potrápit i pokročilé trubače. Společným hitem letošní školy však byly skladby P. Vacka "Rozpustilá", P. Dudy "Chlumecká fanfára", při které diváci spontánně povstávají, a nově známé písně "Vy zelení hájové" a "Ty lesníku, kouzelníku" ve vícehlasé úpravě pro lesnice a sborový zpěv.
Co říci závěrem? Zdá se, že účastníkům letní školy i divákům, často zavirovaným současnou civilizací a životním stylem, ve kterém jsou hodnoty vnímány hospodářským výsledkem a mírou spotřeby, a osou života jsou účetní závěrky, televizní seriály, e-maily a iPody, nevědomky trpícím deprivací ze ztráty bezprostředního, živého kontaktu s uměním a přírodou, lovecká hudba, prověřená mnoha generacemi, pootevřela oči a oblažila pomyslnou duši. Umožnila jim znovu objevovat estetický řád přírody, ve kterém při doladění osobní citlivosti a otevření nitra lze nalézat nové, možná univerzálnější hodnoty a přijímat další, všestrannější podněty vedoucí k pocitům trvalejší pohody, radosti a štěstí. Stejně, jako to možná kdysi chápal a vnímal častý návštěvník Chlumu u Třeboně, český lyrický básník a překladatel prokletých básníků Rimbauda a Verlaina, František Hrubín.
Na celkovém úspěchu letní školy nesporně nesou největší zásluhu ikony současné lovecké hudby pánové Petr Vacek, Petr Duda, Tomáš Kirschner a Matěj Vacek, v lektorských funkcích dále hudební celebrity Alois Čoček, Josef Zettl, Petr Hernych, Robert Tauer a Karel Šmejkal. K pohodové atmosféře rovněž přispěla vlídná podpora p. Jana Trázníka a jeho Rybářského a sportovního centra, Jednoty SD, a také starosty Chlumu u Třeboně Jiřího Hájka. Všem si dovoluji jménem účastníků školy poděkovat. Je zřejmé, že organizátoři spolu s frekventanty školy učinili další krok k naplnění strategického cíle Klubu trubačů při ČMMJ - mít v každém mysliveckém sdružení či honebním společenstvu nejméně jednoho vzdělaného mysliveckého trubače. Těšíme se na příští ročník, přihlaste se také!

Zpracování dat...